Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Najdi prvně sama sebe, nauč se být sama a spokojená. Jak už tu bylo mnohokrát řečeno - láska většinou přichází, když ji nečekáš a nic moc pro to neděláš. Taky si tě najde, až bude čas ![]()
Neboj se internetový seznamky, to je předsudek. Seznamuje se tak nejmíň polovina párů, no možná spíš víc. V Německu snad 80%
Celkem toho člověka poznáš, když si dlouho budete psát. Jen se musíš přebrodit těmi nevhodnými partnery. Doporučuji seznamku Štěstí ![]()
Taky se přidávám. Čím víc člověk něco chce, tím se míň daří. Začni užívat života, ne čekat a hledat. A ten pravý se časem najde sám. Uvidíš.
Jak píšou holjy, nehledej a užívej si ten čas co má sama se sebou a pro sebe
ono je dost možný, že když nezvládneš být jen se sebou, budeš pak sama i ve vztahu a to je trochu horší situace…
Známá si před lety našla v pokročilejším věku prima chlapa přes seznamku. Ale přes takovou tu luxusnější, placenou. Někde jsem četla, že bývalá poslankyně Kristýna Kočí si přes seznamku našla manžela a teď v tomto oboru oba podnikají
. Vydrž, kdo hledá, najde!
@Anonymní píše:
Dobrý den Holky. Potřebuju radu. Už to opravdu nedávám. Jsem už rok a čtvrt po rozchodu po 8 letech. Vadí mi samota. Nevím jak jí změnit. Partnera hledám všude, kde se dá a pořád neuspěšně. Internetové seznamky se bojím. Je mi 27 let. Jak to změnit. Děkuji za odpovědi
proc ti vadi samota?
Z vlastní zkušenosti - nezatracuj sebebláznivější možnost se seznámit. Já se seznámila tak absurdně, že bych to nikdy nečekala
. Vypisovst to tu nebudu, ale prostě se neboj chytit příležitosti.
Jinak, jak už zaznělo, nejdřív se smiř se samotou, přestan hledat a hlavně neber hned toprvní, co se naskytne jen pro to, abys nebyla sama ![]()
Měla bych připomínku k těm radám, přestat někoho hledat. Jsem skoro čtyři roky po rozvodu. Nejdřív jsem prohlížela seznamky, ale nějak mi všichni chlapi vhodné věkové kategorie přišli jak můj bývalej. Tak jsem se tomu rozhodla dát čas a nehledat, vždyť ona přece láska přijde sama, když ji člověk nehledá… no, po těch čtyřech letech můžu říct, že ke mně by mohla přijít jedině tak, že by se za mnou statečně probila přes velmi pevnou obranu. Protože čím déle jsem sama, tím menší chuť mám s někým být, tím větší mám strach z toho, že bych snad, nedej Bože, s někým musela jít na rande, tím víc se mi příčí představa, že zas budu muset kolem nějakýho chlapa lítat, nebo ho dokonce zase živit (protože on veškeré peníze vrazí do dětí z první rodiny… holt už nemám věk na to, abych koukala po mladých kolouškách a o starouše s dospělými dětmi taky nestojím). Což se tohle všechno zároveň nevylučuje s tím, že mi někdo chybí a že samota mě tíží.
Dneska si říkám, že možná jsem udělala chybu, že jsem hledání vzdala a rozhodla se čekat, protože čekání mi přináší jenom čím dál tím větší uzavírání se před možnými partnery a čím déle to trvá, tím víc jsem si jistá, že tu hranici k seznámení se už nedokážu překročit. Jinak tedy po rozvodu žiji daleko víc společenským životem, než jsem žila nejenom v manželství, ale i za svobodna.
inko ABC
@Anonymní píše:
Měla bych připomínku k těm radám, přestat někoho hledat. Jsem skoro čtyři roky po rozvodu. Nejdřív jsem prohlížela seznamky, ale nějak mi všichni chlapi vhodné věkové kategorie přišli jak můj bývalej. Tak jsem se tomu rozhodla dát čas a nehledat, vždyť ona přece láska přijde sama, když ji člověk nehledá… no, po těch čtyřech letech můžu říct, že ke mně by mohla přijít jedině tak, že by se za mnou statečně probila přes velmi pevnou obranu. Protože čím déle jsem sama, tím menší chuť mám s někým být, tím větší mám strach z toho, že bych snad, nedej Bože, s někým musela jít na rande, tím víc se mi příčí představa, že zas budu muset kolem nějakýho chlapa lítat, nebo ho dokonce zase živit (protože on veškeré peníze vrazí do dětí z první rodiny… holt už nemám věk na to, abych koukala po mladých kolouškách a o starouše s dospělými dětmi taky nestojím). Což se tohle všechno zároveň nevylučuje s tím, že mi někdo chybí a že samota mě tíží.Dneska si říkám, že možná jsem udělala chybu, že jsem hledání vzdala a rozhodla se čekat, protože čekání mi přináší jenom čím dál tím větší uzavírání se před možnými partnery a čím déle to trvá, tím víc jsem si jistá, že tu hranici k seznámení se už nedokážu překročit. Jinak tedy po rozvodu žiji daleko víc společenským životem, než jsem žila nejenom v manželství, ale i za svobodna.
inko ABC
tak uz ses naucila zit sama, to taky neni zly.
@Mango_Lassi píše:
tak uz ses naucila zit sama, to taky neni zly.
To je sice bezva, ale nejsem masochista, abych jásala nad představou, že polovinu života protrpím osamělá. Jenže po čtyřech letech samoty mám z dalšího vztahu fakt spíš hrůzu, i když mi někdo chybí. Přijde mi, že nejvíc otevřená novému vztahu jsem byla po rozvodu, kdy jsem byla zraněná… a tím, že jsem ho tehdy nenavázala, jsem mu jednou pro vždy přibouchla těžké dveře, na jejichž otevření mi teď už chybí síly.
inko ABC
Asi jako čím dýl je někdo registrovaný na pracáku, tím větší obtíže pak má najít si zase další práci a znova se zapojit do pracovního procesu.
inko ABC
Zakladatelka - já se spíš bojím, kdo na to rande přijde. Už podle těch fotek mi přijdou internetoví kluci divní. Většinou koukám na oči nebo hodně nezvhlední. Kuřáci a alkoholici.
Tak zkus oslovit někdy někoho sama, kdo se ti bude líbit. Jen se zeptat najestli by šel na kafe. Akorát nesmíš být zklamaná, že tě prvních pár odbyde, protože jsou zadaní.
Dobrý den Holky. Potřebuju radu. Už to opravdu nedávám. Jsem už rok a čtvrt po rozchodu po 8 letech. Vadí mi samota. Nevím jak jí změnit. Partnera hledám všude, kde se dá a pořád neuspěšně. Internetové seznamky se bojím. Je mi 27 let. Jak to změnit. Děkuji za odpovědi