Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Fagofobie (Strach z polykání)
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
12.6.22 02:00
Fagofobie (Strach z polykání)
Dobrý den,
mám takový dotaz všeobecný jestli náhodou tu není někdo kdo má zkušenosti s fagofobie nebolí (strach z polykání ake udušení)
Story:
před přesně 1 rokem a půl se mi začali objevovat psychické problémy jako jsou úzkosti a do toho deprese. A většinou silné úzkosti jsem měl vždy k večeru. A to hezky spojovalo věc s tím polykanim. Při filmu sem měl chleby s máslem a se sýrem, který jsem jedl, jenže poté kdy díky úzkosti, kvůli které sem měl knedlík v krku a špatně se mi dýchalo. Tak jsem nějak špatně polknul a zaseklo se mi to v krku, poté sem prožil něco co se opravdu špatně popisuje, pocit beznaděje, pocit jak kdy víte ze je něco špatně a proste už víte ze je konec.. totálně jsem zčervenal a cítíl jsem každou žílu na hlavě a proste fuj opravdu hnus.. zachránil jsem se tím ze jsem si vyvolal zvracení a poté sem se mohl zas nadechnout a jídlo už jsem pak nej ten den. další dny jsem to sni neřešil říkal jsem si ze se to muže stát ale potom se mi to stalo 5× a po 5 moje hlava jakoby přepla a začal jsem se bát jídla. měl jsem extrémně silné úzkosti při jídle nebo ze vím ze se blíží jídlo a hrozné nataženy krk, hodně silné bušení, extrémní pocení … tim začal můj boj a bojují s tim už rok. byl jsem na hodně vyšetřeních kde se nic neprokázalo. všichni mi říkali tak aspoň že se tam nic nenašlo a jste po zdravotní stránce v pořádku. supr. tak jsem v pořádku ale vlastně mi to vůbec nepomohlo… byl jsem u dost psychologů/psychoterapeutu beru xx prášku. A jsem totálně na dne, při každém jídle strašně zapijim protože nedokážu polknout jídlo bez pití což není dobrý a jim tak 6× pomaleji protože to brutálně rozkousavam. Hlavně neumím ani 1 kousnout a všechno na jednou polknout.. proste mám takový strach ze všechno moje polknuti já hrozné sleduju a nejde mi to proste … ani když se koukám na film a zkouším odvrátit pózornost tak to nejde.. + za 1 rok jsem díky téhle nemoci zhubl cca 15kg … kdysi jsem dělal mma a měl jsem opravdu slušnou postavu a teď? jsem hubený a bez síly, a s hodně blbymi myšlenky ze už to nikdy nebude jako dřív. opravdu se vůbec neraduji z jídla ani mi to nechutna, vůbec si to jídlo neuzivam. Když někdo ji proti me jsko třeba mamka tak sleduji jak to polyká. byl jsem i hospitalizovany na PPP A to mi vůbec nepomohlo spis naopak strašně jsem trpěl.
závěr: omlouvám se jak píšu, je toho strašně moc a chtel jsem ti nějak schnout.
a děkuji všem za rady / typy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.6.22 11:56
@Filip22 píše:
Dobrý den,
mám takový dotaz všeobecný jestli náhodou tu není někdo kdo má zkušenosti s fagofobie nebolí (strach z polykání ake udušení)Story:
závěr: omlouvám se jak píšu, je toho strašně moc a chtel jsem ti nějak schnout.
před přesně 1 rokem a půl se mi začali objevovat psychické problémy jako jsou úzkosti a do toho deprese. A většinou silné úzkosti jsem měl vždy k večeru. A to hezky spojovalo věc s tím polykanim. Při filmu sem měl chleby s máslem a se sýrem, který jsem jedl, jenže poté kdy díky úzkosti, kvůli které sem měl knedlík v krku a špatně se mi dýchalo. Tak jsem nějak špatně polknul a zaseklo se mi to v krku, poté sem prožil něco co se opravdu špatně popisuje, pocit beznaděje, pocit jak kdy víte ze je něco špatně a proste už víte ze je konec.. totálně jsem zčervenal a cítíl jsem každou žílu na hlavě a proste fuj opravdu hnus.. zachránil jsem se tím ze jsem si vyvolal zvracení a poté sem se mohl zas nadechnout a jídlo už jsem pak nej ten den. další dny jsem to sni neřešil říkal jsem si ze se to muže stát ale potom se mi to stalo 5× a po 5 moje hlava jakoby přepla a začal jsem se bát jídla. měl jsem extrémně silné úzkosti při jídle nebo ze vím ze se blíží jídlo a hrozné nataženy krk, hodně silné bušení, extrémní pocení … tim začal můj boj a bojují s tim už rok. byl jsem na hodně vyšetřeních kde se nic neprokázalo. všichni mi říkali tak aspoň že se tam nic nenašlo a jste po zdravotní stránce v pořádku. supr. tak jsem v pořádku ale vlastně mi to vůbec nepomohlo… byl jsem u dost psychologů/psychoterapeutu beru xx prášku. A jsem totálně na dne, při každém jídle strašně zapijim protože nedokážu polknout jídlo bez pití což není dobrý a jim tak 6× pomaleji protože to brutálně rozkousavam. Hlavně neumím ani 1 kousnout a všechno na jednou polknout.. proste mám takový strach ze všechno moje polknuti já hrozné sleduju a nejde mi to proste … ani když se koukám na film a zkouším odvrátit pózornost tak to nejde.. + za 1 rok jsem díky téhle nemoci zhubl cca 15kg … kdysi jsem dělal mma a měl jsem opravdu slušnou postavu a teď? jsem hubený a bez síly, a s hodně blbymi myšlenky ze už to nikdy nebude jako dřív. opravdu se vůbec neraduji z jídla ani mi to nechutna, vůbec si to jídlo neuzivam. Když někdo ji proti me jsko třeba mamka tak sleduji jak to polyká. byl jsem i hospitalizovany na PPP A to mi vůbec nepomohlo spis naopak strašně jsem trpěl.
a děkuji všem za rady / typy
Co si část toho jídla zkusit mixovat? Třeba jsou dobré i vývary s rozmixovaným masem a zavařené s krupicí, koktejly s tvarohem a ovocem, přesnídávky. Pak by tě to nemuselo tolik stresovat. V tu chvíli by nebylo tak těžké si z toho udělat srandu - zkus se podívat na metodu paradoxní intence. Vymyslel jí Viktor Frankl a popisuje jí ve svých knihách. Ten problém co nejvíc zesměšníš.
Můžeš si také najít klinického logopeda a ten ti pomůže s nácvikem:
http://www.logopedie-karlovyvary.cz/…chy-polykani
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.6.22 21:31
Uplne te chapu. Pred par lety jsem se potykala s necim podobnym, asi ne az v takove mire, ale bylo to dost hrozne. Bylo skoro pravidlem, ze jsem se u kazdeho jidla dusila. Vzdycky jsem polkla a jakoby mi cast sousta zustala viset vzadu na konci jazyka a neslo absolutne polknout, takze panika a nasledne duseni. Pomahalo zapiti, protoze tam se ten reflex spustil. Nebo jsem se casem naucila i s tim soustem na pul cesty nadechnout, takze jsem mela jakoby reseni, co funguje a vlastne se to casem dost zlepsilo. Ani nevim kdy a jak. Obcas se mi to jeste stava, ale uz na to pri jidlo nemyslim.
Zvazovala jsem i vysetreni, byla jsem trochu vydesena, jestli nemam rakovinu hltanu. Nakonec jsem nikam nesla. Bylo mi to trapne. 
Ty mas zdravotni problem vylouceny, to je dobre. To zapijeni neni spatne. Udelat si z toho ritual, zachrannou paku, takze by se to napeti mohlo zmirnit a casem se to zlepsit. Doufam, ze se ti to povede.
- Citovat
- Upravit
3.7.22 21:27
Děkuji za vaše zážitky, ale doufám že se tu najde někdo, kdo ten problém má/měl a mohl mi poradit. Protože já už nedokážu polykat jídlo bez toho aniž bych to musel každým soustem zapít. Já prostě když polykám tak furt myslím jak se to správně dělá, a podle mě to prostě už neumím, dát nějak jídlo do zadu a polknout, to se má dělat automaticky, jenže jak já na to furt myslím tak prostě to nejde a většinou se mi stává že divně polknu a ted v mojí hlavě je taková tma a hlava si říká "budu se dusit?, polknul jsem to správně?, mohu se nadechnout?, co budu dělat když se budu dusit, jak se mám zachránit, je tu někdo vedle mě?, mám vedle sebe mobil, abych mohl zavolat záchranku?, a co když vlastně nebudu moct mluvit a té záchrance asi uplne neřeknu kde jsem. " a tohle mám v hlavě neustále, a to je triliarda myšlenek, když polykám.. a je to už na hlavu, nemám už takový stres, ale já nevím už kde mám hledat pomoct, já jsem uplně v hajzlu.. Žádný doktor s tím nemá zkušenosti a neví co mi má říkat co má se mnou dělat 
.. A + jak jsem zhubl cca 15 kg, a asi kvůli živinám, tak mi praskají i zuby a už jsem z toho na hlavu.. 2 zub venku a další mi praskl a prostě ahhhhhhhh.. Rodiče jsou ze mě už totalně hotový, a pomyšlení na tohle mě níčí + kdy se to zlepší, kdy budu moct jíst i na veřejnosti… to je ve hvězdách 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.22 21:21
@Filip22 zdravim, zazivam neco podobneho. Jsou obdobi kdy to mam lepsi a kdy horsi. Uprimne tak, nevim co s tim. Rada bych slyšela, ze na to existuje lek. Take vse zapijim
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.22 21:32
@Filip22 píše:
Dobrý den,
mám takový dotaz všeobecný jestli náhodou tu není někdo kdo má zkušenosti s fagofobie nebolí (strach z polykání ake udušení)Story:
závěr: omlouvám se jak píšu, je toho strašně moc a chtel jsem ti nějak schnout.
před přesně 1 rokem a půl se mi začali objevovat psychické problémy jako jsou úzkosti a do toho deprese. A většinou silné úzkosti jsem měl vždy k večeru. A to hezky spojovalo věc s tím polykanim. Při filmu sem měl chleby s máslem a se sýrem, který jsem jedl, jenže poté kdy díky úzkosti, kvůli které sem měl knedlík v krku a špatně se mi dýchalo. Tak jsem nějak špatně polknul a zaseklo se mi to v krku, poté sem prožil něco co se opravdu špatně popisuje, pocit beznaděje, pocit jak kdy víte ze je něco špatně a proste už víte ze je konec.. totálně jsem zčervenal a cítíl jsem každou žílu na hlavě a proste fuj opravdu hnus.. zachránil jsem se tím ze jsem si vyvolal zvracení a poté sem se mohl zas nadechnout a jídlo už jsem pak nej ten den. další dny jsem to sni neřešil říkal jsem si ze se to muže stát ale potom se mi to stalo 5× a po 5 moje hlava jakoby přepla a začal jsem se bát jídla. měl jsem extrémně silné úzkosti při jídle nebo ze vím ze se blíží jídlo a hrozné nataženy krk, hodně silné bušení, extrémní pocení … tim začal můj boj a bojují s tim už rok. byl jsem na hodně vyšetřeních kde se nic neprokázalo. všichni mi říkali tak aspoň že se tam nic nenašlo a jste po zdravotní stránce v pořádku. supr. tak jsem v pořádku ale vlastně mi to vůbec nepomohlo… byl jsem u dost psychologů/psychoterapeutu beru xx prášku. A jsem totálně na dne, při každém jídle strašně zapijim protože nedokážu polknout jídlo bez pití což není dobrý a jim tak 6× pomaleji protože to brutálně rozkousavam. Hlavně neumím ani 1 kousnout a všechno na jednou polknout.. proste mám takový strach ze všechno moje polknuti já hrozné sleduju a nejde mi to proste … ani když se koukám na film a zkouším odvrátit pózornost tak to nejde.. + za 1 rok jsem díky téhle nemoci zhubl cca 15kg … kdysi jsem dělal mma a měl jsem opravdu slušnou postavu a teď? jsem hubený a bez síly, a s hodně blbymi myšlenky ze už to nikdy nebude jako dřív. opravdu se vůbec neraduji z jídla ani mi to nechutna, vůbec si to jídlo neuzivam. Když někdo ji proti me jsko třeba mamka tak sleduji jak to polyká. byl jsem i hospitalizovany na PPP A to mi vůbec nepomohlo spis naopak strašně jsem trpěl.
a děkuji všem za rady / typy
Psychiatr a psychoterapie
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.22 15:00
@Filip22 Ahoj, ve zkratce. V 8 letech jsem se málem přidusil, od té doby asi do mých 20 jsem nemohl jíst bez zapíjení. Poslední 3 roky vše v klidu, pak mi loni jednou trochu zaskočilo jídlo (lekl jsem se, ale nic se nestalo). Od té doby neskutečný blok na jídlo, při konzumaci čehokoliv, co se musí kousat, mi ztuhle celé polykání a musím se hooodně soustředit, abych “polknul”. Pak už to jede v pohodě dolů. Voda, jogurty, přesnídávky bez problému. Ibalgin s vodou? Blok. Malinké sousto jídla s vodou? Blok. Všechna vyšetření Ok, prý jen lehce pomalejší přesun jídla do žaludku, ale u mě je ten problém, že nemůžu spustit polykání, ne že bych se dusil… psycholog, psychiatr, trochu to pomáhá, ale už rok jsem se normálně nenajedl. Jídlo tedy téměř vždy sním, jen to trvá asi hodinu. Dal bych cokoliv za to, aby to přešlo. Kdyby něco, tak piš.
PS: odvrátit pozornost se mi taky ničím nedaří, ale doporučuju one stop xtreme, ten by ti měl alespoň váhu udržet 
Tedy za to jsem alespoň rád, že i přes ten (psychický) blok jím velmi omezeně, váhu si držím
PS2: začalo mi to 3 týdny po prvním očkováni, tím to na to nesvádím, jen že jsem slyšel o dvou lidech, kterým to taky začalo ve stejné souvislosti, tak jestli náhodou taky nejsi ten případ
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.22 22:15
@Filip22 ahoj já měla přesně to co píšeš… Také se mi to stalo s chlebem byla jsem na všelijakém vyšetření trvalo to rok po roce 40 kilo dole. Po té strašná nemoc. Žlučník rok jsem trpěla zachvatama v nemocnici si mysleli že je to žaludek ale bohužel… Odvážela mě věčně sanita kolapsy… Nemohla jsem nic dát do pusy strašný strach s jídla… Z ničeho nic. i řekli že jsem těhotná… A strach přišel Este větší jak to zvládnu v tomhle stavu… Tak sem se prostě přemlouvala že miminko budete potřebovat s.ceho mít žít… Tak to nějak pomalinku šlo po porodu mi museli odstranit žlučník… Jsem měsíc po operaci a vše se mi opětne vrací… Myvam k tomu už i problémy s hlasem nemohu polknout vlastní sliny… Kolikrát si myslím že se udusim… Sama.stim do dnes bojuju je to strašné velké utrpení po tom všem co jsem zažila… Kolikrát si říkám proč a zaco zrovna Jaaaa… Čekají mě. dalsi vyšetření jako je gastro doufám že se neprokáže onkologické onemocnění… Držím palečky doufám že brzy stoho budeš venku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.22 17:26
@Filip22 jak dlouho jsi byl hospitalizovaný na psychiatrii?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.12.22 19:56
@Filip22 Mám uplně to stejné před 2 lety se mi to spustilo u polévky a teď po 2 letech se mi to vrátilo když jsem jedla rohlík. Co bylo spouštěčem na to jsem do dnes nepřišla a nevím to. Vyšetření na ORL - gastroskopie, polykací akt vše v normě. Pan doktor mi řekl že pokud by byl jiný problém (rakovina, nádor, reflux atd) tak by se to zhoršovalo už v průběhu těch let.
Před těmi 2 roky mi velmi pomohla terapie EFT ale v současné chvíli mi nepomohla nevím zda je problém hlubší, ale hledám možnosti co s tím taky jsem už dost zhubla trochu pomáhá alkohol (oblbnout hlavu) a pak to jde protože mozek na to nemyslí. Ale přeci ze mě nebude alkoholik kvuli tomu abych se najedla.
Teď to řeším už 3 měsíce hledám terapeuty, hypnotizéry tak uvidíme. Každopádně zkus metodu EFT tím se určitě nic nezkazí a zkoušej to. Je to trochu “esoterika” ale pokud to pomůže tak je to uplně jedno jestli tomu člověk věří nebo ne. Hlavně najít kvalitní lidi. Holt to něco stojí ale prachy jsou uplně nepodstatné pokud se bude moct člověk najíst bez problému.
Jez mezi lidmi s lidmi v klidu. Mě pomáhá se nadechnout a při výdechu polknout. Zkus jít na nějakou masáž mohou to být zablokované svaly, nervy apod.
Já už jsem z toho taky zoufalá děsí mě představa že by to takhle mělo být na pořád. Ta psychika je hrozná mrcha. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.23 10:16
@lucad77 Super (y). To je vlastně hned řešení.. byl jsem tam 2,5 roku, dostaval jsem maximálně prášky a mají tě uplně uzadku, co by měli řešit nějakou fobie, to řeší total někdo jiný.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.23 10:18
@Majkakkkkkk Děkuji!! hlavně se z toho dostaň a neztrať víru..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.23 03:26
Ahoj, hele úplně ti rozumím. Jak se asi cítíš. Já jsem měla podobný problém. Mě, ale tento strach způsobilo něco jinýho. A to že jsem jednou vdechla prášek asi do plic nevím, kam se přesně dostal. Měla jsem problém s dýcháním. Jeden den jsem to nějak vydržela. Ale hrozně jsem se zadýchávala do schodů (ikdyž mi normálně nedělali problém). A od té doby to začlo. Tenkrát jsem byla hospitalizovaná v nemocnici. Jenže než mi udělali nějaké vyšetření tak se ten prášek rozpustil (dělali mi ho asi po 4 dnech). Měla jsem problém s tím jíst jakékoliv jídlo. Pak se mi to s tím práškem stalo znovu. Ale tentokrát zapadl někam jinam jakoby do horních cest dýchacích nevím jak bych to poslala. To je jedno. S tímto strachem jsem bojovala 4 roky ( nebyla jsem nikde u psychologa protože v té době jsem ještě nebyla plnoletá a rodiče si mysleli že si vymýšlím). Mě osobně pomáhalo hodně kousat a trošku si připíjet k tomu jídlu jakoby místo slin. Taky se mi občas stalo že se mi zadek chleba v krku… A ne jen chleba i víc opečenou hranolku nevím jak jsem ji špatně rozkousala nebo spíš nerozkousala a zasekla se mi v krku tenkrát jsem to zakrslá něčím a sklouzla do žaludku. Jsou věci které nejím stále protože se bojim že se udusim. Rybu, brambůrky, kuře s kostmi… Od té doby si drtím prášky když to jde. Měla jsem i období kdy jsem nejedla skoro nic. Kromě tohi zapíjení jídla. Jsem si dávala do pusy menší sousta. Pořád jsem se vracela k situaci kdy to všechno začalo. Až vzpomínky a i pocity, které jsem při tom cítila jako úzkost, beznaděj… Postupně bledy… A dnes když si na to vzpomenu necítím nic. Takže takhle jsem se z toho postupně v rámci možností dostala. Jak říkám zůstaly nějaké věci, které nejím, ale je jich už poměrně málo a třeba bez brambůrek a gumových medvídků se žít dá… Maso důkladně prohlížím většinou spíš jim kuřecí prsa (kde vím že nejsou kosti). Takže tak… Dodnes neumím moc zapíjet prášky… Občas se mi to stane znovu že ho špatně zapiju a je tam ale už z toho šílím méně a méně. To chce prostě hlavně čas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
