Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Milé maminky přidávám se do klubu:) Už od narození mně doktorka upozornovala na to, že mám velice živé dítě. Je to holčička má 26 měsícu. Je chytrá, všechno si pamatuje, snadno se naučí…ale je živá někdy až moc. Dřív byl krmení horor a já běhávala s jídlem po setnici.Pak jsme zabavovali pohádkamy a ted už vydrží jíst i bez pohádek. Jinak hračky baví jenom když si hraji s ní a to jenom chvilku. Venku nikde dlouho nevydrží. Pořád běhá poskakuje. Plácat bábovky jako ostatní děti ji moc nebaví. Na houpačce to docela jde. Naučit na nočník to je boj už 4 měsíc, ale snaží se a lepší se to…Jinak kdybychom s ní nechodili 2 x týdně do kroužkua každý den minimálně 1× ven tak se asni zblázním. Šplhání, skákání a výškové výlezy na nábytek to je její…Pořád čekám že se sklidní a ono nic.Moc toho nenamluví a mudra nám říká, že máme být trpěliví, že se to upraví až povyroste…prej možná:)Je jí 2 roky a 4 měsíce…jak jste vlastně bojovaly maminečky s učením na nočník, s oblíkáním apd VY?
@pavoucica S nocnikem jak jsem psala vyse - odplenkovana ve 2 letech v podstate behem dne (krome kakani, ale tam je zas psychicky blok, to je jina kapitola…), jen musim hlidat, aby sedela na nocniku, jinak by docuravala uz nekde v poklusu se stazenyma kalhotama (o ktere se pravidelne prerazi, kdyz vstava, protoze musi nutne vybehnout).
Oblekani - zatim strasny vztek a zachvaty, protoze ji to nejde a neni trpeliva to zkouset.
Jidlo - stale se sama nenaji, ale uz ji vetsinou nekrmim, ma proste smolika
.
Jinak zkus treba vzit na piskoviste lahev vody, to u nas fungovalo, babovicky ne, ale patlani bahynka joo.
Hobitka: jak máte staré dítě? Jinak u nás oblíkání docela jde, akorát když se šprajcne rukáv tak začne malá raplovat a vztekat se…Tak jsem jenom lehce nápomocná. Zkoušíme obouvat boty.Ted nově ji beru z ruk hračky aby se víc soutředila na to co děláme, ale pořád se někam otáčí. Krmení jde jak kdy podle toho co je na stole. Kromě snídaně. To si 2× kousne a konec.Tak nechávám jídlo na talíři a ona si třeba po pul hodince vzpomene že má hlad a jde se dokrmit. Kakání je do nočníku na výbornou, už od miminka nesnášela pokaděný zadek a vždycky strašně plakala. Čurání je boj, ale ted jsem sejspíš přišla na to v čem je problém. Má psychický blok z tchýně. Kdykoliv jsem s malou sama tak zvládáme čurání bez problému odchytit do nočníku. Malá zadržuje a já ji pomáhám na nočník pak honem vyčurat a zase hrát si…když je s tchýní tak se počurá i 2× po 10 minutách…Ona ji rve na WC malá z toho má panickou hruzu, straší ji bubákama, polepšovnou a prostě celkově to dítě stresuje a kdykoliv ji mi zase vrátí trvá to pul dne než se sklidní a přestane čurat do kalhot…takže sem si řekla, že nějaké hlídání tchýní nebude a třeba to bude klidnější. Jsem ráda že je tu někdo se stejným „problémem“ jako mám já. Vždy si říkám co dělám špatně, proč není Emička jako ostatní, ale asi to nejde.To ale není duvod proč bych jí neměla mít ráda ![]()
Zdravím dámy ☺️
Můžu vědět, jestli tu jste ještě, jestli z toho vaše děti vyrostly?
@Janika23 Ale ne, nestezuju si, proste mam strasne super, inteligentni, zvidave NEUNAVITELNE deti.
No super, to jsem chtěla slyšet 🤭
Já čekám každý den a nic 😁
Není to tak hrozné ale živé oproti dalším dětem je 😁