Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dilema - druhé dítě...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymni
21.9.08 21:35
- Citovat
- Upravit
Anonymni
21.9.08 21:47
Stazko - já ti to věřim, že tě to nechává klidnou - ale já jsem asi jiná…
teda ne že bych snila po nocích o tom, jak s nima maturuju, to fakt ne 
Spíš bych je prostě chtěla někam dotáhnout, jestli rozumíš… Mně puberťáci nevadí.
Při první mateřský jsem učila pár hodin týdně dospělý, ale nějak mě to ani nenaplňovalo… To je takový nějaký rozvláčný a nijaký…
Ale ani se nechci nějak ospravedlňovat nebo vysvětlovat, co mě vede k tomu, že chci být v práci. Já tu práci odjakživa chtěla dělat, a při třicítce na krku jen dva roky odpracovaný - zkrátka jsem si „neodmakala svoje“, mám ten pocit, vnímám to tak. Já si prostě potom připadám „nevyužitá“.
No, řikam - je to dilema , a mam to teda blbý finální rozhodnutí bude na mě a na přírodě, manžel druhé dítě chce, ale je hodnej, tolerantní, tvrdí, že těhotná budu já a rodit budu taky já a na mateřský budu taky já, takže nechává na mě, kdy to bude.
Je fakt moje zlato… (někdy teda nechává stočený ponožky v koši na prádlo do kuličky. Tak to pak na chvíli zlato neni hahaha)
- Citovat
- Upravit
Anonymni
21.9.08 21:49
No a eště naposled… manžel druhý dítě chce, ale zapomněla jsem připsat, že vůbec netrvá na tom, aby to bylo teď hned. On by myslim klidně i počkal…
to jen já jsem hormoňačka bláznivá (ne nadarmo se prostě řiká, že učitelky jsou bláznivý 
- Citovat
- Upravit
22.9.08 16:26
ahoj anonymní - Péťo,
je to určitě dilema, každá z nás právě po pár letech strávených doma (u mě i po pár měsících už láká touha jít do práce. Já zase učím v ZUŠ klavíry, takže u mě je o to horší udělat si třídu a zase odejít na mateřskou? Říkala jsem si, že to přeci těm dětem nemůžu udělat… všechno se to ve mě pere, ale už jsem rozhodnutá zůstat na mateřský rovnou i s druhým dítětem. Je pravda, že 30 není kdovíjaký věk, ale taky žádné mladice už nejsme záleží určitě na tobě, jak to cítíš a taky jak dlouho vám třeba trvalo, než se vám zadařilo s prvním dítkem… můžete plánovat a třeba ještě nějakou dobu v práci pobudeš. Stejně si to rozhodneš sama, ale když tak mimi chceš, tak do toho jdi!! Je to přirozený pud… práce ještě bude a případně můžeš do práce zase nastoupit o něco dřív na zkrácený úvazek…
tak přeji šťastné rozhodování!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
22.9.08 18:21
díky!
no je to teda houpačka… dneska jsem to tak opatrně nadhodila před kolegyní z práce… ta měla v podstatě podobný názor jako vy ostatní.
No, za mě to nikdo nerozhodne, ale nevim jak dlouho budu schopná těm pudíkům odporovat haha
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.7.14 15:14
Ahojte holky, řeším dilema týkající se toho zda jít do druhého dítěte či ne..
Máme 2,5 letého velmi temperametního klučinu. Mně je 35, manželovi 42. Máme jezdeckou farmu, ustajujeme i cizí koně, nyní tu máme cca 20 koní a jsme na to sami, sem tam nějaké brigádníky. Nemusím popisovat, jak jsme na tom fyzicky, nejsme nejmladší, kluk nám dává dost zabrat, a kolem toho našeho „byznisu“ je fyzické práce fakt dost. Než se malej narodil, tak jsme hodně závodili, ale pak to prostě časově nešlo moc stíhat, nemáme žádné hlídání, jednu babičku 150 km daleko, kam malého občas odvezu na víkend, jinak tady nikdo není. Jsme tu přistěhovaní krátce, navíc na samotě, takže prostě nemáme nikoho kdo by hlídal.. To tak pro hrubou představu o naší situaci.
V poslední době mě často napadá zda by bylo dobré pořídit malému sourozence. Většina lidí kroutí hlavou když řeknu, že nechceme, ale to vem čert, na to docela kašlu co lidi na to. Já si myslím že druhé dítě až tak nechci, ráda bych zase začala jezdit a víc se zapojovat u koní, navíc se cítím už fakt hrozně unaveně, a představa řvoucího mimča ve mě vyvolává pocit jak kdybych měla skočit ze skály. Chlap to vidí podobně - věk, naše určitá pohodlnost, chuť zase více jezdit po závodech atd. V podstatě bychom se shodli i v tom, že další dítě nechceme. Ale váhám kvůli malému, jestli mu to jednou nebude líto. Přece jen jsme tady na úplné samotě, vůbec není v kontaktu s dalšími dětmi, do školky ho zatím nevzali, ale i tak, až bude větší, nebude to tak jednoduché aby si zaběhnul jen tak někam za kamarádama, musel by po dost frekventované cestě do vesnice, je to fakt složité. Co byste dělaly na mém místě?
Ještě bych chtěla požádat o zachování anonymity, nechci, aby švagrová nebo moje mamka věděly že něco takového řeším. Pokud by to nešlo, tak raději prosím o vymazání příspěvku. Moc děkuji.
- Citovat
- Upravit
28.7.14 15:18
Asi bych do druhého nešla. Vy jako rodiče se shodnete, že do druhého jít moc nechcete. Malý si poradí. A to jsem ukrutně proti jedináčkovi. Ale z popisu mi tak jako přijde, že by jste taky mohli litovat, že druhé dítko máte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.14 15:19
Když škrtnete to, co si myslí okolí, protože na nich vůůůůůůbe cnezáleží- co vám zbyde? To, že s evám moc nechce mít druhé dítě. A do toho, co chcete vy, jestli chcete jedno, nebo šestnáct, nikomu nic není. Záleží jen na tom, a byste na tom shodli vy dva.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.14 15:19
Ahoj já myslím, že jsis odpověděla sama, nemá cenu chtít druhé dítě jen kvůli prvnímu, já myslím, že to by měli chtít především partneři 
a nejste ještě až tak staří, já myslím, že můžete klidně i ještě nějakou chvíli počkat ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.14 15:20
Za takovéhle situace bych do dítěte nešla (teda za předpokladu, že by se nestala nehoda). Ne, kvůli práci a vyčerpání, ale kvůli tomu, že evidentně s manželem další dítě nechcete.
Na okolí bych kašlala, oni za vás děcko vychovávat nebudou. Co se týče syna, předpokládám, že půjde do školky a do školy, kde už se s dětmi bude stýkat. Nebo by mohlo být řešením jednou týdně vyrazit do mateřského centra nebo na nějaký kroužek, aby se „otrkal“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.14 15:22
Ahoj, myslim, že pokud po dítěti nějak moc netoužíte ani ty, ani manžel, není důvod si ho pořizovat. Nikde není napsané, že si spolu děti sednou a budou si spolu hrát a komunikovat…Až bude syn větší, klidně si zaběhne i do vesnice (nebo si tam dojede na kole) i když je to kus a po frekventované cestě. Pokud bude zvyklý a bude dodržovat daná pravidla, tak snad nebude problém. Co mu třeba pořídit psa? Socializace je sice určitě důležitá, ale do školky třeba půjde napřesrok a pak bude ve škole, v družině, zájmovýchn kroužcích,…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.14 15:26
@Anonymní píše:
Ahojte holky, řeším dilema týkající se toho zda jít do druhého dítěte či ne..
Máme 2,5 letého velmi temperametního klučinu. Mně je 35, manželovi 42. Máme jezdeckou farmu, ustajujeme i cizí koně, nyní tu máme cca 20 koní a jsme na to sami, sem tam nějaké brigádníky. Nemusím popisovat, jak jsme na tom fyzicky, nejsme nejmladší, kluk nám dává dost zabrat, a kolem toho našeho „byznisu“ je fyzické práce fakt dost. Než se malej narodil, tak jsme hodně závodili, ale pak to prostě časově nešlo moc stíhat, nemáme žádné hlídání, jednu babičku 150 km daleko, kam malého občas odvezu na víkend, jinak tady nikdo není. Jsme tu přistěhovaní krátce, navíc na samotě, takže prostě nemáme nikoho kdo by hlídal.. To tak pro hrubou představu o naší situaci.
V poslední době mě často napadá zda by bylo dobré pořídit malému sourozence. Většina lidí kroutí hlavou když řeknu, že nechceme, ale to vem čert, na to docela kašlu co lidi na to. Já si myslím že druhé dítě až tak nechci, ráda bych zase začala jezdit a víc se zapojovat u koní, navíc se cítím už fakt hrozně unaveně, a představa řvoucího mimča ve mě vyvolává pocit jak kdybych měla skočit ze skály. Chlap to vidí podobně - věk, naše určitá pohodlnost, chuť zase více jezdit po závodech atd. V podstatě bychom se shodli i v tom, že další dítě nechceme. Ale váhám kvůli malému, jestli mu to jednou nebude líto. Přece jen jsme tady na úplné samotě, vůbec není v kontaktu s dalšími dětmi, do školky ho zatím nevzali, ale i tak, až bude větší, nebude to tak jednoduché aby si zaběhnul jen tak někam za kamarádama, musel by po dost frekventované cestě do vesnice, je to fakt složité. Co byste dělaly na mém místě?
Ještě bych chtěla požádat o zachování anonymity, nechci, aby švagrová nebo moje mamka věděly že něco takového řeším. Pokud by to nešlo, tak raději prosím o vymazání příspěvku. Moc děkuji.
nešla bych do druhého. Není důvod. Mýtusy o jednáčcích neberu - můj byl jedináčkem doteď, 8 let a je to milý a pohodový kluk.. užívejte si toho, že bude čím dál víc samostatný, věnujte se práci. netřeba pořizovat druhé, když prostě nechcete..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.14 15:27
No, já když vidím své dvě děti 3,5 roku od sebe, je mi strašlivě líto všech jedináčků. Sama jsem až překvapená, jak moc si navzájem dávají, jak moc se milují a potřebují a táhnou navzájem. Sama mám sestru od 9 let mladší a po sourozenci jsem strašlivě toužila. Takže pro malého to bude jednoznačně bonus. Horší je to svámi dospělými. Nejlepší by bylo počkat pár let, až bude první samostatnější..jenže vás už tlačí věk 
..ale pořizovat si dítě a mít z toho zježené vlasy je asi blbost. Asi bych to o 2-3 roky odložila a pak viděla, jak se budete cítit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.14 15:32
No hele, je to na vás..vy nechcete..na okolí bych se z vysoka vyprdla, ale kvůli malému bych to asi zvážila..pro mě není moc hezká představa, že až máma umře, tak nikoho mít nebudu, max bratránky, ty mám 3,ale ti žijí daleko, a nejsme si nijak blízcí, normální vztahy, občasné návštěvy, pokec, ale nic víc…čím jsem starší, tím víc tu absenci sourozence vnímám. ale už jako malá jsem sourozence hrozně chtěla, nevěděla jsem, že to není možné.
Na druhou stranu, ještě máte min cca 3 roky čas, můžete počkat, jak se malý vyjádří, jestli začne „žadonit“ o bratříčka nebo setřičku..5 leté dítě už na to může mít docela jasný názor..a v 38 je celkem normální mít dítě, i později.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj ještě jednou (šla jsem se ještě mrknout!)
manžel pudy nemá, ale není ani proti - druhé dítě do budoucna rozhodně chceme, ale mysleli jsme právě až bude naší prďolce tak 6… To byl původní „plán“, na kterém jsme se dohodli.
Jo „potenciální otec“ - tedy manžel
Mě puberťáci nevadí…