Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já si tedy úplně neumím představit, jak vypadá flákání se třemi dětmi doma. Mám dvě a nemám pocit, že bych byla nevytížená. Co se rodičovské dovolené týče, já bych rozhodně nebyla proti, aby na ni nastoupil manžel. Xkrat jsem mu to nabízela, vždy to odmítnul. Nutno ale podotknout, že u staršího dítěte jsem pracovala od jeho půl roku na home Office a vracela se do práce v jeho dvou letech a pár měsících. Měla jsem pro něho ale hlídání v rámci rodiny. U mladšího dítěte pracuji celou dobu z domova na zkrácený úvazek. Do práce půjdu, až nastoupí do školky. Tudíž v jeho třech letech. Hlídání v rámci rodiny již není možné a v naší obci není dítě pod tři roky možné vřadit do školky, jesle tu nejsou. Za sebe mohu jen konstatovat, že bez práce, která mě udržuje psychicky v kondici, bych se na rodičovské zcvokla. Nenávidím „mateřské“ shlukování a kvokání na pískovišti. Mám ale pár kamarádek, kterým to vyhovuje. Z mého pohledu je to věcí každého páru, jak to mají nastavené. Každé rodině vyhovuje něco jiného a je třeba najít mezi sebou shodu.
Ono taky by bylo dobré myslet na to, že porodit (a případně kojit) 3 děti je taky zátěž pro tělo matky, tak se jí třeba nechce jít v roce třetího dítěte makat na 8 hodin, když vidí, že by to finančně nedávalo smysl. Když budete pracovat oba, budete si děti akorát střídat a připravíte se o společné aktivity. Chápu tě, že si chceš děti taky užít, tak si sniž úvazek, třeba můžeš nabídnout, ať si vezme 2× - 3× v týdnu hodinku doučování a budete spokojení všichni.
Ja bych do prace sla. O deti se manzel postara bez problemu, financne bychom si pohorsili, ale ne tak, ze bychom ryli pusou v zemi. Problem mam s tim, ze se manzel nepostara o domacnost. Kdyz se stara o deti, nezvladne k tomu uvarit, uklidit. Predstava, ze ja prijdu z prace a nastoupim druhou smenu, se mi dost prici. S muzem jsme to resili, on to uznal, takze tim ta diskuze skoncila. Navic on nevstane v noci - vyzkouseno. Syn ho nevzbudi. Takze ja bych fungovala v noci, po odpolednich uklizela a varila na druhy den, aby se manzel mohl realizovat s detmi. To mi prijde dost nefer. U nas je ta otazka otevrena, protoze muz by na RD sel taky rad, ale prvni teda musi zmenit sve nastaveni…
@VitaminC píše:
Ja bych do prace sla. O deti se manzel postara bez problemu, financne bychom si pohorsili, ale ne tak, ze bychom ryli pusou v zemi. Problem mam s tim, ze se manzel nepostara o domacnost. Kdyz se stara o deti, nezvladne k tomu uvarit, uklidit. Predstava, ze ja prijdu z prace a nastoupim druhou smenu, se mi dost prici. S muzem jsme to resili, on to uznal, takze tim ta diskuze skoncila. Navic on nevstane v noci - vyzkouseno. Syn ho nevzbudi. Takze ja bych fungovala v noci, po odpolednich uklizela a varila na druhy den, aby se manzel mohl realizovat s detmi. To mi prijde dost nefer. U nas je ta otazka otevrena, protoze muz by na RD sel taky rad, ale prvni teda musi zmenit sve nastaveni…
U nás by to bylo úplně stejne a předpokládám ze u zakladatele taky.
Já na tom ideálním západě žiji, a zas takový, jak si to asi představuješ, to tu taky není. Rodičák je standardně do dvou let dítěte (eventuálně zkráceně na rok), a pak holky chodí tak na jeden den/ max dva dny v týdnu do práce, aby jim z toho doma nehráblo. Že by se tu chodilo v roce dítěte na plňáč, a děcko do jeslí, no to jen fakt výjimečně v sociálně slabých rodinách, a ještě si o tobě špitají, že jste asi na mizině a děti chudáci. Doma zůstává obvykle ten, kdo míň vydělá, protože prostě logika
@white_stallion píše:
Ahoj všichni,na tohle fórum už se chodím občas koukat pár let, je to docela zajímavá psychologická sonda a taky člověk dost dobře zjistí, čemu se má ve vlastním vstahu vyhnout
Ale teprve teď po několika letech mě něco zajímá natolik, že mě to donutilo se zaregistrovat.
Je mi 33 let, manželce 31, jsme spolu 7 let a máme 3 děti (5, 3, 1 rok). Manželka je na rodičovské, já pracuju (jak ostatně asi většina z vás předpokládá). První z dětí bylo neplánované, ale rychle jsem zjistil, že je to přesně to co v životě chci. Jelikož pracuju ve vývoji softwaru, měl jsem možnost ještě před pandemií přejít na homeoffice, trávit většinu dne s dětmi, a případné pracovní resty dohánět večer když děti usnuly. Péče o děti (a o manželku samozřejmě taky) mě maximálně naplňuje, ať už se společně něco učíme, vaříme nebo jdeme na horolezecký výlet. S manželkou máme krásný vztah a žijeme jeden pro druhého.
A teď k tomu problému: už nějakou dobu manželce navrhuju, že bych místo ní rád na rodičovskou, ale nikdy z toho nic reálného nebylo - jelikož jí se do práce (pro mě pochopitelně) nechce. Je pravda že by vydělávala cca 4-5× míň než já, ale kdybych si já nechal třeba půl úvazek a pracoval po večerech, finančně bysme nestrádali.
No a z toho mám pocit takové vnitřní nespravedlnosti, ona si užívá mateřskou dovolenou (a jo, je to dovolená, zkusil jsem si to i několik měsíců v kuse když byla manželka nemocná). Nejsem vlastně ani tak naštvaný na manželku, jako na tenhle ****středověký systém**** který u nás v ČR máme - všude na západ od nás je to absolutně normální jít třeba v roce dítěte někam na pár hodin denně do práce, s tím že doma vypomáhá často právě manžel.
Tak co vy na to, máte nějaký recept, jak jí do nějaké práce nenápadně (a hlavně bez konfliktů) dostrkat?Nečekám nějakou zázračnou radu, spíš mě zajímá jak se k téhle situaci ve 21. století české ženy, a nakonec i muži, staví.
Tak prodej hrad, zapřahni mezka a odejdi do Frank, ty vole.
Já se těšil, že si tady kolektivně zanadáváme na nějakou línou lemru, která už je doma patnáctý rok a ono nic. Že já jsem sem lezl ![]()
Můj muž kdysi také nadhodil možnost, že by eventuálně zůstal na rodičákus s dětma. Pak jsem v rámci hubnutí poporodních kil měla úraz na kolečkových bruslích a absolvovala plastiku kolenních vazů. Po hospitalizaci, hojení a rehabilitaci už to téma nikdy neotevřel.
Ja myslim, ze je nejlepsi, kdyz se rodice jako par dohodnou na modelu, ktery bude obema vyhovovat. Pripadne najdou komromis prijatelny pro oba. Ja si treba chodila 1 az 3 odpoledne odpocinout od ditete/deti do prace. Manzel delal na plno. Vsichni spokojeni a uplne jsem z procesu na dlouho nevypadla. Castecny uvazky mi prijdou super a v klidu i v kombinaci, ze je maji oba, kdyz to ekonomicky jde a taky i po RD. Ten model, ze je dite do 3 let jen s maminkou a hned pak 8 hodin ve skolce mi neprijde idealni.
@white_stallion ja byla doma 18 mesicu, chlap pul roku (zahranici). Nam to vyhovovalo. Ale kdybych do prace jit nemusela, nejdu, vyhovovalo mi to vic doma, protoze jsem dosla domu a doma me cekaly dve deti a neporadek. Ale bylo to mnohem lepsi, nez kdyz pracujeme oba
Příspěvek upraven 20.12.21 v 07:41
@white_stallion píše:
Hele upřímně, Ty by sis vážila manžela nebo přítele, kdyby neměl žádnou práci, žádnou si nehledal, a o nic kromě rodiny se v životě nesnažil? I když byste měli jinak peněz dost?Jak chápu že každej to má v životě hozený jinak, ale já tohle samozřejmě chci vidět i u manželky (a ona sama samozřejmě taky, jen ne teď rovnou). Rozhodně nechci doma žádnou hospodyni nebo kuchařku, uvařit a uklidit si umim sám.
A vyhonit si taky pravděpodobně umíš, ale to ses potom nemusel ženit a naflákat si tři děcka. Podívej, až se ti manželka bude ve čtyřech letech dítěte cukat, tak ti poskytnu plnou podporu. Ale do té doby je tu nějakej nárok, kterej tvoje manželka chce využít. Vstup do politiky, udělej reformu, následně jí čtvrtý dítě a můžete si to udělat jak chcete respektive chceš.
Jen abychom předešli zbytečným osočováním, tenhle systém, kterej tu máme je dlouhodobě neudržitelný a já s ním taky úplně nesouhlasím. A nemám rád, když si některý matky stěžují, že rodičovská je krátká a rodičák malej (a zažil jsem jich dost, právě z řad opravdových nemakačenků). Na druhou stranu taky nemám rád, když někdo za každou cenu dělá ze země, ve které žiju středověkou díru, jen aby si připadal světově. Ale tyhle věci jste měli mít vyřešený tak nejpozději tři měsíce poté, co jsi to v posteli nestihl.
@matkabagristy píše:
Ja do prace na castecny uvazek brzy sla. Ale jsem skutecna ucitelka. Nez nekdo zacne trollit, mel by si zjistit zasadni informace. S bc. muze tak do skolky.
Jo, to je takový oficiální šmé. Ve skutečnosti už v některých školách učí pomalu i instalatér, kterej tam přišel prošťouchnout hajzly, jakej je nedostatek učitelů.
@white_stallion píše:
Ahoj všichni,na tohle fórum už se chodím občas koukat pár let, je to docela zajímavá psychologická sonda a taky člověk dost dobře zjistí, čemu se má ve vlastním vstahu vyhnout
Ale teprve teď po několika letech mě něco zajímá natolik, že mě to donutilo se zaregistrovat.
Je mi 33 let, manželce 31, jsme spolu 7 let a máme 3 děti (5, 3, 1 rok). Manželka je na rodičovské, já pracuju (jak ostatně asi většina z vás předpokládá). První z dětí bylo neplánované, ale rychle jsem zjistil, že je to přesně to co v životě chci. Jelikož pracuju ve vývoji softwaru, měl jsem možnost ještě před pandemií přejít na homeoffice, trávit většinu dne s dětmi, a případné pracovní resty dohánět večer když děti usnuly. Péče o děti (a o manželku samozřejmě taky) mě maximálně naplňuje, ať už se společně něco učíme, vaříme nebo jdeme na horolezecký výlet. S manželkou máme krásný vztah a žijeme jeden pro druhého.
A teď k tomu problému: už nějakou dobu manželce navrhuju, že bych místo ní rád na rodičovskou, ale nikdy z toho nic reálného nebylo - jelikož jí se do práce (pro mě pochopitelně) nechce. Je pravda že by vydělávala cca 4-5× míň než já, ale kdybych si já nechal třeba půl úvazek a pracoval po večerech, finančně bysme nestrádali.
No a z toho mám pocit takové vnitřní nespravedlnosti, ona si užívá mateřskou dovolenou (a jo, je to dovolená, zkusil jsem si to i několik měsíců v kuse když byla manželka nemocná). Nejsem vlastně ani tak naštvaný na manželku, jako na tenhle středověký systém který u nás v ČR máme - všude na západ od nás je to absolutně normální jít třeba v roce dítěte někam na pár hodin denně do práce, s tím že doma vypomáhá často právě manžel.
Tak co vy na to, máte nějaký recept, jak jí do nějaké práce nenápadně (a hlavně bez konfliktů) dostrkat?Nečekám nějakou zázračnou radu, spíš mě zajímá jak se k téhle situaci ve 21. století české ženy, a nakonec i muži, staví.
Tak za prvé, není to dovolená a tvé ženě je určitě jasný, že by přišla z práce a další sichta by ji čekala doma. Za druhé nosila ti 3 děti, jako myslíš si, že těch 9 měsíců je prochazka růžovým sadem? A v tomhle jsem asi konzerva, ale zastávám názor, že chlap se má o rodinu postarat. A dítě ty první 3 roky fakt potřebuje hlavně mámu, táta s dětmi rád blbne, ale na učení je dle mého nazoru praktičtější a trpelivejsi máma.
V Německu chodí otcové po roce na 2 měsíce na rodičák. Beru to jako plus, ale myslím, že stačí
taky je strop pro dávky, takže my to třeba nevyužili, protože by nám to nedalo ani na celý nájem.
Jinak ohledně toho flákání, dítě mám od necelých 2 let ve školce, ale do práce stejně nemůžu, jelikož je stejně pořád víc doma než tam. Celý podzim byl nemocný, teď zase zavírají průběžně školku z jiných důvodů a když nemáme babičky ani nikoho na hlídání, tak to prostě jinak nejde, manžel fakt aby byl přes den s dětma a večer pracoval, to by fakt nefungovalo
On na tu práci taky potřebuje trošku přemýšlet a ne mít večer vymleto z dětí
@white_stallion píše:
Hele upřímně, Ty by sis vážila manžela nebo přítele, kdyby neměl žádnou práci, žádnou si nehledal, a o nic kromě rodiny se v životě nesnažil? I když byste měli jinak peněz dost?Jak chápu že každej to má v životě hozený jinak, ale já tohle samozřejmě chci vidět i u manželky (a ona sama samozřejmě taky, jen ne teď rovnou). Rozhodně nechci doma žádnou hospodyni nebo kuchařku, uvařit a uklidit si umim sám.
A co chceš? Jako jaká pozice je pro tebe dostačující na to, aby ti to imponovalo, když jsi naštvaný, že tvoje žena se stará už 7 let o děti a nejmladšímu je rok??? Představoval by sis ředitelku středně velké firmy nebo přednostku ústavu pro jadernou fyziku?
Tobě asi patrně nedochází, že jako ty nepotřebuješ paní na úklid, tak ona po nástupu do zaměstnání nebude potřebovat pana kasičku.
Možná by to zvládla s někým, kdo by ji nevnímal jako ženu, co se válela 10 let doma s 3 dětmi, ale jako člověka, na kterému mu záleží a kterému nezávidí.
Možná nakonec skončíš u střídavky s 3 dětmi a žena si odpočine a uspořádá si život podle svých představ. Nebyla by ani první a ani poslední.