Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Divné chování neteře
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
21.8.22 07:50
- Citovat
- Upravit
21.8.22 08:00
Když je svagr fajn, tak si s ním o reakci jeho dcerky popovidej. Možná se Ti dostane vysvětlení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.22 08:01
„Galantni k sestre a uspesny ve svem oboru“, to je skoro definice domaciho nasilnika.
Fakt, vazne.
Nikdo nevi, co se deje za zavrenymi dvermi.
Videlas je nekdy v konfliktu, hadce? Jak on se chova?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.22 08:04
Promluv se sestrou, osobne mezi ctyrma ocima (!!).
Muzes ji rict, ze kdyz nerekne, pujdes se zeptat svagra. Pokud tam je neco blbe, tak zacne mluvit.
Ale co s tim chces delat dal…??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.22 08:15
Hlavně si nehraj na amatérskou psycholožku - to je nejhorší, co můžeš udělat, začít do toho rádoby nenápadně šťourat a vyptávat se. Tím dosáhneš jedině toho, že k tobě neteř ztratí důvěru, její rodiče ti ji mohou přestat svěřovat a ona přijde o bezpečně místo, kde se cítí dobře.
Zpovzdálí pozoruj, buď pro neteř “k dispozici” a hlavně se poraď s odborníkem, třeba na lince důvěry, pokud nechceš osobně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.22 08:17
@Anonymní píše:
Muzes zkusit podat anonymni podnet na ospod nebo na urad. Meli by se tim zaobirat a meli by to udelat citlive. Na rodinu meho kamarada takto dosli tesne pred vanoci na zaklade anonymniho udani. Sok to byl sileny, ale nic se neprokazalo, casem vyslo najevo ze jeden soused (American zijici tam nove v najmu) tak resil, ze se mu nezdal casty krik a plac kamaradovych deti (jsou jeste mali, meli tehdy 2 a 4 roky). Nicmene ve finale byli vsichni radi, nic se neprokazalo ale rekla to nezavisla instituce
Sestra a její manžel by se zcela jistě dozvěděli, kdo je udal a udání to je, i kdyby se tomu říkalo třeba jiným slovem, třeba slovem „podnět“. Rozhodně by to pro jejich vztah dobře neudělalo, tedy rozhodně by to udělalo pro jejich vztah špatně a ničemu by to neposloužilo.
Já už jsem se k problému vyjádřila, tak to ještě zopakuji:
- Věci musí dozrát.
- Zůstávat sestersky v přátelství a otevřenosti k vzájemnému svěření.
Možná by sestrám udělalo dobře, kdyby si povyprávěly, jak se doma před dětmi hádají. Něco užitečného by jim oběma z toho mohlo vyplynout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.8.22 08:23
Nahlásila bych to. Já byla jako dítě zneužívaná a taky nikdo neřešil, že jsem divná, babičky mi spíše vyčítali, že se mnou není zábava. Trocha vítru pro rodinu je proti tomuhle nic. Ta holčička možná žije v šílené beznaději, ze které jí nikdo nepomůže.
A co z toho, že sestra? Když je sama obětí násilníka, pomůžeš možná i jí. Vůbec se ti nemusí přiznat.
Ještě na výšce jsme s kamarády pronajímali byt. Byl tam s náma jeden takový ve všem dokonalý párik. Duha a jednorožce… až jsem jednou přijela ze školy dřív a našla ji s rozbitou hubou v koupelně. Takže nedělám si iluze, jací umí být někteří lidi, když se nikdo nedívá. Bohužel u nás se násilí a alkohol hodně tolerují.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.8.22 08:28
@Anonymní píše:
Dobrý večer,omlouvám se za pozdní hodinu, ale to, co se dneska stalo, mě rozhodilo natolik, že nedokážu spát, a tak jsem si říkala, že byste mi tu na emiminu mohli poradit tak, jako vždycky.
Rovněž se omlouvám za anonym, ale jedná se o citlivé rodinné téma. Snad to chápete.
Sama jsem matka dvou dětí, často ale hlídám i svou neteř, dceru mé sestry. Mám ji moc ráda, je to na svůj věk velice inteligentní a vyspělá holčička, navíc moje děti se vždy těší, až k nám zase na pár dní přijede a i ona je ráda, že může být u nás, protože sama je jedináček a občas jí zkrátka děti chybí. V současné chvíli je jí 12 let, v září se chystá do sedmé třídy.
Moc hezky maluje. Už odmala kreslila nádherné barevné obrázky, hlavně zvířátek. Asi tak před rokem a půl se její styl malování dost změnil a ona začala malovat jen tužkou a navíc dost depresivní věci, například samu sebe jak pláče, uslzené oko…
Říkala jsem si, zda ji třeba něco netrápí, ale když jsem se jí na to opatrně zeptala, řekla mi, že jen změnila svůj styl malování a že na tom přece není nic špatného, a tak jsem to hodila za hlavu.
Poté, je to asi tak rok zpátky, u nás měla být 14 dnů na prázdninách. Sestra ale volala a sdělila mi, že potřebuje, aby se její dcera vrátila o pár dnů dříve. Šla jsem to sdělit neteři, nicméně její reakce mě dost překvapila. Začala hrozně plakat a neustále opakovala, že domů nechce. Říkala jsem si, že si přece velmi ráda hraje s mými dětmi a že se jí u nás líbí, a tak je jen smutná, že musí odjet o pár dní dříve, ale když jsem se jí pro jistotu zeptala, proč pláče, bylo mi řečeno, že tatínek se někdy chová dost hnusně a že domů prostě nechce. Ptala jsem se, jak hnusně, ale nedostala jsem z ní už ani slovo.
Neukamenujte mě, prosím, dnes si to vyčítám, ale tenkrát jsem to po čase zase hodila za hlavu a pomyslela si, že holka jde do puberty a prostě
se někdy nepohodne s tátou. To se přeci stává…Teď je u nás zase na prázdninách a to, co se stalo dnes, mě donutilo začít o tom všem znovu přemýšlet.
Odpoledne jsme se s manželem hrozně pohádali, dost na mě křičel a i já jsem po něm něco štěkla. Moc si ho vážím a jsem ráda, že ho mám, ale nějaké té hádce se občas prostě nevyhneme. Moje děti si na to už zvykly, moc dobře ví, že se za chvíli zase usmíříme.
Reakce mojí neteře mě ale dost zaskočila. Po hádce jsem ji nalezla ubrečenou v dětském pokoji, navíc se dost třásla. Dost jsem se vylekala, bála jsem se, jestli jí něco nebolí, a proto jsem začala vyzvídat, co se stalo. Po nějaké chvíli z ní vylezlo, že na mě strejda křičel, a ona se bála, že mi ublíží. Ptala jsem se, jak jí napadlo, že by mi mohl ublížit, ale odpovědí mi bylo jen další krčení ramen.
Zamlklost mé neteře se mi zdála zvláštní, obvykle je dost hovorná a ráda si povídá, proto jsem volala sestře, zda pro její chování nemá nějaké vysvětlení. Bylo mi řečeno, že o nic nejde, že je prostě jen citlivější než většina dětí, což je pravda.
Jsem absolutně zmatená a vůbec nevím, co si o tom všem myslet. Manžel si myslí, že dělám z komára velblouda a hledám problémy tam, kde nejsou. Já si ale nejsem jistá, jestli se v rodině mé sestry přeci jen neděje něco, co by ta malá neměla vidět. Nevím, co dělat, jsem hrozně zmatená. Neteř o tom se mnou odmítá mluvit, buď mlčí, krčí rameny, anebo přenese rozhovor úplně na jiné téma.
Nevím, přitom švagr je hrozně fajn. Vžycky se k sestře chová tak galantně. Je velmi úspěšný ve svém oboru… Neteř se výborně učí a rodiče se jí dost věnují.
Já prostě vůbec netuším, co mám dělat. Ale kdyby se neteři něco stalo, asi bych si to nikdy neodpustila.
Těžko říct, jak to je. Asi jediné co můžeš udělat je, říci sestře, aby se s tebou nepohádala, nepojala podezření nebo neztratila v tebe důvěru, že se ti zdá neteř zdá nějaká depresivní. A aby jí vzala k psycholožce a někoho jí doporuč, že to holky v jejím věku takto mívají, ale že se z toho může rozvinout nějaké duševní onemocnění, když se to neřeší. Dcera je také více háklivá na hluk a když někdo křičí, v pubertě se to stupňuje. A ráda zase píše a má ráda fantasy. Měla popsat nejhezčí místo (napsala o nějakém místě pod vodní hladinou) a učitelka se tomu také podivovala, že slohově OK, ale nejhezčí místo? Mně potom dcera vysvětlovala, že to pro ní je nejhezčí místo a proč.
Psycholog by z ní mohl různými metodami vytáhnout více, její obavy, strachy atd. Možná se poptat na nějaké té lince bezpečí, zda by ti někoho nedoporučili. Problém je, že je neteř jedináček, kdyby měla sourozence, tak si o tom mohou pohovořit spolu nebo ten sourozenec kolikrát něco propálí. Neřekla třeba něco tvým dětem? Každopádně neobviňuj sestru nebo jejího manžela, tím ničemu nepomůžeš, naopak uškodíš, pokud by v rodině něco nepěkného probíhalo. Pro neteř by bylo jedině horší, protože by jí izolovali od okolí a nemohla by k Vám jezdit. A zůstala by v tom případně sama.
- Citovat
- Upravit
21.8.22 08:34
@Anonymní píše:
Nahlásila bych to. Já byla jako dítě zneužívaná a taky nikdo neřešil, že jsem divná, babičky mi spíše vyčítali, že se mnou není zábava. Trocha vítru pro rodinu je proti tomuhle nic. Ta holčička možná žije v šílené beznaději, ze které jí nikdo nepomůže.A co z toho, že sestra? Když je sama obětí násilníka, pomůžeš možná i jí. Vůbec se ti nemusí přiznat.
Ještě na výšce jsme s kamarády pronajímali byt. Byl tam s náma jeden takový ve všem dokonalý párik. Duha a jednorožce… až jsem jednou přijela ze školy dřív a našla ji s rozbitou hubou v koupelně. Takže nedělám si iluze, jací umí být někteří lidi, když se nikdo nedívá. Bohužel u nás se násilí a alkohol hodně tolerují.
Ospod též alkoholismus rodičů toleruje, což mě úplně šokovalo, když jsem to viděla od nich písemně.
Smutné jsou všechny ty násilnosti. Avšak dokud sám člověk si o pomoc neřekne, tak mu pomoci není. Prostě není. A pokud mu je pomoženo takto, že se mu někdo vbourá do soukromí, tak se násilníka stejně oběť zastává a pak bývá, že se ti dva spolu spojí proti tomu, kdo chtěl oběti pomoci.
Otázka je, proč ses babičkám nesvěřila? Možná dáš svou odpovědí k tomuto příběhu klíč.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.22 08:38
@smile_xxx píše:
Pokud tam je něco blbě, začne zatloukat. A ještě to řekne švagrovi, že si toho lidi začali všímat. Poradila bych se z odborníkem, abych neudělala více škody než užitku.
Ne, pokud je sestra tyrana, svagrovi nerekne nic a hrozba, ze to ona pujde probrat primo s nim, ji donuti se sverit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.8.22 08:42
@Anonymní píše:
Těžko říct, jak to je. Asi jediné co můžeš udělat je, říci sestře, aby se s tebou nepohádala, nepojala podezření nebo neztratila v tebe důvěru, že se ti zdá neteř zdá nějaká depresivní. A aby jí vzala k psycholožce a někoho jí doporuč, že to holky v jejím věku takto mívají, ale že se z toho může rozvinout nějaké duševní onemocnění, když se to neřeší. Dcera je také více háklivá na hluk a když někdo křičí, v pubertě se to stupňuje. A ráda zase píše a má ráda fantasy. Měla popsat nejhezčí místo (napsala o nějakém místě pod vodní hladinou) a učitelka se tomu také podivovala, že slohově OK, ale nejhezčí místo? Mně potom dcera vysvětlovala, že to pro ní je nejhezčí místo a proč.
Psycholog by z ní mohl různými metodami vytáhnout více, její obavy, strachy atd. Možná se poptat na nějaké té lince bezpečí, zda by ti někoho nedoporučili. Problém je, že je neteř jedináček, kdyby měla sourozence, tak si o tom mohou pohovořit spolu nebo ten sourozenec kolikrát něco propálí. Neřekla třeba něco tvým dětem? Každopádně neobviňuj sestru nebo jejího manžela, tím ničemu nepomůžeš, naopak uškodíš, pokud by v rodině něco nepěkného probíhalo. Pro neteř by bylo jedině horší, protože by jí izolovali od okolí a nemohla by k Vám jezdit. A zůstala by v tom případně sama.
A nebo pokud máš nějaké její obrázky, zkus je odnést nějakému psychologovi sama. Dost se dělají testy typu třeba, aby dítě nakreslilo sebe a rodiče jako nějaká zvířata. Tam ti psycholog zjistí postavení v rodině, kdo jak daleko jsou od sebe, kdo je dominantní atd. Můžeš to zkusit i se svými dětmi, aby to nebylo nápadné jako takovou hru. Možná to bude zajímavé zjištění i pro tebe, jak tvoji rodinu vidí tvoje děti. A ještě nakreslit listnatý strom, to je tzv. Baum test. Různé podobně věci jsme dělali na psychologii.
- Citovat
- Upravit
21.8.22 08:47
Nemusí to znamenat nic ( citlivá v pubertě), nebo všechno ( domácí násilí).
Nestourala bych se v tom víc než přátelský rozhovor se sestrou, při kterém bych poukázala na neterino chování. Neteř bych dál zvala k nám a dál se snažila o to, aby se jí u nás líbilo. A prostě pozorovala a naslouchala.
Já bych se hrozně bála toho, že nějakou hrou na psychologa, informováním OSPODu a vyslýcháním švagra bych to celé pos.ala a vztahy v rodině by šly do háje. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.8.22 08:54
@poučená promiň, ale moc hloupá otázka. Když jsi malé dítě, šíleně trpíš a okolí tvoje pocity a prožívání ignoruje, nebo tě za ně obviňuje - viz babička, že ať mě k ní nevozí, že ona stejně musí pouštět televizi, protože já jenom tiše sedím, ne jak jiné vnoučata, to se rozzáří dům… tak už vidím, jak se jí svěřuješ 
. Týrané děti stejně často nemají důveru k nikomu a když je tyran rodič, tak úplně nikomu. Žijí pořád v šíleném strachu. Já došla v pubertě jenom ke 2 řešením - zabít se nebo jako nezletilá utéct z domu i za cenu nedodělání střední. Někdy kolem 12 jsem k samovraždě měla nejblíž, ale vytáhla mě z toho v poslední chvíli spolužačka, která našla list na rozloučku. Cizí 12 leté děcko mělo více empatie, jak celá zas. aná tzv. rodina. Nakonec to dopadlo dobře, teď žiju hezký život, ale ne proto, že by mi pomohl nebo se mě zastal kdokoliv z rodiny. Z nejhoršího mě vytáhli přátele, kteří na rozdíl od celé rodiny hluší a slepí nebyli, nebo se nehráli na korektní rodinné vztahy. Já bych sama nikdy za nikým nešla. Co bych dala za takové anonymní hlášení od tety…
Ještě mě napadá - nedalo by se vzít tu holčinu k psychologovi bez vědomí rodičů? Já bych rodiče do toho netahala, ani sestru, zvláště když vypadá, že otec je násilník. Takové ženy mají pak úplně vymytý mozek a za své dítě se stejně nepostaví. Takže asi jedině anonymní nahlášení.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Jakepak udat svoji sestru?
Bavime se tady o podezreni na domaci tyrani nebo buhvi co, naznacuje se tu leccos, a zaroven tady hodne lidi dedukuje ze se sestra pravdepodobne neprizna.
Nemusi udavat sestru, muze jen popsat situaci a oznamit svuj divny pocit a oni by to meli vyresit citlive, nevyrazi k nim hned ozbrojene komando…
Lepe neco delat nez si sedet na prstech a prihlizet, ale na to jsme jako narod vychovavani, ze… takove to nehas, co te nepali… a kdyz se stane prusvih, tak jsme vsichni vedeli vse nejlip…