Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dítě přítele vyžaduje naši pozornost a nenechá nás o samotě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Uslava
11.2.21 14:39
Nech její matku na pokoji a smiř se s tím, jak to je. Třeba se to zlepší, třeba zhorší, tvoje starost to není.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.2.21 14:41
@Uslava píše:
Nech její matku na pokoji a smiř se s tím, jak to je. Třeba se to zlepší, třeba zhorší, tvoje starost to není.
@Uslava ale její matka od nich odešla za jiným, vidí ji tak 1× za 14 dní, nevychovává ji, a já snimi žiju, torchu mi to do života zasahuje, čili to beru tak, že je to i moje starost.. nechat ji to dělat, nenechat, i dkyž hezky poprosí?
- Citovat
- Upravit
11.2.21 14:42
Už podle nadpisu jsem poznala, že dítě není autora…je to šestiletá normální holčička. Ale snad taky někdy chodí spát, ne? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.21 14:42
To je normální v tomto věku. Ale samozřejmě neuškodí aby se naučila se zabavit i sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.21 14:46
Už je dost velká, takže když ji vysvětlíš, že v určitých situacích nemůže být podle jejího tak by to měla chápat. Když budeš skákat jak ona píská tak je to cesta do pekel. Možná by se dotoho měl vložit i tatínek a vysvětlit ji, že se ti nemůže pořád takhle vnucovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.21 14:48
@Dorotka101 píše:
Už podle nadpisu jsem poznala, že dítě není autora…je to šestiletá normální holčička. Ale snad taky někdy chodí spát, ne?
@Dorotka101 jo, to bylo pro přilákání do diskuze ten název, nebylo to myšleno nijak zle, jen bych nerada, aby to do budoucna nějak přerostlo, tak nevím kdy a jak to podchytit..
to spaní je právě taky problém..vadí jí, když ona už má zhasnuto v pokoji a slyší, že u nás třeba ještě hraje televize (snažíme se ji ztlumovat, někdy to holt neodhadnem), nebo že já ještě něco dělám v kuchyni, to nakukuje ze dvěří, a má druhý vánoce z toho, že nespí po 20. hod 
bere všechno jako hru..
o víkendu ji necháváme spávat s náma, přes týden spí u sebe v pokoji…no a když už ji konečně uspíme, popovídáme pohádku atd, tak už jsem tak vyčerpaná, že partnerský život jde do háje…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.2.21 14:49
@PeBa12 píše:
Už je dost velká, takže když ji vysvětlíš, že v určitých situacích nemůže být podle jejího tak by to měla chápat. Když budeš skákat jak ona píská tak je to cesta do pekel. Možná by se dotoho měl vložit i tatínek a vysvětlit ji, že se ti nemůže pořád takhle vnucovat.
@PeBa12 to bych udělala, kdyby si vymrčovala…když poprosí, tak nevím, jeslti pochopí, že i tak odmítnu..
tatínek ji na to samozřejmě občas upozorní, ať už se zklidní, a ona většiinou odvětí „když s váma je to taková sranda tady“ nebo něco v tom smyslu
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.2.21 14:50
@JancaS84 píše:
To je normální v tomto věku. Ale samozřejmě neuškodí aby se naučila se zabavit i sama.
@JancaS84 a jak s tím začít? Jsem ráda, že se mi třeba snaží pomáhat sama od sebe, když vařím atd, a je mi „hloupé“ji poslat do pokoje, když neřeším nic životně důležitého
- Citovat
- Upravit
11.2.21 14:50
Já bych řekla, že je to úplně normální. Akorát že když jsi rodič, vidíš to jinak. Resp. ta míra, po kterou jsi ochotná toto chování snášet, je u vlastního dítěte o hodně vyšší. Možná je to ona pověstná mateřská láska 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.21 14:52
Je to normální i u dětí z úplné rodiny a ona je bohužel citově deprivovaná. Matka od ní odešla, vidí se málo, patrně k ní matka nemá žádný zvláštní vztah a ona tak moc chce maminku, stejně jako mají ostatní děti, hodnou, milující a milovanou. Zároveň se trochu ve skrytu duše bojí, aby se tatínek taky nějak divně (stejně jako maminka) nezamiloval a třeba jí neopustil. Chce to hodně vysvětlovat a dávat najevo, že jí máte rádi, neopustíte jí a jste tady pro ní. Nevím, jak dlouho jsi s nimi, ale ona prostě potřebuje získat svou jistotu, kterou s odchodem matky ztratila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.21 14:53
@mokkk píše:
Já bych řekla, že je to úplně normální. Akorát že když jsi rodič, vidíš to jinak. Resp. ta míra, po kterou jsi ochotná toto chování snášet, je u vlastního dítěte o hodně vyšší. Možná je to ona pověstná mateřská láska
@mokkk jo, je to možné, právě, ale ona odě mě očekává 100%… nelíbí se mi ani u ostatních rodin, když si rodiče nemůžou vyměnit názory bez toho, aby toho dítěte bylo všude plno..
jinak vše děláme spolu, a v 95% mi to opravdu nevadí, jen někdy bych ráda řekla souvislou větu bez toho, anižbych Šárku musela hladit nebopusinkovat
- Citovat
- Upravit
11.2.21 14:55
@Anonymní píše:
Ahoj holky, kluci, potřebuji trochu poradit.
Našla jsem si přítele, který má 6 let starou dcerku ve své péči. S dcerkou, Šárkou, si rozumíme, říká mi teto, navlíkáme spolu korálky, líčíme se…atd.. Čekala jsem, že na mě bude žárlit, bude chtít tatínka pro sebe, ale omyl, ona chce pro sebe nás oba, tedy i mě, a mnohdy hlavně mě, abych si s ní hrála.
Neskáče do řeči, ani není drzá, ale vždy se to snaží rádoby nenápadně dát najevo. Uvedu pár příkladů:
když jedeme v autě, a řídí její táta (Pavel), tak s ní musím sedět vzadu..nebo né že bych musela, nevymrčuje si to, ale má takové ty otázky, typu „Teto, a budeš sedět prosím tady se mnou? Zahrajeme si slovní kopanou“ apod, a já jí neodmítnu, jelikož hezky poprosila. Bere mě jako nejlepší kamarádku, ve škole o mně prý furt blábolí před spolužačkami, čili jsem ráda, že jsme si sedly..
Když jsme hráli pexeso, a my se mezitím s Pavlem zapovídali, o něčem jiném (nic intimního, nějaká běžná věc), tak nám stihla asi 8× důrazně zopakovat, že už jsem na řadě.
Když mě češe, a já Pavlovi odpovídám, tak se hned „na oko“ zlobí, že jak jsem pohnula hlavou, tak jsem si to rozházela.
Ještě jednou upozorňuji, že rozmazlená není, když zkouší smlouvat, tak ji nenecháváme, když neposlechne po několikáté a po upozornění, dostane na zadek, ale to je tak 4× do roka..
vím, že se to jeví jako maličkosti, ale je toho hodně. Mám ji ráda a beru ji jako vlastní.
Když se obejmeme, tak hned přiběhne, že se chce taky mazlit, sotva mi dá Pavel ruku na rameno, nebo já jemu.
Ráda bych, aby si zvykla, že budou situace, kdy ne vždycky pujde uprostřed mezi náma, nebo bude sedět s někým z nás..když hrajeme hry, tak musí být nutně v týmu s jedním z nás, nikdy nemůže být s tchýní nebo druhou tetou
Chce, abych s ní chodila i do vany, hrát sis hračkama, atd…
nedávno mi řekla, jestli budu „s tetou telefonovat ještě dlouho?“ (volala jsem se svojí mamkou)..řekla to s takovým tím nedočkavým tónem, prostě to někde slyšela.
Když žil Pavel s její maminkou, byla zvyklá si hrát sama, její mamka furt někde lítala tak nevím, zda si to tím nějak potřebuje vykompenzovat?
Jde to nějak odnaučit?
Je to normální fáze vývoje?
Přejde ji to?
Mám jí někdy říct „už dost“?
Je zvyklá, že všechno děláme všichni spolu, když „už teď jsme přece rodina“ (tak jí Pavel vysvětloval, že s nimi bydlím)
asi tě nepotěším, ale mě to přijde celkem normální 
resp. takto se chovají často i děti žijící v úplné rodině…
Jak si bude jistější, měla by se začít sama od sebe trochu osamostatňovat a za chvilku, bude vyžadovat spíš soukromí a nebude z vás už na větvi…dej tomu čas 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.21 14:56
To vypada, na milou a sikovnou holcicku…chce si hrat, chce s vami byt, ma te rada..je rozdil, kdyz s ni hrajete pexeso a zakecate se, ze vas prudi, nez kdybyste treba neco resili v kuchyni a ona vas tam prisla vypruzovat, kdyz si hrajete s ni, tak se ji venujte…kdyz se prijde zeptat, jestli budes s tetou mluvit jeste dlouho, tak reknu, ze jo, ze musim neco vyresit..ze si chce hrat v aute slovni fotbal je lepsi, nez kdyby chtela mobil a cumet na youtube…me moc neni jasne, co ti vadi, 6 let je to jeste fakt male dite 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.21 14:56
@ZuzaM píše:
Je to normální i u dětí z úplné rodiny a ona je bohužel citově deprivovaná. Matka od ní odešla, vidí se málo, patrně k ní matka nemá žádný zvláštní vztah a ona tak moc chce maminku, stejně jako mají ostatní děti, hodnou, milující a milovanou. Zároveň se trochu ve skrytu duše bojí, aby se tatínek taky nějak divně (stejně jako maminka) nezamiloval a třeba jí neopustil. Chce to hodně vysvětlovat a dávat najevo, že jí máte rádi, neopustíte jí a jste tady pro ní. Nevím, jak dlouho jsi s nimi, ale ona prostě potřebuje získat svou jistotu, kterou s odchodem matky ztratila.
@ZuzaM to dává smysl, děkuji moc za příspěvek, chápu to. Je to lepší, než aby žárlila na mě…Akorát to dítě má tolik energie (a to nejsem nějaká stařena), že jsem ráda, že si večer lehnu…když za mnou ráno přijde a obejme mě je to pocit k nezaplacení, ale prý „už odpočívám moc dlouho a měly bychom se začít česat“ apod.
nevím, jakou míru vysvětlení šestileté dítě pochopí..
mazlím se s ní pravidělně, hrajeme si a všechno, čteme spolu, píšeme úkoly..
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Ahoj holky, kluci, potřebuji trochu poradit.
PROSÍM NECHAT ANONYM, NEBO SMAZAT..JEDNÁ SE O RODINNOU ZÁLEŽITOST
Našla jsem si přítele, který má 6 let starou dcerku ve své péči. S dcerkou, Šárkou, si rozumíme, říká mi teto, navlíkáme spolu korálky, líčíme se…atd.. Čekala jsem, že na mě bude žárlit, bude chtít tatínka pro sebe, ale omyl, ona chce pro sebe nás oba, tedy i mě, a mnohdy hlavně mě, abych si s ní hrála.
Neskáče do řeči, ani není drzá, ale vždy se to snaží rádoby nenápadně dát najevo. Uvedu pár příkladů:
když jedeme v autě, a řídí její táta (Pavel), tak s ní musím sedět vzadu..nebo né že bych musela, nevymrčuje si to, ale má takové ty otázky, typu „Teto, a budeš sedět prosím tady se mnou? Zahrajeme si slovní kopanou“ apod, a já jí neodmítnu, jelikož hezky poprosila. Bere mě jako nejlepší kamarádku, ve škole o mně prý furt blábolí před spolužačkami, čili jsem ráda, že jsme si sedly..
Když jsme hráli pexeso, a my se mezitím s Pavlem zapovídali, o něčem jiném (nic intimního, nějaká běžná věc), tak nám stihla asi 8× důrazně zopakovat, že už jsem na řadě.
Když mě češe, a já Pavlovi odpovídám, tak se hned „na oko“ zlobí, že jak jsem pohnula hlavou, tak jsem si to rozházela.
Ještě jednou upozorňuji, že rozmazlená není, když zkouší smlouvat, tak ji nenecháváme, když neposlechne po několikáté a po upozornění, dostane na zadek, ale to je tak 4× do roka..
vím, že se to jeví jako maličkosti, ale je toho hodně. Mám ji ráda a beru ji jako vlastní.
Když se obejmeme, tak hned přiběhne, že se chce taky mazlit, sotva mi dá Pavel ruku na rameno, nebo já jemu.
Ráda bych, aby si zvykla, že budou situace, kdy ne vždycky pujde uprostřed mezi náma, nebo bude sedět s někým z nás..když hrajeme hry, tak musí být nutně v týmu s jedním z nás, nikdy nemůže být s tchýní nebo druhou tetou
Chce, abych s ní chodila i do vany, hrát sis hračkama, atd…
nedávno mi řekla, jestli budu „s tetou telefonovat ještě dlouho?“ (volala jsem se svojí mamkou)..řekla to s takovým tím nedočkavým tónem, prostě to někde slyšela.
Když žil Pavel s její maminkou, byla zvyklá si hrát sama, její mamka furt někde lítala tak nevím, zda si to tím nějak potřebuje vykompenzovat?
Jde to nějak odnaučit?
Je to normální fáze vývoje?
Přejde ji to?
Mám jí někdy říct „už dost“?
Je zvyklá, že všechno děláme všichni spolu, když „už teď jsme přece rodina“ (tak jí Pavel vysvětloval, že s nimi bydlím)
Příspěvek upraven 15.02.21 v 09:10