Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@BohunkaP píše: Více
Třeba to dite nezdravi pravé proto, ze ho za to kdekdo buzeruje.. Normální dite, které žije mezi lidmi kteří se zdraví, dřív nebo později zdravit bude. Není potřeba z děti delat cvičené opice, je lepší jit jim příkladem. Ne mě si kdysi, bylo mi asi 16let bezdůvodně stezoval soused rodičům, ze ho nezdravim. Zdravila jsem ho do te doby vždycky, od té stížnosti už nikdy ![]()
@lilith91 Tak už asi poznáš, jestli se holčina stydí, že vůbec nemluví nebo nezdraví, protože nemusí. Já jsem u svých dětí na zdravení trvala, stejně tak prosit a děkovat. Klidně jsem připomněla, že mají pozdravit…ale vzhledem k tomu, že dneska děti už skoro nic nemusí a nezdraví ani dospělí, tak už se nedivím ničemu ![]()
@Billi to nejsou jen starý a hluchý…když jsem studovala tak jeden nejmenovaný lékař ve špitálu kam jsme chodili na praxi byl taky takový…(Ano byl to primář a relativně mladý takže měl asi celkem dost namasteny) A když jsme nepozdravily dostatečně nahlas a uctivě hned v té vteřině co vešel do dveří ke kterým jsme byli třeba zrovna zady tak se nám vplížil za záda aby nam pak nahlas do ucha zařval DOBRY DEN…a šel si stěžovat učitelce že nezdravime…
Tak za mě byly určitě špatně 2 věci :
1. může to být sebelepší Kamarád, ale když se řekne ne, tak nemá co jezdit
2. i když je dítě stydlive, tak má pozdravit a rodič mu to má minimálně připomenout (dítě pak opatrně řekne ahoj nebo aspoň zamává)
@stinga píše: Více
Hele nevím, nemám patent na rozum. Syn byl taky stydlivý, ale prostě jsme o tom mluvili a měli jsme i znamení (zmáčknutí ruky), když třeba zapomněl, protože nesnáším takové to „jak se říká?“ a ztrapňování toho dítěte před ostatními. Řešila jsem to s ním o samotě, nikdy ne zrovna na místě. Nebo třeba i dopředu upozorňovala - tam jde paní, tu pozdravíme. Fungovalo to, chápal, že prostě lidi, které známe zdravíme, že při příchodu někam zdravíme. Ale určitě na každého funguje něco jiného. A na někoho nejspíš nic. Bohužel třeba my máme souseda (dospělého), který neodpoví na pozdrav, nepoděkuje, když mu podržíte dveře, takže je mi jasné, že jeho dcera nezdraví, protože to prostě nezná a nemá ji to ani kdo naučit. Je ve třetí třídě a působí jak telátko. Až mi jednou odpoví, spadne mi brada
A i když vím, že mi ten soused neodpoví, tak stejně, když ho potkám na chodbě, neumím nepozdravit, asi jsem na to zdravení prostě magor ![]()
@Lilian1980 Jeho dcera nezdraví, protože to nezná? Ale do školky a školy asi chodila a chodí, ne? Tak to by umět teda měla stejně. Nepřijde mi, že když dítěti připomenu " jak se říká ", tak ho tím ztrapním…tak to teda neberu. Ale to mačkání ruky si mi připomněla, to jsem taky dělala
i jsem říkala, že tuhle paní pozdravíme
a když by nereagoval, tak klidně přijde " jak se říká? " ![]()
@Monchichik píše: Více
Já nevím, on je to fakt tupec a nedovedu si představit, jak to ta holka vnímá. Třeba si myslí, že lidi v baráku se zdravit nemusí, netuším
Chodí už aspoň do třetí třídy, ale nezabučí ani když ji potkám samotnou, ani když ji potkám s matkou, která teda zdraví. Takže nevím, ale asi z ní vyroste stejný tupec, jako je její tata, bohužel. To „jak se říká?“, já jsem na to asi fakt alergická, přijde mi to uplně stupidní věta, která vlastně ani nedává smysl, takže ne, tu bych nepoužila, ale naštěstí fungovalo to zmáčknutí ruky a upozornění předem ![]()
@Monchichik píše: Více
A co uděláš když ani na jak se říká dítě neřekne nic? ![]()
U nás je to o to vtipnější, že uděláme 10 kroků, já se nadechnu, že budu kazat na téma zdravení a on mi řekne, že to vi, že nepozdravil, ale buď mi řekne, že zapomněl, nevnímal, nebo že to nešlo.
@Lilian1980 No mně to stupidní nepřijde, protože to asi neví, když nepozdraví, tak se zeptám
já jsem takhle naučila zdravit souseda. Ten nezdravil nikdy, ale já halekám dobrýýýý den, až jsem ho to naučila
dneska zdraví sám první a i něco prohodí…
Příspěvek upraven 09.07.24 v 14:28
@lilith91 píše: Více
Dítě je nevychované, otec taky. Nevím, proč by se mělo dítě stydět, když má pozdravit. Normální rodič už od mala vychovává děti tak, aby dokázali pozdravit. Pozdrav je slušnost.
@Billi No kázala bych, neexistuje nezdravit, to je prostě slušnost a nezajímá mě nic dalšího…nemůže zapomenout, když slyší mě
Já to mám tak, že se zdraví a tak jsem to učila děti odmala…
@Monchichik píše: Více
Učím odjakživa, jedno dítě zdraví i bezdomovce a druhé dítě kolikrát neřekne ani ahoj babičce ![]()
@Billi píše: Více
Otázka sice nebyla na mne, ale dovolím si odpovědět - v tu chvíli bych samozřejmě nedokázala udělat nic, násilím mu pusu neotevřu.
Ale nepřešla bych to - ani kdyby mi na to řekl, „že to ví, zapomněl, atd. atd.“. Úplně stejně, jako nepřejdu jiné věci, které považuji za nevhodné a které chci, aby dítě nedělalo.
Dala bych důrazně a jasně najevo, že mi jeho chování vadí, že mne naštvalo… a nesl by přiměřené důsledky. V situaci zakladatelky resp. dotyčného otce by to bylo nejspíš něco ve smyslu „Za Lili jsme přijeli proto, že TY bys ráda viděla její zvířata. Jsi to ty, kdo by od ní něco chtěl - a jestli jí přitom nedokážeš ani slušně říct "ahoj“, tak se nedá nic dělat, na žádná zvířátka sem nepůjdeme." A bylo by.
Samozřejmě není vždycky možné ten pozdrav v tu chvíli vynutit - a není to ani cílem. Podstatné je to aktivně řešit, vymezit se proti tomu a dát jasně najevo, že takhle ne.
@Billi No ale učíš, to je důležité a jednou to přijde, pozdraví ![]()