Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Kordy…to co tu říkáš, že se v porodnicích dělá jsem já vůbec nevěděla, ale když to teď čtu, tak to celkem zapadá do mého porodu. Porod mi vyvolávali na termín kvůli těhu cukrovce a předem mě strašili, že to moc nepůjde, jsem byla po dvou konizacích. Tabletu mi zavedli někdy ráno, to se nedělo nic, další zavádění bylo dost bolestivé a to bylo někdy v jedenáct dopol. Po té druhé se rozjely kontrakce docela dost, ale všechno to šlo prodýchat a v těch kontrakcích mě napojili na CTG, pochválili mě že hezky „kreslím“ a že by to mohlo dnes být. Otevřená jsem vůbec nebyla. Odpoledne se kontrakce začali zastavovat až jsem spokojeně usnula. Lékař mi ještě nabídl tzv. tabletku pravdy (to nevím co je) Ale mělo to mít za účinek, že se na druhý den dobře vyspím a
naberu slíly nebo že se mi rozjede porod. Tabletku jsem si nevzala. Před půlnocí mě vzbudila bolest lupnutí a praskla mi voda. Šla jsem za sestřičkou a ta mě usadila do křesla na monitor, pode mnou při každé kontrakci potopa bolelo to kroutila jsem se tam. Pak přišel lékař přechod do jiné vyšetřovny „šup“ na kozu lehnout na záda a vyšetření zase potopa. Prý plodové vody mám dost:-)a 3-4cm poslali mě na pokoj si sbalit věci (ležela jsem na gynekologii) to bylo dobrý to balení a přešla jsem si na porodnici. Tam prý pomalu do sprchy pomalu se podíváme a pomalu dáme klystýr, když se podívali, tak prý klystýr už se nestihne jednou jsem si pustila vodu na břicho a šla jsem tlačit, ani se mi nechtělo. Prý mám krátké kontrakce, tak mi dali oxitocin, PA mi pomáhala tlačit na břicho a malej se narodila a nedýchal. Naštěstí ho za chvíli rozmasírovali nebo co s ním dělali nevím jen mi ho ukázali a odnesli. Já zmatená když ho vyndali jsem si vyhrnovala košili a natahovala se ať mi ho dají. Naštěsí jak začal brečet jsem si oddechla. Ale první abgar (snad se to tak jmenuje) měl 4!! Pak 8 a poslední 10. PA byly hodné doktoři taky nemůžu si stěžovat, ale jsou prostě takhle zvyklí jednat a vést porod. Proč to teda takhle dělají, když vědí jak to je???
Kytka32 píše:kordy píše:Z mého pohledu jich doma zvládnu míň než zvládnou v porodnici. V mém případě to byla například placenta, která nešla ven. Takže po úplně normálním porodu mně museli uspat a vyndat ji. Já za sebe to vidím tak, že jsem tím, že jsem v porodnici udělala maximum pro to, abys se případné komplikace zvládly.Kytka32 píše:Osobně, mám větší strach z komplikací v porodnici, než z těch, které mohou vzniknout doma. A ne, vím jaké mohou nastat, vím co PA zvládne a vím, co už ne (mmch jsem zdravotník). Jsem smířená s tím, že určité promile dětí/matek při porodu bohužel umírá.
A v tom případě ještě dotaz - evidentně u vás touha po přirozeném porodu bez zásahů doma převažuje na strachem z komplikací. Jak říkám, pro mně absolutní strašák a zásadní důvod pro porodnici.
Jak to teda máte vy? Říkáte si, že třeba komplikace nebudou nebo že porodní asistentka to zvládne? Opět bez ironie, opravdu mě to zajímá.
A zkusím to otočit, když jdeš rodit do porodnice, víš o komplikacích, které mohou při porodu nastat, víš o tom, že jsou i takové, které nemusí zvládnout ani v porodnici, a jsi s tím smířená?
Kdyby se tohle stalo doma, PA by zavelela k převozu do porodnice a tam by se postupovalo stejně. Mimochodem zadržená placenta je jeden z nejčastějších důvodů transportu při domácím porodu, viz zmiňované statistiky.
ivuska.h píše:Kytka32 píše:Jenže ani v té porodnici ti nemusí umět pomoct. To právě říkají ty statistiky – že je jedno, jestli jsi doma nebo v porodnici, na obou místech máš x procentní pravděpodobnost, že umřeš.kordy píše:Mmch, jak si vysvětlíš třeba fakt, že Śvédsko má ještě lepší výsledky v neonatální péči než my, a přitom tak určité procento žen (víc než u nás, asi 2-3%, u nás e to maximálně 1%)volí porod doma? Neměly by tam děti umírat víc, když by byl porod doma tak nebezpečný, jak je všeobecná představa?Nedokážu a ani nechci vysvětlovat statistiky. Netvrdím, že jsou porody doma apriori nebezpečné, jen si myslím, že není na světě síla, která by dokázala zaručit, že se zrovna ten můj porod nezkomplikuje. A proto je pro mně porodnice jedinou možností
Nechci se hádat, ale opravdu myslíš, že časová prodleva při potřebě pomoci nehraje roli? Určitě umírají i děti v porodnicích, ale mně jde spíš o procento těch, které doma zemřely a v porodnici by byly zachráněny, protože šlo o vteřiny.
Kytka32 píše:kordy píše:Z mého pohledu jich doma zvládnu míň než zvládnou v porodnici. V mém případě to byla například placenta, která nešla ven. Takže po úplně normálním porodu mně museli uspat a vyndat ji. Já za sebe to vidím tak, že jsem tím, že jsem v porodnici udělala maximum pro to, abys se případné komplikace zvládly.Kytka32 píše:Osobně, mám větší strach z komplikací v porodnici, než z těch, které mohou vzniknout doma. A ne, vím jaké mohou nastat, vím co PA zvládne a vím, co už ne (mmch jsem zdravotník). Jsem smířená s tím, že určité promile dětí/matek při porodu bohužel umírá.
A v tom případě ještě dotaz - evidentně u vás touha po přirozeném porodu bez zásahů doma převažuje na strachem z komplikací. Jak říkám, pro mně absolutní strašák a zásadní důvod pro porodnici.
Jak to teda máte vy? Říkáte si, že třeba komplikace nebudou nebo že porodní asistentka to zvládne? Opět bez ironie, opravdu mě to zajímá.
A zkusím to otočit, když jdeš rodit do porodnice, víš o komplikacích, které mohou při porodu nastat, víš o tom, že jsou i takové, které nemusí zvládnout ani v porodnici, a jsi s tím smířená?
Ano, placenta může být problém, pokud nedojde k odloučení do cca 4h (čekali tak dlouho u tebe, nebo to „vzdali“ už po 20ti minutách?), nebo se odloučí čátečně a dojde ke krvácení, tak se jede směr porodnice, bez diskuzí.
Kytka32 píše:ivuska.h píše:No to ano, ale když je pomoc bezprostředně k dispozici, je přece větší šance, že se stihne dítě zachránit než když musí být převezeno do porodnice. Nebo myslíš, že ne?Kytka32 píše:Ano, buď je PA zvládne (sama nebo se zvládnou po převozu do porodnice), nebo ne a někdo umře nebo bude poškozen. To je prostě riziko, doma i v porodnici
A v tom případě ještě dotaz - evidentně u vás touha po přirozeném porodu bez zásahů doma převažuje na strachem z komplikací. Jak říkám, pro mně absolutní strašák a zásadní důvod pro porodnici.
Jak to teda máte vy? Říkáte si, že třeba komplikace nebudou nebo že porodní asistentka to zvládne? Opět bez ironie, opravdu mě to zajímá.Ostatně s úrazem či smrtí musí člověk počítat celý život, třeba když jede autem…
Ano, u určitého druhu komplikací určitě. Potíž je v tom, že hodně komplikací, co bývají v porodnicích, prostě doma nenastanou, protože se tam nechává porodu přirozený průběh, mnoho potíží totiž vzniká z různých pokusů o urychlování. Taky je doma rodička pod skutečně non-stop dohledem PA, která sleduje sebemenší příznaky potíží, takže se na to přijde hned a ne až třeba po 20 minutách, kdy najednou někdo přiběhne na sál, vidí, že už 15 minut je patologický monitor a pak „jde o minuty“.
Gladys píše:Kytka32 píše:No ale jako domarodka, kdyby placenta nešla, tak bych taky jela do porodkykordy píše:Z mého pohledu jich doma zvládnu míň než zvládnou v porodnici. V mém případě to byla například placenta, která nešla ven. Takže po úplně normálním porodu mně museli uspat a vyndat ji. Já za sebe to vidím tak, že jsem tím, že jsem v porodnici udělala maximum pro to, abys se případné komplikace zvládly.Kytka32 píše:Osobně, mám větší strach z komplikací v porodnici, než z těch, které mohou vzniknout doma. A ne, vím jaké mohou nastat, vím co PA zvládne a vím, co už ne (mmch jsem zdravotník). Jsem smířená s tím, že určité promile dětí/matek při porodu bohužel umírá.
A v tom případě ještě dotaz - evidentně u vás touha po přirozeném porodu bez zásahů doma převažuje na strachem z komplikací. Jak říkám, pro mně absolutní strašák a zásadní důvod pro porodnici.
Jak to teda máte vy? Říkáte si, že třeba komplikace nebudou nebo že porodní asistentka to zvládne? Opět bez ironie, opravdu mě to zajímá.
A zkusím to otočit, když jdeš rodit do porodnice, víš o komplikacích, které mohou při porodu nastat, víš o tom, že jsou i takové, které nemusí zvládnout ani v porodnici, a jsi s tím smířená?Dokonce vím o holce, která doma rodila, placenta nešla, jeli, vyndali placentu, vyčistili, ještě ten den byla doma…
To co nastává v porodnici, že uplyne pár minut a už si jde někdo zatáhnout za pupečník, zda by teda jako ta placenta už nešla ven, PA u domácího porodu neudělá, páč nechce, aby jí tam rodička vykrvácela…
Ano, tohle je falší faktor – PA doma musí být mnohem opatrnější a ostražitější, právě proto, že nemá za zády ten operační sál, transfuze atd. Proto taky považuju za trochu nešťastné to vyjádření soudu v Praze, že by měly porodniční PA bez praxe „v terénu“ chodit k porodům doma – ten systém péče je totiž hodně odlišný.
MarikaIna píše:
Kordy…to co tu říkáš, že se v porodnicích dělá jsem já vůbec nevěděla, ale když to teď čtu, tak to celkem zapadá do mého porodu. Porod mi vyvolávali na termín kvůli těhu cukrovce a předem mě strašili, že to moc nepůjde, jsem byla po dvou konizacích. Tabletu mi zavedli někdy ráno, to se nedělo nic, další zavádění bylo dost bolestivé a to bylo někdy v jedenáct dopol. Po té druhé se rozjely kontrakce docela dost, ale všechno to šlo prodýchat a v těch kontrakcích mě napojili na CTG, pochválili mě že hezky „kreslím“ a že by to mohlo dnes být. Otevřená jsem vůbec nebyla. Odpoledne se kontrakce začali zastavovat až jsem spokojeně usnula. Lékař mi ještě nabídl tzv. tabletku pravdy (to nevím co je) Ale mělo to mít za účinek, že se na druhý den dobře vyspím a
naberu slíly nebo že se mi rozjede porod. Tabletku jsem si nevzala. Před půlnocí mě vzbudila bolest lupnutí a praskla mi voda. Šla jsem za sestřičkou a ta mě usadila do křesla na monitor, pode mnou při každé kontrakci potopa bolelo to kroutila jsem se tam. Pak přišel lékař přechod do jiné vyšetřovny „šup“ na kozu lehnout na záda a vyšetření zase potopa. Prý plodové vody mám dost:-)a 3-4cm poslali mě na pokoj si sbalit věci (ležela jsem na gynekologii) to bylo dobrý to balení a přešla jsem si na porodnici. Tam prý pomalu do sprchy pomalu se podíváme a pomalu dáme klystýr, když se podívali, tak prý klystýr už se nestihne jednou jsem si pustila vodu na břicho a šla jsem tlačit, ani se mi nechtělo. Prý mám krátké kontrakce, tak mi dali oxitocin, PA mi pomáhala tlačit na břicho a malej se narodila a nedýchal. Naštěstí ho za chvíli rozmasírovali nebo co s ním dělali nevím jen mi ho ukázali a odnesli. Já zmatená když ho vyndali jsem si vyhrnovala košili a natahovala se ať mi ho dají. Naštěsí jak začal brečet jsem si oddechla. Ale první abgar (snad se to tak jmenuje) měl 4!! Pak 8 a poslední 10. PA byly hodné doktoři taky nemůžu si stěžovat, ale jsou prostě takhle zvyklí jednat a vést porod. Proč to teda takhle dělají, když vědí jak to je???
To se asi nejlépe zeptat jich, já to taky nechápu
Pominu-li motivace jako nemuset se s rodičkou tentovat moc dlouho atd.
Kytka32 píše:ivuska.h píše:Nechci se hádat, ale opravdu myslíš, že časová prodleva při potřebě pomoci nehraje roli? Určitě umírají i děti v porodnicích, ale mně jde spíš o procento těch, které doma zemřely a v porodnici by byly zachráněny, protože šlo o vteřiny.Kytka32 píše:Jenže ani v té porodnici ti nemusí umět pomoct. To právě říkají ty statistiky – že je jedno, jestli jsi doma nebo v porodnici, na obou místech máš x procentní pravděpodobnost, že umřeš.kordy píše:Mmch, jak si vysvětlíš třeba fakt, že Śvédsko má ještě lepší výsledky v neonatální péči než my, a přitom tak určité procento žen (víc než u nás, asi 2-3%, u nás e to maximálně 1%)volí porod doma? Neměly by tam děti umírat víc, když by byl porod doma tak nebezpečný, jak je všeobecná představa?Nedokážu a ani nechci vysvětlovat statistiky. Netvrdím, že jsou porody doma apriori nebezpečné, jen si myslím, že není na světě síla, která by dokázala zaručit, že se zrovna ten můj porod nezkomplikuje. A proto je pro mně porodnice jedinou možností
Jasně, hraje roli. Ženy doma a v porodnici umírají z odlišných příčin, ale ve výsledku je jich stejné množství. Doma je problémem ta prodleva, v porodnici zase nadměrné množství zákroků, snaha porod urychlit atd.
Porovnat, které děti by bývaly přežily, kdyby byly v porodnici, je asi nemožné. To bys pak zároveň musela i nějak odhadnout, kolik dětí by bývalo neumřelo v porodnici, kdyby byly doma a porodník XY jim nenaordinoval dirupci, oxytocin, kristellera atd.
ivuska.h píše:
Ano, tohle je falší faktor – PA doma musí být mnohem opatrnější a ostražitější, právě proto, že nemá za zády ten operační sál, transfuze atd. Proto taky považuju za trochu nešťastné to vyjádření soudu v Praze, že by měly porodniční PA bez praxe „v terénu“ chodit k porodům doma – ten systém péče je totiž hodně odlišný.
To rozhodnutí je sice jakoby pozitivní, ale naprosto zcestné. Normálním PA, co chodí k domácím porodům, mají praxi, by to jeden zákon měl zakazovat a přitom by měli chodit PA, které vědí o domporodu prd, jsou zvyklé se plně spoléhat na přístroje a mít v zádech operační sál. To jsou fakt paradoxy, které jsou důsledkem jediného - v ČR obejvujeme Ameriku. Místo toho, abychom se jen poučili a okopírovali prověřené, tak si procházíme stejně trnitou cestou pokusů a omylů. Za nějakou dobu se dobereme k něčemu, co funguje a vsadím se, že to bude úplně stejné jako jinde. Ale musíme se přesvědčit, že tyhle varianty nefungují ![]()
Kytka32 píše:ivuska.h píše:Nechci se hádat, ale opravdu myslíš, že časová prodleva při potřebě pomoci nehraje roli? Určitě umírají i děti v porodnicích, ale mně jde spíš o procento těch, které doma zemřely a v porodnici by byly zachráněny, protože šlo o vteřiny.Kytka32 píše:Jenže ani v té porodnici ti nemusí umět pomoct. To právě říkají ty statistiky – že je jedno, jestli jsi doma nebo v porodnici, na obou místech máš x procentní pravděpodobnost, že umřeš.kordy píše:Mmch, jak si vysvětlíš třeba fakt, že Śvédsko má ještě lepší výsledky v neonatální péči než my, a přitom tak určité procento žen (víc než u nás, asi 2-3%, u nás e to maximálně 1%)volí porod doma? Neměly by tam děti umírat víc, když by byl porod doma tak nebezpečný, jak je všeobecná představa?Nedokážu a ani nechci vysvětlovat statistiky. Netvrdím, že jsou porody doma apriori nebezpečné, jen si myslím, že není na světě síla, která by dokázala zaručit, že se zrovna ten můj porod nezkomplikuje. A proto je pro mně porodnice jedinou možností
Časová prodleva určitě hraje velkou roli, a v případě porodu doma může skončit fatálně. Zádrhel je v tom, že ne všechny komplikace se při porodu dějí z minuty na minutu, a na většinu přijde PA natolik včas, že se stihne odjezd do porodnice. Například třeba tíseň plodu, v porodnicích je praxe, že se dělá po 2h monitor, a někde chodí po 30minutách PA s doplerem/naslouchátkem. Nu a pokud se miminku začne dařit blbě hned po jedné kontrole, tak do druhé je mu už natolik zle, že nastane fofr a jede se na sekci. Doma je kontrola PA daleko častější, takže tam není taková prodleva a na tíseň se přijde včas. Často stačí jen změnit polohu rodičky, ale pokud to nezabere, tak by se teoreticky (pokud by porodnice ihned na oznámení PA začala připravovat sál) na sál dostali dřív, než by to zjistili v porodnici.
Další, jak už jsem psala o amniotomii, doma ti jí nikdo neudělá, ale v porodnicích to často vyvolá obrovské komplikace, protože to zesílí stahy a dítě na to nemusí být připravené. Pokdu by se voda nerupla, kompliace „z minuty na minutu“ by nenastaly.
Další třeba placenta, hodně žen napíše, že by vykrvácely, protože po odloučení placenty silně krvácely, ovšem už si to nespojí s tím, že se placenta odlučovala s pomocí (tahání za pupečník), případně že tomuto předcházel porod s oxytocinem/prostinem, kdy děloha po chemických stazích už byla unavená a nezvládla se účinně stáhnout. Opět, doma nenastane…
To ze je rodicka prevezena kvuli komplikacim do nemocnice neznamena nutne, ze tam mela byt na prvnim miste. Taky jsem byla po domacim porodu prevezena se zadrzenou placentou. Muj syn se ovsem narodil doma a jeho poklidny prichod v soukromi naseho domova byl pro nasi malou rodinu uzasny zazitek, o ktery bychom se v porodnici nebo v porodnim dome ochudili.
Příspěvek upraven 02.02.12 v 17:53
ivuska.h píše:MarikaIna píše:To se asi nejlépe zeptat jich, já to taky nechápu
Kordy…to co tu říkáš, že se v porodnicích dělá jsem já vůbec nevěděla, ale když to teď čtu, tak to celkem zapadá do mého porodu. Porod mi vyvolávali na termín kvůli těhu cukrovce a předem mě strašili, že to moc nepůjde, jsem byla po dvou konizacích. Tabletu mi zavedli někdy ráno, to se nedělo nic, další zavádění bylo dost bolestivé a to bylo někdy v jedenáct dopol. Po té druhé se rozjely kontrakce docela dost, ale všechno to šlo prodýchat a v těch kontrakcích mě napojili na CTG, pochválili mě že hezky „kreslím“ a že by to mohlo dnes být. Otevřená jsem vůbec nebyla. Odpoledne se kontrakce začali zastavovat až jsem spokojeně usnula. Lékař mi ještě nabídl tzv. tabletku pravdy (to nevím co je) Ale mělo to mít za účinek, že se na druhý den dobře vyspím a
naberu slíly nebo že se mi rozjede porod. Tabletku jsem si nevzala. Před půlnocí mě vzbudila bolest lupnutí a praskla mi voda. Šla jsem za sestřičkou a ta mě usadila do křesla na monitor, pode mnou při každé kontrakci potopa bolelo to kroutila jsem se tam. Pak přišel lékař přechod do jiné vyšetřovny „šup“ na kozu lehnout na záda a vyšetření zase potopa. Prý plodové vody mám dost:-)a 3-4cm poslali mě na pokoj si sbalit věci (ležela jsem na gynekologii) to bylo dobrý to balení a přešla jsem si na porodnici. Tam prý pomalu do sprchy pomalu se podíváme a pomalu dáme klystýr, když se podívali, tak prý klystýr už se nestihne jednou jsem si pustila vodu na břicho a šla jsem tlačit, ani se mi nechtělo. Prý mám krátké kontrakce, tak mi dali oxitocin, PA mi pomáhala tlačit na břicho a malej se narodila a nedýchal. Naštěstí ho za chvíli rozmasírovali nebo co s ním dělali nevím jen mi ho ukázali a odnesli. Já zmatená když ho vyndali jsem si vyhrnovala košili a natahovala se ať mi ho dají. Naštěsí jak začal brečet jsem si oddechla. Ale první abgar (snad se to tak jmenuje) měl 4!! Pak 8 a poslední 10. PA byly hodné doktoři taky nemůžu si stěžovat, ale jsou prostě takhle zvyklí jednat a vést porod. Proč to teda takhle dělají, když vědí jak to je???Pominu-li motivace jako nemuset se s rodičkou tentovat moc dlouho atd.
Já v tom vidím jediné - my v ČR jsme tak dobří, že víme všechno nejlíp. Nebudeme se zabývat doporučeními a statistikami jiných zemí, protože tam jsou nějaký divný lidi a my to víme nejlíp.
Ale nechci tak hodit všechny dr do jednoho pytle, mnozí už pochopili, že je lepší nezasahovat, bohužel pořád převažují ti, kteří nechápou.
Mimochodem, k tématu mateřské úmrtnosti – nejsme na tom moc dobře, viz http://lekari.porodnice.cz/…_cr_2006.ppt
Gladys píše:ivuska.h píše:Já v tom vidím jediné - my v ČR jsme tak dobří, že víme všechno nejlíp. Nebudeme se zabývat doporučeními a statistikami jiných zemí, protože tam jsou nějaký divný lidi a my to víme nejlíp.MarikaIna píše:To se asi nejlépe zeptat jich, já to taky nechápu
Kordy…to co tu říkáš, že se v porodnicích dělá jsem já vůbec nevěděla, ale když to teď čtu, tak to celkem zapadá do mého porodu. Porod mi vyvolávali na termín kvůli těhu cukrovce a předem mě strašili, že to moc nepůjde, jsem byla po dvou konizacích. Tabletu mi zavedli někdy ráno, to se nedělo nic, další zavádění bylo dost bolestivé a to bylo někdy v jedenáct dopol. Po té druhé se rozjely kontrakce docela dost, ale všechno to šlo prodýchat a v těch kontrakcích mě napojili na CTG, pochválili mě že hezky „kreslím“ a že by to mohlo dnes být. Otevřená jsem vůbec nebyla. Odpoledne se kontrakce začali zastavovat až jsem spokojeně usnula. Lékař mi ještě nabídl tzv. tabletku pravdy (to nevím co je) Ale mělo to mít za účinek, že se na druhý den dobře vyspím a
naberu slíly nebo že se mi rozjede porod. Tabletku jsem si nevzala. Před půlnocí mě vzbudila bolest lupnutí a praskla mi voda. Šla jsem za sestřičkou a ta mě usadila do křesla na monitor, pode mnou při každé kontrakci potopa bolelo to kroutila jsem se tam. Pak přišel lékař přechod do jiné vyšetřovny „šup“ na kozu lehnout na záda a vyšetření zase potopa. Prý plodové vody mám dost:-)a 3-4cm poslali mě na pokoj si sbalit věci (ležela jsem na gynekologii) to bylo dobrý to balení a přešla jsem si na porodnici. Tam prý pomalu do sprchy pomalu se podíváme a pomalu dáme klystýr, když se podívali, tak prý klystýr už se nestihne jednou jsem si pustila vodu na břicho a šla jsem tlačit, ani se mi nechtělo. Prý mám krátké kontrakce, tak mi dali oxitocin, PA mi pomáhala tlačit na břicho a malej se narodila a nedýchal. Naštěstí ho za chvíli rozmasírovali nebo co s ním dělali nevím jen mi ho ukázali a odnesli. Já zmatená když ho vyndali jsem si vyhrnovala košili a natahovala se ať mi ho dají. Naštěsí jak začal brečet jsem si oddechla. Ale první abgar (snad se to tak jmenuje) měl 4!! Pak 8 a poslední 10. PA byly hodné doktoři taky nemůžu si stěžovat, ale jsou prostě takhle zvyklí jednat a vést porod. Proč to teda takhle dělají, když vědí jak to je???Pominu-li motivace jako nemuset se s rodičkou tentovat moc dlouho atd.
Ale nechci tak hodit všechny dr do jednoho pytle, mnozí už pochopili, že je lepší nezasahovat, bohužel pořád převažují ti, kteří nechápou.
Ono stačí zabrousit na poradnu Dr. Kouckého a člověk zjistí, že se to netýká zdaleka jen péče během porodu samotného…
Kytka32 píše:kordy píše:Mmch, jak si vysvětlíš třeba fakt, že Śvédsko má ještě lepší výsledky v neonatální péči než my, a přitom tak určité procento žen (víc než u nás, asi 2-3%, u nás e to maximálně 1%)volí porod doma? Neměly by tam děti umírat víc, když by byl porod doma tak nebezpečný, jak je všeobecná představa?Nedokážu a ani nechci vysvětlovat statistiky. Netvrdím, že jsou porody doma apriori nebezpečné, jen si myslím, že není na světě síla, která by dokázala zaručit, že se zrovna ten můj porod nezkomplikuje. A proto je pro mně porodnice jedinou možností
Jenže tohle ti nikdo nezaručí ani v porodnici, proto je to z nezaujatého pohledu srovanetlné (procetuálně). Je sjasné, že pokud ty máš lepší pocit v porodnici, tak nebudeš rodit doma, ovšem ten, kdo to má nastavené opačně, tak (ve světle právě těch statistik, nikoliv dojmů)má stejnou šanci na zdravé miminko, jako ty, jen je mu házeno pod nohy, že je hazardér.
Kde přivedete na svět své miminko?
Přečtěte si hodnocení všech českých porodnic a vyberte tu, kde mají skvělou lékařskou péči a příjemné sestřičky.