Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@truelly
aha, to jsem si trosku myslela. Bohuzel to pak pro ni bylo fatalni, ale asi nikdo necekal, ze na tom bude vzhledem k prognozam vlastne tak dobre
@Burj Chalifa píše:
Nejsou správná a špatná rozhodnutí, protože k nim máme zcela osobní důvody, etiky, víry, vědomí vlastních limitů. Byla-li bych však matkou dcery, která stojí před zásadním rozhodnutím dítě porodit či nikoli, řeknu jí - rozhodneš-li se jakkoli, ponesu to břímě rozhodnutí s Tebou.
Ja nekdy nepochopim, proc se nekdo trapi buhvi kolika pokusy pres IVF (cim nerikam, ze to nemaji vubec zkusit) a radeji neda domov nejakemu ditete, ktere uz je na svete a rodinu nema ![]()
presto nikoho, kdo jich hodne podstoupil neodsuzuji, uz proto, ze jsem to sama nezazila (nemoci otehotnet prirozene), takze vubec netusim, co to obnasi, co se jim honi hlavou atp. lidi by se meli naucit tolerovat ciny ostatnich a ne jim cpat za kazdou cenu svuj nazor, pokud se jich nikdo neptal
Myslím, že napsat komentář, že já bych se rozhodla jinak, je slušné vyjádření opačného názoru, ale napsat, že dítě vypadá divně (jsem si jistá, že to tam tak bylo) a nemělo se narodit je velmi ubližující. Pro matku není nic horšího, než někomu vysvětlovat, že její dítě má právo na život.
@Sofierules píše:
pokud zveřejním něco na internetu ať je to cokoliv musím počítat s tím, že se k tomu vyjádří kdokoliv ať se mi to líbí nebo ne -kupodivu zakladatelka byla celkem v klidu, ale to co je nebo není ok začaly řešit úplně jiné uživatelky. Prostě tohle je cena za anonymní virtuální svět -a je na každém jak se v něm chová, kdo co zveřejňuje atd.
ja bych od uzivatelek internetu ocekavala stejne normalni chovani, jako v osobnim kontaktu. Slusne a ohleduplne. Hovadka se najdou vsude, ale nemyslim, ze je treba je obhajovat, jakoze na to maji pravo, protoze to je internet.
@Hanulkaa píše:
Myslím, že napsat komentář, že já bych se rozhodla jinak, je slušné vyjádření opačného názoru, ale napsat, že dítě vypadá divně (jsem si jistá, že to tam tak bylo) a nemělo se narodit je velmi ubližující. Pro matku není nic horšího, než někomu vysvětlovat, že její dítě má právo na život.
Ona nenapsala ze by se nemelo narodit, ona napsala ze vypada divne, ze jde poznat ze je postizene a ze takove fotky by nemela zverejnovat a nechat si je jen pro rodinne album.
Jeste bych k tematu napsala, ze pro spoustu mamin podle me musi byt strasne odvazne rozhodnuti jit na ten potrat - nechat svemu zivemu diteti prichnou smrtici injekci do srdce a pak vytlacit jeho mrtvolku. Verim, ze jsou zeny, ktere sice postizene dite nechteji a vlastne by byly mozna i rady, kdyby v brise umrelo, ale jit a iniciovat jeho zabiti proste nedokazou.
Ostatne dneska vetsina lidi nedokaze klepnout po hlave ani kapra.
Nepíšu, že to psala jedna uživatelka, vybrala jsem dva, dle mého, ubližující komentáře.
@Pudloslava píše:
Jeste bych k tematu napsala, ze pro spoustu mamin podle me musi byt strasne odvazne rozhodnuti jit na ten potrat - nechat svemu zivemu diteti prichnou smrtici injekci do srdce a pak vytlacit jeho mrtvolku. Verim, ze jsou zeny, ktere sice postizene dite nechteji a vlastne by byly mozna i rady, kdyby v brise umrelo, ale jit a iniciovat jeho zabiti proste nedokazou.
Ostatne dneska vetsina lidi nedokaze klepnout po hlave ani kapra.
Tak toto pro mě není odvaha ale zbabělost. Pokud stojím před rozhodnutím nechat si postižené dítě a postarat se o něho za cenu toho, že tomu obětuji svůj život, (nebo jeho část) nebo se dítěte zavčasu zbavím a dál si žiju svůj zdánlivě pohodlný a bezchybný život, tak to první rozhodnutí podle mě potřebuje opravdu velký kus odvahy a odhodlání, to druhé je sice také těžké, ale je to jednoznačně ta jednodušší a líbivější cesta. Tam jsou jen dvě cesty - jedna nebo druhá. Ta druhá v porovnání s tou první teda rozhodně odvážná není. Každý to vidíme jinak.
@smurfka píše:
Ona nenapsala ze by se nemelo narodit, ona napsala ze vypada divne, ze jde poznat ze je postizene a ze takove fotky by nemela zverejnovat a nechat si je jen pro rodinne album.
Mě to přijde stejně hnusný.
@Pudloslava píše:
Jeste bych k tematu napsala, ze pro spoustu mamin podle me musi byt strasne odvazne rozhodnuti jit na ten potrat - nechat svemu zivemu diteti prichnou smrtici injekci do srdce a pak vytlacit jeho mrtvolku. Verim, ze jsou zeny, ktere sice postizene dite nechteji a vlastne by byly mozna i rady, kdyby v brise umrelo, ale jit a iniciovat jeho zabiti proste nedokazou.
Ostatne dneska vetsina lidi nedokaze klepnout po hlave ani kapra.
No nevím, jestli bych toto zrovna nazývala odvahou ![]()
@Gina108 píše:
No nevím, jestli bych toto zrovna nazývala odvahou
Ale jo, v urcitem slova smyslu ano. Ona to podle mne Pudla mysli tak, ze ta matka se s tim bude prat do konce zivota, ale treba pro rodinu (aby netrpela finance, nebo je treba uz na to sama a ma starsi dite) to udela. No a kdyz se nijak nerozhodnes, nemas si co vycitat.
Ja osobne to treba vidim tak, ze by to sourozence dusevne obohatilo, ale me se to mluvi, jsem financne zajistena a mam stejne uvazujiciho manzela.
V kazdem pripada holcicka je krasna, dokonce snad nejhezci miminko s ES ktere jsem kdy videla. A vsadim se, ze kdyby polovina uzivatelek o vade nevedela, ani by si toho nevsimla.
@hanyny píše:
Tak toto pro mě není odvaha ale zbabělost. Pokud stojím před rozhodnutím nechat si postižené dítě a postarat se o něho za cenu toho, že tomu obětuji svůj život, (nebo jeho část) nebo se dítěte zavčasu zbavím a dál si žiju svůj zdánlivě pohodlný a bezchybný život, tak to první rozhodnutí podle mě potřebuje opravdu velký kus odvahy a odhodlání, to druhé je sice také těžké, ale je to jednoznačně ta jednodušší a líbivější cesta. Tam jsou jen dvě cesty - jedna nebo druhá. Ta druhá v porovnání s tou první teda rozhodně odvážná není. Každý to vidíme jinak.
Jak jsem otevrela tu diskuzi pod denickem, napadla me basen - tahle
http://www.ceskaliteratura.cz/…t/gibran.htm
Kdyz vam pokyne laska, nasledujte ji, i kdyz jsou jeji cesty tvrde a strme…
Posledni dobou tak premyslim, ze jestli je Buh, tak je strasny, fakt strasny, jde z neho hruza. A z lasky taky, je hrozna, ted nemyslim zamilovanost, ale to, co by mela byt opravdova laska. To ze deti dochovaji svoje stare rodice doma za cenu velkych obeti, to ze si matka necha postizene dite a pecuje o nej, to ze se Tereza z Kalkaty cely zivot starala o nejubozejsi lidi.
Tahle laska zivot naruby a udela ho nesnesitelnym, v podstate vas „pribije na kriz“.
Jestli je tahle laska to, co chce Buh, tak proc to chce? Je mnohem jednodussi dat babicku do domova duchodcu… Jsou lidi, co si vyberou tu „drsnejsi cestu“ stastnejsi?
Ty jo, to jsem si po ranu zafilozofovala
. Kdyztak se omlouvam, neni to zrovna k diskuzi…
Ja teda nevim, jak bych volila, kdybych vedela, ze moje dite bude postizene…
@hanyny píše:@Gina108
Tak toto pro mě není odvaha ale zbabělost. Pokud stojím před rozhodnutím nechat si postižené dítě a postarat se o něho za cenu toho, že tomu obětuji svůj život, (nebo jeho část) nebo se dítěte zavčasu zbavím a dál si žiju svůj zdánlivě pohodlný a bezchybný život, tak to první rozhodnutí podle mě potřebuje opravdu velký kus odvahy a odhodlání, to druhé je sice také těžké, ale je to jednoznačně ta jednodušší a líbivější cesta. Tam jsou jen dvě cesty - jedna nebo druhá. Ta druhá v porovnání s tou první teda rozhodně odvážná není. Každý to vidíme jinak.
obavam se, ze jste me ani jedna nepochopila
jde o dilci postoj plynouci z postoje predchoziho
Zkus se oprotstit od toho, jaky mas sama nazor na potraty a na vsechny ty reci v druhe casti tveho sdeleni - protoze to v teto chvili neresim. Neresim, zda si chce dite nechat - nechce, doufa, ze na tu vadu umre samo v brise, ale do kojenaku by ho rekneme nedala. Resim jen ten okamzik, jit a udelat to, aniz bych resila moralku veci, predchozi postoj k potratum a prognozu ditete a nasledky pro rodinu a zenu. Resim jen okolnosti tech nekolika dni, kdy se musi proste sebrat se a jit udelat ten krok.
Zbabelost by byla v tomto okamziku treba primet manzela/lekare, aby ji to vicemene naridil (aby mohla rikat „ja musim“ resp. posleze „ja to musela udelat“), nebo naopak zasit se nekde na chate a schvalne prosvihnout termin, dokdy se to musi udelat dle zakona, aby to uz neslo.
Samozrejme ze pro nekoho je to stejne banalni a jen neprijemna vec jako jit si nechat vytrhnout zub, ale podle me je znacna cast zen v takove sede zone, mezi „potrat kvuli rozstepu rtu samozrejme“ a „potrat za zadnou cenu ne“, miminko ve 20 TT ma rada a vnima jako svoje zive dite.
analogie: Znovu opakuji to, co jsem psala v posledni vete - vetsina lidi ji maso, tedy nema nic proti zabijeni zvirat. Malokdo by ale dneska dokazal sam jit a to zvire zabit. Kdyz mu ho ale nekdo naserviruje vykuchane, problem s tim uz nema. Oc tedy tezsi musi byt jit a iniciovat zabiti sveho ditete ve vlastnim brise - jakkoli ho dotycna nechce.
@Loki01 myslim proste jenom ten akt zabiti
mas zivou slepici, potrebujes slepici polivku a musis tu slepici zabit. Slepice je blby hnusny zvire, nemas je rada, mas hlad, maso jis…ale stejne, v dnesni dobe by si vetsina mestaku dala radeji zeleninovy vyvar, nez aby sama musela slepici useknout hlavu.
a ted jsi v pozici, ze cekas postizeny dite, vnimas ho jako sve dite, budovala sis k nemu vztah, ale bude postizeny a ty proste postizeny dite nechces. tak bys mela jit za lekarem a rict mu „chci, abyste ho zabili“ a nechat si na sobe provest celou tu proceduru, podepsat papiry, dovolit, aby mu pichli ten draslik do srdce.
mozna proto dneska, kdyz nekdo ceka dite s mnoha vadami, slysi od lekare „budete ho muset potratit“, aby se mohl nechat nest na vlne toho, ze to cele rozhodl a zorganizoval nekdo jiny. Kdyby lekar zene sdelil „cekate postizene dite“, jestli chcete, tak vam vyvolame potrat", mozna by vice zen nenaslo koule na to rict „ja to chci, ano, zabijte ho“.
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.