Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Hloupý a neschopný manžel
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Lynx.lynx
18.4.20 18:32
A teď se tě zeptám.. ukázala bys mu, jak o něm za zády píšeš že je hloupý a neschopný?
- Citovat
- Upravit
18.4.20 18:33
Na to nejde co říct. Vzali jste se, máte dítě, ke všemu ses rozhodla dobrovolně a s rozvahou. A teď objevíš nepřekonatelnou propast. 
Kdyby to byl románek z diskotéky, s těhotenství po pár týdnech, ale dlouhé roky s ním jsi. O čem jste si celé roky povídali, když je takový nenapravitelný mamlas?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.20 18:33
Feministická Mil(f)ka? Kdyby takhle uvažovali chlapi, tak by tu takových diskuzí bylo hafo… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.20 18:33
@Anonymní píše:
Co mě teď trápí je to, že s přibývající zodpovědností si čím dál víc bohužel uvědomuji, jaká je mezi námi propast a to především inteligenční. Nejsem ta, která by z lidí dělala hlupáky, snažím si každého vážit, ale manžel opravdu HLOUPÝ je. Nechci ho tím ponižovat, ale je to tak. K tomu se pojí i to, že opravdu musím za něj řešit téměř vše, včetně napsání jednoduchého emailu. Není schopný smysluplně komunikovat, nezná spousty slov (včetně těch českých), schopnost argumentovat nulová, nedokáže si některé věci spočítat, vyřešit situaci adekvátním způsobem, dělají mu problémy jednoduché úkoly. Často za něj musím něco opravovat, řešit, měnit, omlouvat se, uvádět na pravou míru atd. Fakt se za něj stydím, hodně pak ve společnosti. Syna má jinak velmi rád a co mu řeknu, tak většinou udělá- často ale taky blbě. Asi se ptáte, proč jsem si ho vzala. Vlastně ani nevím-věk, nízké sebevědomí, téměř nulová zkušenost s jinými muži (ač i jiní nápadníci byli) a prostě tak nějak neřešení skutečných problémů a fakt, že jsme sice žili spolu, ale taky spíš vedle sebe-každý jiné zájmy…vždycky mi to trochu vadilo, protože mě to celkem pálí, ale pojili mě k němu i jiné věci, měli jsme se rádi a neuvědomovala jsem si, že to bude až takovéto. Teď to vidím s dítětem jinak, jsem fakt někdy až zoufalá a přijde mi, že by mě bylo líp bez něj.
Můžeš prosím uvést, co vás tedy pojilo? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mango_Lassi
18.4.20 18:34
@Anonymní píše:
Ahoj všem. Název diskuze zní asi hrozně, ale opravdu si už nevím rady…S manželem jsme spolu už velmi dlouho, z toho cca dva roky manželství. Náš vztah nikdy nebyl ideální. Dokonce bych řekla, že byl vždy nezdravý, spousta hádek, neshod, několik rozchodů. Přes to všechno jsme se vzali a máme úžasného desetiměsíčního synka, na kterého jsme oba hrdí a dělá nám radost. Co mě teď trápí je to, že s přibývající zodpovědností si čím dál víc bohužel uvědomuji, jaká je mezi námi propast a to především inteligenční. Nejsem ta, která by z lidí dělala hlupáky, snažím si každého vážit, ale manžel opravdu HLOUPÝ je. Nechci ho tím ponižovat, ale je to tak. K tomu se pojí i to, že opravdu musím za něj řešit téměř vše, včetně napsání jednoduchého emailu. Není schopný smysluplně komunikovat, nezná spousty slov (včetně těch českých), schopnost argumentovat nulová, nedokáže si některé věci spočítat, vyřešit situaci adekvátním způsobem, dělají mu problémy jednoduché úkoly. Často za něj musím něco opravovat, řešit, měnit, omlouvat se, uvádět na pravou míru atd. Fakt se za něj stydím, hodně pak ve společnosti. Syna má jinak velmi rád a co mu řeknu, tak většinou udělá- často ale taky blbě. Asi se ptáte, proč jsem si ho vzala. Vlastně ani nevím-věk, nízké sebevědomí, téměř nulová zkušenost s jinými muži (ač i jiní nápadníci byli) a prostě tak nějak neřešení skutečných problémů a fakt, že jsme sice žili spolu, ale taky spíš vedle sebe-každý jiné zájmy…vždycky mi to trochu vadilo, protože mě to celkem pálí, ale pojili mě k němu i jiné věci, měli jsme se rádi a neuvědomovala jsem si, že to bude až takovéto. Teď to vidím s dítětem jinak, jsem fakt někdy až zoufalá a přijde mi, že by mě bylo líp bez něj. Ač finančně by to bylo těžké. Vnitřně rozvod kvůli malému nechci, ale jinak nás v podstatě nic moc nepojí, ani sex už nemáme. Já samozřejmě taky nejsem dokonalá, přiznám se, že jsem výbušná a někdy něco moc řeším, ale myslím si, že situace s mým manželem by nenechalo spoustu lidí chladných. K tomu se pojí ještě jeho né moc dobrá povaha. No a prostě hádky, ve kterých nechci, aby malý vyrůstal. Takže otázka zní, jak byste to řešili? Rozvedli byste se? Nebo byste se snažili skrz dítko situaci ustát? Máte někdo podobnou zkušenost. Díky za ohlasy a prosím laskavé…
Hrubky máš tam taky a to jsem to ani nedočetla…
Laskavé ohlasy? Takový byl vždy, že jo
- Citovat
- Upravit
Lynx.lynx
18.4.20 18:35
@jege píše:
Feministická Mil(f)ka? Kdyby takhle uvažovali chlapi, tak by tu takových diskuzí bylo hafo…
“Moje ženská je tak neschopná! I sklenici od okurek jsem jí musel otevřít! 
“
- Citovat
- Upravit
18.4.20 18:37
@Lynx.lynx píše: “Moje ženská je tak neschopná! I sklenici od okurek jsem jí musel otevřít!
Přesně tak! A moje se zase bojí jít pro ní večer do sklepa!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.20 18:38
Měla jsem taky chlapa, který byl hloupý a spoustu jednoduchých věcí jsem za něj dělala já. Myslela jsem si, že ho změním. Skončilo to rozchodem z mojí strany. Natrefila jsem na muže, se kterým si sednu. Řešila bych to rozvodem. Budeš jenom nešťastná a dítě to bude vnímat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.4.20 18:44
Upřímně ti trochu rozumím. Teda my si s manželem rozumíme ve spoustě věcí… A nenazvala bych ho že je hloupý, ale spíš na to nemá buňky. Nedokáže komunikovat s,, vyšším postavením,, obvolavat úřady, emaily, vyřizování hypo, půjček, doktory atd atd.. Všechno to dělám já, ale mě to nevadí. On je zase moc šikovný, zručný, pracovitý. Já bych zase nestloukla ani ptaci budku. 
u vás bych to videla spíše na rozvod..
- Citovat
- Upravit
18.4.20 18:45
@Lynx.lynx Ovšem já neotevřu láhev okurek proto, že jsem křehká žena a potřebuji pomoc svého silného a šikovného manžela! Že nejsem Milka?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj všem. Název diskuze zní asi hrozně, ale opravdu si už nevím rady…S manželem jsme spolu už velmi dlouho, z toho cca dva roky manželství. Náš vztah nikdy nebyl ideální. Dokonce bych řekla, že byl vždy nezdravý, spousta hádek, neshod, několik rozchodů. Přes to všechno jsme se vzali a máme úžasného desetiměsíčního synka, na kterého jsme oba hrdí a dělá nám radost. Co mě teď trápí je to, že s přibývající zodpovědností si čím dál víc bohužel uvědomuji, jaká je mezi námi propast a to především inteligenční. Nejsem ta, která by z lidí dělala hlupáky, snažím si každého vážit, ale manžel opravdu HLOUPÝ je. Nechci ho tím ponižovat, ale je to tak. K tomu se pojí i to, že opravdu musím za něj řešit téměř vše, včetně napsání jednoduchého emailu. Není schopný smysluplně komunikovat, nezná spousty slov (včetně těch českých), schopnost argumentovat nulová, nedokáže si některé věci spočítat, vyřešit situaci adekvátním způsobem, dělají mu problémy jednoduché úkoly. Často za něj musím něco opravovat, řešit, měnit, omlouvat se, uvádět na pravou míru atd. Fakt se za něj stydím, hodně pak ve společnosti. Syna má jinak velmi rád a co mu řeknu, tak většinou udělá- často ale taky blbě. Asi se ptáte, proč jsem si ho vzala. Vlastně ani nevím-věk, nízké sebevědomí, téměř nulová zkušenost s jinými muži (ač i jiní nápadníci byli) a prostě tak nějak neřešení skutečných problémů a fakt, že jsme sice žili spolu, ale taky spíš vedle sebe-každý jiné zájmy…vždycky mi to trochu vadilo, protože mě to celkem pálí, ale pojili mě k němu i jiné věci, měli jsme se rádi a neuvědomovala jsem si, že to bude až takovéto. Teď to vidím s dítětem jinak, jsem fakt někdy až zoufalá a přijde mi, že by mě bylo líp bez něj. Ač finančně by to bylo těžké. Vnitřně rozvod kvůli malému nechci, ale jinak nás v podstatě nic moc nepojí, ani sex už nemáme. Já samozřejmě taky nejsem dokonalá, přiznám se, že jsem výbušná a někdy něco moc řeším, ale myslím si, že situace s mým manželem by nenechalo spoustu lidí chladných. K tomu se pojí ještě jeho né moc dobrá povaha. No a prostě hádky, ve kterých nechci, aby malý vyrůstal. Takže otázka zní, jak byste to řešili? Rozvedli byste se? Nebo byste se snažili skrz dítko situaci ustát? Máte někdo podobnou zkušenost. Díky za ohlasy a prosím laskavé…