Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Do jaké míry pomáhat kamarádce?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.8.17 12:08
Byla jsem na tom podobne, jako ty. Jednou ni jedna moudra kolegyne rekla vetu:" Nikdy se sama nenabizej! Lidi si na to zvyknou a budou te akorat vyuzivat! Ten, kdo pomoc opravdu potrebuje si o ni sam rekne" asi to zni spatne, ale zkusila sem se tim ridit a zije se mi lip! Hlavne se velmi protridil okruh „kamaradu“ a svete div se, ziju i bez nich 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobliha51
21.8.17 12:30
@Anonymní píše:
AHoj,ráda bych se poptala na váš názor. Mám kamarádku, se kterou jsme od mala spolu vyrůstaly. Ona chudák pochází z takové málo podnětné rodiny, kde vždy bylo spoustu problémů (neměli nikdy peníze, její rodiče měli problémy s alkoholem atp.). Jak jsme byly větší, vždy jsem se jí snažila tahat nahoru, aby dopadla lépe, než její rodiče. Nechci tu vypisovat, jak a v čem jsem se jí snažila pomoci, ale například mimo jiné jsem jí dohodila práci. Ona naštěstí není až taková, jako její rodiče, ale přecejenom kus nezodpovědnosti a málo cílevědomosti má v sobě zakořeněné. A to vše vyvrcholilo, když jsem se nedávno dozvěděla, že je těhotná. A miminko je dá se říct plánované (nechali tomu volný průběh). Jenže s nejistým partnerem, nemají pořádně pořešené bydlení, ona už dříve odešla z práce, on to má s prací všelijak. Ke všemu si pořídili velkého psa, který samozřejmě představuje velké výdaje a složitější nároky na bydlení i cestování (auto nemají, často je někam vozím já)…No a při nedávném společném rozhovoru s ní jsem pochopila, že ona automaticky počítá s tím, že jí okolí pomůže (tedy i já). Nechápejte mě zle, velmi ráda bych pomohla, jenže nevím, jestli to není taková opičí pomoc. Že já vždy pomůžu a tím vlastně nepomáhám, protože jenom prohlubuji problém její nesamostatnosti. Jak byste postupovali vy? Je mi jí líto a i toho miminka, ale když se zvykne na mou pomoc ještě i její přítel, tak potom už nikdy nebudou zcela soběstační…Vidíte to stejně? Máte někdo podobný případ ve vašem okolí? Jak to vyřešit? Děkuji
Nepomáhat. Nikam nevozit. Jedině v případě nemoci dítěte, nebo pomoci dítěti. Oni jsou dospělí, ať si poradí. Tím psem to dorazili. Všechno budou mít stížené. Nemají na jídlo pro sebe a budou živit psa. Normálně bych jí řekla, že pokud bude potřebovat pomoci s dítětem, pomůžu, jinak ne. Stejně ti to jednou všechno vyčte. Najdi si jiné vyžití.
- Citovat
- Upravit
21.8.17 12:32
Vždyť je to prima, když víš, ze mas kolem sebe lidi, na které se můžeš spolehnout a pomůžou ti. 
Kdyz ti to vadí, tak to pro ni nedělej. To je lehký.
A nevidím důvod, proč bys ji měla předem litovat. Neznamená to automaticky, ze když nemá život uspořádány dle tvých představ, ze bude děcko chudák..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.17 12:51
Já pomůžu ráda, ale nesmím mít pocit, že ze mě někdo dělá blbce nebo toho zneužívá. Pokud to má nastavené tak, že ostatní jí budou pomáhat, protože ona je chudák, tak to by měla smůlu, ať se snaží taky trochu sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.17 12:51
Mně teda trošku přijde, že jí supluješ rodiče. Krom toho pomáhání ještě posuzuješ, jak by měla žít a co je pro ní správný. Taky nechápu, proč by ti mělo být líto miminka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.17 12:56
Milá zakladatelko, nelituj pomoci, kterou jsi své kamarádce dosud poskytla.
A co založila rodinu, stáhni se. Nauč se říkat NE. Taky bych šetřila radami, co by měla nebo měli udělat a nedivila bych se nahlas před kamarádkou, proč něco udělala či udělali jinak než…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.17 12:58
@Nymphetamine píše:
Byla jsem na tom podobne, jako ty. Jednou ni jedna moudra kolegyne rekla vetu:" Nikdy se sama nenabizej! Lidi si na to zvyknou a budou te akorat vyuzivat! Ten, kdo pomoc opravdu potrebuje si o ni sam rekne" asi to zni spatne, ale zkusila sem se tim ridit a zije se mi lip! Hlavne se velmi protridil okruh „kamaradu“ a svete div se, ziju i bez nich
Moudrá myšlenka Tvé kolegyně, milá Nymphetamine!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.17 13:01
Mám z tebe pocit, že ty jsi taková „záchranářka“ - furt musíš někoho tahat ze srabů a řešit, jestli se bude mít dobře a jestli to děláš správně a jestli je i tamto správně atd.
Zkus se chvíli věnovat sobě. A pokud bude chtít kamarádka hodit někam autem (kde je přístup MHD a může si dojet sama), tak řekni, že momentálně nemůžeš.
Musí si zvyknout, že né každý bude kamarádce po ruce a ihned řešit její srabárny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.17 15:16
Kamaradka je dospela, bude rodic, musi se naucit sama, jak se vede rodina. Sama bych ji pomoc nenabizela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.8.17 16:47
Prosím anonym. Také mám kamarádku, vždycky když jim bylo nejhůř ( neměli na jídlo, na elektriku…), jsem jim pomohla. Podotýkám chodili do práce oba partneři, mají dvě děti a kamarádka vždycky brečela, že ať dělá co dělá nevychází. A jednoho krásného dne jsem zjistila, že po výplatě se kupujou kraviny, jezdí po diskotékách, barech… V tu chvíli se ve mě něco zlomilo a do očí jsem jí řekla, že jsem kamarádka, ne dojná kráva. Chvíli se mnou nemluvila, pak se sama ozvala, bavíme se normálně, ale je zajímavé, že najednou peníze nepotřebuje.
- Citovat
- Upravit
22.8.17 01:09
Nemám dojem, že tvá pomoc má takový rozměr, aby kvůli ní byla nesoběstačná Do očekávání miminka jste žily v jisté symbióze, kdy jsi sice pomáhala, ale také měla navrch. S příchodem miminka se situace mění. Najednou používáš pojem opičí pomoc a přemýšlíš o svém dosavadním počínání úplně jinak. Proč?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.17 15:29
@LadyLada Možná proto, že když už teď ta kamarádka nevychází s penězi, tak s příchodem dítěte tuplem ne. Řekla bych, že nemám dost peněz. A nenápadně bych se poptala, za co utrácí. Člověk by se někdy divil 
(např. Ahoj, nutně potřebuju tolik a tolik stovek, nemám na bus. nebo: nemám peníze, potřebuju 200 kč na nákup (pak té osobě vypadne 2 stovka z peněženky v obchodě, a člověk protože ji nechce ztrapnit, dělá že to nevidí. A osoba si za Tvé prachy ještě dokoupí cigára a chlast. apod.)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.17 15:48
@Anonymní píše:
AHoj,ráda bych se poptala na váš názor. Mám kamarádku, se kterou jsme od mala spolu vyrůstaly. Ona chudák pochází z takové málo podnětné rodiny, kde vždy bylo spoustu problémů (neměli nikdy peníze, její rodiče měli problémy s alkoholem atp.). Jak jsme byly větší, vždy jsem se jí snažila tahat nahoru, aby dopadla lépe, než její rodiče. Nechci tu vypisovat, jak a v čem jsem se jí snažila pomoci, ale například mimo jiné jsem jí dohodila práci. Ona naštěstí není až taková, jako její rodiče, ale přecejenom kus nezodpovědnosti a málo cílevědomosti má v sobě zakořeněné. A to vše vyvrcholilo, když jsem se nedávno dozvěděla, že je těhotná. A miminko je dá se říct plánované (nechali tomu volný průběh). Jenže s nejistým partnerem, nemají pořádně pořešené bydlení, ona už dříve odešla z práce, on to má s prací všelijak. Ke všemu si pořídili velkého psa, který samozřejmě představuje velké výdaje a složitější nároky na bydlení i cestování (auto nemají, často je někam vozím já)…No a při nedávném společném rozhovoru s ní jsem pochopila, že ona automaticky počítá s tím, že jí okolí pomůže (tedy i já). Nechápejte mě zle, velmi ráda bych pomohla, jenže nevím, jestli to není taková opičí pomoc. Že já vždy pomůžu a tím vlastně nepomáhám, protože jenom prohlubuji problém její nesamostatnosti. Jak byste postupovali vy? Je mi jí líto a i toho miminka, ale když se zvykne na mou pomoc ještě i její přítel, tak potom už nikdy nebudou zcela soběstační…Vidíte to stejně? Máte někdo podobný případ ve vašem okolí? Jak to vyřešit? Děkuji
Pomahej jen do takove miry, aby te to neobtezovalo a nemelas pak na kamaradku alergii. Ono je taky pomoc a pomoc. Treba s hledanim bydleni bych kamaradce pomohla, ale s financovanim, nebo pripadnym bydlenim u me apod.uz zas ne. Stejne tak s tim delanim sofera, tam bych si dala pozor, aby se z toho nestala samozrejmost, se kterou se pocita. Taky zalezi, zda i kamaradka pomuze jakkoli v pripade potreby tobe, nebo je to tak trochu parazit. Nevim jak to je, ale trochu to na me pusobi, ze uz si dotycna na tvou celozivotni podporu zvykla a kdyz ji ted v necem nevyjdes vstric, budes jeste ta zla, nehlede na to, co pro ni cely zivot delas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
AHoj,
ráda bych se poptala na váš názor. Mám kamarádku, se kterou jsme od mala spolu vyrůstaly. Ona chudák pochází z takové málo podnětné rodiny, kde vždy bylo spoustu problémů (neměli nikdy peníze, její rodiče měli problémy s alkoholem atp.). Jak jsme byly větší, vždy jsem se jí snažila tahat nahoru, aby dopadla lépe, než její rodiče. Nechci tu vypisovat, jak a v čem jsem se jí snažila pomoci, ale například mimo jiné jsem jí dohodila práci. Ona naštěstí není až taková, jako její rodiče, ale přecejenom kus nezodpovědnosti a málo cílevědomosti má v sobě zakořeněné. A to vše vyvrcholilo, když jsem se nedávno dozvěděla, že je těhotná. A miminko je dá se říct plánované (nechali tomu volný průběh). Jenže s nejistým partnerem, nemají pořádně pořešené bydlení, ona už dříve odešla z práce, on to má s prací všelijak. Ke všemu si pořídili velkého psa, který samozřejmě představuje velké výdaje a složitější nároky na bydlení i cestování (auto nemají, často je někam vozím já)…No a při nedávném společném rozhovoru s ní jsem pochopila, že ona automaticky počítá s tím, že jí okolí pomůže (tedy i já). Nechápejte mě zle, velmi ráda bych pomohla, jenže nevím, jestli to není taková opičí pomoc. Že já vždy pomůžu a tím vlastně nepomáhám, protože jenom prohlubuji problém její nesamostatnosti. Jak byste postupovali vy? Je mi jí líto a i toho miminka, ale když se zvykne na mou pomoc ještě i její přítel, tak potom už nikdy nebudou zcela soběstační…Vidíte to stejně? Máte někdo podobný případ ve vašem okolí? Jak to vyřešit? Děkuji