Poradna o homeopatii
MUDr. Eliška Bartlová
@Piškotka38 @FlorenceF Jenkins holky, přeji krásné narozeniny a hlavně zdraví a spokojenost.
No taky už jsem překonala 40 a popravdě ani jsem to moc nepostrehla. V tu dobu jsem měla půlroční mimčo, starší bylo 5 a tak nějak ten den utekl. Bála jsem se toho věku. No při pohledu do zrcadla jsem starší cizí paní, ale naštěstí do něj moc koukat nestíhám. Kamarádím se s celulitidou a vypadá to na velké a trvale přátelství. Jsem ale šťastná, mám 2 krásné děti a přeji si pro všechny jen zdraví a spokojenost.
Jak budu dávat za pár let kolotoč okolo školy atd nevím, ale jsem spokojená i když zrovna teď ležím na rehabilitacích a nahřívám si zádá, ale tak zas mám čas koukat na net
![]()
@Hanula1212 píše:
Já 44 a cítím to stejněPo 40 je mi líp než mezi 30- 40. Dítě samostatnější, hypo skoro splacená, stálá práce, pařím možná ještě víc než mezi 30 -40.
Já mám dítě menší, takže mě víc motivuje k akci. Občas přetáhnu večerku s kamarádkou. Jinak nějak zvlášť nepařím, jsem ráda v noci doma vzhledem k nočním. Ale pocitově mi je tak kolem 30, jen pohled do zrcadla říká něco jiného.
Gratuluji. ![]()
V tvém věku spousta příznivců taneční hudby paří na velikých festivalech a to dost dobře. Energie mají až až.
Je mi o 10 let míň, ale mnohdy nemám ani tolik energie, co někteří ve 40, 50. ![]()
Gratulace.
@admin nemůže dostat k narozeninám odznak? ![]()
Hele, já se toho nebála, jako nějaké revoluce. V poho. Nějak jse se teď na podzim trochu zdekompenzovala, ale spíš už to je tim covidem, stres, nejistota, co zas vymyslí, hnusný počasí a do toho nějaká viroza, očkování… Ale jinak je mi furt nějak stejně.
Mě je už krátce 50. Tak ano, napadá mě, že mám víc než půlku života za sebou. Ale to mě nestresuje, jsem věřící a věřím v reinkarnaci, takový koloběh života. Ale víc mě stresuje, že nutně potřebuji zajistit do budoucna svou rodinu, vše je drahé a na jejich životy určitě nevydělám krájením salámů v Albertu nebo sázením jogurtů do regálu v Tescu, navíc jsem kdysi ještě jako dítě měla velmi živý sen, že se dožiju 64 let a je možné, že to je skutečné. Takže si každý den říkám, že mám už jen 14 let na zajištění rodiny a lehce stresuju a modlím se, aby mi kvůli nim Bůh život prodloužil. Jinak i v padesáti žiju normálně, aniž bych panikařila, že se zase víc můj konec přiblížil.
Gratuluju
mě to čeká za pár měsíců a nijak to neprožívám. Myslela jsem si, že nejlepší věk je 30, ale to jsem netušila, jak skvěle se budu cítit coby 40
fyzicky už to teda není až taková hitparáda, jakože cítím, že jsem víc unavená a občas něco zabolí, ale psychicky je to paráda
jsem sama se sebou srovnaná, mám se ráda, vím co mi dělá dobře, co mi sluší, mám svůj styl. Dítě odrůstá, takže kromě toho, že je úžasná parťačka se vyspím a celkově s ní ubývá starostí a přibývá radostí (nechápu jak mi někdy mohlo být pohlaví dítěte jedno a že jsem si ze srdce nepřála dceru
)… Mám víc času na partnerství, na koníčky, mám dost peněz, zase můžeme cestovat, prostě je to úžasný
opravdu je to 90:10 ve prospěch čtyřicítky. Ovšem mám takové tušení, že 50 to tvrdě zlomí
ale ta je ještě daleko.
@Anonymní píše:
Mě je už krátce 50. Tak ano, napadá mě, že mám víc než půlku života za sebou. Ale to mě nestresuje, jsem věřící a věřím v reinkarnaci, takový koloběh života. Ale víc mě stresuje, že nutně potřebuji zajistit do budoucna svou rodinu, vše je drahé a na jejich životy určitě nevydělám krájením salámů v Albertu nebo sázením jogurtů do regálu v Tescu, navíc jsem kdysi ještě jako dítě měla velmi živý sen, že se dožiju 64 let a je možné, že to je skutečné. Takže si každý den říkám, že mám už jen 14 let na zajištění rodiny a lehce stresuju a modlím se, aby mi kvůli nim Bůh život prodloužil. Jinak i v padesáti žiju normálně, aniž bych panikařila, že se zase víc můj konec přiblížil.
Děti nemají ruce?
Vse nej
.
Mne bylo 40 loni a neprijde mi, ze by se neco zmenilo, ja byla moudra a krasna od narozeni a stejna i jednou umru
.
Psychicky určitě 30 lepší než 20 a nyní 37 lepší než 30
fyzicky pořád dobrý ![]()
Ja 41, neboli me nic, ale to ani moji 70 - letou mamu. Unavu nepocituju, ale udrzuju se v kondici, kazdy den nachodim x kilometru. Postava stale stihla a to jsem 8 mesicu po porodu. Xicht se mi obcas nelibi, to je pravda, ale chlapi zatim koukaj, tak to asi nebude takova hruza
Jo a citim se jako mladice
Pro me byla zlomova 30, to jsem mela depku, 40 uz mi bylo jedno ![]()
Fakt dnes?
Já mám taky narozeniny dnes!
![]()
Akorát tu kulatinu jsem měla dřív. No… snažila jsem se ten den zazdít, což mi moc nevyšlo… obrečela jsem to. Tvrdá realita toho, že to, co jsem si vždy nejvíc přála - poklidný rodinný život - nikdy nebudu mít. Smířená s tím stále nejsem, pořád to bolí, ale už aspoň dnes nebrečím. Hlavně aby bylo zdraví a s tím zbytkem už se dá nějak pracovat…
Tak hodně štěstí a zdraví!!!
![]()
@FlorenceF Jenkins Gratuluju
Mě je 44 a je to stále fajn - šediny je potřeba barvit a sem tam nějaká vráska se najde. Ale dokud slouží zdraví, je to v pohodě. A člověk už ví jaký je, a je s tím v pohodě. Sexuálně bych řekla, Ze je to teď nejlepší období
A i zhubnout par kilo se mi povedlo, tak snad OK, zbytečně bych ten věk neřešila, je to jen číslo
Hlavně přeju duševní a sexuální svěžest.
Brouku a vypadáš rozhodně na půlku!
@FlorenceF Jenkins píše:
Ahoj ženy (a spol.)![]()
Jak nazev napovida, dneska je mi 40.
Chci se zeptat, kdo si tim prošel nebo se chysta, co jste čekaly/čekáte, že se změní, co vás potěšilo, byl to pro vás nejaký předěl, nová etapa?
Depka? Vyrovnání? Panika? Oddechnutí?
Osobně vnímám, že třeba krása a svěžest nemilosrdně odchází, že ubývá energie (probdělou noc dospávám tyden), že se hlásí roztodivné neduhy (záda, kolena=nižší podpatky), že se na pracovních pařbách přesouvám k těm nevytíženým rohům a v půl deváté odcházím jakože k rodině…
Na druhou stranu, co jsem chtela stihnout, jsem stihla, a zároveň si vyzkoušela, že svůj vesmír fakt netvořím svou myšlenkou, ale vstupují do něj okolnosti, na které nemam vliv…
Že dobré lidi kolem sebe nemůžu bezmyšlenkovitě odhánět, ale je dobré si je pěstovat…že není dobré žít svůj život v tříletých cyklech a v jejich rámci vyměnit své okolí… že je fajn odpouštět a že laskavost se vyplatí…
Ale že když na to přijde, tak mi nakonec všichni můžou políbit pr.del
…největší osvobozeni!!! ‚co tomu řeknou lidi‘…
Povíte mi o vaší čtyřicítce?
Dík
Všechno nejlepší!!!
pěkně to oslav, život teprve začíná! Přichází moudrost, rozvážnosti a hlavně zralost.
Ahoj všem,
také jsem úzkostlivě sledovala věk. Vše jsem chtěla prožít adekvátně k věku…vysoká škola, práce, děti, stabilita… a realita? Rozvod, stěhování, druhý manžel,… Nikdy se nic nedá takto naplánovat. Nyní mi bude 44, mám dva velké úžasné syny a za 2 měsíce čekám holčičku, o které jsem myslela, že nikdy mít nebudu. Cítím se dobře a nezbývá než zapomenout na věk a žít nastalou situací jako třicátnice
. A moc se na to těším. Hezký den všem ![]()