Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dítě přítele vyžaduje naši pozornost a nenechá nás o samotě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
11.2.21 15:26
- Citovat
- Upravit
11.2.21 15:28
@Lucy75 píše:
No, je dost náročná na pozornost.. já děti vedla k tomu, aby se uměly zahrát a zabavit i samy.. Já ti rozumím, de facto s ní žiješ, tak se tě to samozřejmě týká..
já bych určité hranice nastavila, ale zas citlivě, aby si nepřišla jako „na druhé koleji“.. každé dítě je jiné, tu nemá nikdo kouli aby ti řekl, jak to dopadne..
ale mantinely bych dala..
a na ten dotaz jak dlouho budu ještě volat bych řekla TAK DLOUHO, JAK BUDE POTŘEBA!
Asi bys měla být asertivnější.A to máš ještě fajn věk, kdy s ní je řeč a dohoda.. v pubertě je to o dost horší a i dobrý vztah s nevlastním dítkem se bohužel může pokazit
To je dost hnusná odpověď, tohle bych dceři neřekla, protože bych ani nechtěla, aby jednou takhle odpovídala ona mně. Prostě bych jí vysvětlila, že si teď potřebuju něco vyřídit a že skončím třeba za 10 minut, do té doby, ať si hraje a pak spolu půjdeme dělat něco jiného.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.21 15:30
Já bych například u jízdy v autě prostě jezdila vpředu. Zarvé se mi vzadu dělá zle od žaludku a za druhé nevidím důvod, proč jezdit nepohodlně vzadu, když mohu sedět pohodlněji vepředu. Však mezi sedačkami není zeď, hrát fotbal můžete i tak. Jasně, když je děcko unavené, nemocné, cesta je dlouhá… Udělám výjimku a klidně pojedu vzadu, ale na běžné cesty… proč? Je to malá a dle popisu moc milá a vychovaná holka, přesto nemá nárok na to, aby se svět točil jen kolem ní, protože hezky poprosila. Stejně tak žádostí o hru. Pokud mám čas a chuť, ráda vyhovím, pokud nemám náladu na česání (pexeso, malování, cokoliv), nevyhovím. Když se řeší něco dospěláckého a dítě by si chodilo furt pro pusinku či ukázat, že navléklo další 3 korálky, prostě bych ho utla. Teď ne zlatíčko, až to s tátou doděláme, přijdu za tebou a společně navlékneme korále jak pro princeznu… To samé s programem rodičů po její večerce. Do toho jí prostě nic není, co vy děláte v čase, kdy ona už má spát. Ano, my s tátou koukáme na televizi (vaříme, hrajeme karty, sedíme na balkoně…) a ty už máš dávno spát tak hybaj do pelíšku…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.21 15:32
@martina.se píše: Úplně normálně vysvětli. Že si dítě o něco hezky řekne neznamená, že to musí mít, víš.. I to je součást vychovy
Jojo, když hezky prosí „maminko prosím pojď si se mnou hrát“ a mě zrovna bolí hlava nebo mám něco rozdělaného, tak odpovídám něco ve smyslu „jsi hodná že ses zeptala tak hezky, ale já teď nemůžu protože hlava/práce, zahrajeme si až budu moct“ nebo tak něco. Přijít k velkýmu dítěti jak slepejm k houslím určitě není jednoduchý, možná by ti mohla pomoct nějaká knížka o výchově? Rodič od miminka se to většinou naučí za pochodu, ale pro tebe by to mohlo bejt užitečný 
Zvykneš si i na únavu, to je zas dobrý že je velká a nebudí se xkrát za noc. S tou večerní TV - moje dcera má hlavně obavu, aby o něco nepřišla, tak vysvětluju že se budem koukat na něco pro dospělý, že to je čas jen pro nás, a že se za jejíma zádama fakt nejdem koukat na pohádky. Mně se asi nejvíc osvědčuje mluvit s ní na rovinu, vysvětlovat všechno čemu potřebuje rozumět - připadá si pak zapojená, neodstrčená, neříkáme věci jako „tomu bys nerozuměla“, nepotřebuje pak tolik pozornosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.21 15:34
@moof píše:
Já bych například u jízdy v autě prostě jezdila vpředu. Zarvé se mi vzadu dělá zle od žaludku a za druhé nevidím důvod, proč jezdit nepohodlně vzadu, když mohu sedět pohodlněji vepředu. Však mezi sedačkami není zeď, hrát fotbal můžete i tak. Jasně, když je děcko unavené, nemocné, cesta je dlouhá… Udělám výjimku a klidně pojedu vzadu, ale na běžné cesty… proč? Je to malá a dle popisu moc milá a vychovaná holka, přesto nemá nárok na to, aby se svět točil jen kolem ní, protože hezky poprosila. Stejně tak žádostí o hru. Pokud mám čas a chuť, ráda vyhovím, pokud nemám náladu na česání (pexeso, malování, cokoliv), nevyhovím. Když se řeší něco dospěláckého a dítě by si chodilo furt pro pusinku či ukázat, že navléklo další 3 korálky, prostě bych ho utla. Teď ne zlatíčko, až to s tátou doděláme, přijdu za tebou a společně navlékneme korále jak pro princeznu… To samé s programem rodičů po její večerce. Do toho jí prostě nic není, co vy děláte v čase, kdy ona už má spát. Ano, my s tátou koukáme na televizi (vaříme, hrajeme karty, sedíme na balkoně…) a ty už máš dávno spát tak hybaj do pelíšku…
to mi trochu otevřelo oči..já se ji vždy snažila trochu rozmazlovat (klasika, byla jsem v jejich rodině ta nová, takže jsem chtěla, abychom se kamarádily). Zkusím s tou večerkou začít,
- Citovat
- Upravit
11.2.21 15:36
@Anonymní píše:
@martina.se jo, odmítla bych jí to, když by si to vymrčovala, ale takto když hezky poprosí, tak nevím, ejstli by pochopila, proč odmítám
Rozhodně to pochopí spíš, když jí to po dobrém vysvětlíš, než když jí to zakážeš nebo jí odsekneš.
Já jsem teda u dítěte nikdy neaplikovala (manžel taky ne), něco jako " Do toho ti nic není a tak. Prostě vysvětlím, proč to tak je nebo ní a jaký je důvod. My se budeme dívat na televizi, protože dospělí můžou být dýl vzhůru a děti musí dýl spát, proto půjde spát. Nikdy nestačí říct to jednou, dítě se to musí naučit, i tak bude pořád až do dospělosti zkoušet hranice, to je u dětí normální. Chce to hodně trpělivosti.
Ono se dost vyplatí mluvit s dětmi slušně, protože ti to pak dítě v pubertě nebude vracet. Dítě potřebuje hranice, ale láskyplně a s vysvětlením.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.21 15:39
@Lily Evans píše:
Jojo, když hezky prosí „maminko prosím pojď si se mnou hrát“ a mě zrovna bolí hlava nebo mám něco rozdělaného, tak odpovídám něco ve smyslu „jsi hodná že ses zeptala tak hezky, ale já teď nemůžu protože hlava/práce, zahrajeme si až budu moct“ nebo tak něco. Přijít k velkýmu dítěti jak slepejm k houslím určitě není jednoduchý, možná by ti mohla pomoct nějaká knížka o výchově? Rodič od miminka se to většinou naučí za pochodu, ale pro tebe by to mohlo bejt užitečný
Zvykneš si i na únavu, to je zas dobrý že je velká a nebudí se xkrát za noc. S tou večerní TV - moje dcera má hlavně obavu, aby o něco nepřišla, tak vysvětluju že se budem koukat na něco pro dospělý, že to je čas jen pro nás, a že se za jejíma zádama fakt nejdem koukat na pohádky. Mně se asi nejvíc osvědčuje mluvit s ní na rovinu, vysvětlovat všechno čemu potřebuje rozumět - připadá si pak zapojená, neodstrčená, neříkáme věci jako „tomu bys nerozuměla“, nepotřebuje pak tolik pozornosti.
@Lily Evans jo, to jsem taky jako malá neměla ráda, „tomu bys nerozuměla“ atd..řeknu jí normálně, co jdeme dělat, že probíráme za co jsme utratili a kolik našetřili, že se díváme na zprávy (nesnáší zprávy, prý moc velká nuda) atd jen byhc ráda, aby vklidu spala a nemyslela na to, že si „užíváme“ bez ní a že těch 15 minut, co telefonuju, vydží bez újmy…myslím si, že to dost pramení z toho, jak od nich odešla její maminka, že má strach, že si jí přestanu všímat, což chápu, jen bych nerada, aby to přerostlo.
Jo, jsme spolu takhle oficiálně ne moc dlouho, a knížek je plno. Nejsem zastánce moderní výchovy - když dítě neposlechne po několikátém upozornění, tak prostě plácnu, ale to se tu moc nenosí.. po nějaké dobré knížce už se dívám dlouho 
- Citovat
- Upravit
11.2.21 15:45
Zakladatelko máte úplně normální 6lete dítě, mám stejně starou dceru, jsme úplná rodina a je to to samé.. Až v pubertě nevyleze ze svého pokoje, budete vzpomínat.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.21 15:47
@Alušáček píše:
Zakladatelko máte úplně normální 6lete dítě, mám stejně starou dceru, jsme úplná rodina a je to to samé.. Až v pubertě nevyleze ze svého pokoje, budete vzpomínat..
@ZuzaM píše:
Rozhodně to pochopí spíš, když jí to po dobrém vysvětlíš, než když jí to zakážeš nebo jí odsekneš.
Já jsem teda u dítěte nikdy neaplikovala (manžel taky ne), něco jako " Do toho ti nic není a tak. Prostě vysvětlím, proč to tak je nebo ní a jaký je důvod. My se budeme dívat na televizi, protože dospělí můžou být dýl vzhůru a děti musí dýl spát, proto půjde spát. Nikdy nestačí říct to jednou, dítě se to musí naučit, i tak bude pořád až do dospělosti zkoušet hranice, to je u dětí normální. Chce to hodně trpělivosti.
Ono se dost vyplatí mluvit s dětmi slušně, protože ti to pak dítě v pubertě nebude vracet. Dítě potřebuje hranice, ale láskyplně a s vysvětlením.
@ZuzaM díky, to ani nemám v plánu jí odsekávat
- Citovat
- Upravit
všicimesenou
Anonymní
11.2.21 15:49
@Alušáček píše:
Zakladatelko máte úplně normální 6lete dítě, mám stejně starou dceru, jsme úplná rodina a je to to samé.. Až v pubertě nevyleze ze svého pokoje, budete vzpomínat..
@Alušáček díky, já už jsem začala uvažovat, jestli není hyperaktivní nebo přehnaně fixovaná
- Citovat
- Upravit
LydiaD
11.2.21 15:58
@Anonymní píše:
@Melodie91 jo, to je. Když řeknu, že něco řeším tak odejde a za deset vteřin přijde a začně mě třeba hladit (jo, super, ale trošku mě to rozptyluje). Bojím se spíš do budoucna, že se na mě až moc upne, a nebudu si moct ani časem popovídat s kamarádkou (to zatím nehrozí, je hodně malá, ale když vidím nějaké desítileté dítě jak nenechá matku ani vypít čaj, tak se dost děsím..).
Když si povídáme v jiné místnosti, tak má furt žízen nebo tak. Opět to neříká, že by „mrčela“ ale prostě si přijde pro pusu každých pár vteřin, nebo donese ukázat co za tu minutu nakreslila.
Přitom pozornosti se jí dostává, furt s ní někam chodím nebo něco vyrábíme..
Víš, co do budoucna nechceš, tak časem budeš určovat mantinely, když by se Ti to zdálo přes čáru.
Spíš si do budoucna představ, že spolu budete vycházet až bude v pubertě, až bude dospělá.
Vztah máma a dcera často nevyjde ani u vlastních potomků.
Ty máš slušně našláplo, aby Ti to vyšlo s nevlastní dcerkou.
Věřím tomu, že kdyby byla Tvoje, cítila bys to asi jinak.
Poradila bych Ti, aby sis ten kontakt užívala, protože to není navždy.
Rozmazlenost a lásku možná vidíš víc objektivně než vlastní máma, takže bych se nebála, že bys časem nesměla promluvit se svojí kamarádkou
A buď v klidu, náročný to je i s vlastními dětmi 
Já jak to tak četla, tak bych malou pomazlila až by brečela
Dokud chce
Ani nevíš jak a najednou tu bude základka, kamarádky, střední, kamarádli, přítel…
A za chvíli bude holčina čekat až usnete vy, ne naopak
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.2.21 16:05
@LydiaD píše:
Víš, co do budoucna nechceš, tak časem budeš určovat mantinely, když by se Ti to zdálo přes čáru.
Spíš si do budoucna představ, že spolu budete vycházet až bude v pubertě, až bude dospělá.
Vztah máma a dcera často nevyjde ani u vlastních potomků.
Ty máš slušně našláplo, aby Ti to vyšlo s nevlastní dcerkou.
Věřím tomu, že kdyby byla Tvoje, cítila bys to asi jinak.
Poradila bych Ti, aby sis ten kontakt užívala, protože to není navždy.
Rozmazlenost a lásku možná vidíš víc objektivně než vlastní máma, takže bych se nebála, že bys časem nesměla promluvit se svojí kamarádkou
A buď v klidu, náročný to je i s vlastními dětmi
Já jak to tak četla, tak bych malou pomazlila až by brečela
Dokud chce
Ani nevíš jak a najednou tu bude základka, kamarádky, střední, kamarádli, přítel…
A za chvíli bude holčina čekat až usnete vy, ne naopak
@LydiaD to je moc hezky napsané. Pravda, nic není víc, než když mě obejme, nebo když ji můžu utěšit a neskutečně si to užívám v 95% případech teda 
no já právě s tím rozmazlováním u ní začala, protože jak jinak se zkamarádit, žejo akorát tedy s tou večerkou atd jí to začnu postupně vysvětlovat, hlavně aby si nemyslela, že s ní nechceme být, nebo tak.
- Citovat
- Upravit
LydiaD
11.2.21 16:09
@Anonymní píše:
@LydiaD to je moc hezky napsané. Pravda, nic není víc, než když mě obejme, nebo když ji můžu utěšit a neskutečně si to užívám v 95% případech teda
no já právě s tím rozmazlováním u ní začala, protože jak jinak se zkamarádit, žejo
Buď za to ráda
Já svý kluky miluju a někdy mě tak točili, že bych na 95% nedosahla
- Citovat
- Upravit
11.2.21 16:10
@Anonymní píše:
@Lily Evans jo, to jsem taky jako malá neměla ráda, „tomu bys nerozuměla“ atd..řeknu jí normálně, co jdeme dělat, že probíráme za co jsme utratili a kolik našetřili, že se díváme na zprávy (nesnáší zprávy, prý moc velká nuda) atd jen byhc ráda, aby vklidu spala a nemyslela na to, že si „užíváme“ bez ní a že těch 15 minut, co telefonuju, vydží bez újmy…myslím si, že to dost pramení z toho, jak od nich odešla její maminka, že má strach, že si jí přestanu všímat, což chápu, jen bych nerada, aby to přerostlo.
Jo, jsme spolu takhle oficiálně ne moc dlouho, a knížek je plno. Nejsem zastánce moderní výchovy - když dítě neposlechne po několikátém upozornění, tak prostě plácnu, ale to se tu moc nenosí.. po nějaké dobré knížce už se dívám dlouho
Já neplácám, ani nemám ráda termín „moderní výchova“, každej ať vychovává jak uzná za vhodné mně se třeba moc líbí kniha Nejsou stejné, vychází z teorie typů - načteš si, jak se jednotlivé typy lidí, potažmo tedy dětí, projevují a fungují, vyvodíš který typ je tvoje dítě a hlavně co na něj funguje. Ale to je taky jediná kniha kterou jsem o výchově četla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
@Dorotka101 jo, teď jí dávám 100% sebe, ale chtěla bych pořád nějakých 5% z toho pro sebe…občas, když mám krušno v práci (dodělávám PhD + učím, naštěstí příprava do práce probíhá buďto v práci v době volna, vyjímečně doma) a přijdu domů, tka jsem moc moc ráda, že mě obejme, přitulí se, ale ráda bych se aspoň vysprchovala sama