Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak mít lepší budoucnost?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
27.7.18 21:07
Mne pripadas ted uz dost zodpovedna, zrejme poucena, to je dobre. Psycholog neuskodi, to bych nezavrhovala, to klidne zkus.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.7.18 21:10
Dětství je sice základ, ale nejde na něj svádět všechno. Ty partnery si přece vybíráš sama. Mě rodiče bili a nedávali mi najíst, ještě mi denně nadávali, že jsem šeredná jak noc a podobný lahůdky. Prvního kluka jsem měla v sedmnácti - ošklivý alkoholik, který mi denně hustil do hlavy jak nestojím za nic a mám být ráda že ho mám, že je se mnou jen z lítosti, byla jsem s ním z vděčnosti, zamilovaná jsem do něj nebyla. Po půl roce jsem ho pustila k vodě. Dalších pár kluků se ke mně taky chovalo jako k hadru. První velká láska byla pecka - nadával mi do hnid, vší a větších hospodářských zvířat i pohlavního orgánu, zakazoval mi kamarády, i nějaké to hrubší fyzické zacházení proběhlo. Po dvou a půl letech mi dal kopačky jen aby mohl mít jiné, nicméně mi dál vykládal jak jsem nevděčná a nestojím za nic. Když jsem se sebrala řekla jsem si, že teď chci super chlapa a nic míň neberu. A mám tři a půl roku skvělého chlapa, nikdy na mě nekřičel, nikdy by mi neřekl nic vulgárního, nikdy by na mě nesáhl, nekouří, nepije, chová se ke mně úžasně. Mám kamarádku která si prošla peklem, vyloženě chodila od chlapa zbitá jak žito a udělala si s ním tři děti, nakonec utekla a dneska má taky úžasného chlapa. Protože si uvědomila vlastní hodnotu a toho úžasného chlapa umí ocenit.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.7.18 21:29
Anonymní 2 To je skvělé 
To se tak hezky čte..
Mě nikdy partneři fyzicky neubližovali,řekla bych jen,že jsem byla vždy až příliš tolerantní a oni toho jen zneužívali..navíc jsem od puberty měla pocit,že musím být ve všem lepší..pořád jsem sama sobě(nebo někomu?) chtěla něco dokázat…a bohužel jsem to přenesla do partnerství..možná jsem jim chtěla dokázat,že jsem lepší než oni? Že zvládnu všechno? Oni pak nemuseli nic..
Anonymní v por.1 
Děkuju..myslíš,že se dá tohle řešit u psychologa přes obvodní? Jsem připravena do toho dát nějaké peníze,ne však tolik,aby mi to překazilo me šetření na bydlení.. Ale cítím,že si potřebuji utřídit své myšlenky…
- Citovat
- Upravit
27.7.18 21:38
@Anonymní píše:
Anonymní 2 To je skvělé
Mě nikdy partneři fyzicky neubližovali,řekla bych jen,že jsem byla vždy až příliš tolerantní a oni toho jen zneužívali..navíc jsem od puberty měla pocit,že musím být ve všem lepší..pořád jsem sama sobě(nebo někomu?) chtěla něco dokázat…a bohužel jsem to přenesla do partnerství..možná jsem jim chtěla dokázat,že jsem lepší než oni? Že zvládnu všechno? Oni pak nemuseli nic..
Anonymní v por.1
Ja nebyla anonymni, nemam duvod. No, psycholog musi sednout, na pojistovnu to bude na dlouho a s nejistym vysledkem, pokud tedy nemas nekoho, kdo ti rozumne poradi, jak to je u vas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.7.18 21:52
@mroe omlouvám se,špatně jsem četla..
S tím psychologem jsem to tušila..přemýšlela jsem i nad různými „kouči“,jen mi to přijde tak trochu jako móda tohle povolání…a navíc bych se nedoplatila…
- Citovat
- Upravit
27.7.18 21:56
Kouci nevim, to mi takz prijde ponekud modni. Ale psycholog ti mozna pomuze, resp. mozna si uvedomis veci, ktere nevidis.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.18 00:05
Jednoduchá rada jak mít lepší budoucnost, makat na ní neustále a začít můžeš se vším vlastně ihned. Žiješ jen jednou, tak si to uvědom.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Hezký večer holky,
Jsem po rozchodu(rozchod v listopadu 2017,mimo společne bydlení od února letošního roku) s dlouholetým partnerem (7let). Máme spolu 5 letého syna.
Nikoho aktivně nehledám..soustředím se na sebe a syna. Na nasetreni peněz na bydlení (kauce a první najmy). A taky poslední dobou na to, jakým způsobem jsem si doteď vybírala partnery.. Bohužel musím říct, že dost nezodpovědně.. Samí skoro alkoholici, kteří mají dluhy a kteří mě v afektech dokázali dost urážet.. Proč si je vybírám?
Jsem z rozvedené rodiny..můj otec o mě nikdy neoplýval zájmem..vychovávala mě mamka, která to neměla vůbec jednoduché..
A teď si prožívám její život..ziji u rodičů i s malym a šetřím každou korunu, abychom se měli co nejlépe.. Naštěstí jsem si ale nevybrala zas tak „nezodpovědného“ tatínka a tak každý druhý víkend jsou spolu se synem.
Zamýšlím se nad tím, jak sama mohu „změnit“ své myšlení a výběr partnera pro život..zajít za psychologem a rozebrat s ním sve dětství? Má to smysl? Zkousela to některá z vás? Co nějaké knížky? Vím, že jsme každá originál, jen mě zajímají zkušenosti vás..
Možná si jen ten život budu muset projít stylem pokus-omyl…jenže se synem se mi do těch omylu nechce..
Omlouvám se za možná dost otravne plky..
Diky za anonym, pro mě celkem citlivé téma a mám tu známé.