Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Tejule nevis o cem mluvis …nejsou vsechny deti stejne.. muj syn určite měl hranice nastavene odmala. nezná co je cocacola, neví co je mobil, PC… že se lidi zdraví apod. Ve školce je vzorný. Jen k nám doma se takto chová a k babičce taky.
@LaPaloma jo a jeste - když jsem si parkrat nekam vyrazila vecer ve všední den že dá spat tatinek tak jsem se v 22 vrátila a syn koukal na TV
..takže už nikam nechodim protože když se syn nevyspí je to všechno jeste o 200% horší to chování a navíc pak hodne padá a je schopný si ublížit..
@Tejule píše:
Mám z toho pocit, že se někde stala chyba a u těch dětí to není. Dítě potřebuje mantinely a hranice a ve 4 dokonce v 6 letech je nastavovat je pozdě a o hodně složitější…
Vychovávat se dítě má od začátku, říká se cca od 6 mesicu. Pokud se todle zanedbalo a dítě nemělo hranice, mohlo vše ( to si samozřejmě matky nerady připouští) tak nějaké serezani nemá moc smysl. Spíš jde o tresty, holt vydržet a nepolevovat a občas zdůrazňují občas dobře minena rána na zadek neuškodí…
Osobně si myslim, ze by bylo lepší povolovat, než utahovat…nechat kluka trochu nadechnout, dat mu vlastní možnost volby, netrvat tolik striktně na těch věcech kvůli kterým se svet točit vazne nepřestane…je hezké dodržovat pravidla, ale není hezké s nimi porad prudit…vím ze syna mate rada, ale místo knížek se možná zeptejte jeho, co by pomohlo, aby se vás vztah zlepšil, co by dělal rad, kam by chtěl jít, co by si užil…v šesti letech tyto otázky přece pochopí…
A taky se asi trochu sjednotit s partnerem…pokud ten druhy absolutně nerespektuje popr. Něco jako dobu ukládání…tak proc by něco respektoval kluk…ze jo?? Ještě k tomu matku, která ho neustále prudí s nějakýma radama…(myšleno s nadsázkou, jistojiste to tak být nemusí, ale vidět to třeba tak muže on sám)
@axelina píše:
@LaPaloma jo a jeste - když jsem si parkrat nekam vyrazila vecer ve všední den že dá spat tatinek tak jsem se v 22 vrátila a syn koukal na TV..takže už nikam nechodim protože když se syn nevyspí je to všechno jeste o 200% horší to chování a navíc pak hodne padá a je schopný si ublížit..
Napřed musíš srovnat otce dítěte, třeba i za cenu hádky. Ne ustoupit, všechno vzdát a být pořád doma. Musíte si dohodnout pravidla, že se na partnera budeš moci spolehnout. On musí zvládnout běžné otcovské povinnosti, MUSÍ. Hlavně to vidí i váš syn, jak to mezi vámi funguje a že otec nebere v úvahu, co mu říkáš. Pak syn taky nechce poslouchat, co mu říkáš, má pocit, že nemusí.
Já bych chlapa seřvala už napoprvé, podruhé už by nezapomněl, že se mnou měl konflikt, proto potřetí už by to neudělal.
Jsi moc měkká na přítele, proto to takto máš. Taky je možné, že syn viděl neboli odkoukal od otce, že se spolu nedomluvíte, že otec nedodržuje, co má dělat, takže vidí to zacházení s tebou jako partnerkou a jeho mozek tuší, ale nerozliší, že to je špatně. A něco z toho přijmě jako normu.
Další věc je, co mu ten otec řekne, když spolu nejste, jestli mu nevypráví něco ve smyslu, že děláš všechno špatně. Z toho by syn mohl vyvodit tu Tvoji zodpovědnost za vše, co se mu nepovede. Jinak to není normální projev myšlení. Otázka je, proč je přítel tak lhostejný, jestli těmi jeho pozdními příchody domů jste se příliš neodcizili a on se nenaučil žít jen pro sebe.
@axelina píše:
@milwinka jojo lechtání má rad to je pravda.. ale jen když je v pohodě.. když to zkusim a je nastvaný tak CO DELAS NECH MĚ! Rybí tuk dávám synovi i ho beru já taky myslím že je dobrý ale na chování to vliv nemá-spíš se to zhoršuje. Ale na druhou stranu syn mi každý den aspon jednou sám od sebe řekne MAMI MÁM TE RÁD! …tak jestli ve skrytu duše pak přeci jen toho lituje, uvědomuje si..nevím.. když se ho zeptám proč tedy před chvíli do mě kopal…vyštěkne BUD TICHO!
Asi si to vyslechnu,jak je to špatný…ale sorry,vyštěknout na mě dítě " buď ticho!" tak jí chytne přes celou hubu.Upozorňuju že jsem děti nebila.
Ale tohle si dovolit nesmí.
Je po vás. Smiřte se s tím. A používá to co slyší od vás.
Argument „to můžou dospělý, ale ty ne“ na ní zjevně platit nebude.
Potřebujete dost výrazně změnit výchovný styl, nebo vám z toho brzo šibne a z dcery bude velmi otravný spratek. Především ale budete muset změnit vlastní komunikační styl. Berte ji jako zrcadlo - nejvíc vás vytáčí tím, co sama děláte.
Vyberte si, co vám sedí víc - buď důslednost, bez lámání dětské vůle - https://www.kosmas.cz/…respektovan/
a nebo dohoda respektující potřeby všech zúčastněných
https://www.kosmas.cz/…-porazenych/
Ale primárně si pár nepříjených věcí musíte přiznat vy (i s jejím otcem, který jaksi taky ty hranice zjevně nastavovat neumí) a začít se sami měnit žádoucím směrem - po vás to pak převezme i dcera.
@ajmy píše:
U nas teda pomaha, ze se jako na oko rozbrecim, kdyz mi mala neco takoveho rekne. Pak me zacne utesovat a slibi, ze uz to priste neudela. Nastesti to vetsinou funguje, priste si da pozor. Ale nic hnusneho mi nerika, spis jako ze srandy. Asi nas to minulo nebo to jeste prijde ????
protože citové vydírání batolat je opravdu známka zralosti.
Proboha - najděte někde odvahu být autentická a nezneužívejte lživé emoce. Ani na dospělé, natož na děti, kterým tím zaděláte naprostý bordel v jejich schopnosti emocím rozumět a zvládat je.
Tímhle přístupem svoje dítě dost zásadně poškozujete. Je možné že vaše matka dělala to samé, ale od toho je psychoterapie, ne abyste takovouhle sviňárnu dělala svým dětem. Vzpomeňte si, jaké to pro vás bylo, když jste byla malá.
A ne není to ze srandy, a není to nevinné.
Pro začátek zkuste tuhle knížku https://obchod.portal.cz/…-komunikace/
@axelina píše:
@chrastitko11 ahoj jsem zvedava co ti kdo poradi…mám doma uplne to stejne ale synovi už je 6 let… nevím kudy kam už. na zadek dostává často protože to co dělá je pro mě nepřijatelný a žádná domluva s nim neni…mele a mele a mele a neví kdy přestat až mu jáí natáhnu. Například jde a zakopne aOn zařve NOO TO JE KVULI TOBE ŽE JSI VYBRALA BLBOU CESTU MAMINO BLBÁ!
Já: „Klídek !! nic se nastestí nestalo, zakopnul jsi nic se neděje…“
ON:Jak NEDĚJE?! DEJE! DEJE SE VSECHNO!TO JE ZAS DEN BLBEJ!
já v klidu beru ho za ruku…vysmekne se mi a křičí NECH MĚ!
ja : Hele pojd at neprijdem pozdě na kroužek…
on "NOOO TAK TED JESTE PRIJDEM KVULI TOBE POZDĚ PRIMA! vyplazuje na mě jazyk, šermuje pěstma vzeky přede mnou
já : už mě neštvi fakt…
ON: TY mě něštvi!!
já: tak dobrý jdem domu na tohle já nemám nervy
ON: JÁ NA TEBE UŽ NEMAM NERVY!
Ja ho plácnu přes zadek, on hysterči jeste víc tahnu ho za ruku on řve jak když na nože ho berou že musíme jít na kroužek
tohle je denně aspon jednou nekdy i víckrat
Mě přijde, že si na něj moc měkká a nemá žádný respekt. Mluví takhle i s někým jiným? Moje děti, 6 a 8 let, to na mě taky zkoušejí a utnu je okamžitě. Seřvu je, že s mámou se takhle nemluví, a že nebudeme kamarádi. Taky následuje TREST za takové chování. Např. zabavení oblíbené hračky. Velice rychle to pochopily. Nikdy jsem jim za to nedala na zadek, ale za špatné chování musí následovat trest a vysvětlit, proč se takhle nemá chovat a dát mu najevo, že se zlobíte. Za mě by nedořekl, ani první větu a snesla by se na něj bouře ![]()
@baimoli nevim jestli jsi cetla celou diskuzi na syna v zadnym pripade nejsem mekka a nikdy jsem nebyla… samozřejme že mu vysvětlim rázně že takhle se mnou nebude mluvit, on dale držkuje až mě vetsinou vyprovokuje k tomu že mu dám na zedek, Pokud se ovladnu a zakažu mu neco - at už je to cokoli - následuje nove kolo hysterie a dupání, mlácení že chce Vecernicek a mele a mele a mele…takže nakonec se stejne neovladnu a na zadek mu dám ..následuje že mě začne bouchat a křičí že když ja jeho mužu bouchat tak on mě taky bude bouchat …a jsem v pr.eli s argumentama
takže co radíš pak? jednala jsem takto vždy -od jeho 2let ..psycholožka mi říkala že jsem na něj naopak moc přísná..tak nevim comám dělat
@Anna766 ano syn jí taky chytne! taky jsem si tohle nikdy k našim nedovolila!! jenže on mi oplácí…a situaci to jeste podstatně vyhrotí…pak kope do veci, do mě..taky jsem už do něj parkart i kopla.. ale on pokračuje… takže ho mám zabít?
@axelina Ty jo, už po té první větě -On zařve NOO TO JE KVULI TOBE ŽE JSI VYBRALA BLBOU CESTU MAMINO BLBÁ! Bych ho čapla a šlo by se domů. V jeho očích můžeš za všechno ty a ty se mu div neomluvíš ![]()
@LaPaloma v hodne vecech mas asi pravdu…jen určite ne v tom že by chlap podrýval mou autoritu - to nedělá. Jinak chlap si žije pro sebe a žil tak vždy a upozornoval mě že tak bude žít i nadále…že neni problem pohlídat hodinu díte ale rodinnym životem že žít nechce. Já taky nejsem uplne rodinny tyo tak mi to vlastne nevadilo moc.. domluva s nim nejde. Mužu se s nim rozejit - to zvažuju. I když si zas říkam aby to nasledny stehovani apod toho kluka nepoznamenalo jeste vic. nevim no.už jsme objednany k psychiatrovi.
@axelina no, jak jsi to teď víc rozvedla, tak bych jednak řekla, že se k tobě chová jako jeho otec, dlabe na tvoje pocity a slušně s tebou zametá.
„Děti byl tvůj nápad“, to je snad na hlavu, ne? Je to jeho syn, lidská bytost, nejsou to brusle, které nebude používat, protože to nebyl jeho nápad. Mluvíte spolu o synově výchově a jeho projevech? Pokud se ve školce chová slušně, učitelky si nestěžují, problém není chování a charakter jako takové, ale jeho vztah k tobě. A za druhé mi přijde, že tvůj syn si na tobě vylévá to, že jeho otec o něj nemá zájem a dává ti to sežrat, dává to za vinu tobě. Otevřeně bych mu to řekla. A navíc evidentně ví, že jeho pocity nejsou tak úplně legitimní, proto o tom nechce mluvit. Řekla bych mu, že to chápu. A popsala bych ale svůj názor na věc. A ujistila, že ho mám ráda vždy, i když zlobí, protože je můj.
@mau-mau je to možný, minimalne naky vliv tahle rodinna konstelace ucite mit bude …no ja si zas říkala tenkrát že lepsi než mit nekoho s kym se budu hádat tak radsi tohle no…pritel takovej byl vzdy. je to jeho povaha.. možna je asperger tezko rict
ale rozhodne s tim já nehnu. Mužu leda odejit s detma nebo ho tolerovat. když přítele donutim se synovi venovat tak se mu teda venuje ale dela u toho hrozny obličeje a nema na nej nervy čili po 5 minutach to vždy skonci fiaskem protože syn se k nemu chova jeste hur než ke me a Pritel mi řekne „sorry na tohle nemam nervy“ a klukovi rekne at si trhne nohou když se takto chová. Jediny co funguje když ho vezme na tenis. protože pritel hraje tenis dobre - syn ho uznává v teto cinnosti a tam hodinu vydrží oba dva spolu pěkne v klidu…
chodí 2× do mesice