Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dítě a návrat od babičky a dědy
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
11.3.24 16:40
Dite a navrat od babicky a dedy
Dobrý den, mám k Vám prosbu nebo spíše hledam odpověď. Máme vnuka který žije u matky. Abych Vám lépe popsal celou situaci.
Malý když se narodil tak v 6 týdnech skončil u nás na jeden celý rok jeho matka a otec nebyli schopni se o něj postarat jak finančně. tak i s dalších věcí. Malého jsme naučili lest chodit mluvit plně jsme se mu věnovali, až do doby kdy rodiče si uvědomili že mají dítě a měli by se starat, jelikož měli věcné problémy finance, bydlení atd. Byla zanedbana že strany matky zdravotní péče lékaře jsme absolvuje do dneška. Je to velmi komplikované to zde rozepsat. Teď žije u matky máme nastaveno každých 14 na víkend si ho bereme, ale jakmile mu sdělí že bude muset jet domů je konec přestane mluvit a začne plakát. Dovezeme ho domu první reakce když vidí matku sklopi hlavu. Chtěl bych znát Vas názor na tuto věc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
11.3.24 16:51
Znám podobný případ. Dvě děti, zemřela jim maminka. Pár měsíců se o ně starala babička a dětem se tam dařilo. Jak psichicky, tak ve škole…
Pak ji je vzal otec. Mladšího syna si prevychovava k obrazu svému. Se starší si absolutně nerozumí. Zakázal jim chodit k psychologům. Starší se pocurava. Nadává, řve, křičí. Prarodičům zakazuje konkrétní známé a vyhrožuje, že už děti neuvidí. 
pokud nebudou fungovat tak, jak jemu se to hodí. Děti se strašně zhoršili . Je mi z toho smutno. Jejich maminku jsem znala jen okrajově. Do poslední chvíle bojovala s rakovinou.
Dětem je u vás líp. Nejspíš nemají doma takové podmínky.
- Citovat
- Upravit
11.3.24 16:55
Cituji
@Anonymní píše: Více
Znám podobný případ. Dvě děti, zemřela jim maminka. Pár měsíců se o ně starala babička a dětem se tam dařilo. Jak psichicky, tak ve škole…
Pak ji je vzal otec. Mladšího syna si prevychovava k obrazu svému. Se starší si absolutně nerozumí. Zakázal jim chodit k psychologům. Starší se pocurava. Nadává, řve, křičí. Prarodičům zakazuje konkrétní známé a vyhrožuje, že už děti neuvidí. pokud nebudou fungovat tak, jak jemu se to hodí. Děti se strašně zhoršili . Je mi z toho smutno. Jejich maminku jsem znala jen okrajově. Do poslední chvíle bojovala s rakovinou.
Dětem je u vás líp. Nejspíš nemají doma takové podmínky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.24 16:59
Jaký názor z jednoho příspěvku? Tohle je složitý a individuální.
Jako asi bude problém v nich, ne ve vás. Dítě ví nejlíp, kde je mu dobře. Podle chování dítěte je pravda vidět hned. Na druhou stranu každý rodič se může změnit. A v zájmu dítěte je mít co nejlepší vztah k tátovi a mámě. Pomoct mu v tomu můžete teď jen vy.
Na druhou stranu pokud se rodiče nezměnili, tak je mi dítěte strašně líto a nedokážu posoudit, jestli máte bojovat a taky jak, nejsem právník.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.24 17:24
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.24 17:25
@Zeoli píše: Více
Jen kdyz dite nechce k otci je to vzdy chyba matky, ze.. xotec je vzdy skvely a ta megera mu brani 🤦♀️. Zajimave jak v jinych sitiaci maji vzdy naprosto stejny nazor vsichni:). Ja jsem zapomnela ono ro, ze se otec o deti v manzelstvi nezajimal neni nikdy videt vi to je jen deti a matka… Ale jo tam je dobutime nasilim, protoze otec je pro ne to nej 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
LiduNe
11.3.24 17:46
A jak dlouho je malý zpátky u mámy? A kde je otec? Možná si ještě nezvykl, dosud znal jenom vás. Rodiče asi budou pěkná kvítka, ale je to jejich dítě, šanci by dostat měli.
- Citovat
- Upravit
11.3.24 18:23
Asi takhle. Prošli jsme si podobnou situací. Moje dcera se ale nestarala nikoliv, že neměla zájem, ona svou dceru milovala, ale že byla sama vážně nemocná. První rok jsme byli všichni společně pod jednou střechou, takže malá měla maminku i nás. Pak rok dcera s malou žili bokem, to jsme neměli možnost vidět se vůbec s ohledem na obrovskou vzdálenost. Přesto - a tohle nikdy nepochopím, když pak přiletěli, malá tu byla ihned jako doma, jako by si ten svůj první rok života tady pamatovala. Následující takřka dva roky pak vnučka byla prakticky jen s námi, kdy maminku viděla 2-3× ročně vždy na cca 2-3 týdny, podle zdravotního stavu maminky. Tady bych chtěla upozornit, že ačkoliv malá byla fakt malá, kdykoliv maminka přijela, malá se jí vrhla kolem krku a neodlepila se od ní až do jejího odjezdu. Ta láska k ní tam byla pořád! Přesto když poté následovalo necelý rok přechodné období, kdy jsme se snažili o jejich znovuzžití s maminkou, hodně to drhlo, malá stejně víc u nás než u maminky, kdykoliv měla jet domů, strašné scény, jak nechce, jak maminku nenávidí atd. Citově přitom na maminku vázaná, milovala (miluje) ji, jakmile pak byla zase u nich doma, všechno v pohodě a „jen maminka maminka“ Následující asi 4 měsíce vnučka jen s maminkou (to už malá psychicky nedávala, denní tlf. kamerové hovory s námi na x hodin), takže další 4 měsíce znovu jen s námi (protože opět probíhala maminky léčba), a pak už konečně normální stabilizovaná situace, dcera se jen pro blaho svého dítěte přesunula do naší nejtěsnější blízkosti, takže od té doby něco jako nepsaná dobrovolná střídavá péče až do nedávna, regulováno dle přání vnučky, prostě jak si malá řekla, tak to bylo, netlačilo se na pilu, nechával se jí čas na adaptaci. Vnučka svojí maminku milovala a miluje, ale prostě bylo období, kdy kdykoliv se měla vracet k mamince domů, sice neklopila hlavu, ale vyváděla a dělala neskutečné scény.
Aktuální situace: příští měsíc bude vnučce 8 let, už jsme se dopracovali k tomu, že doma s maminkou je výrazně víc než u nás a že dává přednost tomu být doma. S tím, že k nám může kdykoliv, kdy se jí zachce (nejčastěji u nás tráví víkendy, ale vídáme se dle časových možností i přes týden).
Co tím chci říct - ne vždy, když se dítěti domů nechce, je důvod, že má doma špatné nemilující prostředí. Občas je to prostě jen zvyk, obzvláště když jste své vnouče piplali tak dlouho, je na vás citově fixované. Dítě potřebuje čas na adaptaci, na to znovu si zvyknout na návrat ke svým rodičům. Pokud jsou rodiče normální, milující, pokud tam má dítě normální zázemí, není zanedbávané atd., pak je správné dítěti s tímto návratem domů prostě pomoct, i kdyby to měla být právě ta dočasná střídavá péče, jak se tomu stalo u nás.
Jiná situace je, pokud to doma silně drhne, dítě je vážně zanedbané, nedej bože týrané. Pak by měla přijít na řadu sociálka, sběr důkazů a žádost o svěření dítěte do péče prarodičů. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.24 20:33
@Zeoli píše: Více
Ona takhle reaguje v každé diskuzi, která se týká rozvodu/střildavé péče/nextek… Na ni je to jak červený hadr na býka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.24 07:17
@Barevné klubíčko píše: Více
Vím, že nesnáší otce. Ale tady píše dědeček dítěte. Úplně mimo ten její příspěvek. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.24 08:00
Pokud jste opravdu přesvědčeni a můžete prokazatelně dokázat, že péče rodičů je nedostatečná a podmínky nevhodné, pak můžete požádat o svěření do pěstounské péče. Takto to měla kolegyně. Její dcera nebyla schopna se o děti postarat, byl tam zřejmě alkohol a domácí násilí. Požádala o svěření dětí do péče a dostala je. Dcera o rodičovská práva nepřišla, babička byla jen jako pěstounka. Co vím, musela absolvovat poměrně náročné pohovory a školení, ale pro děti to byla výhra. Pokud není situace ještě tak dramatická, bylo by možné se obrátit na OSPOD, z jejich strany může pak být zvýšený dohled nad rodinou, můžou zajistit psychologa, můžou s rodinou pracovat. Určitě se tam alespoň zeptejte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.24 09:20
@Zeoli píše: Více
Asi ji zrovna naštval, potřebovala upustit páru a nebyla vhodnější diskuze
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
