Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
@7.straka Děkuji, máš pravdu. Souhlasím se vším, co jsi napsala. No a řekni sama, jsou tím vaše děti nějak poznamený, že jsi nechodila po nocích pryč?Nemluvím teď o holkách tady, ale někdy mi přijde, že je in jít prakticky týden po porodu na pařbu a ukázat tak, že nejsem žádná uťáplá matka. Dyť přece musím dítko zvykat od mala, že s ním matka nonstop nebude, ne? Nebo že hrozí konec manželství, když ženská nechodí s chlapem po nocích ven. Já nevím, já si vždycky říkám, že ten čas tak rychle letí, že si chci užívat každou minutu s malou. Protože to uteče a už mě tak potřebovat nebude. A já budu na tohle všechno vzpomínat a bude mi to chybět. Každý ať si dělá, co chce, je to jeho věc, ale ať nesoudí ostatní.
Děti jsou poznamenaný jinýma (nejen mýma) defektama
ale vážně, máš pravdu, je takový trend, taky si toho všímám. Nechci to nijak soudit, ať si mámy paří, je to jejich věc. Já jsem si „užila“ dost za mlada, takže teď mám s těma dětma takový klidnější období, dokonce vůbec nepiju alkohol. Až odrostou, zase se všechno změní. Vidím to na sestře, má děti už velký a teď zase jezdí s nima po festivalech, atp. Opravdu nemám pocit, že by mi něco uteklo (akorát pár filmů v kině, ale což, tak si je stáhnu a podívám se se zpožděním doma z gauče) ![]()
@Anonymní píše:
@7.straka Děkuji, máš pravdu. Souhlasím se vším, co jsi napsala. No a řekni sama, jsou tím vaše děti nějak poznamený, že jsi nechodila po nocích pryč?Nemluvím teď o holkách tady, ale někdy mi přijde, že je in jít prakticky týden po porodu na pařbu a ukázat tak, že nejsem žádná uťáplá matka. Dyť přece musím dítko zvykat od mala, že s ním matka nonstop nebude, ne? Nebo že hrozí konec manželství, když ženská nechodí s chlapem po nocích ven. Já nevím, já si vždycky říkám, že ten čas tak rychle letí, že si chci užívat každou minutu s malou. Protože to uteče a už mě tak potřebovat nebude. A já budu na tohle všechno vzpomínat a bude mi to chybět. Každý ať si dělá, co chce, je to jeho věc, ale ať nesoudí ostatní.
Děti jsou poznamenaný jinýma (nejen mýma) defektama
ale vážně, máš pravdu, je takový trend, taky si toho všímám. Nechci to nijak soudit, ať si mámy paří, je to jejich věc. Já jsem si „užila“ dost za mlada, takže teď mám s těma dětma takový klidnější období, dokonce vůbec nepiju alkohol. Až odrostou, zase se všechno změní. Vidím to na sestře, má děti už velký a teď zase jezdí s nima po festivalech, atp. Opravdu nemám pocit, že by mi něco uteklo (akorát pár filmů v kině, ale což, tak si je stáhnu a podívám se se zpožděním doma z gauče) ![]()
@Anonymní píše:
@Taky jedna Mě právě hodně lidí straší, že malá s takovou beze mě neudělá ani krok… Jenže každýmu se to řekne, ono je každé dítě opravdu jiné.
Nemůže Deda přijet o den driv? Vyzkouší si to a další den už pojede sám. Já se takhle dohodla s moji matkou když hlídala poprvé. První noc jsem tam zůstala kdyby bylo náhodou potřeba a druhou jsem odjela pryč. Sama me o to poprosila, aby byla jistota, ze je to OK a když bude brecet, tak je to nějaký nepredvidatelny výlev. Měl 14m
@Anonymní píše:
Krásný den,
byla bych ráda, kdyby na můj příspěvek reagoval někdo, kdo zažil nebo zažívá podobnou situaci, ale samozřejmě budu ráda za každý slušný názor.
Máme 16m dceru, od narození náročnější miminko - hodně plačtivá, nespavá; prošly jsme obdobími, kdy nesnášela kočárek, nosítko, spánek doma, spánek kdekoliv. Nikdy (do teď) neusnula bez mého aktivního uspávání, má ráda rituály, silně reaguje na změnu prostředí. Noční kojení jsme odbouraly v roce, ale budí se, protože chce být se mnou - když spí s námi v posteli, tak spí celou noc. Víme o každém zoubku a do nočního spánku se ji promítají zážitky ze dne, nemoc, cokoliv. Víceméně její první půlrok života bylo jedno jedno velké období strategií, jak to udělat, abychom byli všichni spokojení.
O co ale jde. Do teď malou nikdo déle nehlídal - nepočítám dvouhodinové procházky s kočárkem, nebo krátké pohlídání skrz doktora. Neměl prakticky jinak kdo hlídat - moje máma se ráda napije (a to i v naší přítomnosti a pak lže, že vůbec nepila) a tchán s tchýní bydlí od nás dál, vídáme se cca jednou měsíčně a malá často na začátku návštěvy, když k nim přijedeme, brečí, nechce k nim jít (k mojí mamce se paradoxně žene hlava nehlava), cca po půlhodině se zklidní a hraje si, chová se, dává pusinky. Tchán se super, s tchýní tak nějak vycházíme, ale taky často „čuchne“ k flašce a celkově o malou zájem extra nemá (není to manželova maminka, ta zemřela už dávno). To k rodinným vztahům.
Tchán nám nabídl, že by k nám příští víkend přijel a malou v noci pohlídal a my mohli jít ven. A já nevím, jestli to zkusit. Upřímně nemám zájem někam po nocích chodit, stačí mi občasné sedánky s kamarádkou, kdy si zajdeme na víno a hlídá manžel (před dítětem jsem byla velká pařmenka, proto si tento rodinný klid užívám a vyhovuje mi to - relaxuju běháním, knížkama…). Ale už si připadám hloupě, jak nademnou visí bublina přecitlivělé matky. Kdybych měla dítě, které lehne a spí, asi bych to brala jinak, ale když vím, že bude minimálně 3krat vzhůru a nepřijdu k ní já, ale děda, tak se mi dělá trošku zle. Na druhou stranu nevím, jestli je to normální to moje chování, nechci malou „zadusit“ opičí láskou. Já jako dítě jezdila od 6 let na třítýdenní tábory, byla jsem velmi společenská, po rodičích jsem nesmutnila, nevím, kde se to ve mně bere. Dědovi nemám důvod nevěřit, ale zastává názor „Ať si brečí jak chce, zvyknout si dřív nebo později musí, stará je na to dost.“ a já se s tím moc neztotožňuji. Jen ještě doplním, že ta akce je 15min od baráku (bydlíme na vesnici), ale fakt nevím, jak se rozhodnout. Může zázrakem spát aspoň do půlnoci a nebo se vzbudí půlhodiny po uspání a bude řvát jak tur, což se poslední dny děje běžně.
Omlouvám se za román, ale chtěla jsem nastínit povahu dcery a rodinné zázemí. Předem děkuji za vaše pohledy na věc. Hezký den
Pro mě je sci fi, že by to v noci dal zrovna starší chlap
čekala jsem kamarádku, ségru… Co vyrazit v osm a vrátit se na půlnoc? A tatu bych nechala lehnout k vám do postele určitě, bude prostě malá třeba hodinu navíc řadit, ale nakonec usne. No já bych šla sama a manžela nechala doma ![]()
@hospodki Nemůže, dojede ted výjimečně až v sobotu ráno 🙈. Ale dojede k nám už po obědě, aby malá viděla, že je u nás a nebyl to v noci takový šok.
@Bubla Bůčková Ségru nemám a kamarádky mají své malé děti, situaci v rodině jsem popsala. Kdyby byla moje máma „normální“, tak nepřemýšlím ani minutu, ale nesvěřila bych jí ani rybičky, natož svoje dítě. S dědou (má doma ještě 12ti letou dceru, se kterou byl na rodičáku, věřím mu) jsme už na všem domluvení, určitě to zvládnou a kdyby něco, budu od nich kousek a na telefonu. Sice jsem trošku nervózní, ale děda je rodina a já si vážím toho, že má zájem a snahu. Plus jsem začala nad tím přemýšlet i z toho pohledu, co tu někdo psal, že chci, aby byla malá zvyklá i na někoho jiného než na nás, kdyby někdy něco…😊. Dám pak vědět! 👍
@Bubla Bůčková Jo a nechat doma manžela by se minulo účinkem, já sama sem tam vyrazím, ale chceme někam jít spolu, ona je to hlavně jeho akce, pořádají ji fotbalisti ![]()
Holky, tak jsme s manželem vyrazili, došli jsme kolem třetí ráno a bylo to super!!!
Malá prospala celou noc tahem a ještě ráno si dala hodinku navíc
.