Duše zvířat
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Dobrý večer.Zakládám celkem zvláštní téma, ale zajímá mě.
Předem prosím nevěřící na takové věci, neplevelte diskuzi a nekažte ji. Nepotřebuji číst věty typu „nevěřím na to“ a bla bla, zkrátka nepřispívejte.Zajímalo by mě to, jak je to s duší zvířat? Když vezmu v úvahu, že existují duše lidské, musí přece i zvířecí. Nejen při úmrtí člověka, ale také i zvířete, se mi stalo mnoho zvláštního. Dokonce nejen mi.
Mám pár takových zvláštních zážitků.
Když mi zemřel pejsek, slyšela jsem jeho kňučení, budilo mě ze spaní. Někdy i štěkot. Po mnoha letech jsem se o tom bavila s matkou a ta mi potvrdila, že vnímala to samé. Dokonce i specifickou chůzi po dlažbě (špatně došlapoval na nožičku a ten zvuk jiný pes nenapodobí), psa tu v paneláku nikdo jiný tehdy neměl. Podotýkám, zvuky na dlažbě slyšel i můj tehdejší partner.
Když jsme museli uspat fenečku, v noci mě velmi často budil šramot pod postelí, pravidelně se tam předtím chodila zašívat. Trvalo to tak týden a po té to odeznělo. Tehdy mi psal jeden člověk, že zvířátka po smrti chodí tam, kde to měli nejraději, což by na fenečku pasovalo.
Po mnoha letech, když jsem již žila ve své domácnosti, jsme přišli o kocourka (teď asi některé uživatelky budou vědět o co jde, ale prosím o respektování mojí anonymity před ostatními). Pravidelně jsem cítila po jeho smrti chlad v místě lýtek, když žil, velmi často se o mě otíral. Můj tehdy 1,5r starý syn po jeho smrti ukazoval dost často, že „čiči“ a ukazoval na prázdné místo, často se i tím směrem smál a občas jakoby se chtěl do prázdna přitulit. Když bylo týden od kocourkova smrti, probudila jsem se uprostřed noci a zkrátka jsem cítila, jakoby u nás na posteli něco bylo, sedla jsem si a snažila se nějak vzpamatovat. Do toho jsem zaměřila pohled na postýlku a v ní stál syn (málem mě trefil šokem strach, protože jsem si ho nevšimla a on tam stál tak ticho). Najednou syn začal ve tmě ukazovat na postel a řvát „čičí, čičí“ a dožadovat se vstupu na postel. Kocourek k nám do postele nikdy nechodil, když byl syn doma a přesto syn věděl, na které místo jít a lehnout si tam. Partner (velký skeptik), mi za několik dní přiznal, že také se probudil zhruba v tu samou chvíli jako já a byl svědkem toho, jak se zachoval syn. Od té noci jsem necítila ani chlad u lýtek a syn, jakoby zapomněl - už nikdy nikam do prostoru neukázal, že je tam „čiči“ i když tam nebyla.
Raději anonymně, nechci být za blázna.Navíc, v den, co jsme pohřbili kocourka, tak partner měl také velmi zvláštní zážitek (jaký nevím, nechce prozradit).
Vesměs vše živé má nesmrtelnou duši, která po smrti těla (biologické, organické schránky) odchází do duchovního světa a už nezůstává mezi námi v hmotném, pomíjivém světě. Tedy ten/ti, kdo/kteří chodil/li v domácnosti po tom, co zvířata zemřela, zvířata nebyla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Ďuroslav Ďoura píše:
Vesměs vše živé má nesmrtelnou duši, která po smrti těla (biologické, organické schránky) odchází do duchovního světa a už nezůstává mezi námi v hmotném, pomíjivém světě. Tedy ten/ti, kdo/kteří chodil/li v domácnosti po tom, co zvířata zemřela, zvířata nebyla.
Dotaz je z roku 2014. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@topazio píše:
Dotaz je z roku 2014.
Hlavou zeď nelze rozbít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dobry vecer, preji vsem stastne vykroceni do noveho roku.Ctu si vase pribehy o zviratkach a…po chvili jsem citil potrebu napsat do diskuse.Pred rekneme 20 lety jsem mel parek osmaku degu a jejich dve holky.Nase nejmensi byla takove inkubatorove zvireci miminko a v prirode by nepreezila.Po roce uz to byla krasna osmaci slecna, nejvetsi certik z cele party. Dozila se 8 let a odchazela nad ranem kdy jsem tusil, ze uz odchazi, rano uz byla tuha. Odesla jako posledni z cele rodinky.Cela leta jsem odolaval s presvedcenim, ze uz zadne zvire nikdy v zivote…Za 15 let se ke mne vratila spolu s tremi dalsimi samickami. Stejne drobna, cericek a co ma spolecne s touto prvni Kalou? Jedina ze vsech mych osmaku urputne uklizi, tridi podestylku i ubrousky v domecku a trva na svem, ze tak to bude a ne jinak.Chci tim rict vsem, kdo dnes truchli za svym zvirecim kamaradem, ze…verte, ze pokud budetesi to moc prat a zviratko si to bude taky prat, tak jednou se k vam zase vrati. Mozna bude mit jinou barvu srsti, ale neco napadne podobneho, neopakovatelna vlastnost bude zviratku vlastni…Proc to pisu prave dnes? Dnes mi odeslo mladatko andulky po 14ti dnech u nas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Adamek42 píše:
Dobry vecer, preji vsem stastne vykroceni do noveho roku.Ctu si vase pribehy o zviratkach a…po chvili jsem citil potrebu napsat do diskuse.Pred rekneme 20 lety jsem mel parek osmaku degu a jejich dve holky.Nase nejmensi byla takove inkubatorove zvireci miminko a v prirode by nepreezila.Po roce uz to byla krasna osmaci slecna, nejvetsi certik z cele party. Dozila se 8 let a odchazela nad ranem kdy jsem tusil, ze uz odchazi, rano uz byla tuha. Odesla jako posledni z cele rodinky.Cela leta jsem odolaval s presvedcenim, ze uz zadne zvire nikdy v zivote…Za 15 let se ke mne vratila spolu s tremi dalsimi samickami. Stejne drobna, cericek a co ma spolecne s touto prvni Kalou? Jedina ze vsech mych osmaku urputne uklizi, tridi podestylku i ubrousky v domecku a trva na svem, ze tak to bude a ne jinak.Chci tim rict vsem, kdo dnes truchli za svym zvirecim kamaradem, ze…verte, ze pokud budetesi to moc prat a zviratko si to bude taky prat, tak jednou se k vam zase vrati. Mozna bude mit jinou barvu srsti, ale neco napadne podobneho, neopakovatelna vlastnost bude zviratku vlastni…Proc to pisu prave dnes? Dnes mi odeslo mladatko andulky po 14ti dnech u nas.
Odchody jsou vzdy tezke.
Proto si ja uz zadne zviratko zatim porizovat nechci, ackoliv zvirata miluju.
Fandim ale vsem, kteri do toho jdou znovu a znovu, a opecovavaji a miluji ta sva zlaticka, kolikrat i na ukor sebe 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dodatek
Uvidel jsem samecka andulky nahodou ve zverimexu jak sedi a spi na dratenem rostu a nejevi zajem o okoli…Rekl jsem si, ze nemuzu zachranovat vsechna zviratka na svete a smutny oodjel domu.Ale…,cely den me to trapilo, udelal jsem narychlo papirovou prenosku a druhy den jel do zverimexu s nadeji, ze jeste snad dycha…sedel tam jeste vic bez zajmu. Zaplatil jsem 250kc, koupil zrcatko a modlil se, abych ho jeste ziveho dovezl domu.Doma narychlo mala klicka, misky, prirodni kapky Vironal do vody s miskou na posileni imunity, klasek prosa.Uz druhy den zacal mit chut k jidlu a ozyvat se, dalsi dny uz splhal v kleci, v predsini si vykracoval po koberci a na zavolani Mia aoj, nikoliv ahoj, se vzdy ozval.Byl tak cily, ze jsem mel strach at si neublizi. Jedno bylo znepokojujici, vzdy po dovadeni sedel bez zajmu na zemi a spal, aby za hodinu zase certil.Dnes rano,14ty den co byl u nas, jsem ho nasel sedet beznadejne na zemi, nejevil uz o nic zajem a ja vedel, ze je moc zle.Dal jsem mu do zobacku vodu z kapkou vironalu a vzal ho ke mne na tricko.Tise jsem si s nim povidal a jemne ho hladi a mel jsem pocit, ze zacina mit zajem, alespon bojovat. Pojednou jsem si ho prohlidl a zjistil, ze ma nozky tuhe a uz nejevi znamky zivota…Verim, jak vsichni, co zde jeden druhemu davame v nestesti utechu, ze i nas Mia prozil 14 dni stesti a nas 14 dni udelal stastnymi. Verim, ze uz je v kralostvi zvirat, kde uz nic mu nechybi a nechce, abychom za nim truchlili.Vsem,kdo zpochybnuji zvireci dusi a Raj, chci timto tict, ze kdyz jste nevyhledli za roh, tak nepoucujte o svete ty, kteri uz vedi jak to za rohem vypada. A kdyz si vzpomenete na muj pribeh o osmacce Kali, tak verte, ze zvire ma dusi a ma moznost se k vam vratit! Ano, placu cely den, to je pravda, ale placu proto, ze mi chybi, nikoliv proto, ze bych veril, ze po tzv fyzicke smrti uz definitivne vse konci!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dodatek Kala
Kala dostala jmeno dle hospodynky z knizecky Spejbl a kasparek v risi pimprlat, kde o tyto dve postavicky a jejich dum pecovala hospodynka Kalupinka. A prave proto, ze i nase prvni Kalupinka(kratce Kala)uz od maleho mladatka peclive uklizela roztrousene kousky ubrousku po svych peti brazriccich a sestricce, tak dostala prave jmeno Kalupinka.Mela jedno ocni vicko nevyvinute a porad ji padalo dolu.Na radu jedne chovatelky jsem kazde rano ji jemne masiroval vicko, tak az sval zpevnil. Za cas zesilila a vyrostla z ni krasna osmaci slecna, ktera nam delala radost. A jak budoucnost mi dala za pravdu, nic nekonci. Vratila se ke mne znovu a zase mi prinasi do vsednich dni radost i kdyz ji nekdy pokaram, ze uz s tim uklidem trosku prehani…To pak na mne hodi okem a vesele uklizi az podestylka lita na koberec.Toto je muj pribeh a verim, ze vsem kteri stejne jako ja oplakavaji naseho zvireciho kamarafa, ze nikdy nic nekonci. Verte, prejte si a treba jednou budete mile prekvapeni zjistenim, ze vad mazlicek se po letech znovu vratil!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Vim
@marcellia píše:
Odchody jsou vzdy tezke.
Proto si ja uz zadne zviratko zatim porizovat nechci, ackoliv zvirata miluju.
Fandim ale vsem, kteri do toho jdou znovu a znovu, a opecovavaji a miluji ta sva zlaticka, kolikrat i na ukor sebe
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Vnuknuti
Ano, kazdy to prozivame jinak.Ja taky tvrdil, ze uz nikdy vice. A…po tolika letech me to nachytalo, bylo to tak strasne silne, ze clovek na to mslel kudy chodil, promital pro a proti i to, ze jednou opet…to obrecim a…preci ta touha byla silnejsi…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Adamek42 píše:
Uvidel jsem samecka andulky nahodou ve zverimexu jak sedi a spi na dratenem rostu a nejevi zajem o okoli…Rekl jsem si, ze nemuzu zachranovat vsechna zviratka na svete a smutny oodjel domu.Ale…,cely den me to trapilo, udelal jsem narychlo papirovou prenosku a druhy den jel do zverimexu s nadeji, ze jeste snad dycha…sedel tam jeste vic bez zajmu. Zaplatil jsem 250kc, koupil zrcatko a modlil se, abych ho jeste ziveho dovezl domu.Doma narychlo mala klicka, misky, prirodni kapky Vironal do vody s miskou na posileni imunity, klasek prosa.Uz druhy den zacal mit chut k jidlu a ozyvat se, dalsi dny uz splhal v kleci, v predsini si vykracoval po koberci a na zavolani Mia aoj, nikoliv ahoj, se vzdy ozval.Byl tak cily, ze jsem mel strach at si neublizi. Jedno bylo znepokojujici, vzdy po dovadeni sedel bez zajmu na zemi a spal, aby za hodinu zase certil.Dnes rano,14ty den co byl u nas, jsem ho nasel sedet beznadejne na zemi, nejevil uz o nic zajem a ja vedel, ze je moc zle.Dal jsem mu do zobacku vodu z kapkou vironalu a vzal ho ke mne na tricko.Tise jsem si s nim povidal a jemne ho hladi a mel jsem pocit, ze zacina mit zajem, alespon bojovat. Pojednou jsem si ho prohlidl a zjistil, ze ma nozky tuhe a uz nejevi znamky zivota…Verim, jak vsichni, co zde jeden druhemu davame v nestesti utechu, ze i nas Mia prozil 14 dni stesti a nas 14 dni udelal stastnymi. Verim, ze uz je v kralostvi zvirat, kde uz nic mu nechybi a nechce, abychom za nim truchlili.Vsem,kdo zpochybnuji zvireci dusi a Raj, chci timto tict, ze kdyz jste nevyhledli za roh, tak nepoucujte o svete ty, kteri uz vedi jak to za rohem vypada. A kdyz si vzpomenete na muj pribeh o osmacce Kali, tak verte, ze zvire ma dusi a ma moznost se k vam vratit! Ano, placu cely den, to je pravda, ale placu proto, ze mi chybi, nikoliv proto, ze bych veril, ze po tzv fyzicke smrti uz definitivne vse konci!!!
Chudatko maly 
.
Dal jsi mu 14 dni navic a jeste k tomu peci a lasku. Vse se pocita ,udelal jsi dobre!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mia ,jak to bylo dal
Tu noc, kdy Mia odesel do Nebicka, me ve ctyri rano vzbudilo jemne sednuti na mou zavrenou dlan.Vzdy lezim na boku a ruku mam pod hlavou vysunutou smerem k oknu a najednou jsem citil lehounky dotyk na hrbet dlane.To jsem jeste metusil, ze to bude mit pokracovani.Ve ctyri rano jsem porad nad tim premyslel a na jednou se jsem uvidel obraz, spise jako film. Obraz mel tvar ns hore do oblouku jako vchod do mistnosti a v nem krasnou zelenou prirodu uzasne zelenych barev a Mia, zlutoucka andulka zmavajic vesele kridelky pristal na vetvi, k memu uzasu silne vetvi klasu senegalskeho prosa a zase vzletl, maval vesele kridelky a volaal na mne to svoje PRIJD, tak se vzdy ozyval a ja mu vzdy rikal:vzdyt uz k tobe jdu. A i ted zase vesele volal to sve Prijd a ja mu rikal :MimkoMio),ty PRIJD a byl jsem stastny, ze jej zase vidim a jeste veselehi v krasnem prostredi a on dovadel ve vzduchu a volal to sve PRIJD a ja mu rikal:Mijko, kdyz budes chtit, tak ty ke mne kdykoliv PRIJD, budu te cekat. Jeste ted mi tecou slzy, ale vim, ze zivot tzv fyzickou smrti nekoncj, to jen chladni matematici „vse nejlip vedi“ a pritom nevedi nic, jen ty sve matematicke teorie.Za dva dny jsem jej jel pohrbut do jineho mesta, kde uz jsou lozena tela mych peti osmaku degu. Cestou autobusem jsem si na Seznam.cz cetl zpravu o jedne izraelske duvce, ktera jako jedna z mala byla propustena po 40ti dnech Hamasem na svobidu…Ano, na SVOBODU!!. A muzete hadat jake mela krestni jmeno…
Jmenivala se…MIA…Jako by to byl vzkaz, ze muj MIA je na svobode, stastny mezi SVYMI DOMA!!Ne, tech nahod bylo prilis, aby to byl jen prelud.Rano ,nez jsem jel jej pohrbjt, slysim jak neco v prikryte latkou neco chrasti a zobe na podlaze a pak skok na bidylko. Chvili zvuky pokracovaly a ja si pomyslel, ze se asi fakt vzpamatoval a je zivy. Vzdyt to byly zretelne zvuky, tak jak to delaval. Bohuzel telicko lezk na dne klece v nezmenenene polize, nozicky mel ale volne, nebyly ztuhle, nepachl a nebyl studeny, tak jsem jej na rozlouceni dlouho hladil a septal Mijko, kdyz budes chtit tak se zase vrat, budu na tebe cekat. Nejhorsi byli to ulozeni do hrobecku, kdy jsem vedel, ze ted uz je to doopravdy a zase tekly slzy. Nicmene, vim, ze Mia nasel svobodu bez zivota v kleci, je volny, stastny a vim, ze pokud bude chtit, tak se ke mne vrati.Moji dva prvni osmaci se vratili ke mne po 18ti!!letech, kdy jsem cele roky tvrdil, ze uz nechci zadne zvire, zadne slzy a bolest, kdyz mi zase odejdou. A vidite, bylo to tak silne, ze se zase vratili navzdory memu predsevzeti. Treti osmacka snad je taky jedna z nich, pouze na mne preventivne vrci jako JAGUAR, ale je stejne placha, jako ta prvni moje Dratka. Dratka proto, ze v mladi to byl nejvetsi certik a hodiny drncala na draty klece. Pak po puberte byla naopak ticha, vzdy v pozadi.Tim muj pribeh prozatim konci. Chtel jsem se s Vami, komu odesel mazlicek podel o t o me prozitky a dat Vam nadej, viru, ze navzdory zarucenych vedeckych definici chladnych matematiku a ateistu, zivit i ten zivot zvireci NEKONC!!!Preji VAM VSEM krasny niivy rok a mnohi radostnych chvil se svymi zvirecimi kamarady a tem, kdo prave dnes truchli za svym kamaradem, VERTE, ZE JSOU TAM STASTNI a jen na na nich a Vasi touze zalezi, jestli se k Vam znivu VRATI, tak hlavu vzhuru, vyplacte se a at to jsou slzy STESTI, stesti, ze vas kamarad je TAM opravdu STASTNY. Krasny den Vam vsem preni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mia dodatek
Vim, muj komentar je predliuhy.Mohl jsem nepsat nic nebi jen kratce, ale citil jsem, ze pri ty, kterym prave v techto dnech je smutno z idchodu sveho kamarada, prave tem muj pribeh doda silu toto obdobi prekonat s vedomim, ze NIC NEKONCI! Mejte se krasne, prejte jim ten jejich stastny domkv mezi svymi.MAM VSECHNY RAD!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Obnovuji diskuzi treba se tu nekdo najde. 22.4 mi zemrela moje Nellynka v 9letech. krizenka labradora. 18.4 sem si vsimla ze ma lehce nafoukle brisko jela sem druhy den na vet udelala ultrazkuk dala leky. Kontrola za mesic me se to ale nezdalo. V nedeli sem se tedy vydala na psi pohotovost a tam mi bylo sdeleno to nejhorsi. Nellynce selhavaji jatra ma na nich nadory a plne brisko nadoru. Nechapu to jak je to mozne jeste tri dny pred byla vitalni zadny naznak ze se neco deje. Dr mi rekl ze se to stava ze tohle je zakerny a projevi ze to az v nejhorsim stadiu. Dostala leky a dva dny kontrola. Jenze sotva sme dojeli domu a s Nellynkou to slo s kopce uz nezvladala ani chodit donesla sem ji v ruce domu a davala ji pit strikackou a modlila se az rano vstane z postele a zlepsi se to ikdz podle dr tohle je spatne. No a v noci to uz bylo pro ni utrpeni mela zachvaty kreci propinala se a me bylo jasny ze ja musim rozhodnout to co mi rekl dr uspat. Rano nevstala jen lezela s prazdnym vyrazem. Bylo to nejtezsi rozhodnuti. Nellynku sem nechala uspat doktorka co prijela rikala ze uz tohle je strasne spatny kdyz ji prohlizela. Odesla mi 22.4 ve 12:51 a ja si prijdu ze mi nekdo vyrval srdce z tela mela sem ji od dvou mesicu byla nejleosi pes na svete byla moje dite prosla si semnou tim spatnym i dobrym vzdy byla pri me. Byly sme spolu nonstop. Mam 2,5letou dceru sni byla nejvetsi partak taky. A me tu zbyla prazdna dira v sobe. Pres den funguju pro dceru ale noci nezvladam jw to tri tydny a me je tak zle stoho. Porad si rikam co kdyby. Dr mi vysvetlovala ze tohle se proste odhalit neda ze je to zakerny ze to uz zazila tri doktori mi rekli to same ale ja to nedokazu prekousnout smirit se stim ze mi odesla tak brzo. 11.11 by slavila 10let.
Boli to tak sakra to boli a nevim nedokazu to v sobe zpracovat. Sem tak vnitrne zlomena. Porad na ni myslim citim ji rikam ai ze spatny sen ze to nemuze byt pravda ze moje Nellynka si tohle nezaslouzila kdyz odesla Nellynka neco odeslo ve me sni. Moc me to boli tak silene ze se mi chce kricet mam zlost ze se to stalo a nevim na koho se zlobit. vycitam si snad vsechno.
Moc mi tu chybi uvedomeni ze se ji nemuzu dotknout ze ji neuvidim nebo ze me nebude rozcilovat to stekani ktere mi tam moc ted chybi. Byla nejlepsi patrak byla moje vsechno a ted tu neni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já bych také ráda vložila svůj příspěvek, hledám útěchu, kde se dá a stále nenacházím. Předevčírem nám odešel teprve 4letý pejsek a já se s tím nemohu smířit. Před 14 dny jsme si všimli, že kašle, odjeli jsme na veterinu, kde nás poslali na kardio, tam bohužel potvrdili vážnou diagnozu. Dostal léky, ale po pár dnech od zahájení léčby přestal jíst. Zkoušela jsem vše, syrové maso, vařené maso, konzervy, dršťky, nic nezabíralo. Vodu zvládal přijímat, potravu pouze stříkačkou a ne vše v sobě udržel. Jeli jsme tedy znovu na kliniku, tam dle krve léčba začínala zabírat, stav se stabilizoval, ale to nechutenství byl problém. Tak jsme zkoušeli dál. Máme ještě fenku, byli parťáci, ale co onemocněl, tak bohužel jen polehával, měli jsme je oba doma, ať se cítí dobře, jinak to jsou venkovní psi. On byl na nás vždy velmi fixovaný, takže být doma miloval. Poslední den jsem byla v práci, doma s ním byl syn. Jak jsem přišla, stále jen ležel, pozoroval, zvracel i vodu, kterou vypil. Navečer byla bouřka, té se moc bál, spal se mnou v ložnici a okolo půlnoci se stále vrtěl, vstával, lehal, měla jsem v ložnici dusno, tak jsem si říkala, že ho přesunu do chodby za fenkou, tam bylo chladno a příjemně. Dělávali jsme to tak vždycky, přesto, že nechtěl, tak byl nakonec rád, že je v chládku a přešel i kolikrát ven. Jenže tentokrát opět nechtěl a já ho na dece přesunula a ráno, když jsem mu šla dát léky, našla jsem ho na stejném místě mrtvého. Mám strašné výčitky, milovala jsem ho nadevše a takhle jsem ho strčila za dveře, když umíral. Strašně mě to trápí a strašně mě trápí i všechno ostatní, že jsem ho více nevnímala, abych si všimla třeba příznaků, že byl více unavený, nebo hodně polehával…kdybychom udělali preventivní kardio, mohlo se to podchytit dříve. Ale mě to nenapadlo u mladého psa, který byl stále čilý a hravý. Nenávidím se za vše, čím jsem mu ublížila, přesto, že jsem o něj pečovala každý den, přesto to nebylo dost. Měla jsem mu dát více lásky, více mu dát najevo, že ho miluju strašně moc. Nevím, co mám dělat, jak se s tím vyrovnat…a nejvíc mě trápí, že neodešel se mnou…abych ho hladila a byla s ním.
- Citovat
- Upravit
Mohu se zeptat, zda máte někdo zkušenost s duší, která zde uvízla? Že by nedošla pokoje?
Je to rok a stále slyším takové zvláštní přesto specifické pískání… Slyšela jsem podobné pokaždé, když jsme museli uspat nějakého pejska z rodiny. Teď, jako by nedošel klidu… Za případné odpovědi děkuji.