Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@eshta
Přesně tak. Nevim proc si hned lidi mysli, ze kdyz ma člověk jiny názor, chtěl by hned měnit zakon.
@Loki01 píše:
Přesně tak. Nevim proc si hned lidi mysli, ze kdyz ma člověk jiny názor, chtěl by hned měnit zakon.
Možná protože jste některé tak agresivní?
Nezlobte se na mě…ale i já jsem si vybrala právo selekce…první syn se narodil s vrozenou vadou a kdybych to věděla dříve šla bych na potrat tak jako jsem to udělala později s jeho bratrem…další v pořadí třetí dítě se nám narodilo již zdravé…chci aby moje děti měli 100% kvalitní život co se zdraví týká, to co přijde později ovlivnit nelze, to jak a s čím se narodí ovlivnit lze!!!
@DianaAndílek píše:
Nezlobte se na mě…
Nezlobíme se, je to vaše rozhodnutí.
@SAJ píše:
Možná protože jste některé tak agresivní?
Zadne agresivity jsem si nevsimla. Teda krome jedne pani, ktera se nas vsechny snazila presvedcit, ze dite s VVV cely zivot trpi a jeho zivot nema cenu ![]()
Ale pokud si vzpominam tak tu nikdo az doted sluvkem ani nezminil, ze by melo byt neco takoveho zakazaneho…
Na Baby-Café je aktuálně (pro mě) zajímavý článek:
http://www.baby-cafe.cz/modules.php?…
v diskusi jsou i odkazy na to, jak to chodí v jiných zemích.
Volba nepřerušit těhotenství, ať už je diagnóza a prognóza jakákoliv, to by asi byla volba spíš menšiny. Mně osobně velmi vadí přístup a chování lékařů, ale bohužel v ČR se mně zdá, že lékaři si hrají na bohy v mnoha oblastech, nejenom v prenatální diagnostice a chování k pacientovi je nadřazené a arogantní. Příkladem je i třeba nátlak a vydírání rodičů, kteří chtějí zákonem povolený odklad očkování apod. Jsme bráni jako nesvéprávné ovce, ne jako klienti, kteří mají hodně co mluvit do zákroků a výkonů, které jsou nám prováděny.
No a v ČR zároveň mají tak nějak i všichni kolem pocit, že mají co mluvit do nejosobnějších rozhodnutí ostatních. Takže já za sebe - každý nechť se popasuje se svým svědomím, co a jak udělá, ale nikomu nepřísluší hodnotit ostatní.
@lekno opravdu si myslíš že když někomu umřelo dítě že to neřešil. no to si snad děláš srandu ze mě. mé babičce umřela jedna dcera v 5ti letech, syn dostal obrnu a špatně slyší a mluví. další syn jí umřel v lese když na něho spadl strom. potom má ještě další 3 zdravé děti. ale v 60 ti letech vypadala jako 90ti letá stařenka. o dědovi ani nemluvím ten z toho měl málem smrt.
ty asi dost dobře nevíš co znamená přijít o dítě.
nezlob se na mě ale z tvého názoru se mě udělalo na zvracení ![]()
@kkatarinka je rozdíl, když Ti umře dítě a ty už žádné jiné nemáš.
Ve svém příspěvku jsem míříla hluboko do historie - středověk, novověk…ne do minulého století.
Kdysi se děti taky tolik na vesnici nehlídaly jako teď, někdy se někdo utopil v rybníce, přejel povoz atd. Rodiče dřeli na poli, děti se hlídaly samy.
Přijít o dítě je vždy tragédie, netvrdím, že ne…ovšem v dnešní době to lidé prožívají daleko více, než v dobách dávno minulých, to mi věř.
Dítě s ES nemám, tudíž ani nemám čím přispět, co se týká této problematiky. Chtěla bych ale napsat jeden postřeh ze života s „jiným“ dítětem. Za ten rok, který jsme spolu prožili, je pro mě mnohem náročnější čelit společenské představě, že v době vyspělé prenatální diagnostiky, se přece takové děti vůbec nerodí. Stačí jít na vyšetření i s jiným dítětem a mít syna sebou
. Takže to na mě působí jakoby byla povinnost vůči společnosti, takové dítě neporodit. Přitom, když se podívám do skupiny rodičů se stejnými dětmi, není vždy ten, kdo se rozhodl si takové dítě nechat fanaticky zmanipulovaný, bez rozumného úsudku, prostě jen nemá sílu, zabít svoje dítě. Trestat takového člověka stylem, ať nemá nárok na nic, společnost ho tady nechce, je to jeho rozhodnutí…no to je no coment v době takové korupce a tunelových projektů…to je jen k finanční stránce, nemluvím o psychickém nátlaku, kdy se za každé situace někdo, koho jste se vůbec neptali na jeho názor vyjádří, že se náš chlapeček neměl narodit ![]()
Další postřeh, kdykoli napíšu, že něco prožívám jinak, neodsuzuji.
Jinak rodinu Juliánky jsem potkala na jednom jarním víkendu, jsou moc fajn, nežijí podřadný život plný bolesti. Odsouzení společnosti asi občas dostane každého z nás na kolena, ale přesto věřím, že Juliánka i můj syn se mohli narodit.
@Hanulkaa Nejlepší je se obrnit a nedávat určitým komentářům žádnou váhu. Důležité je tvoje dítě, tvůj život, který sama žiješ a někdy je jediná zdravá cesta se otočit, s nadhledem ukázat určitému člověku svá záda, jen se pousmát a jít svým životem dál.
Já sama také sem tam čelím předsudkům, zase o krapet jiným, ale nedělat si hlavu z určitých komentů jsem se naučila a je to fajn ![]()
@emulinka3 píše:
V tom, že za každou cenu chtěli dítě i když věděli jaké jsou výsledky.
Dobrý den, nesouhlasím. Nevíme, co by chtěli, kdyby před početím viděli v křišťálové kouli, že zrovna toto dítě bude mít ES. Ale hádám, že by nejpíš nepočali, tedy nechtěli dítě za každou cenu sobecky proto, aby měli aspoň nějaké. Problém diagnostiky je v tom, že toto předvěštit neumí. Oni již měli živé dítě/plod, když zjistili z diagnostiky stav věci. Rozhodovali se jen, zda délku života vyměřenou tomu dítěti zkrátí nebo ne. Rozhodovali se podle toho, jak oni sami chápou kvalitu života, zjevně došli k závěru, že to, co chápou za podstatné dítěti, dalším potenciálním dětem i sobě dát mohou spíše tím, že je nechají žít dál. Lze chápat, že to, co považujete za podstatné vy, by patrně nebylo možné, takže byste volila jinak. Ale tvrdit, že když chtěli dítě, tak věděli a chtěli za každou cenu, je nesmysl.
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
@eshta souhlasím