Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Taky Vás někdy napadne, že by bylo mnohem snazší a jednodušší kdybyste byly mívaly jen jedno dítě?někdy po všech těch každodenních pranicích s křiku nemyslím na nic jiného
je to takové osobní a není se čím chlubit tak anonym
Napadlo mě hodněkrát, že to musí být pohoda. Napadá mě to ve chvílích, kdy mám dvě na hlídání a jsem někde jen s jednou - s tou nejstarší. Ta je nejklidnější, taková rozumná. Ale zase na druhou stranu je mi jasný, že si pohrají a kdyby byla jen ona, zase bude pořád chtít, abych si s ní hrála já.
Ale nikdy, nikdy, nikdy jsem nelitovala, že máme děti tři. A to po cca 2 letech. Sama mám bráchu a nechtěla bych být sama. A hádky a pokřikování? Někdy mám hlavu, jak balon, ale spíš se směju. Mám v okolí pár kamarádek, co mají nějak postižené děti po všech dobrých vyšetřeních nebo nedonošence s problémy a sakra si uvědomuju, jaký štěstí mám. Jen to nezakřiknout. Takže ať se děje, co se děje a někdy je záhul, jsou děti našim velký pokladem.
Ne, mám 3, a jsem za to hrozně ráda. spíš si představuju, jak by bylo fajn mít 4, než že ybch přemýšlela, proč nemám jen 1 ![]()
Me taky ne, jsem nesmirne stastna a vdecna, ze mame dve uzasne deti a jsou muj cely zivot
a taky jeste touzim po tretim ![]()
Když se tahaj o hračky a vzájemně mordujou, večer dělaj místo spaní bugr, když se někam vypravujeme, tak si občas říkáme, jestli jsme to měli za potřebí. Ale neměnila bych a když je doma jenom jeden, tak je to takové divné.
A když je doma jen to mladší, tak je divný klid a vcelku nuda, protože je oproti staršímu velmi bezúdržbová.
@Anonymní píše:
Ne není to vždycky první… to nehraje roli. A rozestup 2 a 3/4 roku
A kolik jim aktualne je? Pokud tam neni preference jednoho ditete, a netrva to patnact a vic let, tak myslim, ze to neni duvod k tomu se tim trapit. Ono je to totiz pravda, ze nejsnazsi by byl zivot, bez zadnyho ditete…