Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mam to stejne. na vejsce jsem byla za hvezdu, ktera se ze vseho vykeca, vsechno vysvetli i kdyz o tom nema ani paru, vedla jsem smysluplne debaty s profesory.. a ted? nedavno jsem si nemohla vzpomenout na slovo „idealni“ ![]()
Hele naprosto tě chápu, já to tedy naštěstí nezažila, ale vidím to na kamarádce a proto jsem ráda že teď chodím 3× v týdnu do práce, mezi lidi, komunikovat se zákazníky, dceru miluju, ale jsem moc ráda že tam chodím a vypadnu právě kvůli tomu co popisuješ. Zkus si třeba najít nějakou brigádu třeba v nějakém obchodě kde přijdeš do styku s cizíma lidma, pokud tedy čas dovolí
Mám to stejně. Už mě rozčiluje, jak se neumím vyjádřit…kolikrát v úplně banálních věcech ![]()
Jsem na tom stejně. A to jsem doma jen 2,5 roku a ještě mě 3,5 roku čeká.
Před pár dny jsem si nemohla vzpomenout na slovo… a teď zase..
…hypochondr. Musela jsem se zase zeptat. ![]()
Ženy díky za povzbuzení i za rady…já bych do práce šla hned, ale školu už bych asi nedala, už teď toho mám teď plné kecky…dokonce mě napadá, že školu skrečuju, protože s mým vyjadřováním jí stejně neudělám…u důležitých zkoušek padnu a už se mi to jednou stalo a pro mé sebevědomí teda nic moc
A navíc nemám hlídání pro mladšího…
Ale prd hloupnutí - spíš je na vině dlouhodobá spánková deprivace, která ovlivňuje hodně rychlost myšlení a chování vůbec. Když nejsem tak dobitá, tak mám pořád hlavu jak zamlada. Stačí se ale dva tři dny nevyspat (mám dva experty 3r a 11m) a nejsem schopná dát dohromady větu. Mně hodně pomáhá čtení - i kvůli slovní zásobě
nevyspalá ale vypadám (a mluvím) fakt skoro retardovaně ![]()
Ahoj, tak se pridavam take, jsem na rodicaku 2,5 let, a uz jsem asi uplne hloupa
to jsem chtela jeste nakou vysku
ale nedam to asi, taky nemuzu nekdy prijit na presne vyjadreni uplne v jednoduchych vecech, treb kdyz neco vyrizuji po telefonu
strasny, cim to asi sakra je, dyt se stykam s kamaradkama, a stejne blbnu, coz ony take
a manzela se ptam totalni blbosti, kdyz pride z prace, jak blbec, asi na rodicaku je to takhle nebo nevim, snad se to pak zlepsi, protoze potrebuji dale pracovat, a tam pouzivam cizi jazyk, musim komunikovat s chytrima lidma, nevim, jak to pak dam, az se tam vratim
M…
Holka, jako bys mi mluvila z duse!
Strasne dlouho mi trva se „vyzvejknout“,a casto se mi stava, ze mi vypadne v pulce konverzace nit a jen delam eeeee ![]()
A jak pise @Lucella mi ne moc kvalitne prospana noc(u mladsi momentalne asi jedou zuby, takze super) a rano si pripadam, jako bych se ucila mluvit ![]()
@Lucella mně přijde, že dřív jsem byla v kontaktu s lidmi a teď jsem v dlouhodobé separaci…i když se občas dostavím do školy mezi lidi, tak ale je to většinou stres ze zkoušek a to není žádný relax…něco, co by mě nabíjelo, spíš mě to slušně vyšťavuje
Teda, jsem docela ráda, že v tom nejsem sama…ono to na sebevědomí moc nepřidává, když mluvím jak tatar ![]()
Úplně tě chápu zakladatelko, já jsem doma 3 roky a ještě mě dva roky čekají…při prvním dítěti to nebylo tak hrozné, dala jsem se na školu a byla v kontaktu s lidmi, se kterými jsem se bavila i o jiných věcech než jsou plínečky, takže jsem byla celkem v klidu..nyní máme druhé miminko, kterému je půl roku a já sedím už jen zadku a nic nedělám - krom toho, že snažím se občas něco přečíst a věnuju se samostudiu němčiny, moje komunikace za celý den je..vyčůrej se, běž si umýt ručičky, papkej pěkně (u dcery), otevři pusinku, kdo se to na mě tady tak krásně směje (u syna)
…svoje děti nadevše miluju, ale už se těším mezi lidi a nemyslím si, že bych proto měla být špatná máma…a nemusí tě to trápit, co mám v okolí kamarádky maminky..jsme na tov všichni stejně
Zblbla jsem natolik, ze nejen, ze mi zacal delat Problem pravopis, ale i kolikrat neumim vyjadrit slovo cesky
takze jsem pro ceske restaurace Tupy exot a ani se jim nedivim
Ve svajcu jsem taky zapominala slovicka a ty se mi pro zmenu vybavovali v italstine a to italsky aktivne nemluvim 7 let. Zato o prdeni nasich synatoru klabosime s kamoskou na preskacku ![]()
Ahoj ženy, chci se s Vámi podělit o zkušenost a zeptat se jestli to třeba někdo nemáte podobně a uvítám rady co s tím? Jsem doma s dětmi 2 a 4 roky a přijde mi, že doma hloupnu. Děti nade vše miluju a snažím se jim věnovat, i když je to někdy složitější. Dala jsem se na studium při mateřské (před 5ti lety), tenkrát jsem si myslela jak budu mít spoustu času a využiju ho tím), ale nějak to poslední dobou nestíhám. Ale teď můj problém, přijde mi, že se začínám nějak divně vyjadřovat, nejsem schopná se pořádně vymáčknout a ve škole při zkouškách se normálně bojím, že se mě zkoušející na něco zeptá a já nejsem schopná pořádně odpovědět, i když tomu doma třeba rozumím. Už se mi to několikrát stalo a hned se bloknu a nevydám ze sebe skoro nic, takže pro studium „ideální“
Ve škole je spousta mladých, ambiciózních a ti nemají problémy se sebevědomím a vyjadřováním… Já ano…už vidím jak jdu do práce, s takovou budu opravdu platný pracant…nemáte to někdo také tak? Přijde mi jak je člověk v takové izolaci, že ztrácí kontakt s realitou. Nemáte to někdo také tak a co se proti tomu dá dělat? Omlouvám se za anonym, nějak nejsem ve fázi, kdy se k tomuto chci přiznávat.