Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kdybych měla čekat, až si tělo řekne, tak máme sex jednou za půl roku anebo taky možná nikdy. Takže sex nepotřebuju, ale provozuju za účelem příjemných pocitů a spokojeného partnerského vztahu.
Tělo si po dětech už neřekne. Takže mám v merku, kdy to bylo naposled a někdy iniciuji já, jindy manžel, vždy po pár dnech, když je příležitost a nakonec je to příjemné.
To téma diskuze je trošku nešťastně podáno. Buď příjemný pocit anebo fyzická potřeba. Ono je to spíš tak, že vždycky je to fyzická potřeba, jenom manžel má tu potřebu každý den a ty jednou za pár dní. Nechci věřit, že manžel by rád, i když by tu potřebu neměl.
Podle mě, čekat, až přijde fyzická potřeba, pak je to nejhezčí. Pokud to člověk zkouší častěji mimo potřebu, je to úplně o ničem, stejně asi jako jít do práce. Vlastně ne, z tý práce jsou aspoň peníze, to o něčem je. Ale víte, jak to myslím.
No a kdyby to mělo být ještě častěji, může to být až protivné. Jako jít do práce. Teď je to přirovnání možná lepší. ![]()
@Ani123200 píše: Více
Tělo si řekne i po dětech, pokud ho člověk neoblbne umělýma hormonama apod.
@Kfětoslava píše: Více
No ja zadne hormony do sebe necpu a mam stejny problém, po detech si telo neřekne a celkove je to uplne jine nez predrim ![]()
@Kfětoslava píše: Více
Nevím, o jakých hormonech mluvíš, HAK jsem vysadila asi před 10 lety, teď používám bariérovou antikoncepci.
Já nerozumím tomu, že si tělo samo řekne. Já bych první týden po menses mohla od rána do večera a třeba pár dní před menstruací naopak zakousnu každého kdo na mě jen koukne. Takže u mě je to hodně ovlivněné menstruačním cyklem. No a když třeba chlap maká rukama na zahradě, tak si dám říct i ke konci cyklu ![]()
My mame dohodu, ze sex je vzdycky, kdyz chce on. Ja chci porad.
Ale..s malymi detmi jsem nemela chut vubec…pak nekolik let zadnej sex. A ted mam asi nejake obdobi, kdy to dohanim…uz par let… ![]()
@Ani123200 aha, tak sem asi výjimka
kór při v určitých fázích cyklu. PS. Děti mám ![]()
@Anonymní píše: Více
Ohledně sexu, jsem se většinou neřídila jen tou fyziologickou potřebou svého těla, ale hlavně touhou a chtíčem ke svému objektu lásky, když jsem teda někoho takového měla. ![]()
Samozřejmě něco jiného je, když bych ho neměla přímo nablízku. Protože tam si musí přece jen, už člověk vystačit sám se sebou, že jo? ![]()
Po tom, co se narodily děti, tak by byla chuť stále, jen teda o něco menší než jako bezdětná, ale většinou na to není prostor nebo pak už nálada z důvodu únavy a jiných domácích povinností.
Takže z frekvence několikrát denně to spadlo na jednou za 2-3 dny. A jo, je to pro mě málo.
Sex mě baví, je to pro mě zábava a potěšení a s manželem se provokujeme a škádlíme stále.
Pro mě je jediným důvodem mít sex to, že ho chci mít. Pokud ho mít nechci, tak ho dělat nebudu. Pro mě je to věc, kterou mám pro radost. Jakmile bych ji přehodila do kategorie povinností, už bych z něj neměla radost a paradoxně bych ho pak rozhodně chtěla mnohem méně… Jakmile si já spojím sex s tlakem a s „musím“, tak se zabejčím a špatně pak pohnu sama se sebou - natož aby se mnou pohnul někdo jiný…
Ahojda, Řeším problém nevím sama jak vážný. Sex potřebuji v podstatě až si o něj řekne samo tělo po několika dnech abstinence. Po tom několikadenním půstu je i pak pro mě nejkrásnější. Jenže partner by chtěl denně. Když se o tom bavíme tak on nechce cítit ani abstinenci a je mu to příjemné pořád. Tak jsme došli k závěru že někdo chce sex pro příjemný pocit a někdo pro ukojení fyzické potřeby,.aby „dalo tělo klid“. Jak to cítíte vy? Chcete častěji než si tělo samo řekne?