Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
@x1×1 píše:
je mi 44 let a zkouším to od 35 let.. S vlastními jsem měla za 15 IVF vždy k transferu maximálně jedno.(celkem jen 3 transfery)..zbytek se vždy zastavil ve vyvoji či vajíčko bylo prázdné, jak na malé tak velké dávky jsme nereagovala.. asi 4 pokusy byly bez léků.. no prostě mazec.. pak jsme se s manželem smířili s darovanými , tam jsem sice otěhotněla ale několikrát potratila či měla zamlké.. ani se mi to už nechce vzpomínat.. celým výsledkem je 25 kg nahoře, zničené zdraví, obrovské investované peníze bez výsledku ( jen cyklus s DV stojí 100T Kč .. k ET vždy v průměru 2 blasty.. ..dokonce od jedné dárkyně nebylo 3 den ani jedno embryo.. já nastimulovaná estrofeme a připravená k ET a nic.. sice jsem dostala pak cyklus zdarma .. ale nové čekání na dárkyni, nová dávkování estrofemem.. ztráta času.. vše trvá měsíce…Co na to říct , tolik zklamání a těhotenských ztrát za statisíce a žádný výsledek.. bohužel i tak může snaha o početí… Nejsem s výsledkem smířená, ale už jsme na dně.. peníze pryč, zdraví a psychika podlomená .. těch 9 let bylo dlouhých.. vždy jsem se zvedla a zkusila něco dalšího a věřila.. bohužel pro mě to bylo k ničemu..
No drž se, je to drahé, ale až na jednu vyjímku všichni, co to zkoušeli se mnou mají svůj sen doma…
Ahoj, to je silene.Asi nejutrapenejsi pribeh co jsem zatim cetla.Napisu,ze obdivuhodne.Nicmene k cemu byt matkou,ktera se predem znicila? Ja osobne bych az do techto konciu snahu o dite nikdy neposunula.Dite neni jediny smysl a motor zivota.Mysli na sebe.To ze si neprivedla na svet novy zivot neznamena,ze musis ten svuj zničit. Moc ti preju,at naberes druhy dech. ![]()
No, já té snaze rozumím, mám z Gennetu 2 děti a ještě 1 sněhuláka…ale pamatuji se, když druhé se nedařilo, měla jsem tendence se uzavírat s problémem do samoty a dokonce i „odmítat“ to první, no jako posedlá…, ale dítko mě potřebovalo a tak jsem se musela rychle vzpamatovat…
@Kamilaa7 no, odpověděla bych ti stejně před pár lety či v tvé kůži.. pokud se nepletu otěhotněla jsi před prvním IVF a pak podruhé brzy přirozeně.. myslím, že si tuhle situaci ani neumíš představit a moc Ti to přeji.. .. ono se to lehce říká.. já prostě po dítěti toužím nejvíc na světě a snahu a víru, že to vyjde jsem vyměnila za spousty dovolených , volný čas.. věřila jsem , že to vyjde..většině to vyjde.. resp. skoro každé co to nevzdá..doufala jsem s každým pokusem, že teď to přijde.. když jsem kouknu zpět, je mi smutno, prázdno..ta naděje mě hnala dál, jako většinu z nás.. a věř, že většina se dočká.. znám desítky holek, kterým to nešlo a dočkaly se ..
asi pro hodně lidí není dítě priorita a byly by schopni žít plnohodnotně i bez něho, já ne bohužel ale není nám naděleno podle toho jak to kdo moc chce…a bohužel pro mě nemáme tu cestu za štěstím všechny stejnou.. já k těm co mají štěstí bohužel nepatřím i když jsem udělala vše co jsem mohla…
@x1×1 píše:
@Kamilaa7 no, odpověděla bych ti stejně před pár lety či v tvé kůži.. pokud se nepletu otěhotněla jsi před prvním IVF a pak podruhé brzy přirozeně.. myslím, že si tuhle situaci ani neumíš představit a moc Ti to přeji.. .. ono se to lehce říká.. já prostě po dítěti toužím nejvíc na světě a snahu a víru, že to vyjde jsem vyměnila za spousty dovolených , volný čas.. věřila jsem , že to vyjde..většině to vyjde.. resp. skoro každé co to nevzdá..doufala jsem s každým pokusem, že teď to přijde.. když jsem kouknu zpět, je mi smutno, prázdno..ta naděje mě hnala dál, jako většinu z nás.. a věř, že většina se dočká.. znám desítky holek, kterým to nešlo a dočkaly se ..
asi pro hodně lidí není dítě priorita a byly by schopni žít plnohodnotně i bez něho, já ne bohužel ale není nám naděleno podle toho jak to kdo moc chce…a bohužel pro mě nemáme tu cestu za štěstím všechny stejnou.. já k těm co mají štěstí bohužel nepatřím i když jsem udělala vše co jsem mohla…
A jak to vidíš ted? Co bude dal,dalsich 40 let zivota?
Hmmm, a není čas dát lásku, energii i peníze nějakému prckovi, jemuž to vše bylo odepřeno, aniž by za to mohlo?
@x1×1 píše:
@Kamilaa7 no, odpověděla bych ti stejně před pár lety či v tvé kůži.. pokud se nepletu otěhotněla jsi před prvním IVF a pak podruhé brzy přirozeně.. myslím, že si tuhle situaci ani neumíš představit a moc Ti to přeji.. .. ono se to lehce říká.. já prostě po dítěti toužím nejvíc na světě a snahu a víru, že to vyjde jsem vyměnila za spousty dovolených , volný čas.. věřila jsem , že to vyjde..většině to vyjde.. resp. skoro každé co to nevzdá..doufala jsem s každým pokusem, že teď to přijde.. když jsem kouknu zpět, je mi smutno, prázdno..ta naděje mě hnala dál, jako většinu z nás.. a věř, že většina se dočká.. znám desítky holek, kterým to nešlo a dočkaly se ..
asi pro hodně lidí není dítě priorita a byly by schopni žít plnohodnotně i bez něho, já ne bohužel ale není nám naděleno podle toho jak to kdo moc chce…a bohužel pro mě nemáme tu cestu za štěstím všechny stejnou.. já k těm co mají štěstí bohužel nepatřím i když jsem udělala vše co jsem mohla…
A nepřemýšlela jsi nad tím,že by vám miminko odnosila náhradní maminka?Třeba by se v jiné děloze uchytilo ![]()
@Anonymní píše:
A nepřemýšlela jsi nad tím,že by vám miminko odnosila náhradní maminka?Třeba by se v jiné děloze uchytilo
To už je pro nás finančně nemožné … a adopci manžel odmítá..
@x1×1 je mi to moc líto, jsi hrozně statečná a obdivuji tě, co vše jsi podstoupila! Když pominu finance, je to hrozně vysilující proces psychicky i fyzicky ![]()
@kakaramelka no vidíš, jak to letí! Kdy máš kontrolu? Piš a piš, ať všechno víme!!!
@kakaramelka super. A jaké mas dávky? Ty mas ale pcos vid. Já teprve čekám na MS ![]()
@štítovka jasně v pondělí mám první UZ tak hned pak napíšu… @Lucikg jj mám pcos, beru ginal 150j a 6dc pripichuji luveris a cetrotide ![]()
@MartinaCV píše:
Takže.. samozřejmě jde o kvalitu, nikoliv o kvantitu, ale kvantitativní stránka v celém procesu IVF sehrává pozitivní i negativní roli.V jádru věci jde o to, že není pro zdraví ženy dobré, když ze stimulace vzejde např. 30 vajíček. Což hrozí právě u Tebe, jestliže máš syndrom PCO. Obecně vzato, říká se, že ideální počet na jedno IVF je 10-15 vajíček. To neznamená, že mezi 5 vajíčky nemůže být zdravé, může a čím mladší žena, tím větší šance, že i mezi menším počtem vajíček zdravé bude.
Ne každé vajíčko je geneticky v pořádku, proto ne každý měsíc při přirozené snaze může žena otěhotnět. Čím starší žena, tím klesá zastoupení euploidních, tj. geneticky zdravých vajíček.
Takže s rostoucím věkem ženy je třeba, aby bylo co nejvíce vajíček na výběr, aby se mezi nimi zdravé našlo. Při mé poslední stimulaci v Gennetu na Letné šlo přesně o to.Před stimulací při utz bylo vidět, že tak, jako každý měsíc, mám na vaječnících 15-16 folikulů, které lze vhodně zvolenou stimulací podpořit k růstu a ke zrání vajíčka. Dr. Jarošová se mě zeptala, jestli nechci Menopur. Osobně s ním nemám zkušenost, dítě mám po Gonalu a z diskuzí vím, že u Menopuru je to tak, že kdo na něj dobře reaguje, reaguje hůře na Gonal a naopak. Nemusí to být pravidlo, jde jen o moje vypozorování. Jiné informace mi lékařka k Menopuru neposkytla. Já jsem jí upozornila opakovaně na to, že jsem o tři roky starší než při minulém IVF a že vážím o 20 kg více, zda dojde s ohledem na tato fakta k úpravě stimulace. Tenkrát jsem měla totiž jen 125 j Gonalu, což sama Dr. Jar. označila za podprahovou dávku. Nezvedla ani oči od stolu, byla viditelně přetížená a nastavená objem práce odbavit bez individuálního přístupu, který podle mého skromného názoru tento obor medicíny vysloveně vyžaduje a řekla NE.
Bohužel, oproti stimulaci před 3 lety, plánovala kontrolní ultrazvuk až do poloviny stimulace, přesněji až do druhé poloviny, na cca 7 den. Bránila jsem se, že je to pozdě, navíc tenkrát se jezdilo obden, aby bylo možné případně včas reagovat a dávku upravit. Moje podpora Gennetu zde, tedy vycházela z předchozí zkušenosti, kdy stimulace a celkový přístup proběhly pečlivě a byl znát zájem o výsledek. Paní doktorka nyní však argumentovala, že tam NIC neuvidí a není nutné přijet na utz dřív (!).
Přijela jsem na první utz a bylo zjištěno, že roste 10 folikulů. Zhruba 5-6 se tedy nízkou dávkou Gonalu při 125 j nepodařilo nastartovat a využít. Podotýkám, že se jednalo o mojí třetí stimulaci, všichni víme, netají se tím ostatně ani lékaři, že umělé oplodnění je pro každou ženu spojeno s přidruženým rizikem negativního vlivu na její zdraví. Nejen s ohledem na to, že jsem maminkou batolete, které chci ve zdraví vychovat, ale i s ohledem na náklady samoplátce, které šplhají do výše desetitisíců, jsem si proto přála, aby stimulace na mém těle proběhla pečlivě při snaze o zisk co největšího počtu vajíček, aby nám zůstala naděje, že se v daném počtu, které moje vaječníky nabízí, najde vajíčko zdravé.
Bohužel, ukázalo se, že dávka 125 j, která stačila tenkrát, kdy jsem vážila o 20 kg méně a byla mladší, nyní skutečně nestačí. I z laického pohledu mi ponechání stejné stimulace přišlo absurdní, ale byla jsem v rukou lékařky a doufala jsem… Na dalším kontrolním utz však rostlo už jen 5 folikulů. Došlo tedy k úbytku a ztrátám již během samotné stimulace
Další utz byl ve znamení další ztráty jednoho folikulu a zůstaly tedy 4. Čekala jsem, jaký závěr z tohoto postupu lékařka dovodí. Následovalo zvýšení dávky na 150 j, jednalo se však již o konečnou fázi stimulace, kdy šlo už jen o udržení alespoň toho zůstatku folikulů. Bohužel, k mému údivu, i přes pomalý růst folikulů a jejich velikosti kolem 14 mm, došlo k současně k naplánování OPu za další dva dny.
Trvala jsem proto na další kontrole místo OPU, načež mi paní doktorka vysloveně vyčerpaným tónem podala informaci, že ale teda u někoho jiného.
S ohledem na výše uvedené již chápu, proč se dočítám o odběru nezralých vajíček, což považuji za školáckou chybu.
Přijela jsem za další dva dny k jinému lékaři, který byl ze stimulace viditelně rozpačitý. Folikuly zůstaly 4, ale měly velikost 15-16 mm, tedy pokud by v tento den skutečně proběhl odběr, vajíčka by byla nezralá.
Stimulace se protáhla o další dny. Na tomto místě vynechám okolnosti pro mě nepochopitelného dalšího snížení dávky, kdy lékař naštěstí vyhodnotil, že by to znamenalo vyslovenou ztrátu celé stimulace a o osudu stimulace už rozhodl sám, ponechal 150 j.
Po dalším růstu folikulů proběhl odběr 4 zralých vajíček, z nich byla po MACS + ICSI 4 embrya. Zaplatili jsme EmbryoScope, do kterého jsme se rozhodli investovat v dobré víře, že budeme mít přístup k častějším informacím o vlastním biologickém „materiálu“ a v přesvědčení, že z počtu vajíček, které je u mne možno získat, dopřejeme většímu počtu našich embryí co nejlepší podmínky. Bohužel, do Gennetu se nedalo dovolat, získat informace, domluvit se. Sestry při přepojování do laboratoře zavěšovaly telefon, po dalších pokusech arogantně vyzvídaly, proč chceme přepojit do laboratoře, následně si pletly laboratoře a přepojovaly nás jinam. Ztratili jsme hodně času jen pokusem nějak se s Gennetem dorozumět. Embryologové oproti dřívějšku doporučovali o vlastní embrya se moc nezajímat (!) a počkat si na info do 5 dne, jestli „něco“ zbyde.
Pátý den jsme měli ze 4 embryí jednu časnou blastocystu, která tudíž nehatchovala a nebylo ji proto možné bioptovat na genetické vyšetření. Jaké bylo moje překvapení, když mi embryolog zavolal, že MUDr. Jarošová na ranní poradě rozhodla embryo transferovat. Podotýkám, že mám imunologický problém, nelze mi vložit do dělohy embryo bez znalosti aktuálního terénu, nebyla jsem na ET ani nijak připravená. Nebyla mi současně ani nabídnuta možnost kultivovat embryo do 6 dne a dát mu šanci, zda doroste a bude jej možné vyšetřit.
Protože mi nezbylo než suplovat činnost zaměstnanců Gennetu a o možnosti kultivovat do 6 dne jsem věděla díky vlastnímu studiu odborných zdrojů, vyžádala jsem si kultivaci ještě do dalšího dne i přes odpor embryologa. Embryolog jako kolovrátek opakoval, jak je embryu lépe v děloze (embryu, které vykazuje známky vady v tomto případě). Další, tj. 6 den kultivace však embryo ve vývoji nepostoupilo a jednalo se pořád o časnou blastocystu. Znovu začal tlak na mě, abych toto embryo za poplatek dle sazebníku Gennetu transferovala. Embryolog použil termín, že embryo se nevyvíjí, ale tepe. Ověřovala jsem na jiných pracovištích, zda embryo může tepat a nikdo nic o tomto neslyšel. Domnívám se proto, že toto mi bylo předkládáno proto, abych uvěřila, že embryo má šanci a souhlasila s ET.
O věci jsem však uvažovala tak, že bude vhodnější embryo vitrifikovat, ani tato možnost mi však nabídnuta nebyla. Vitrifikace jednoho embrya není pod úhradou sazebníku Gennetu a může pomoci v tom, že pokud embryo není v pořádku, vitrifikaci nezvládne a já ušetřím x tisíc za transfer a nebudu svoje tělo a zdraví vystavovat zátěži, nejen hormonální. Pokud by embryo vitrifikaci zvládlo a nevyvíjelo se minimálně v 70% svých buněk, opět nemůže být přistoupeno k transferu. Pokud by nastala varianta, že embryo se bude vyvíjet minimálně v 70% svých buněk i po rozmrazení, zbývají už jen dvě možnosti. 1) je zdravé, čemuž embryolog sám dával jen 10-20%, za 2) má vadu neslučitelnou se životem, kdy nejčastěji se jedná o trisomie typu Down, Edwards apod. Došlo by k tomu, že se embryo bude vyvíjet, já ve 13 tt zjistím na screeningu, že nosím plod s těžkou vadou, bude následovat potrat, revize dělohy, šestinedělí. Ve věku 43 let ztratím půl roku drahocenného biologického času a zbudou mi oči pro pláč. Vitrifikace mi tedy dává určitou šanci přirozené selekce, což jsem chtěla využít spíše, než tento pokus absolvovat ve vlastním těle. Trvali jsme proto na vitrifikaci. Máme teď prostor pokusit se o druhé dítě jinak, v jiném centru, s jiným přístupem, přirozeně…jakkoliv.
Závěrem chci uvést, že do Gennetu jsme šli po předchozí dobré zkušenosti, ale od té doby se mnohé změnilo. Dostávala jsem od Vás průběžně zprávy, že už je v Gennetu ledasco jinak a Vaše zprávy jsem shromáždila a uložila. Podporovala jsem Vás, abyste neslevily z kvality, vždyť jde o život. Litujeme, že jsme na Vás nedali a třetí IVF, které mělo ze všech výše popsaných důvodů (věk, potenciál zisku více vajíček, dobrý hormonální profil, váha, vysoké náklady) proběhnout o to pečlivěji, proběhlo bohužel takto. Lépe dopadnout proto nemohlo.
Osud jednoho páru s malým dítětem, které až bude větší, si bude přát sourozence, byl v rukou lékařky, která potřebovala „odbavit“. My jsme lidi a chápeme, že tlak a přetížení nejsou pro práci příjemné, ale vše musí mít své mantinely. My víme, že Gennet nezvládá zátěž a otlouká kvalitu o kvantitu, a byli jsme proto trpěliví. V těch čekárnách sedí lidi každý se svým příběhem. Za našich 50 tisíc a za vystavení mého těla třetí stimulaci, jsme nedostali, co jsme dostat mohli.
Přeju Ti, aby se Ti dostalo správné péče, na jejímž závěru bude dostatek kvalitních vajíček, abys neměla pocit marnosti a ztráty na všech úrovních.
Ahoj Marti, teď jsem po dlouhé době nakoukla do diskuse a hned jsem si přečetla tvůj příspěvek.moc mě to mrzí,byla si plná energie,připravená jít do dalšího pokusu o miminko.
přála jsem ti to.
Byla jsi u Jarošový?já bych to chtěla skusit příští rok,mám s toho hrůzu, když ty změny čtu.
@pajka29 píše:
Ahoj Marti, teď jsem po dlouhé době nakoukla do diskuse a hned jsem si přečetla tvůj příspěvek.moc mě to mrzí,byla si plná energie,připravená jít do dalšího pokusu o miminko.přála jsem ti to.Byla jsi u Jarošový?já bych to chtěla skusit příští rok,mám s toho hrůzu, když ty změny čtu.
Ahoj, ano u ní. Včera jsem byla na pokecu s jedním reprodukčním gynekologem, přijela jsem plná optimismu a víry a s návodem, jak to dát doma
Byl to fakt super rozhovor, takhle by to mělo vypadat. Pošlu SZ až se k tomu dostanu.
Jak byli ženy a muži spokojení s lékařskou péčí?
Narodilo se vytoužené miminko? Přečtěte si hodnocení všech českých center asistované reprodukce nebo přidejte vlastní.