Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj,
jak jsem si tak pročítala příspěvky v této sekci, udělalo se mi nějak smutno.. Pořád si říkám, že když už si s někým nesednu (třeba s tchýní) tak se na něho přece můžu kdykoliv „vyprdnout“ a neztrpčovat si tím život. Z příspěvků tady mi přijde, že spousta z Vás své tchýni nedá žádnou šanci a hned jí odsoudí. Ať by se „chuděra“ snažila sebevíc nemá u Vás prostě šanci..
I když se s „tchýní“ téměř nestýkám, myslím si že je to fajn ženská
A kdybych si to nemyslela stýkala bych se sní ještě míň a nechala ji „žít“..(Myšleno co oči nevidí, to srdce nebolí.Když si s někým nesedím nebudu se s ním stýkat a trpět a následně ho pomlouvat jak je děsný, příšerný a co zase udělal..) Nebo jsou všechny tchýně opravdu tak špatné ?
Buďme trochu tolerantní děvčata
![]()
V podstate kdyz mi nekeca do toho cim mam krmit deti a behem me nepritomnosti neladuje deti syrovyma bramborama tak, ze je priotravi, kdyz nekeca do toho, ze svoje dite chci vozit v bezpecnem aute a v bezpecne autosedacce - ani jedno neplati a neprispiva a kdyz mi nekeca do vychovy a vedeni me domacnosti, tak je to v podstate skvela zenska, ale odsud posud - rada se opakuje, vse mele dokola.
Na druhou stranu svoje vnoucata az nekriticky miluje, pokud muze tak je bez problemu pohlida i vice dni za sebou. Az tak lakoma taky neni co se tyka deti (o dospelych to je jina kapitola, ale je mi to jedno - taky jsem se naucila davat ji uterky k svatku).
ale musi byt minimalne 20 km v dojezdove vzdalenosti a staci mi ji videt jednou za dva tydny. Spolecne bydleni ci dovolena, tak to ani nahodou a jsem rada, ze manzel to ma s ni jako svoji matkou stejne…
Já mám prima tchýni. Je velmi tolerantní, do ničeho se neplete, nekritizuje, neradí - jen na vyžádání. O vnoučata (zatím od švagrové) se stará jak je potřeba, respektuje její výchovné metody. Na naše dítě se už hrozně těší.
Je sice úplně jiná než já, z jiného prostředí, navíc téměř ve věku mé babičky, občas hůř hledáme společná témata k hovoru, ale jinak ok.
Jasně že ji na mě hodně věcí musí vadit, ale přímo mně ani mému muži to neřekne, občas si tajně postěžuje švagrové, ale život jde dál ![]()
Moje tchýně je super… opravdu. Samozřejmě, že jsou věci, na který má člověk jiný názor.. přece jen je to jiná generace.. ale do ničeho nám nemluví, vždycky ráda pohlídá a je prostě fajn.
Není to vztah jako s mojí mamkou, to je jasný.. ale je to opravdu férová ženská
![]()
Já mám úžasnou skorotchýni. A moje bývalá tchýně byla taky bezva. Asi mám štěstí.
Kallkapa píše:
Ahoj,jak jsem si tak pročítala příspěvky v této sekci, udělalo se mi nějak smutno.. Pořád si říkám, že když už si s někým nesednu (třeba s tchýní) tak se na něho přece můžu kdykoliv „vyprdnout“ a neztrpčovat si tím život. Z příspěvků tady mi přijde, že spousta z Vás své tchýni nedá žádnou šanci a hned jí odsoudí. Ať by se „chuděra“ snažila sebevíc nemá u Vás prostě šanci..I když se s „tchýní“ téměř nestýkám, myslím si že je to fajn ženská
A kdybych si to nemyslela stýkala bych se sní ještě míň a nechala ji „žít“..(Myšleno co oči nevidí, to srdce nebolí.Když si s někým nesedím nebudu se s ním stýkat a trpět a následně ho pomlouvat jak je děsný, příšerný a co zase udělal..) Nebo jsou všechny tchýně opravdu tak špatné ?
Buďme trochu tolerantní děvčata
![]()
V podstatě je má tchýně fajn, ale ale. Ty by jsi byla tolerantní k tomu, kdyby ti 10× dokola něco vnucovala a nerespektovala tvé ne? Kdyby ti jednou řekla to a podruhé něco jiného? Kradla ti tvé návštěvy a i když jí řekneš, že jdou za tebou, ale, ať klidně dojde později na kafe, tak jim dole řekne, že jsme se domluvily, že se bude sedět u ní. Já s manželem dojdu za nimi? Ono jsou např. malichernosti, které přejdeš. Ale jsou věci, které ti dělá neustále a pořád dokola a věřím, že kdybys to zažila, tak mluvíš jinak. Je něco jiného, když ti řekne svůj názor, který buď přijmeš za svůj nebo odmítneš, ale nenutí tě. A druhá věc je, když otravuje tak dlouho, dokud to není po jejím. Potom můžeš mít toho člověka sice i rád a chápat, tolerovat, ale časem už nejsi schopná se jen podřizovat. Já to její chování někdy přecházím, beru to tak, že mi chce poradit, někdy je mi s ní fajn a je super, ale když potom něco takového, co jsem popsala výš udělá a nutí mne do něčeho, jako by můj názor neslyšela, tak ty mínusy začnou převažovat. Možná je to tím, že ty s tchýní nebydlíš a nevídáte se tak často. Já s tchýní bydlím a věř mi, že to je něco jiného a mluvila bys jinak.
My žijeme s „tchánovcema“ ve stejném domě. Mám s nimi bezvadný vztah, samo občas se neshodneme, ale to je přece všude. Děti mi pohlídají, když mají čas, babi nám všem uvaří, když je potřeba, pomůžou. Ale asi by mi taky vadilo, kdyby holky cpali za mými zády něčím, s čím bych nesouhlasila. Naštěstí moje tchýně je rozumná a nedělá to. ![]()
Já mam taky štěstí,moje tchýně je moje nejlepší kamarádka,rozumím si s ní mnohem víc než s moji mámou a vrstevnicemi.Nikdy mi do ničeho nekecá,podporuje a máme na všechno stejný názor.Dělamé spolu takové ty „holčičí“ dýchanky,barvíme vlasy,kupujem hadříky.Takovou bych přála všem ![]()
Black_Orchids píše:
Já mám prima tchýni. Je velmi tolerantní, do ničeho se neplete, nekritizuje, neradí - jen na vyžádání. O vnoučata (zatím od švagrové) se stará jak je potřeba, respektuje její výchovné metody. Na naše dítě se už hrozně těší.
Je sice úplně jiná než já, z jiného prostředí, navíc téměř ve věku mé babičky, občas hůř hledáme společná témata k hovoru, ale jinak ok.
Jasně že ji na mě hodně věcí musí vadit, ale přímo mně ani mému muži to neřekne, občas si tajně postěžuje švagrové, ale život jde dál
To je přesný opak mé tchýně, kdyby se chovala tak jako ta tvá, nic mi nenutila atd. Je úplně ideální ženská. Já si totiž naopak s ní můžu pokecat a téma najdeme, jen mne dokáže vytáčet tím, že se chová jako generál. Nevím, jestli si to uvědomuje nebo se tak chová nevědomky.
Já mám tchýni super! Většinou to každého překvapí - vzhledem k tomu, že se vlastně jedná o ex-tchýni (máma bývalého manžela). Dokud jsem bydlela ve Zlíně, brávala si Matyho každých 14 dní na víkend a i mimo to byla ochotná pohlídat (když jsem musela například něco vyřizovat). Co jsem se před rokem a půl odstěhovala, tak si prakticky denně telefonujeme. Byla u nás týden, když jsem byla v porodce s Berunkou - hlídala Matyho - a i s přítelem si v poho sedli a potykali. Berunku doslova „adoptovala“ a všude se chlubí, že má taky konečně vnučku. S dárky myslí jak na Matyho, tak na Berču - i když není „její“.
Abych to shrnula - s tchýní mám lepší vztah, než s mámou. Bohužel…
Nicméně vím, že ne každý má to štěstí. Kolikrát tu čtu příběhy, ze kterých bych rostla. Určitě jsou některé i o netoleranci zakladatelek, ale myslím, že rozhodně ne všechny. A ne každá holčina má možnost se s tchýní prostě nestýkat… ![]()
Já si na tchýni také nemohu stěžovat. Když ji po 19ti letech opustil partner, vzali jsme ji k sobě a koupili ji za naše úspory byt. Je pravda, že zatím v něm moc nebydlí a žije s námi v bytě 3+1, a to už více než půl roku. Pokud se mi něco nelíbí, tak jí to řeknu na rovinu. Takových chvilek je ale hodně málo. V současné době máme malé mimčo, takže se mi její pomoc v domácnosti a pěčí o staršího syna velmi hodí. Mohu říci, že si spolu rozumíme a dost často se mě zastane i proti svému jedinému synovi. ![]()
Moje tchýně mohla být fajn ženská, jenom bohužel v mojim chlapovi vypěstovala sběratelskou vášeň čehokoliv, protože všechno se jednou může hodit a nic se nesmí vyhodit. ![]()
a to, že nemám tchýni mi plně vynahrazuje moje máma ![]()
LLeennttiillkkaa
Hlásím další fajn tchýni
Má sice své mouchy jako každá ženská,ráda radí, ale v jádru hodná, rozumná ženská
A ještě mám fajn mamku - jé já se mám ![]()
já jsem tu nikdy o tchýni nepsala, raději dnes tedy inko. Ani se nehodlám rozepisovat, protože se mi možná zase udělalo špatně. Takže vám to vlastně nemůžu ani pořádně odůvodnit, abyste mě třeba pochopily. Ale ani nikde venku o ní nic moc neříkám. Pochopila jsem, já jsem cizí, ale nikdy nepochopím, jak se může chovat tak škaredě a vypočítavě ke svému synovi - mému manželovi. Ani trochu není ráda, že je doma spokojený, že máme dvě děti. Bohužel bydlíme v sousedství, i přesto jsme raději s nimi přerušili kontakt, protože to už nešlo psychicky vydržet.