Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Divné chování neteře
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.8.22 02:07
No tak pokud je holka citlivá a vy tam po sobě začnete štěkat, je jasný, že příjemný jí to není. Obzvlášť pokud na to není z domova zvyklá. Spíš byses měla zamyslet nad tím, že vasim dětem to připadá normální, v čem to potom vyrůstají 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.22 04:29
@terien píše:
No tak pokud je holka citlivá a vy tam po sobě začnete štěkat, je jasný, že příjemný jí to není. Obzvlášť pokud na to není z domova zvyklá. Spíš byses měla zamyslet nad tím, že vasim dětem to připadá normální, v čem to potom vyrůstají
Nebo na to naopak zvyklá je a možná i na horší věci…
Ta změna stylu kreslení a ty podivné řeči o tátovi bych nebrala na lehkou váhu. Zakladatelko, co takhle si někam se sestrou vyjít a zkusit něco víc zjistit? Možná by se ti svěřila, vždyť jsi její sestra…
Na druhou stranu to může být také to, že prostě s pubertou se mění styl kreslení, místo barevných koníčků a kočiček, začíná dívka kreslit jinak… Zkouší nový styl. Někdy možná působí depresivne, ale tak pubertální nálady, plactivost… Vždyť to je v pubertě běžné. Tak se třeba uvolňuje tím, že to hodí na papír…
A to ohledně otce můžou být například obyčejné hádky, rozdílné názory mezi neteři a tátou.
Každopádně bych se snažila zjistit, zda je vše ok. Může za tím být něco víc, tak pro klid duše bych to určitě nenechala jen tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.22 06:34
Nic s tím udělat nejde, pokud ani sestra, ani neteř nic neřeknou. Dobré je ale to, že neteř se u vás cítí dobře, že má u vás zázemí a že ví, že kdyby něco, může se svěřit. A tak, snad ji v tom ještě ujistěte, že kdykoli může zavolat, napsat a třeba se i svěřit, když to bude potřebovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.22 07:22
K sestře se švagr chová galantně před vámi či na veřejnosti… Jak je to pak ve skutečnosti doma za zavřenými dveřmi to nikdo neví… Bála se, že ti tvůj manžel ublíží, podle mne to bohužel může vídat doma 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tala20
21.8.22 07:23
@Anonymní píše: Reakce mojí neteře mě ale dost zaskočila. Po hádce jsem ji nalezla ubrečenou v dětském pokoji, navíc se dost třásla. … Já prostě vůbec netuším, co mám dělat.
Anonymko, změna stylu kreslení je výrazem duše. Mohlo by tedy jít o domácí stressy a problémy v rodině. Začalo to před rokem a půl a dítě si s tím evidentně neví rady. Její bezpečný svět rodiny je rozbitý.
Začala hrozně plakat a neustále opakovala, že domů nechce. Říkala jsem si, že si přece velmi ráda hraje s mými dětmi a že se jí u nás líbí, a tak je jen smutná, že musí odjet o pár dní dříve, ale když jsem se jí pro jistotu zeptala, proč pláče, bylo mi řečeno, že tatínek se někdy chová dost hnusně a že domů prostě nechce.
Někdy se takto navenek může projevovat případ pohlavního zneužívání. Ale to je jen spekulace.
Nevím, přitom švagr je hrozně fajn. Vžycky se k sestře chová tak galantně. Je velmi úspěšný ve svém oboru…
Jistě, navenek (na veřejnosti) je všechno v nejlepším pořádku. Doma uvnitř bytu se někteří muži chovají zcela jinak - mohlo by se jednat o dlouhodobé psychické týrání, hádky, někdy je u toho i fyzické násilí. Takový muž může jistě být okouzlující (z pohledu jiných lidí) a nadprůměrně úspěšný v práci. Fyzické násilí v rodině může být spojeno s alkoholem na straně agresora.
Nepozorovala jsi u sestry nějaké škrábance, modřiny, drobná zranění? Většinou to oběť domácího násilí nepřizná ani svým nejbliším, věc zlehčuje a když je dotázána přímo, podává ke svým zraněním nějaká více či méně pravděpodobná smyšlená vysvětlení (ten monokl pod okem - zakopla jsem a udeřila se o roh nočního stolku, atd.)
Možná by sis měla promluvit se sestrou mezi čtyřma očima?
Příspěvek upraven 21.08.22 v 07:31
- Citovat
- Upravit
21.8.22 07:29
@Barevné klubíčko píše:
Nebo na to naopak zvyklá je a možná i na horší věci…Ta změna stylu kreslení a ty podivné řeči o tátovi bych nebrala na lehkou váhu. Zakladatelko, co takhle si někam se sestrou vyjít a zkusit něco víc zjistit? Možná by se ti svěřila, vždyť jsi její sestra…
Na druhou stranu to může být také to, že prostě s pubertou se mění styl kreslení, místo barevných koníčků a kočiček, začíná dívka kreslit jinak… Zkouší nový styl. Někdy možná působí depresivne, ale tak pubertální nálady, plactivost… Vždyť to je v pubertě běžné. Tak se třeba uvolňuje tím, že to hodí na papír…
A to ohledně otce můžou být například obyčejné hádky, rozdílné názory mezi neteři a tátou.
Každopádně bych se snažila zjistit, zda je vše ok. Může za tím být něco víc, tak pro klid duše bych to určitě nenechala jen tak.
Tak to možná mají v rodině. Že puberťák vidí na rodičích mouchy a nekresli jednorožce na duze je úplně normální. Každopádně že by to šla řešit zrovna zakladatelka, jejíž manžel na ní řve a její děti se nad tím ani nepozastaví, mi přijde ujetý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.22 07:31
@Tala20 píše:
Jistě, navenek (na veřejnosti) je všechno v nejlepším pořádku. Doma uvnitř bytu se někteří muži chovají zcela jinak - mohlo by se jednat o dlouhodobé psychické týrání, hádky, někdy je u toho i fyzické násilí. Takový muž může jistě být okouzlující (z pohledu jiných lidí) a nadprůměrně úspěšný v práci. Fyzické násilí v rodině může být spojeno s alkoholem na straně agresora.Nepozorovala jsi u sestry nějaké škrábance, modřiny, drobná zranění? Většinou to oběť domácího násilí nepřizná ani svým nejbliším, věc zlehčuje a když je dotázána přímo, podává ke svým zraněním nějaká více či méně pravděpodobná smyšlená vysvětlení (ten monokl pod okem - zakopla jsem a udeřila se o roh nočního stolku, atd.)
Možná by sis měla promluvit se sestrou mezi čtyřma očima?
Podle mne sestra nic neřekne, případně bude muže obhajovat a jakékoli podezření vyvracet. Bude se cítit dokonce nepatřičně zaskočena tím rozhovorem a může ji to se sestrou oddálit. Může se třeba i stát, že k nim neteř přestane posílat. Věci musí dozrát. Podle mne je nejlepší zůstávat spolu v přátelství bez dotěrných otázek a rozhovorů. Sestra má tak možnost se jednou sama svěřit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.8.22 07:32
Muzes zkusit podat anonymni podnet na ospod nebo na urad. Meli by se tim zaobirat a meli by to udelat citlive. Na rodinu meho kamarada takto dosli tesne pred vanoci na zaklade anonymniho udani. Sok to byl sileny, ale nic se neprokazalo, casem vyslo najevo ze jeden soused (American zijici tam nove v najmu) tak resil, ze se mu nezdal casty krik a plac kamaradovych deti (jsou jeste mali, meli tehdy 2 a 4 roky). Nicmene ve finale byli vsichni radi, nic se neprokazalo ale rekla to nezavisla instituce
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.8.22 07:34
Ja si totiz take myslim ze pokud se v rodine sestry neco deje, neprizna to. Neter muze byt i jen depresivni, i to k dospivani patri, a oni to neresi
- Citovat
- Upravit
21.8.22 07:35
Promluvila bych si se sestrou. Řekla bych, že mi prostě neteř přijde přecitlivělá. Co se u nich děje. A přestaňte se hádat před dětmi a návštěvou!
To, že je švagr galantní a úspěšný, neznamená, že se za zavřenými dveřmi nechová jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Uslava
21.8.22 07:42
Stačí malý impuls a vnímavý člověk začne posuzovat různé události jinou optikou. Při návštěvě sestry buď ve střehu a určitě na něco přijdeš, pokud to tam je.
- Citovat
- Upravit
21.8.22 07:42
@Anonymní píše:
Muzes zkusit podat anonymni podnet na ospod nebo na urad. Meli by se tim zaobirat a meli by to udelat citlive. Na rodinu meho kamarada takto dosli tesne pred vanoci na zaklade anonymniho udani. Sok to byl sileny, ale nic se neprokazalo, casem vyslo najevo ze jeden soused (American zijici tam nove v najmu) tak resil, ze se mu nezdal casty krik a plac kamaradovych deti (jsou jeste mali, meli tehdy 2 a 4 roky). Nicmene ve finale byli vsichni radi, nic se neprokazalo ale rekla to nezavisla instituce
Udat svoji sestru na ospod, no potěš! To snad ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.22 07:43
@Anonymní píše:
Dobrý večer,omlouvám se za pozdní hodinu, ale to, co se dneska stalo, mě rozhodilo natolik, že nedokážu spát, a tak jsem si říkala, že byste mi tu na emiminu mohli poradit tak, jako vždycky.
Rovněž se omlouvám za anonym, ale jedná se o citlivé rodinné téma. Snad to chápete.
Sama jsem matka dvou dětí, často ale hlídám i svou neteř, dceru mé sestry. Mám ji moc ráda, je to na svůj věk velice inteligentní a vyspělá holčička, navíc moje děti se vždy těší, až k nám zase na pár dní přijede a i ona je ráda, že může být u nás, protože sama je jedináček a občas jí zkrátka děti chybí. V současné chvíli je jí 12 let, v září se chystá do sedmé třídy.
Moc hezky maluje. Už odmala kreslila nádherné barevné obrázky, hlavně zvířátek. Asi tak před rokem a půl se její styl malování dost změnil a ona začala malovat jen tužkou a navíc dost depresivní věci, například samu sebe jak pláče, uslzené oko…
Říkala jsem si, zda ji třeba něco netrápí, ale když jsem se jí na to opatrně zeptala, řekla mi, že jen změnila svůj styl malování a že na tom přece není nic špatného, a tak jsem to hodila za hlavu.
Poté, je to asi tak rok zpátky, u nás měla být 14 dnů na prázdninách. Sestra ale volala a sdělila mi, že potřebuje, aby se její dcera vrátila o pár dnů dříve. Šla jsem to sdělit neteři, nicméně její reakce mě dost překvapila. Začala hrozně plakat a neustále opakovala, že domů nechce. Říkala jsem si, že si přece velmi ráda hraje s mými dětmi a že se jí u nás líbí, a tak je jen smutná, že musí odjet o pár dní dříve, ale když jsem se jí pro jistotu zeptala, proč pláče, bylo mi řečeno, že tatínek se někdy chová dost hnusně a že domů prostě nechce. Ptala jsem se, jak hnusně, ale nedostala jsem z ní už ani slovo.
Neukamenujte mě, prosím, dnes si to vyčítám, ale tenkrát jsem to po čase zase hodila za hlavu a pomyslela si, že holka jde do puberty a prostě
se někdy nepohodne s tátou. To se přeci stává…Teď je u nás zase na prázdninách a to, co se stalo dnes, mě donutilo začít o tom všem znovu přemýšlet.
Odpoledne jsme se s manželem hrozně pohádali, dost na mě křičel a i já jsem po něm něco štěkla. Moc si ho vážím a jsem ráda, že ho mám, ale nějaké té hádce se občas prostě nevyhneme. Moje děti si na to už zvykly, moc dobře ví, že se za chvíli zase usmíříme.
Reakce mojí neteře mě ale dost zaskočila. Po hádce jsem ji nalezla ubrečenou v dětském pokoji, navíc se dost třásla. Dost jsem se vylekala, bála jsem se, jestli jí něco nebolí, a proto jsem začala vyzvídat, co se stalo. Po nějaké chvíli z ní vylezlo, že na mě strejda křičel, a ona se bála, že mi ublíží. Ptala jsem se, jak jí napadlo, že by mi mohl ublížit, ale odpovědí mi bylo jen další krčení ramen.
Zamlklost mé neteře se mi zdála zvláštní, obvykle je dost hovorná a ráda si povídá, proto jsem volala sestře, zda pro její chování nemá nějaké vysvětlení. Bylo mi řečeno, že o nic nejde, že je prostě jen citlivější než většina dětí, což je pravda.
Jsem absolutně zmatená a vůbec nevím, co si o tom všem myslet. Manžel si myslí, že dělám z komára velblouda a hledám problémy tam, kde nejsou. Já si ale nejsem jistá, jestli se v rodině mé sestry přeci jen neděje něco, co by ta malá neměla vidět. Nevím, co dělat, jsem hrozně zmatená. Neteř o tom se mnou odmítá mluvit, buď mlčí, krčí rameny, anebo přenese rozhovor úplně na jiné téma.
Nevím, přitom švagr je hrozně fajn. Vžycky se k sestře chová tak galantně. Je velmi úspěšný ve svém oboru… Neteř se výborně učí a rodiče se jí dost věnují.
Já prostě vůbec netuším, co mám dělat. Ale kdyby se neteři něco stalo, asi bych si to nikdy neodpustila.
Radeji ocituji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Dobrý večer,
omlouvám se za pozdní hodinu, ale to, co se dneska stalo, mě rozhodilo natolik, že nedokážu spát, a tak jsem si říkala, že byste mi tu na emiminu mohli poradit tak, jako vždycky.
Rovněž se omlouvám za anonym, ale jedná se o citlivé rodinné téma. Snad to chápete.
Sama jsem matka dvou dětí, často ale hlídám i svou neteř, dceru mé sestry. Mám ji moc ráda, je to na svůj věk velice inteligentní a vyspělá holčička, navíc moje děti se vždy těší, až k nám zase na pár dní přijede a i ona je ráda, že může být u nás, protože sama je jedináček a občas jí zkrátka děti chybí. V současné chvíli je jí 12 let, v září se chystá do sedmé třídy.
Moc hezky maluje. Už odmala kreslila nádherné barevné obrázky, hlavně zvířátek. Asi tak před rokem a půl se její styl malování dost změnil a ona začala malovat jen tužkou a navíc dost depresivní věci, například samu sebe jak pláče, uslzené oko…
Říkala jsem si, zda ji třeba něco netrápí, ale když jsem se jí na to opatrně zeptala, řekla mi, že jen změnila svůj styl malování a že na tom přece není nic špatného, a tak jsem to hodila za hlavu.
Poté, je to asi tak rok zpátky, u nás měla být 14 dnů na prázdninách. Sestra ale volala a sdělila mi, že potřebuje, aby se její dcera vrátila o pár dnů dříve. Šla jsem to sdělit neteři, nicméně její reakce mě dost překvapila. Začala hrozně plakat a neustále opakovala, že domů nechce. Říkala jsem si, že si přece velmi ráda hraje s mými dětmi a že se jí u nás líbí, a tak je jen smutná, že musí odjet o pár dní dříve, ale když jsem se jí pro jistotu zeptala, proč pláče, bylo mi řečeno, že tatínek se někdy chová dost hnusně a že domů prostě nechce. Ptala jsem se, jak hnusně, ale nedostala jsem z ní už ani slovo.
Neukamenujte mě, prosím, dnes si to vyčítám, ale tenkrát jsem to po čase zase hodila za hlavu a pomyslela si, že holka jde do puberty a prostě
se někdy nepohodne s tátou. To se přeci stává…
Teď je u nás zase na prázdninách a to, co se stalo dnes, mě donutilo začít o tom všem znovu přemýšlet.
Odpoledne jsme se s manželem hrozně pohádali, dost na mě křičel a i já jsem po něm něco štěkla. Moc si ho vážím a jsem ráda, že ho mám, ale nějaké té hádce se občas prostě nevyhneme. Moje děti si na to už zvykly, moc dobře ví, že se za chvíli zase usmíříme.
Reakce mojí neteře mě ale dost zaskočila. Po hádce jsem ji nalezla ubrečenou v dětském pokoji, navíc se dost třásla. Dost jsem se vylekala, bála jsem se, jestli jí něco nebolí, a proto jsem začala vyzvídat, co se stalo. Po nějaké chvíli z ní vylezlo, že na mě strejda křičel, a ona se bála, že mi ublíží. Ptala jsem se, jak jí napadlo, že by mi mohl ublížit, ale odpovědí mi bylo jen další krčení ramen.
Zamlklost mé neteře se mi zdála zvláštní, obvykle je dost hovorná a ráda si povídá, proto jsem volala sestře, zda pro její chování nemá nějaké vysvětlení. Bylo mi řečeno, že o nic nejde, že je prostě jen citlivější než většina dětí, což je pravda.
Jsem absolutně zmatená a vůbec nevím, co si o tom všem myslet. Manžel si myslí, že dělám z komára velblouda a hledám problémy tam, kde nejsou. Já si ale nejsem jistá, jestli se v rodině mé sestry přeci jen neděje něco, co by ta malá neměla vidět. Nevím, co dělat, jsem hrozně zmatená. Neteř o tom se mnou odmítá mluvit, buď mlčí, krčí rameny, anebo přenese rozhovor úplně na jiné téma.
Nevím, přitom švagr je hrozně fajn. Vžycky se k sestře chová tak galantně. Je velmi úspěšný ve svém oboru… Neteř se výborně učí a rodiče se jí dost věnují.
Já prostě vůbec netuším, co mám dělat. Ale kdyby se neteři něco stalo, asi bych si to nikdy neodpustila.