Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Tak já mluvím na malou česky, přítel anglicky a občas používá svůj rodný jazyk - youruba (pochází z Nigerie), ale to opravdu zřídka.
Malé je 16 měsíců, slova používá spíš v CZ, něco zná už v AJ, každopádně rozumí v obou jazycích bez problémů
Misko, to je téma přesně pro mě
žijeme v Lucembursku, malý ted začal chodit do školky. jsme oba Češi a doted jsme na něj mluvili jen česky. ve školce měl na začátku Matýsek trochu problém, ale po 3 týdnech začíná rozumět. doma mu sem tam řeknu, jak se co řekne lucembursky, aby věděl.. a když mu něco vysvětluju česky, tak se ho ptám, jestli chce, abych mu řekla, jak se to poví ve školce, tak většinou chce.. ale když jsem na něj zkoušela od zač.školky chvilku mluvit lucemb., tak to odmítal.
vydržte oba u češtiny, je sama o sobě hodn náročná, tak at já ted vstřebá co nejvíc a správně!! nechtěla bych ochudit své dítě o krásu mateřského, v našem i vašem případě rodičovského jazyka..
stejně bych tu nebyla schopna připravit dítě na všechny jazyky.. ve školce lucemburština, od 1.stupně vše německy, k tomu pár hodin francouzštiny.. druhý stupeň pak komplet francouzsky a k tomu ještě volitelný jazyk. je tu hrozný babylon.. proto ted volíme jen tu češtinu.
švagrovka byla vdaná s francouzem, ona mluvila česky, on francouzsky, děti přepínaly mezi jazyky automaticky.. on má letos 13, mluví celkem obstojně česky, ale dělá chyby a on -9 let, mluví i s maminkouraději francouzsky, česky ne vše rozumí a ještě míň mluví.. říkala, že česky bude mluvit jen, když bude v ČR, nebo když dojede babička.. a to je hodně málo…
měla jsem z toho taky před měsícem hlavu jak pátrací balon, byla jsem nešťastná z toho, že malý ničemu nerozumí a že oni nerozumí jemu.on teda ani česky moc ještě nemluví, ale začíná… původně tam chodil jen 3× na dopoledne, ted už 5× a je to znát.
Jo tak to jsme ten samý případ:-)
Není to právě tak často, že oba rodiče v zahraničí jsou Češi.
alvapinka píše:
Misko, to je téma přesně pro měžijeme v Lucembursku, malý ted začal chodit do školky. jsme oba Češi a doted jsme na něj mluvili jen česky. ve školce měl na začátku Matýsek trochu problém, ale po 3 týdnech začíná rozumět. doma mu sem tam řeknu, jak se co řekne lucembursky, aby věděl.. a když mu něco vysvětluju česky, tak se ho ptám, jestli chce, abych mu řekla, jak se to poví ve školce, tak většinou chce.. ale když jsem na něj zkoušela od zač.školky chvilku mluvit lucemb., tak to odmítal.
vydržte oba u češtiny, je sama o sobě hodn náročná, tak at já ted vstřebá co nejvíc a správně!! nechtěla bych ochudit své dítě o krásu mateřského, v našem i vašem případě rodičovského jazyka..
stejně bych tu nebyla schopna připravit dítě na všechny jazyky.. ve školce lucemburština, od 1.stupně vše německy, k tomu pár hodin francouzštiny.. druhý stupeň pak komplet francouzsky a k tomu ještě volitelný jazyk. je tu hrozný babylon.. proto ted volíme jen tu češtinu.švagrovka byla vdaná s francouzem, ona mluvila česky, on francouzsky, děti přepínaly mezi jazyky automaticky.. on má letos 13, mluví celkem obstojně česky, ale dělá chyby a on -9 let, mluví i s maminkouraději francouzsky, česky ne vše rozumí a ještě míň mluví.. říkala, že česky bude mluvit jen, když bude v ČR, nebo když dojede babička.. a to je hodně málo…
měla jsem z toho taky před měsícem hlavu jak pátrací balon, byla jsem nešťastná z toho, že malý ničemu nerozumí a že oni nerozumí jemu.on teda ani česky moc ještě nemluví, ale začíná… původně tam chodil jen 3× na dopoledne, ted už 5× a je to znát.
miska7 píše:
Naše obavy jsou, že když budeme mluvit oba česky, Emma nebude umět ani slovo německy a nedokáže se pak přeorientovat a nebude nikomu rozumět.
Este som zacala len citat…ale myslim si ze vase obavy su neopodstanene… Tiez zijem v zahranici a zijem s dcerkou sama…je pravda ze jej otec je cudzinec a hovori s nou v jeho rodnom jazyku, ale spolu sme zili len prve 3 roky…Mala od zaciatku hovorila oboma jazykmi, ja na slovensky, on nemecky…Ked sme sa ale rozisli, zostala som z dcerkou sama a to odomna nepocula nic ine len slovencinu…Ked nastupila do skolky, zacala hovorit dialektom (domacim) a odvtedy nevie nikto ze je miesanec. Ci uz na slovensku ked hovori po slovensky, alebo tu ked rozprava nemecky.
Ja by som vam radila hovorit na malu cesky - obaja, je to predsa len vasa materinska rec. A ked bude chodit do kolektivu velmi rychlo sa nauci druhu rec, neboj sa.
Neurob taku chybu ako moja znama, miesala reci, raz hovorila slovensky, raz nemecky a jej syn teraz nepovie suvislu vetu po slovensky, ale miesa. Ja osobne by som sa z toho netesila, ja som rada ze som moju dceru naucila moju materinsku rec, ze ona ju rada pouziva, ked hovori so mnou…ale napr. inac vonku normalne hovori zo vsetkymi ostatnymi v nemcine.
neni to pravda … Bohunka to napsala presne tak, jak to je/bude
.
opravdu je lepsi, aby rodice dali diteti do vinku rodny/matersky jazyk, pokud jste ve svycarech natrvalo, tak jazyk pochyti bez problemu a bez prizvuku, nez aby jste ho ucili vy , tzn. s prizvukem a s chybami. tim se nechci nikoho dotknout, ale to proste je ![]()
vzdyt s ni prece nebudes sedet doma a izolovat ji jen v ceskem prostredi, bude chodit mezi deti, do skolky, na hriste, jsou urcite nejake krouzky, na ktere se da chodit, ktere jsou vedene v nemcine atd.
mmch .. mluvim z vlastni zkusenosti, psala jsem to uz nekolikrat v jinych diskuzich. ja jsem u cj u svych deti nevydrzela a v obavach, ze nebudou rozumet ve skolce, jsem kolem jejich 3. roku prepla jen na aj a ted toho lituju, pac deti sice trochu rozumi, ale nemluvi …
zustan u sveho ![]()
Jsem moc ráda že jsem si mohla přečíst vaše zkušenosti. Bude opravdu lepší mluvit česky s tím ze němčinu pochytí sama.
Souhlasim s Bohunkou, my budeme mit doma 3jazykovyho syna. Oba s manzelem jsme Slovaci, tak doma mluvime slovensky, ale manzel ovlada madarstinu, vyrustal s ni jako s materskym jazykem, tak na syna mluvi madarsky. Moje sousedka nas taky strasi, ze maly nebude rozumet ve skolce cesky, ale ja z toho obavy nemam, cestiny ma kolem sebe vic nez dost. Deti hodne pochyti, nasavaji jazyky jako houba a cim vic vi, tim lip pro ne.
Taky neumim uplne presne a spisovne cesky a tak si myslim, ze bych malymu jenom predala me chyby v cestine.
Mimo temu, ted byl u nas na navsteve synovec ze Slovenska, cesky neumi nic, jenom se diva na filmy a pohadky v cestine (je mu 7 let). Stacilo mu par hodin s kluky od sousedky a uz na ne mluvil cesky.
Je to tak, děti se naučí nový jazyk zcela přirozeně při hře s kamarády. Náš syn je dvoujazyčný, teď jsme služebně v Rusku a jakmile začaly prázdniny a celý den si hraje na ulici s dětmi, začal mluvit i rusky, všichni se tomu divíme.Přitom ruštinu doma neslyší vůbec, pohádky mu taky pouštíme české.
U sestry to je vlastně jiný,protože ona je češka,manžel švýcar a tak na děti oba mluví svym rodným jazykem.Teda ségra jen hodně velmi zřídka,ta na děti doma ve švýcarsku mluví taky německy.A párkrát jsem si všimla,že dokonce i tady v čechách na ně občas mluví švýc.němčinou ![]()
adys píše:
jste oba cesi, tak na deti mluvte cesky
cizi jazyk ponechte rodilym mluvcim
Souhlasím ![]()
Náš (teď 3leťák) se automaticky naučil mluvit česky na mě a na sestřičku (+ na mou rodinu) a na tátu (+ jeho rodinu) anglicky. Děti si to srovnají bez problému ![]()
S dvoujazycnou vychovou mam jednoznacne pozitivni zkusenost. Pokud to od povida rodinnemu kontextu je to pro deti zcela prirozene. U nas to probiha tak, ze ja na deti mluvim cesky, manzel francouzsky, doma vsichni spolecne podle kontexty a zcela bez potizi. Pro deti je to druha prirozenost, dvema jazyky mluvi oba od 1 roku. Mam i kamaradku, u ktere jet o doma jeste mnohem komplikovanejsi - kazdy z rodicu mluvi na deti svym jazykem, rodice spolu komunikuji jeste jazykem tretim a navic ziji v zemi, kde se jim do toho micha jeste jazyk ctvrty. Deti - opet v pohode. Jediny, co bych vazne nedelala - a myslim, ze by se mnou souhlasil i psycholog - nemluvila bych na dite " umele" cizim jazykem. V tvem pripade - jako Cesi mluvit na dite nemecky. I kdyz jste ve Svycarsku / moje doporuceni zni mluvit na dite cesky. Venku, ve skolce, mezi detmi v parku atd bude v prirozenem kontextu nemciny a urcite se nauci. Ale skoro myslim, ze k vam domu to nepatri. To je muj nazor.
jajani píše:
S dvoujazycnou vychovou mam jednoznacne pozitivni zkusenost. Pokud to od povida rodinnemu kontextu je to pro deti zcela prirozene. U nas to probiha tak, ze ja na deti mluvim cesky, manzel francouzsky, doma vsichni spolecne podle kontexty a zcela bez potizi. Pro deti je to druha prirozenost, dvema jazyky mluvi oba od 1 roku. Mam i kamaradku, u ktere jet o doma jeste mnohem komplikovanejsi - kazdy z rodicu mluvi na deti svym jazykem, rodice spolu komunikuji jeste jazykem tretim a navic ziji v zemi, kde se jim do toho micha jeste jazyk ctvrty. Deti - opet v pohode. Jediny, co bych vazne nedelala - a myslim, ze by se mnou souhlasil i psycholog - nemluvila bych na dite " umele" cizim jazykem. V tvem pripade - jako Cesi mluvit na dite nemecky. I kdyz jste ve Svycarsku / moje doporuceni zni mluvit na dite cesky. Venku, ve skolce, mezi detmi v parku atd bude v prirozenem kontextu nemciny a urcite se nauci. Ale skoro myslim, ze k vam domu to nepatri. To je muj nazor.
Přesně to si myslím i já. Ještě bych tě chtěla varovat před „odborníky“, kteří o věci nic nevědí, ale vždy dokáží poradit - špatně. Já také vychovávám dvoujazyčnou dceru, v Anglii. Při zápisu do školky mě paní ředitelka doporučovala, abych s dcerou mluvila převážně anglicky, že by prý jinak měla problémy zapojit se do společných aktivit. Asi to vzniklo tak, že dcera při pohovoru moc nekomunikovala, protože se styděla. Její angličtina v té době ale byla na slušné úrovni a tak jsem neposlechla a pokračovala v češtině. Asi po měsíci školky mě paní ředitelka pochválila, že má moje dcera opravdu dobrou slovní zásobu, je prý vidět, že se ji věnuju. Známí - rodina z Asie poslechli a jejich dcera po roce školky přestala komunikovat v jejich mateřském jazyce uplně. Ještě perlička nakonec: Tato paní ředitelka kladla na srdce jedněm tureckým rodičům před jejich třítýdenní cestou do Turecka, aby tam na dceru mluvili výhradně anglicky, jinak prý vše zapomene.
Přeju ti hodně trpělivosti s výukou češtiny, někdy je to fuška, ale jde to.
Naši sousedi mají vnoučata, která mluví dokonce třemi jazyky - česky, španělky a německy. Matka je češka, otec španěl a žijí v Německu. Od mala mluví česky a španělsky, německy začali až když šli do školky… A zvládají to bez potíží… Je docela sranda vidět je mluvit česky s babičkou a najednou spustit na psa španělsky!
Hehe Babeta mas pravdu…a ja tu mam takych „odbornikov“…ktory mi dokonca radili, aby som dceru neposielala na prazdniny na Slovensko
(chodi cez leto na cca. mesiac) lebo vraj za tak dlhy cas zabudne po nemecky
![]()