Poradna na téma jóga pro zdravé tělo
Karolína Racková
Takze ty mas 64 kg a citis se jak prasnice? Ano to je na psychologa a klukovi to řekni, chudak nevi na cem je.. ![]()
Nahodou vzdyt to je parada… Tolik kilo dole.. Co bych za to dala se taky tak odhodlat. Vetsi zadek a stehna se mne osobne i libi
verim, ze i Tvemu priteli. Hodne stesti ![]()
Zajdi k psychologovi, vypadá to, že máš začínající anorexii.
Já mám váhu 64 nosím 36 /38ale jak necvicim taky se všechno třese. To chce vysportovat svaly. Na hubnutí se vyprdni to tě nemusí zajímat dej si cíl vytvarovat postavu mít hezké držení. Zlepsis psychiku a nejde o to kolík vážíš jde o to Jak vypadáš jestli Ti z kalhot nelezou madla lásky nebo nedělá celulitida. Kvalitně papej žádné polotovary. Přítelovi řekni pravdu.
Váhu momentálně nevím, kolem těch 65 kg mám, moje výška je 165 cm, takže správně bych měla vážit na mou výšku 58-60 kg. A toho mi nejde docílit
Je mi jasný, že je to taky psychikou. Proto jsem se vykašlala na váhu a prostě jen cvičím a snažím se dobře stravovat.
Začínající anorexie to podle mě není, to bych nejedla vůbec nic, já se právě stravuji pestře, snažím se jíst tak, abych byla pořádně nasycená a měla všeho dost - cukry, tuky, bílkoviny.
Přítelovi se to bojím říct
Navíc je mi jasný, že by stejně říkal, že se mu líbím a podobně. Jenže já mám nejspíš blok v hlavě, který mi jeho slova neodblokují ![]()
@Anonymní píše:
Váhu momentálně nevím, kolem těch 65 kg mám, moje výška je 165 cm, takže správně bych měla vážit na mou výšku 58-60 kg. A toho mi nejde docílitJe mi jasný, že je to taky psychikou. Proto jsem se vykašlala na váhu a prostě jen cvičím a snažím se dobře stravovat.
Začínající anorexie to podle mě není, to bych nejedla vůbec nic, já se právě stravuji pestře, snažím se jíst tak, abych byla pořádně nasycená a měla všeho dost - cukry, tuky, bílkoviny.
Přítelovi se to bojím říctNavíc je mi jasný, že by stejně říkal, že se mu líbím a podobně. Jenže já mám nejspíš blok v hlavě, který mi jeho slova neodblokují
Anorexie začíná v hlavě a ty máš slušně našlápnuto.
Vypěstovala sis poruchu příjmu potravy. Potřebuješ se začít učit přijámat sebe samotnou, taková jaká jsi, mít se ráda, venitlovat potlačovanou agresi a neobracet ji proti sobě, zbavit se sebenenávisti a tyhle věci.
Výrazně snáze ti to půjde v psychoterapii.
Když necháš PPP aby ti dále ničiila a kradla život, tak dříve či později to skončí reálnou depresí a vcelku vysokým rizikem sebevraždy. Kromě toho že ti prostě sežere celý život, všechnu radost, všechno.
@Anonymní píše:
Váhu momentálně nevím, kolem těch 65 kg mám, moje výška je 165 cm, takže správně bych měla vážit na mou výšku 58-60 kg. A toho mi nejde docílitJe mi jasný, že je to taky psychikou. Proto jsem se vykašlala na váhu a prostě jen cvičím a snažím se dobře stravovat.
Začínající anorexie to podle mě není, to bych nejedla vůbec nic, já se právě stravuji pestře, snažím se jíst tak, abych byla pořádně nasycená a měla všeho dost - cukry, tuky, bílkoviny.
Přítelovi se to bojím říctNavíc je mi jasný, že by stejně říkal, že se mu líbím a podobně. Jenže já mám nejspíš blok v hlavě, který mi jeho slova neodblokují
Anorexie není o jídle a nebo o množství tuku. Anorexie o sebenenávisti a přesvědčení, že líp bude, až ještě zhubneš. Respektive v tvém případě je to spíš orthorexie, to je jedno - prostě jsi utopená v hodně bolavém vztahu k sobě samé, řešíš to přes jídlo a hubnutí a ve skutečnosti si tím celý problém jen zhoršuješ, protože žádný tvar postavy ti nebude dost dobrý a pořád budeš chtít víc.
@Anonymní píše:
Váhu momentálně nevím, kolem těch 65 kg mám, moje výška je 165 cm, takže správně bych měla vážit na mou výšku 58-60 kg. A toho mi nejde docílitJe mi jasný, že je to taky psychikou. Proto jsem se vykašlala na váhu a prostě jen cvičím a snažím se dobře stravovat.
Začínající anorexie to podle mě není, to bych nejedla vůbec nic, já se právě stravuji pestře, snažím se jíst tak, abych byla pořádně nasycená a měla všeho dost - cukry, tuky, bílkoviny.
Přítelovi se to bojím říctNavíc je mi jasný, že by stejně říkal, že se mu líbím a podobně. Jenže já mám nejspíš blok v hlavě, který mi jeho slova neodblokují
Anorexie není o tom, že nic nejis a si kostra. To je psychické onemocnění, kde nenavidis své tělo a sama sebe vidíš mnohem hůř než tě vidí okolí. Pokud fakt máš ten pocit že jsi nechutná, i když už jsi pěkných pár kilo shodila a okolí ti říká že vypadáš fajn a ty řešíš jenom váhu a nechceš se normálně bavit a žít kuli kilu navíc, tak bys měla vyhledat nějakou pomoc. Ono to začíná tou sebenenavisti, dietama a končí když už neni kde brát a ty nebudeš spokojená ani když budeš mít 40kg.
Tohle je právě přesně anorexie. S touhle váhou máš normální štíhlou postavu, rozhodně nejsi žádná prasnice… Vyhledej odbornou pomoc.
Je úplně normální, že se váha zastaví klidně i na několik měsíců. Pokračuj dále ve cvičení pokud cvičíš a jez pořád zdravě ta váha se jednou pohne. Jen ono na té váze ani tak nezáleží je to jenom číslo. pokud cvičíš tak se ti dělají svaly a ty váží víc než tuk, takže váha stojí ale přitom si formuješ postavu aniž by jsi to vnímala.
Jen když čtu komentáře holek taj souhlasím s něma. Měla by jsi vyhledat odbornou pomoc.
Poslouchej svého přítele jemu se líbíš. Buď za to ráda a užívej si to…
Možná podle BMI mám normální postavu, ale já to tak necítím
Když byste viděly mou postavu, ani byste neřekly, že mám kolem 65 kg, ale hádaly byste třeba 70-75 kg
Navíc asi půl roku zpět jsem šla z práce a začal na mě nějaký chlap, co stál ještě s jedním u hospody pokřikovat, že bych měla začít běhat, že by mi to neuškodilo. Chlapa neznám a z ničeho nic na mě toto pokřikl.
Takže opravdu nejsem hubená, vidím to každý den v zrcadle. Cvičím pravidelně, vždy hodinu a ani cm neubývají ![]()
@Anonymní píše:
Možná podle BMI mám normální postavu, ale já to tak necítímKdyž byste viděly mou postavu, ani byste neřekly, že mám kolem 65 kg, ale hádaly byste třeba 70-75 kg
Navíc asi půl roku zpět jsem šla z práce a začal na mě nějaký chlap, co stál ještě s jedním u hospody pokřikovat, že bych měla začít běhat, že by mi to neuškodilo. Chlapa neznám a z ničeho nic na mě toto pokřikl.
Takže opravdu nejsem hubená, vidím to každý den v zrcadle. Cvičím pravidelně, vždy hodinu a ani cm neubývají
A kolik cm máš přes prsa, kolem pasu, boků? Pokud máš velikost 36/38, nemůže to být nic hrozného.
Ahoj,
Cvičím téměř každý den, snažím se jíst pravidelně a zdravě, dokonce jsem teď začala s dietním režimem 16/8 - tedy 8 hodin jím a 16 hodin pauza a to mi vyhovuje, nehladovím. Ale jsem z toho psychicky v háji. Přestala jsem se vážit, protože jsem z toho měla nervy, zrušila jsem si Instagram, protože mě rozčilovalo, jak tam každý jen cvičí a dává proměny, vyretušované dokonalé těla a já prostě nejsem spokojená a momentálně necítím žádnou změnu.
Dokonce to zachází nejspíš tak daleko, že si vůbec neužívám sex. Děsím se toho, že se musím svléknout, celou dobu sexu nejsem uvolněná a posledních pár měsíců se ani neudělám. Nemám na sex už takovou chuť, nejsem před ním dostatečně vlhká. Je mi to strašně líto, protože přítel si myslí, že je to ním a ptá se mě, co se děje
Ale já mu to nedokážu říct. Stydím se jít kamkoliv s ním, stydím se za sebe, že jde vedle takové tlusté prasnice. V srpnu spolu máme jet na dovolenou a já se toho už teď děsím, jakou ostudu mu budu dělat v plavkách 


zhruba dva roky zpět se mi podařilo dostat z váhy cca 85 kg na 70 kg. Necíleně - nová práce, odjezd do zahraničí, zkrátka jsem měla pohyb.
Samozřejmě, že se mi moje změna líbila, tak jsem se rozhodla v tom pokračovat a podpořit to cvičením. Cvičením jsem tedy dala dolů dalších asi 5 kg. Všichni mi říkají, jak mám teď krásnou postavu, z oblečení velikosti 42/44 mám teď 36/38. Jenže já nejsem spokojená
Přítel mi říká, že se mu líbím, že by na mě nic neměnil. Ale já své tělo opravdu nenávidím
Geneticky mám dané plnější „spodek“. Mám velký zadek a stehna. K tomu všemu mám nohy do X, takže když jdu, tak se mi nohy třou o sebe a ještě se třepou, protože je mám špekatý a povolený. Přemýšlela jsem i nad liposukcí, alespoň té vnitřní strany stehen.
Nemám se ráda, mám sebevědomí na 0% a při pohledu na sebe do zrcadla brečím
Ani nevím, co od Vás čekám. Je to nejspíš případ pro psychologa