Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak dlouho Vás bolel rozchod po delší době vztahu, od kterého jste si mysleli, že bude ten pravý? Důvodem rozchodu nebyly hádky ani neporozumění, byl tam úplně jiný důvod (dítě), proč mě můj milovaný přítel opustil. Jsem na dně, pořád jenom brečím a brečím a mám strašné stavy úzkosti. Jak dlouho to trvá? Máte někdo zkušenosti s nějakými léky nebo s psychologem?
Díky
Ahojky,
můžu jen říct, že to bude těžký, bude to bolet, ale všechno jednou přebolí…nevím důvod rozchodu, ale pokud Ti nějak ublížil, tak Ti nestojí za to, aby jsi se kvůli němu trápila…
Pokud by jsi to nezvládala, tak navštívit psychologa, scházet se s kamarádkama, chodit cvičit atd…existují i Bachovy esence na „zklidnění“
Budu Ti držet palce ať to všechno zvládneš ![]()
ahojky, znám to, pokud to sama nezvládáš, tak určitě zajdi za psychologem, nebude se na tebe nijak dívat špatně a určitě ti pomůže.
já ti můžu pomoci po té psychické stránce, ale léky popřípadě nejsou někdy na škodu.
kdyžtak písni SZ a pokecáme
mne to trvalo rok, bola som fakt down, kludne som bola schopna rozplakat sa kvoli tomu napr. v autobuse a nedalos a to zastavit. Potom sa ma ujal moj buduci manzel a vyliecil ma z toho ![]()
Já dostala „kopačky“ po 4,5 ročním vztahu. Naprosto nečekaně, žádné hádky, žádná nedorozumění, nic, … prostě mi jednoho dnes řekl, že už mě nemiluje …
Byla jsem z toho dost mimo, celý měsíc jsem probrečela a pak jsem si řekla, jestli někdo, kdo mi tak ublížil mi stojí za to, abych se kvůli němu trápila, tak jsem si sama sobě vsugerovala, že nestojí a začala jsem trochu žít. Takže asi měsíc jsem měla ty nejhorší stavy a potom tak další půlrok, co to bolelo, ale už ne tak moc a mohla jsem o tom i mluvit, většinou jsem teda ještě brečela, ale už jen tak, že tekly slzy, nebyl to záchvat breku. Po 8 měsících jsem začala brouzdat na seznamce a proběhlo i nějaké rande.
zapomeneš až s novou láskou ![]()
určo nejlepší je začít ho nenávidět,nezaslouží si už ani jednu tvoji slzu
hlavu vzhůru
jejda to je otázka
![]()
jednou to určitě přebolí ale kdy, to ti nikdo neřekne. Jak dlouho jste od sebe?
Psycholog ti napíše prášky ale pokud nemáš těžké deprese, nebrala bych je. Budeš utlumená a to je horší, než když pláčeš a alespon to ze sebe dostaneš.
Držím ti pěsti, at to přebolí co nejdříve a jsi zase štastná ![]()
Nejhorší byly první tři měsíce, vzapamatovávala jsem se ještě rok, i když už jsem měla nový vztah.
Na psychologa jsem tehdy nemyslela, pomohly kamarádky a chat na internetu.
Ahoj Sabčo, já jsem od přítele odešla po 8mi letech. Také jsem si myslela, že je to On a za mými zády se scházel s jinou. Byla jsem z toho paf, ale moc mi pomohli kamarádi. Kamarádka u které jsem týden bydlela, než jsem si našla podnájem. Podnájem byl s holkou se kterou mi bylo fajn. Najednou jsem si začala užívat zase holčičí život. Začala se malovat, chtěla se líbit chlapům, ikdyž jsem byla uvnitř bolavá. Je to přesně rok, co jsme se rozešli a je to přesně půlrok, co jsem našla svého nynějšího partnera (který mě minulý týden požádal o ruku
Nemůžu přesně říct, kdy mě to přestalo bolet, ale asi nejdůležitější pro mě bylo, že jsem se najednou postavila na své nohy, musela se sama o sebe postarat a zárveň jsem nebyla na nikoho vázaná. Začala jsem si víc vážit sama sebe a stala se ze mě sebevědomější holka. Za to bych asi bývalému měla poděkovat ![]()
Bolet to bude, ale platí zde ohraná, ale pravdivá věta, že čas to zahojí. Přeji ti hodně štěstí a nezapomeň, že důležitá jsi jenom TY a ne někdo, kdo nestojí za to, abys kvůli němu byla smutná.
Holky všem vám moc děkuju, opravdu mi vaše příspěvky pomáhají se s tím vyrovnávat. Pořád dokola si opakuju, že když mě opustil, tak že nestojí za trápení. Snažím si to nějak odůvodnit, proč je to takhle lepší. vžydcky se chvilku cítím lépe, jenomže pak si zase vzpomenu na ty krásný chvíle a je to zase tady.. zoufalství… neexistujou na světě dva stejné lidi. já jsem poprvé v životě našla člověka který byl jako já, byli jsme si tak podobní, všechno bylo nádherny… nikdo už takovej nebude… nevěřím že by existoval někdo lepší, ON byl 95% ideálu. Byly jsme spolu rok ale prožili toho tolik, že už si na vše ani nevzpomínám… chybí mi pohlazení…
…někdy je těžké zapomenout i s novou láskou…ale bolí to míň a míň
Sabčaa píše:
Holky všem vám moc děkuju, opravdu mi vaše příspěvky pomáhají se s tím vyrovnávat. Pořád dokola si opakuju, že když mě opustil, tak že nestojí za trápení. Snažím si to nějak odůvodnit, proč je to takhle lepší. vžydcky se chvilku cítím lépe, jenomže pak si zase vzpomenu na ty krásný chvíle a je to zase tady.. zoufalství… neexistujou na světě dva stejné lidi. já jsem poprvé v životě našla člověka který byl jako já, byli jsme si tak podobní, všechno bylo nádherny… nikdo už takovej nebude… nevěřím že by existoval někdo lepší, ON byl 95% ideálu. Byly jsme spolu rok ale prožili toho tolik, že už si na vše ani nevzpomínám… chybí mi pohlazení…
Nejhorší jsou ty vzpomínky na krásné chvíle, na to, co jsme plánovali, je to jako by mi někdo vzal pevnou půdu pod nohama. dřív jsem nevěděla kam dřív skočit a teď po rozchodu, se celý den vleče a já se bojím pondělka, až budou všichni v práci, co budu sama dělat (jsem letošní absolventka VŠ a práci teprve hledám) Když jsme byly spolu trávili jsme každou volnou chvilku spolu, a když jsme byli odděleně, tak jsme si pořád volali, třeba hodinu večer a několikrát deně jen tak. Teď hledím na telefon a nic, nezvoní, nikdo nezavolá..... a já nemůžu zavolat, popřát dobrou noc, neusímám s klidným pocitem ale spocitem že se ráno probudím, všechno bude zase stát za hovno a zase mi bude ze všeho zle..... je to na draka. blbej život ![]()
Sabčaa píše:
Nejhorší jsou ty vzpomínky na krásné chvíle, na to, co jsme plánovali, je to jako by mi někdo vzal pevnou půdu pod nohama. dřív jsem nevěděla kam dřív skočit a teď po rozchodu, se celý den vleče a já se bojím pondělka, až budou všichni v práci, co budu sama dělat (jsem letošní absolventka VŠ a práci teprve hledám) Když jsme byly spolu trávili jsme každou volnou chvilku spolu, a když jsme byli odděleně, tak jsme si pořád volali, třeba hodinu večer a několikrát deně jen tak. Teď hledím na telefon a nic, nezvoní, nikdo nezavolá..... a já nemůžu zavolat, popřát dobrou noc, neusímám s klidným pocitem ale spocitem že se ráno probudím, všechno bude zase stát za hovno a zase mi bude ze všeho zle..... je to na draka. blbej život
Sabči neutápěj se ve vzpomínkách,je to těžké a ještě bude,ale snaž se koukat na to co je teď a co bude dál,zpět už ne.pořiď si třeba nějaké zvíře se kterým si můžeš pokecat,potulit.a snaž se chodit ven.určo je plno míst kde jsi ještě nebyla ![]()