Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@axelina píše:
@jitka 11 ahoj tvoje rada je dle knihy kterou jsem četla..bohužel u nas vubec nefunguje..v momente kdy ho v takový situaci chci obejmout zacne hysterčit mlatit mě a už ho nepřeperu.. a když mu chci dát pusu tak mi flusne do obličeje. takže co radí kniha potom?
seřezat. ![]()
U nás to je taky hukot. Našemu je 4,5 roku a většinou ignoruju a posílám pryč. On se vyvzteká, jak se rozbrečí, máme vyhráno. Pokud je na mě zlomyslně ošklivý, tak mu v klidu řeknu, že pokud jsem ošklivá (zlá, hloupá…), tak mu nepustím pohádku, neudělám večeři (pokud nedělám večeři, dělá chlap a to je rohlík s něčím
). Celkem to zabírá.
Bohužel mají ve školce chlapečka s „ADHD“ (osobně bych to spíš nazvala ADHV = aktuálně dost na h… výchova) a ten tam nosí perly typu, že někoho zabije, zastřelí a slova jako koko-, de-il, idi-t… A náš syn je dost chytlavý, takže se od něj učí super věcí. Teď u nás jede, že nás zavře do auta a někam narazí. Používá to ve chvíli, kdy nechápe situaci, je zoufalý a už neví, jak se bránit. Přitom to je hodně citlivý kluk.
@axelina TY za to můžeš u nás jede taky. Můžu naprosto za všechno. Tuhle si udělal u babičky bouli na hlavě a mohla jsem za to já, protože jsem mu koupila špatné boty. Taky vždycky můžu za to, že brečí ve školce.
@Burj Chalifa píše:
seřezat.
A když seřezat nepomůže? Kolikrát za týden zbít dítě, aby to bylo výchovné a nebylo to týrání? Některé děti jsou v tomto nepoučitelné…
@mau-mau .. zvažuju psychiatra… u psychologa jsme byli…pani mi řekla že si myslí že jsem na syna moc přísná a že mám ubrat… no přísná jsem v tom že odmala chci aby chodil pravidelne spat,aby dělal naky sport - ten ho baví teda. Aby zdravil a děkoval.. občas ho plácnu když pohár přeteče…oproti kamaradkam si myslim že jsem i dusledna docela..a vidíš no… s přítelem máme vztah pruměrný - nehádáme se ale ani spolu nic moc nepodnikame.. spíš já sama s detma ale takových rodin je…
@Anonymní píše:
A když seřezat nepomůže? Kolikrát za týden zbít dítě, aby to bylo výchovné a nebylo to týrání? Některé děti jsou v tomto nepoučitelné…
seřežu s tim problem nemám… ale syn se začne okamžitě bránit - kopat do mě a křičet že když já jeho biju a jsem na něj hnusná tak i on mě bude bít! takže jak dál? ![]()
@axelina píše:
@chrastitko11 ahoj jsem zvedava co ti kdo poradi…mám doma uplne to stejne ale synovi už je 6 let… nevím kudy kam už. na zadek dostává často protože to co dělá je pro mě nepřijatelný a žádná domluva s nim neni…mele a mele a mele a neví kdy přestat až mu jáí natáhnu. Například jde a zakopne aOn zařve NOO TO JE KVULI TOBE ŽE JSI VYBRALA BLBOU CESTU MAMINO BLBÁ!
Já: „Klídek !! nic se nastestí nestalo, zakopnul jsi nic se neděje…“
ON:Jak NEDĚJE?! DEJE! DEJE SE VSECHNO!TO JE ZAS DEN BLBEJ!
já v klidu beru ho za ruku…vysmekne se mi a křičí NECH MĚ!
ja : Hele pojd at neprijdem pozdě na kroužek…
on "NOOO TAK TED JESTE PRIJDEM KVULI TOBE POZDĚ PRIMA! vyplazuje na mě jazyk, šermuje pěstma vzeky přede mnou
já : už mě neštvi fakt…
ON: TY mě něštvi!!
já: tak dobrý jdem domu na tohle já nemám nervy
ON: JÁ NA TEBE UŽ NEMAM NERVY!
Ja ho plácnu přes zadek, on hysterči jeste víc tahnu ho za ruku on řve jak když na nože ho berou že musíme jít na kroužek
tohle je denně aspon jednou nekdy i víckrat
Týýý jo
já bych mu na tý ulici normálně sundala gatě a tak mu tu pr.del naplácala, že by se mě bál tři dny i pozdravit. A klidně bych mu tu drzou pusinu i pěkně namydlila mýdlem. Promiň, ale tohle je na šestileté hádě opravdu hardcore.
@Anonymní píše:
U nás to je taky hukot. Našemu je 4,5 roku a většinou ignoruju a posílám pryč. On se vyvzteká, jak se rozbrečí, máme vyhráno. Pokud je na mě zlomyslně ošklivý, tak mu v klidu řeknu, že pokud jsem ošklivá (zlá, hloupá…), tak mu nepustím pohádku..tohle u nas absolutne nefunguje…jakmile neco zakazu roztočim ještě vetsí kolotoč - syn začne hysterčit že BUDE POHADKA A BUDE! DUPE KOPE KOLEM SEBE A ZAPÍNÁ TELEVIZI SÁM APOD.. že nebude večeře to by asi navíc uvítal protože on strašně nerad jí, do všeho ho musím hodne nutit.
@axelina píše:
@milwinka ano u nas taky tak…akorat když si pak s nim chci v klidu promluvit zacpe si uši a křičí „nechci o tom mluvit nechci to poslouchat.. ticho! ticho !“
Aha, tak možná to s ním chceš probírat ještě v době, kdy si to ještě sám nezpracoval. U nás fakt pomáhá to probírat v době, kdy jsme oba v naprostém klidu, naladění jeden na druhého. Třeba když si ke mě vyleze na klín a já mu jdu číst pohádku, tak před tím si ještě povídáme jaký byl náš den a při tom právě s ním probírám to co se mi na něm nelíbilo, ale zároveň ho vždy pochválím i za věci co udělal správně. Mám pocit, že krůček po krůčku se to zlepšuje, že při další podobné situaci se pak už o něco vždy ovládá (pokud teda už není hodně unavený nebo hladový, to se pak neovládá nikdy). Jinak dřív jsem mu taky dávala na zadek, měl třeba pak červený zadek a stejně si z toho nikdy žádné ponaučení nevzal, spíš se pak vždy ještě víc stáhl do těch negativních pocitů. U nás fakt pomáhá to probírat v klidu a hodně to rozebírat jak se kdo cítil a tak.
@_0812_ však já s tim nemam problem…dostane na zadek kdekoli když pohar přeteče..je to tak obden… ale chápes…zas lidi si mě pak na ulici fotí… takže pak čekám kdy kdo na mě vytahne že týram syna.. upřímně nevím co mám dělat
ve školce maj syna rádi , neni s nim žádný problem a nevěří mi co já snim mám doma denně skoro..
@axelina to on dělá taky, ale separuju od televize, nechám ječet a nakonec se rozbrečí a je to lepší.
To dela moje trileta taky. Prestala jsem pouzivat vyrazy, co by mohla proti me pouzit a k nicemu. Stejne si nasla cestu jak me setrit i jinak. Dovolila si to jen ke me. Pak to preslo asi po 2 mesicich. Vysvetlovani, bejt prisna, smlouvani, uplaceni nepomohlo. Asi ji to jen prestalo bavit. Vychovavat pitbulla nebo skorovlka bylo fakt pohodicka oproti tomuhle ![]()
@milwinka hele ja mampocit že muj kluk ma snad nakou diagnozu..on si mi na klin už sedat nechce, neda mi už ani pusu, otravuje ho to… večer si s nim lehnu do postele - to jeste jako jo…ale nechce si povídat , nesnese to zacpává mi pusu , sobě uši a to nemusím ani otevřít pusu jen se na něj smutně kouknu a on už ví o čem chci mluvit a už takhle vyvádí
Moc přísná? Divné. Já taky trvám na zdravení, prosbě a poděkování, už jsou občasné mezery jen v tom zdravení cizích u 4 letého. Ale já věnuji dětem hodně času, nemám to náročné s prací, to bývá mnohem horší, když jsou maminky moc zapřažené, je ta vůle vychovávat značně menší. Pokud by se ke mně děti chovaly takhle vyloženě zle, k psychiatrovi bych asi taky šla. Je třeba podle mě ty děti i občas pomazlit a jen tak „aktuálně bezdůvodně“ jim dát najevo lásku, samozřejmě ne v době konfliktu, to mi přijde na hlavu postavené. Mazlím event. až po srovnání konfliktu, ne jako způsob ukončení konfliktu přece. Tak to v životě nechodí. Musí znát následky toho, že je tak zlý. Když se na děti zlobím, vadí jim to a chtějí to srovnat. Ne, že by mi ještě naložily.
Nechápu to, že obrací svou chybu proti vám, že je to vaše vina, když objektivně ne, to mi hlava nebere.. to musely někde vidět, ne?
![]()
@axelina a co takhle mu říct, že si ode dneška to jak mluví nahráváš a jak se chová natáčíš nějakou schovanou kamerkou a jestli míní se takto chovat nadále, tak to pustíš učitelce a dětem ve školce, aby viděli, jaký je? A využila bych i blížícího se Ježíška. Jasně bych mu sdělila, že ještě jednou se bude takto chovat, tak nedostane pod stromeček nic a opravdu bych to udělala a nenašel by tam ani ponožky.
Se starším to šlo, ale u mladší jsem občas taky v koncích…
Ale opravdu se osvědčilo utnout hnusné chování a mluvení ke mně hned, úplně u toho prvního pokusu. To vy co tu řešíte, jste už asi prošvihly, takže to bude těžší. Jak něco zkusili, tak jsem je okamžitě zpražila a nasadila nejvíce drsný tón a výraz s tím, že takhle se mnou mluvit nebudou a už nic takové nechci slyšet a ať jsi jdou do pokoje promyslet, jak se mají chovat a pak se mi můžou přijít omluvit.
Samozřejmě to ještě různě zkoušeli, ale reakce byla vždy stejná a časem je to opravdu přešlo. A opravdu si ke mě nedovolí to co třeba k ostatním (manžel, babičeka …)