Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Edwardsův syndrom
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
smurfka
10.4.16 14:33
- Citovat
- Upravit
10.4.16 14:41
@ka2ka Jasně,že se vzdávají matky i zdravých dětí. A v tom je jeden sakra velký rozdíl. Zdravé dítě má reálnou naději, že ho někdo adoptuje, bude ho vychovávat a milovat. Kdežto těžce postižené dítě ne. To je odkázáno strávit svůj nešťastný život po nemocnicích nebo ústavech, bez koholiv, komu by na něm záleželo. A proto mi přijde daleko hnusnější vzdát se nemocného dítěte, než zdravého. A proto nemám ráda ty kecy moralistek, že já bych NIKDY, až se jim to stane, porodí dítě třeba s takovým genetickým syndromem a dokáží si ho vzít a postarat se o něj až do smrti, tak pak si zaslouží obdiv.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.16 14:44
@renap píše:
@hanka.br. Ta souvislost je taková, že se Terince nelíbilo, když někdo zmínil, že péče o těžce postižené děti je finančně velice náročná-pro stát. A bohužel opravdu jsou matky, které na potrat schválně nejdou, a pak dítě zůstane v péči státu. To je realita a nikdo momentálně neví, jestli to nebude třeba i holčička autorky deníčku. Samozřejmě malé přeju, aby to rodiče zvládli a holčička strávila ten čas, který tu bude bez bolesti, trápení a v kruhu milující rodiny. Tak by to mělo být, pokud se rodiče takto rozhodnou. Já vidím i jiné případy, bohužel, tak jsem si dovolila to napsat. Ale evidentně je to špatně i tady, nejen pod deníčkem. Život holt není jen sluníčkový, ale tady se to asi nesmí.
I když vidíš spoustu různých osudů, jak zdravotní sestra by sis měla umět zachovat odstup a negeneralizovat je. A už vůbec ne před rodiči. Mám taky jednu vzpomínku na „chytrou“ sestřičku na pohotovosti, kam jsme přišla se svou nemocnou rozštěpovou dcerou. Byla dva roky po operaci už bez viditelné jizvy, přesto se mě zeptala, jak je možné, že lékaři nepřišli na její rozštěp v těhotenství včas, aby se mohlo přerušit. Když jsem jí řekla, že na něj přišli včas, ale že jsme se rozhodli si ji nechat, kroutila hlavou. Držela jsem ji v náručí a ona nechápala, proč jsme si ji nechali. Zřejmě měla špatné zkušenosti - ale pro mě to byla zřejmě ta nejhrubější hláška, kterou jsem kdy slyšela a její zkušenosti mi jsou úplně ukradené.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.16 14:44
@renap píše:
@hanka.br. Ta souvislost je taková, že se Terince nelíbilo, když někdo zmínil, že péče o těžce postižené děti je finančně velice náročná-pro stát. A bohužel opravdu jsou matky, které na potrat schválně nejdou, a pak dítě zůstane v péči státu. To je realita a nikdo momentálně neví, jestli to nebude třeba i holčička autorky deníčku. Samozřejmě malé přeju, aby to rodiče zvládli a holčička strávila ten čas, který tu bude bez bolesti, trápení a v kruhu milující rodiny. Tak by to mělo být, pokud se rodiče takto rozhodnou. Já vidím i jiné případy, bohužel, tak jsem si dovolila to napsat. Ale evidentně je to špatně i tady, nejen pod deníčkem. Život holt není jen sluníčkový, ale tady se to asi nesmí.
Je jasne snad vsem, ze pece o postizene dite je financne narocna jak pro stat tak i pro rodice, ale vse se da napsat slusne, presne jako Vas citovany prispevek 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.16 14:45
@renap píše:
@ka2ka Jasně,že se vzdávají matky i zdravých dětí. A v tom je jeden sakra velký rozdíl. Zdravé dítě má reálnou naději, že ho někdo adoptuje, bude ho vychovávat a milovat. Kdežto těžce postižené dítě ne. To je odkázáno strávit svůj nešťastný život po nemocnicích nebo ústavech, bez koholiv, komu by na něm záleželo. A proto mi přijde daleko hnusnější vzdát se nemocného dítěte, než zdravého. A proto nemám ráda ty kecy moralistek, že já bych NIKDY, až se jim to stane, porodí dítě třeba s takovým genetickým syndromem a dokáží si ho vzít a postarat se o něj až do smrti, tak pak si zaslouží obdiv.
tohle já naprosto chápu, ale přesto si myslím, že nikdo nemáme právo matce vytýkat to, že si nemocné dítě nechala a že se nerozhodla ho dát pryč a o to v celé diskuzi pod deníčkem a i tady v podstatě jde. Každá máme právo na svůj názor a to že se neshoduje s názorem ostatních neznamená, že ho budu za každou cenu prosazovat a tvrdit, že je ten jediný správný. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.16 14:47
@hanka.br. píše:
I když vidíš spoustu různých osudů, jak zdravotní sestra by sis měla umět zachovat odstup a negeneralizovat je. A už vůbec ne před rodiči. Mám taky jednu vzpomínku na „chytrou“ sestřičku na pohotovosti, kam jsme přišla se svou nemocnou rozštěpovou dcerou. Byla dva roky po operaci už bez viditelné jizvy, přesto se mě zeptala, jak je možné, že lékaři nepřišli na její rozštěp v těhotenství včas, aby se mohlo přerušit. Když jsem jí řekla, že na něj přišli včas, ale že jsme se rozhodli si ji nechat, kroutila hlavou. Držela jsem ji v náručí a ona nechápala, proč jsme si ji nechali. Zřejmě měla špatné zkušenosti - ale pro mě to byla zřejmě ta nejhrubější hláška, kterou jsem kdy slyšela a její zkušenosti mi jsou úplně ukradené.
To jako fakt? 
Nekterym lidem fakt neco nedochazi asi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.16 14:50
@ka2ka Tak já jsem to asi fakt nečetla všechno, nebo to bylo nějak promazaný, já nevim, že by tam napsal někdo přímo té mamince, že dítě je ošklivý a že měla jít na potrat, to samozřejmě vhodné a etické není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.16 14:52
@spirunka píše:
To jako fakt?
Ano, to jako fakt. Tehdy jsem byla v šoku, ale dnes už se tomu nedivím. Vždyť se podívej, kolik netaktních lidí kolem sebe máme - myslí si, že jsou holt upřímní a že na názor má právo každý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.16 14:54
@hanka.br. Tak to už je zhovadilost, ta sestra. Ale to je právě úplně něco jinýho, Já prostě vidím sakra rozdíl mezi rozštěpem, i když je to velmi těžká vada, hlavně když je kompletní a genetickým syndromem. Rozštěp se dá operovat, se syndromem se neudělá nic, dá se jenom snad nějak zařídit, aby dítě pokud možno netrpěla, ale dobrý konec to prostě mít nemůže
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.16 14:55
@hanka.br. píše:
Ano, to jako fakt. Tehdy jsem byla v šoku, ale dnes už se tomu nedivím. Vždyť se podívej, kolik netaktních lidí kolem sebe máme - myslí si, že jsou holt upřímní a že na názor má právo každý.
naprosto souhlasím dneska vládne netaktnost a skrývá se pod upřímnost, a ono nemusíš mít ani nemocné dítě, stačí, že se někomu nelíbí jak vypadáš a je schopný ti to vyčíst aniž by tě vůbec znal a cokoliv o tobě věděl
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.16 15:06
@hanka.br. píše:
Ano, to jako fakt. Tehdy jsem byla v šoku, ale dnes už se tomu nedivím. Vždyť se podívej, kolik netaktních lidí kolem sebe máme - myslí si, že jsou holt upřímní a že na názor má právo každý.
Mé matce to řekla sousedka, po tom co mě zahlédla v kočáru, že jsem radsi měla umřįít. Neomalenost a sprostota některých lidí je nekonečná jako vesmír.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.16 15:09
@renap píše:
@hanka.br. Tak to už je zhovadilost, ta sestra. Ale to je právě úplně něco jinýho, Já prostě vidím sakra rozdíl mezi rozštěpem, i když je to velmi těžká vada, hlavně když je kompletní a genetickým syndromem. Rozštěp se dá operovat, se syndromem se neudělá nic, dá se jenom snad nějak zařídit, aby dítě pokud možno netrpěla, ale dobrý konec to prostě mít nemůže
Ty rozdíl vidíš, ale mámě dítěte je úplně jedno, jestli má její dítě rozštěp nebo genetickou vadu. Je to pořád její milované dítě a ona má stejné pocity, jako máma dítěte zdravého. Má stejná práva na respekt, na takt a na to, aby své dítě nechala žít tak dlouho, dokud to půjde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.16 15:12
@renap píše:
@hanka.br. Tak to už je zhovadilost, ta sestra. Ale to je právě úplně něco jinýho, Já prostě vidím sakra rozdíl mezi rozštěpem, i když je to velmi těžká vada, hlavně když je kompletní a genetickým syndromem. Rozštěp se dá operovat, se syndromem se neudělá nic, dá se jenom snad nějak zařídit, aby dítě pokud možno netrpěla, ale dobrý konec to prostě mít nemůže
A co je dobrý konec? A s jakou vadou ma clověk právo se narodit a který už ne? A kdo z nás má pravo to rozsoudit? Já, ty, paní dokonalá se svym tabulkovým životem?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.16 15:16
Já s @renap souhlasím. Kdyby rodiče měli nést finančně následky svého rozhodnutí, asi by to bylo jinak. Jinak jsem ráda, že jsem takovým peklem projít nemusela. Jen jsem kvůli vysokému věku čelila možnosti Dawna
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Prázdná náruč, deníčky na eMiminu
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Zpožděná menstruace 22 dní
- 05.10.26
- Anonymní
Krvácení mimo cyklus při braní antikoncepce
- 03.09.26
- Anonymní
Chloprothixen 50 mg
- 07.09.26
- Anonymní
Očkování živou vakcínou
- 04.09.26
- Anonymní
Kazdy se chce svym ditetem pochlubit..na fotce jsem fakt nevidela zadne znamky postizeni, prisla mi normalni, ale i kdyby melo dite jedno oko, zadny nos a napuchle usta, jednu ruku, zadnou nohu..rodice ho miluji a chteji se jim pysnit, tak nevim proc by se nemeli davat takoveto fotky k denicku..to jako mame zavirat oci pred tim " spatnym" na svete?
Nebo taky necucite na zpravy, a myslite si ze kdyz neuvidite nic spatneho ze se nic nedeje a vse je krasne?
Nikdo nema pravo rict, schovej si fotky do rodinneho archivu a hlavne je nikde neukazuj verejne..stejne jako nekomu u denicku vadi fotky primo z porodniho salu, plne krve, nahoty a vseho toho slizu..co je komu po tom? Kdyz to nekdo zverejnit chce, tak se asi nestydi..