Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A zdravotní sestra tedy bakalář na vysoké škole se nedá studovat dálkově?
Začala bych studovat dálkově a pak v průběhu měla třetí dítě. Za předpokladu, že budeš mít nějakou pomoc-manžel, hlídání.
Aby maminka šla do předčasného důchodu…nevím, kolik ji chybí, ale tím se obere o peníze.
Mam střední peďák, jsem v družině. Prace ideál, hlavně když jsou děti. opravdu bys práci s dětmi nedala?
Začala bych tedy studovat zdrávku už teď ale zjistila bych si jestli jde pak přejít na dálkové studium.jo už čtu, nejde to
Tak třeba individuální plán by nesel?
Zdrávka se dá dělat dálkově, ale jsou tam šílený hodiny co musíte splnit praxe na různých odděleních. Prakticky za rok tolik, kolik splňují žákyni když jsou týden ve škole a týden na praxi.
@kytkalenka píše:
Zdrávka se dá dělat dálkově, ale jsou tam šílený hodiny co musíte splnit praxe na různých odděleních. Prakticky za rok tolik, kolik splňují žákyni když jsou týden ve škole a týden na praxi.
zdr. sestra už se ale nedělá na střčední
Taky mam pedak, pracuji v MŠ. Práce me baví, ale nevim, jestli bych ji vydržela dělat cely život. Již na základce jsem se rozhodovala ze půjdu na zdravku, ale docela jsem se toho obávala, moc jsem nevěděla co by studium a práce obnasela, naopak u učitelky v MŠ, kterou máme v rodině.
Nyní to mam „v plánu“ asi takhle - dítě bychom s přítelem chtěli asi tak do tři let. Do te doby budu ve školství, protože studovat dálkově zdravotní sestru lze, ale myslím ze jakožto pro nezdravotnika to nejde zvládnout pri běžném zaměstnáni, vzhledem k počtu hodin praxe - počítala jsem to a vychází to na poloviční úvazek. A abych ja byla bez práce, abych si mohla dodělat školu nepřipadá v úvahu, jelikož zarizujeme bydlení.
Takze - otěhotnět, podat přihlášku na dálkové, udělat prijimacky a za ty tři roky vystudovat. Taťka je v důchodu, skoro tchyně pracuje z domova a jsou ochotni pomoc. Navíc přítel ma praci, kdy naštěstí také nemusí byt každy den v praci a leccos muže udělat z domova, takze myslím ze hlídání by se dalo nejak dohromady. Pri nejhorším nějaká studentka na hlídání se najde vždy ![]()
Tak to mam vymyšlené ja, samozřejmě vím, ze se do te doby muže mnoho změnit, ale na nic lepšího jsem nepřišla
![]()
@donaga píše:
Jenomže i na VŠ se musí praxe splnit a pravidla jsou dost přísná.
Přiznám se, že já spíš uvažuji, jestli je „dobré“ zaměstnání s dětmi zdravotní sestra, když na lůžkových odděleních (a je většina pracovních míst sester) se dělají dvanáctky a na směny a víkendy a svátky. Vím o čem mluvím, sama sestra jsem. A se školkovým dítětem je to dost velký problém.
zas sestra místo seženne snadno. a co ví, tak v Praze není problém částečný úvazek. se směnami vycházejí vstříc.
Jank ta praxe na VŠ je daleko méně, než bývalo na zdrávce.
No, musela bych pak dělat ve špitále na částečný, nebo někde na obvodě, to by bylo ideální.
dálkové studium je např. v Praze, ale dálková forma je pouze pro absolventy středních škol-to jsou zdravotničtí asistenti.
jinak práci s dětmi bych samozřejmě „dala“,ale v dnešní době střední peďák moc nestačí..i když je fakt, že bydlíme na maloměstě, tak by mě tu možná zaměstnali jen se střední(ve školce, nebo družině).
individuální plán by mi dali(byla jsem na schůzce s vedením školy),ale jen na odborné předměty právě proto, že nemám to předchozí zdravotnické vzdělání, tudíž na pár předmětů, zbytek bych musela dělat prezenčně(což je většina) a i tak bych tam musela být každý den a chodit třeba na dvě hod. ráno, dvě hod volno a pak třeba další tři hod. předmětů, na kterém budu muset chodit..
mamce chybí rok, uvažovala o tom nezávazně na to, že jsem začala uvažovat o škole. Ale nevím, jestli to není vůči mamce nefér, jí takhle zapřáhnout no.. ![]()
Zakl.
Nevim, odkud jsi, ale zdravka, kde muzes studovat dalkove obor vseobecna zdrav, sestra diplomovana, cili DIs, v Brne a Zdaru, myslim, take dalkove jde.Fakt,ze treba v Brne za semsestr musis udelat 200 hod individual. praxe v nemocnici, jasne, protoze musis se vsemu naucit, a skolni praxe, ktera je jen dopoledne 1× tydne a pak vyuka,malo.Ja myslela, ze na materske to zvladnu, take bydlim 45 km od Brna, s 1 ditetem to slo, tezce velice slo, ale s druhym deckem uz to neslo. Hlidani nemam, v unoru jsem mela nastoupit po 2 rokach odstupu, ale bohuzel, coa kam 1.5 rocni dite? Nemame babicky, nemame v okoli cizi babicky, ktere ochotne hlidat, kazdy ma sva vnoucata, a nikdo neni zvedavy na cizi. Navic, dojizdeni u nas…Autobusy jezdi jak noty na buben, a auto potrebuje manzel, skratka, neslo to. Myslim na Bc na VS stejne nevezmou bez stredni zdravky. Musis prece uz neco umet a mit praxi ve zdravotnictvi.
Já udělala B), děti máme 3, a pak budu hledat práci, která se naskytne, mám jen gympl..zdravotní sestra mi nepřijde jako super kšef pro mámu 3 dětí, směnný provoz…ale zase jestli je to tvůj sen, tak jdi, a to třeťátko si pořiďte teď při studiu.
Tak za mě - se dvěma dětmi bych na denní studium rozhodně nešla. Obnášelo by to spoustu času ve škole a navíc i stres - spolužačky budou vesměs mladé studentky bez závazků, které mají na studium čas a tobě ten čas bude chybět, páč po škole se budeš věnovat dětem.
Holt bych hledala mezi studijními programy, které je možno studovat dálkově. Což takhle sociální práce? To studuje hodně maminek s malými dětmi a jde to právě dálkově a to studium není tak náročné…
Chápu, že na základce vybrat obor do budoucna není úplně jednoduché a člověk se někdy „sekne mimo“. To je jasné. Ale teď jsi limitovaná svými dětmi. A zaměstnávat babičku - přeci jen mě to přijde příliš chtít po ní, aby měla děcko každý pracovní den na starost.
Při dálkovém studiu zvládneš i třetí dítě, je to sice komplikované, ale budeš-li mít za rok, až půjde babička do řádného důchodu, pomoc své babičky, tak to půjde.
@Tóňa2 No nechci zakladatelku strašit ale sociální práce rozhodně není lehké studium!!! Kvanta praxe i na dálkovém studiu a ve finále děláš práci, která je na ho.no placená a lidi si myslí, že nic neděláš a je to snadné. Není, protože se celý život zaobíráš problémy druhých a jsi jediná, která je chce řešit. Do toho vlastní život, děti, problémy. Krása na vyhoření. Ze začátku totiž každý trpí syndromem spasitele a chce každého zachránit. Zdravotní sestra je obdobná, jen lépe placená s viditelnými výsledky, společenským uznáním a zajímavější náplní. Obdobná je tedy v psychické náročnosti. Je ale pravda, že soc. pracovnice dělají převážně jen ranní směny. To je plus při dětech. Každopádně chválím snahu se vzdělávat. Ženy to mají dnes fakt blbé, kor po mateřské.
Jsem na tom docela podobne
vystudovala jsem neco, co pravdepodobne delat nebudu a pokud ano, tak jenom okrajove. Premyslela jsem sama o nejakem dalsim, jinem vzdelani, ale je tezke navazat. Napada me jen jeden supr obor pro me a to takovy, abych mohla pracovat se svym partnerem, ale zatim nevim, jestli je to realne…to ukaze cas a nase hlubsi rozhovory na toto tema. Nicmene zatim to mam tak, ze uz 3roky nepracuji vubec a staram se o domacnost, partnera a sebe. Jsme velmi spokojeni vsichni, ale ten spatny pocit, ze neni na co navazat nebo pokracovat ve velmi neuspokojive praci znam moc dobre a proto tady pisi ![]()
No, můj sen to právě není..
ale snažím se přemýšlet prakticky a realisticky. tudíž je to práce, která bude vždycky, celkem slušně placená, na druhou stranu je to dřina, směny…ale třeba bych pak měla štěstí někde na obvodě no..
ale zdá se mi to taky moc, sama si to nedokážu představit, nehledě na to, že žijeme s babičkou, je jí 86,zatím teda zvládá, takže pro ni vařím, ale věci ohl. hygieny apod. zvládá, ale kdo říká, že to za rok bude taky tak..
zakl.
@catchthem No tak je fakt, že studium každé vysoké školy prostě náročné je, platí to i o sociální práci… a že je to práce na ho.no placená - to souhlasím - respektive - sehnat to místo, které je placené dobře a množství práce odpovídá osmihodinové pracovní době, není zrovna jednoduché - pracovních míst je sakra málo. Takže dávám vlastně za pravdu.
Ale - pokud zakladateku neláká pedagogická práce s dětmi - pak sociální práce je jednou z možností, kudy se vydat. Je možné studovat obor dálkově.
Já si vždycky říkala - že chci dělat něco zajímavého s lidmi, hlavně né nic ekonomického, přišlo mi to takové chladné a fádní… no a teď si zase říkám - škoda, že jsem se v době studií nevěnovala ekonomice. Možná je to trochu naivní představa, ale i tak - mít u jména Ing., dělat někde např. managera nebo personalistu, vydělat si slušné peníze a nepřemýšlet každý nákup o tom, co dám do vozíku, a chodit domů s relativně čistou hlavou.
Zdravím.
Nechci se rozhodovat podle rad jiných, ale zajímají mne nezaujaté názory, nebo pohled na situaci-jak byste ji třeba řešily vy.
Máme dvě děti, je mi pětadvacet a teď přemýšlím co dál. Mám střední peďák a bohužel až s odstupem času a let vidím, že jsem se tenkrát rozhodla špatně. Měla bych teď možnost jí studovat zdr. sestru, což se mi jeví jako nejvhodnější volba pro mě, ale jedná se o denní studium, takže by mamka šla do předč. důchodu a hlídala mladší dítě, které půjde do školky až za rok. Další dva roky bych musela být doma a dojíždět do školy-protože studium je denní, tudíž docházet tam musím, kombinovaná forma není.
Druhá možnost je jí na nějakou vš s pedagogickým zaměřením, to by se dalo dálkově studovat určitě, problém je, že si nejsem vůbec jistá, že mě práce s kolektivem dětí bude naplňovat, jestli mě to bude bavit(vždycky jsem myslela, že to je ono, ale už si nejsem jistá).
Navíc naši bydlí od nás 40km a nevím, jak bychom vymysleli dojíždění na hlídání, no bylo by to všechno strašně složité skloubit.
A třetí věc je, že oba chceme ještě jedno miminko, ale můj muž je o osm let starší, dělá fyzickou práci a sám mi řekl, že za šest let, před čtyřicítkou už do toho nepůjde, že už se na to nebude cítit, což chápu, taky chci, aby měly děti tatínka aktivního, v plné síle.
Tak a já teď nevím-jít na školu, nebo nejít, mít třetí dítě a potom prostě hledat práci jaká se naskytne, na což se mi ale moc spoléhat nechce…
byla jste třeba některá podobné situaci, jak jste se rozhodly? nebo jaké obory jste si třeba vybraly na dálkové studium a zvládáte to i s dětmi?
Moc děkuji za Vaše názory a omlouvám se za anonym, chodí se známí a zatím nechci, aby věděli, co se mi honí hlavou.
Díky.