Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dítě chce být vegetarián, respektovat nebo nutit?
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
14.10.25 17:19
- Citovat
- Upravit
Velryba černá
14.10.25 17:22
@Ploskutáček píše: Více
Co přesně? Když moje děti něco nechtějí, tak si můžou vzít něco jiného, nemusím kolem nich skákat. Pořád je tu k dispozici pečivo, zelenina, ovoce a další… Ale nebudu jim zakazovat se najíst.
- Citovat
- Upravit
14.10.25 17:23
@Havlova píše: Více
Ale tohle zas tak ne. Mně se to teda nedělo, ale dřív bývalo ne úplně vzácný, že šlo dítě spát hladový. To jste nikdy ve filmech neviděly?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Velryba černá
14.10.25 17:27
@Ploskutáček píše: Více
No dobře a líbil by se ti takový přístup ke tvé osobě? Něco nemáš rád, ale buď to prostě sníš, nebo ti sebereme kdeco, dostaneš pár facek, apod? Opakovaně tu bylo uvedeno, jak je potřeba kolem dětí, kterým se ustupuje, skákat. Tak u nás to dopadlo tak, že moje děti řeknou: Ježiš, mami, ty ses s tím vařila, měla jsi s tím práci, prosím tě, vůbec se o nás nestarej, něco si vezmeme.
Strašný výsledek. 
- Citovat
- Upravit
14.10.25 17:35
@Ploskutáček píše: Více
Viděla, nezažila. A to jsem už dvojnásobná babička.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.25 17:41
@Anonymní píše: Více
Ale je ti jasný, že se to zvrhává někam mimo? Souhlasím s tím, že dítě by se nemělo nutít jíst, co nechce. Ale ve výsledku to zažil skoro každý z nás. A že by nás to doživotně traumatizovalo? Nebo že bychom kvůli tomu nenáviděli svý rodiče? To asi taky ne.
Záleží, na co to vztáhneš. Přiznám se, že jsem nedočítal všechny Icovy příspěvky. A samozřejmě 95 % z vás se mnou nebude souhlasit. A dáme pryč jídlo, vegetariánství, na chvíli. Co když za Icovým přístupem je obecně to připravit svý děcka na nepohodu? Že občas v životě budou muset dělat, co nechtějí, třeba v práci, ve vztazích?
Pokud přistoupíme na premisu, že nikdo nemá být do ničeho nucen, tak jsme vlastně nihilisti, a v životě nemá smysl vůbec nic. Jídlo je banalita. Ale nevím: dítě nechce na školu, stačí se mu vyučit, máme vždycky přistoupit na cokoliv, co děti chtějí?
Takže i když většina z vás asi v tomhle tématu vidí v Icovi tyrana, já tam čtu to, co je v tomhle příspěvku. A nepřijde mi, že by byl takový jen proto, že by ho bavilo řídit. Já v dětství jedl 2,5 hodiny květák na mozeček, vypil k tomu snad dva litry čaje a stejně jsem to nesnědl. A nijak mě to netraumatizovalo a pak, jako starší, jsem to vyprávěl i jako vtipnou příhodu. Bylo mi 12.
Příspěvek upraven 15.10.25 v 10:34
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.25 17:44
@Velryba černá píše: Více
U nás dokonce i ten vegetarián, když dorazí na dopředu nenaplánovanou návštěvu, sní masité jídlo, protože u nás holt je a „mami, přece nebudeš něco dělat zvlášť jenom kvůli mně“. Ale naopak, když víme, že přijde, tak se tomu přizpůsobím a dělám něco z bezmasých jídel. Oblíbených jich máme i my masožraví docela dost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.25 17:46
@IcePlanet7 píše: Více
prosím, uveď zdroj, kde se udává, že 100 g vepřového masa má 15-40g bílkovin, a 6 g glycinu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Velryba černá
14.10.25 17:47
@Jeremi píše: Více
Tak já píšu o nezletilých dětech, které žijí s námi. On si poradí i ten nejmladší (osm a půl roku). 
Ale že by si někdo vynucoval druhé, na přípravu stejně náročné jídlo, to se skutečně neděje.
- Citovat
- Upravit
14.10.25 17:53
@Ploskutáček píše: Více
Jenže to maso nejí z etického přesvědčení. Prostě nechtějí, aby kvůli jejich potřebám umírala zvířata. To není něco, co by šlo jen tak bagatelizovat.
Nebo ty jsi měl u toho květáku pocit, že kvůli tobě bylo něčemu/někomu ublíženo. Brečel jsi pro něj, připadal sis nechutně, že jsi ho snědl, cítil ses špinavě, že kvůli tobě zahynul? Zvracel jsi, ne proto, že ti to nechutnalo, ale že sis připadal odporný sám sobě?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.10.25 18:29
@Ploskutáček píše: Více
Tak proto, že se ti to nedělo, tak nevíš, jaké to je z pohledu dítěte.
Já nemám ty hrozné vzpomínky na to, jak jsem šla spát hladová, ale na to, jak jsem za to toho tátu nenáviděla. A nemohla jsem nic říct. Takže jsem ho nenáviděla potichu. Neví to do dneška, stejně by si nepřiznal, že dělal něco špatně (protože přeci si nebudu vymýšlet, co budu jíst).
Teď, jako dospělá, už chápu, proč to dělal (zaprvé protože chtěl, abych jedla zdravě a zadruhé proto, že z principu si nemám vymýšlet…), ale vztahy to nenapraví.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Já tátu taky poslouchala na slovo a maximálně si myslela svoje. Ono člověk je „hodný“, protože mu nic jiného nezbývá. Ale já třeba chci, abych měla a dětmi nějaké vztahy i tehdy, až dorostou do dospělosti a upřímně, k tátovi je můj vztah nulový. On se nám věnoval, to jo, ale ten dril…
Poslechla jsem skoro vše, ale to maso do mě nedostal. Ani tím, že jsem celý den nedostala nic jiného. Ani tím, že jsem třeba 6 hodin seděla u stolu, pokud to nedojím a pak šla spát bez večeře. Ani zákazy, ničím.
Co mi ten dril dal? Tah na branku, výkonnost, červený diplom na jedné z nejlepších/nejtěžších škol v ČR.
A myslím si, že byla tatova výchova dobrá? Ne, nebyla. Mam ho ráda? No… Víceméně ne.