Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
No, pro mně je právě už jen ta představa schůzky značně znervózňující. Jsem fakt případ pro Bohnice, co se mojí povahy týče..![]()
neboj, to vymizí s praxí
až půjdeš na tu třetí, tak už ti to ani nepřijde ![]()
@Anonymní píše:
No, pro mně je právě už jen ta představa schůzky značně znervózňující. Jsem fakt případ pro Bohnice, co se mojí povahy týče..![]()
Já byla pokaždý též vyklepaná jak ratlík
Jednou jsem čekala, přišlo cosik, no chyba, že jsem si neřekla o fotku, 2m na výšku, 5cm na šířku, hlas mutujícího puberťáka, to jsem rovnou řekla, že na nikho nečekám a dekovala jsem se ![]()
Pak byli různí, s některým jsme si sedli na povídání, ale jiskra nula nula prd, jindy to zase byli totální trapáci. Já nejsem taková ta ukecaná bavička, co se všemu řehtá, tak jich asi taky pár pak koulelo očima, co to zas potkali ![]()
Ale pomohlo mi to otrkat se a pak jednou na můj inzertá odpověděl ON. A já už věděla, co a jak, co chci, že chci tu fotku, nechci sáhodlouhé mailování, ale co nejdřív přímý kontakt a celkově si to hezky jedno k druhému sedlo. Že je to mezi námi teď špatný, to už s výsledkem nemá nic společného, důležité je, že jsme se našli, sedli si a nakonec se vzali, máme děti…
Takže jde takto potkat chlapa, i když máš trému jak bejk ![]()
@Anonymní píše:
No, pro mně je právě už jen ta představa schůzky značně znervózňující. Jsem fakt případ pro Bohnice, co se mojí povahy týče..![]()
Zolycka má pravdu
Tak si halt dáš prvních pár rande s nějakými neperspektivními typy, u kterých ti nebude líto, když je neoslníš - a na nich se roztrénuješ a otrkáš. Ber to jako zábavu - já se takhle potkala s řadou sice neperspektivních, ale zajímavých týpků, na které bych normálně nenatrefila ![]()
Jo, a „toho pravého“ jsem na první internetový kontakt poslala do háje, což ho motivovalo k vyššímu výkonu ![]()
Ahojky, já jsem našla nového partnera do 6ti měsíců. Po půl roce mě požádal o ruku, za další rok jsme se vzali. Krátce po svatbě jsme počali dítě a teď už máme skoro roční holčičku
. Seznámili nás kamarádi. On děti zbožňuje, takže s mým prvorozeným synem neměl vůbec žádný problém a plánujeme ještě jedno společné dítě
.
Držím palce, ať se daří někoho najít!! ![]()
Ahoj po 9ti leté vztahu asi po 5ti měsících, po dalším rozchodu to bylo plus minus to stejné… ale chtěla jsem být sama déle. Záleží na povaze a jak se s rozchodem vypořádáš, myslím, že je potřeba bt chvilku sama, třreba rok. Jinak jsem nehledala, on si našel mě
a taky jse spíš introvert.. našel si mě v práci
Přeju ať potkáš toho nej nej ![]()
Akorát jsme byli s ex v rozchodové poslední „štaci“ (ex si ještě tenkrát myslel- naiva jeden- že vyměknu a vezmu ho zpět)
Ale s mým nynějším mužem to tenkrát byla okamžitě láska jako trám a já okamžitě spálila za sebou mosty (díky Bohu za to) ![]()
Dnes jsme spolu 6 let, máme spolu skoro půl roční holčičku a prvorozeného vzal muž za svého se vším všudy a malý ho má za svého jediného tatínka.
Dnes si říkám, že cesta ke spokojenému životu a manželství byla pro mě vcelku trnitá, nicméně stála mě za to ![]()
jak to tak teda hodnotím, tak to u vás byly celkem rychlé akce, že jste hezky našly nového partnera. To já jsem právě sama už 2 roky, sice mezitím byly nějaké pokusy, ale nic vážného z toho nebylo a není.. ![]()
Teď mám vztah/nevztah, ale on chce být se mnou sám, takže jen, když je dítko u svého otce..tím pádem to nemůžu brát jako něco, co může pokračovat do budoucna.. ![]()
Neboj, určitě taky na tebe čeká štěstí, o to bude vzácnější, uvidíš ![]()
A zkoušela s ním o tom mluvit, jak by to třeba v budoucnu viděl?
@Hellísek píše:
Neboj, určitě taky na tebe čeká štěstí, o to bude vzácnější, uvidíš
A zkoušela s ním o tom mluvit, jak by to třeba v budoucnu viděl?
Ono je to mezi náma trošku složitější..nemáme vůbec nic společného, jsme úplné protiklady, takže možná proto nás to k sobě táhne
![]()
Ale i když jsem z něj docela poblázněná, tak dítko pro mě bude vždy na prvním místě a jestli ho on nedokáže akceptovat, tak je řešení jasné..zatím tomu nechávám volný průběh a uvidím co bude dál, jestli se něco změní. Ale zatím v to ani nedoufám.. ![]()
Budu držet palce, třeba na to společné budete brzo postupně přicházet ![]()
To víš, že bude pro tebe dítě vždy králem tvého srdíčka, také to mám tak ![]()
Myslím, že to pochopí, to je prostě takový zákon, že pro maminku je děcko střed jejího světa, myslím, že by ho to naopak mohlo imponovat.
Je dobře, že si taky nějakým způsobem užíváš a je ti s ním dobře, máš na to plné právo a je to jedině dobře ![]()
Uvidíš, jak se to vyvrbí časem, doufej spíš v to lepší a užívej si to s ním ![]()
@Anonymní píše:
jak to tak teda hodnotím, tak to u vás byly celkem rychlé akce, že jste hezky našly nového partnera. To já jsem právě sama už 2 roky, sice mezitím byly nějaké pokusy, ale nic vážného z toho nebylo a není..
Teď mám vztah/nevztah, ale on chce být se mnou sám, takže jen, když je dítko u svého otce..tím pádem to nemůžu brát jako něco, co může pokračovat do budoucna..
No, já měla od vážného do vážného vztahu nějaké 4 roky, s pokusem mezi tím, ale já si cíleně dávala pauzy (i po „pokusu“) a jsem vyběračná…
Měla jsem z dotazu mylný dojem, že to je „když po rozchodu hned začnu hledat, tak za jak dlouho mám šanci najít?“ - a to si fakt nepamatuju.
Anonymní, já nevím, já bych s ním asi neztrácela čas. Abys kvůli sobečkovi, co neakceptuje tvoje dítě neminula toho prince na bílém koni… Nebo abys ho teda nakonec nějak nepřesvědčila, že kvůli tobě zatne zuby a nějak vezme i to dítě, ale těžko tam pak může být nějaký vztah s dítětem, když ho bere jako přítěž už teď, takže by tahle varianta možná byla i horší. Chlap, který ženskou fakt miluje, tak má pak rád i její děti, už jsem toho byla i svědkem, že fakt měl starost i o „cizí“.
Určitě by tě měl brát s tím, že dítě patří k tobě, pokud to tak neakceptuje, tak je to fakt ztráta času.
@Hellísek @Gladys
Já vím, že on ten pravý není. Napsala jsem to špatně, vídáme se tak jednou za 14 dní, takže o vztahu nemůže být ani řeč. Neberu to, jako že jsem zadaná, protože nejsem, takže jestli si mne někdo bude chtít najít, tohle by neměla být překážka, protože jsem vlastně volná. Ale o to právě jde, já už nechci být..jsem rodinný typ, takže být dva roky sama je pro mě naprosto ubíjející a opravdu cítím, že to začíná být špatné. Jsem věčně smutná a bez nálady, postrádám to, že někomu na mně záleží. Žiju jen pro svoje děťátko a už bych zase chtěla zažít ten pocit probouzet a usínat s někým po boku, řešit obyčejné starosti a radosti všedního života a tak
![]()