Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Podle mě se na to myslet nedá. Zkus se neupínat abys pak nebyla další ms sklamaná. Ale je jasné že si člověk během milování na to spomene. U nás je to ještě tak, že to musím plánovat aby se to případné otěhotnění vůbec zdařilo, takže je nemožné na to nemyslet. Přeji ať není čekání dlouhé.
Ahoj, nejde se mi z práce přihlásit, takže tady HankaB.
Rady typu nemyslet na to mi přijdou naprosto uchylné. Ono to funguje dokonce obráceně - čím víc nám někdo bude říkat, ať na to nemyslíme, tím víc na to myslet prostě budeme. To je zákon.
Taky jsem snažilka, už 8. cyklus (po samovolném potratu), dnes jsem si dělala nedočkavě test (mám prsa jak balony), ale nic. Ale třeba je brzy, ta prsa mi říkají, že by snad …
Prý je fajn jet na dovolenou - ale když člověk jede, stejně na to myslí. Takže spíš se nestresovat od MS k MS a čekat, že to přijde spíš později - pak to možná krapet pomůže.
Každopádně držím palečky!
HankaB
Ále, klidně na to při milování mysli.
Vědomí, že se nemilujete „jen tak“ - sobecky - jen pro vlastní potřebu - ale pro vše krásné budoucí (nevím jak to přesně vyjádřit
) - to přeci dává tělesné lásce úúúplně jiný rozměr! Ten pocit, že teď spojuješ „příjemné s užitečným“ - kolikrát za život se Ti to podaří? Tak si to užij!!! - Nejhorší je mít špatné svědomí, to nepomůže ani lásce ani dětem…
Ať se daří! ![]()
stopr souhlasím s Elindou, milování za účelem je prostě o něčem jiným, nádherný, povznášející…tudíž při TOM na to klidně myslet, ale s blížící se MS si radši rozplánovat a rozlítat den…to jsou ty nejhorší dny, řekla bych…
Hodně zdaru
niKi
Taky bych řekla, že není až tak divné myslet při milování na to, že chci otěhotnět. Ale ty dny po, když čekáš, jetli to vyšlo, jsou nekonečné a maji aspoň 48 hodin. Nebo víc?
Ahoj, tak my jsme se snažili 2 roky a rady typu - nemysli na to - jsem opravdu milovala
. To vážně nejde, když něco tak moc chceš, tak na to prostě myslíš ve dne v noci. Nakonec jsme si naplánovali báječnou dovolenou s tím, že tam by se to třeba mohlo podařit. No a když jsme se vrátili, tak jsme zjistili, že jsme byli tři už když jsme tam odjížděli
. Možná, že nám trošku pomohl ten shon před dovolenou, jeli jsme totiž na poslední chvíli, a třeba jsem na to opravdu až tolik nemyslela, a nebo to tak prostě mělo být. Úžasná byla reakce mého přítele, když se to dozvěděl - říká - tak to jsme těch 40 tisíc mohli ušetřit
.
Ahojky,
víte já měla kolem sebe samé extrémy… Někomu se to povedlo hned, někdo musel dva roky čekat. Zažila jsem jak se jedné kamaárkdy každý měsíc téměř každý ptal tak co už? Proto sjem si dala za úko, že o svém snažení ve svém okolí pomlčím, utrousila jsme to jen před těmi, o kterých jsem si myslela, že mi tohle dělat nebudou. Bohužel, našly se takové.......A rady typu nesmíš na to myslet, jsem už taky slyšela, dokonce od dívčiny jež se snažila dva roky............... Nemyslet na to je fakt hloupost, první cylus jsem se tak usilovně snažila na to nemyslet, až jsem z toho byla akorát nervozní a pořád jsem jen myslela na to, že na to myslím a tak to nepůjde. Nakonec jsme se s manželem zasmáli té teorii, neplánovaně otěhotnět s plánovaným dítětem, dělat že miminko vlastně „neděláme“ to nejde, když perioda přišla, dky měla a já se zbavila pocitu smutku, radovala jsem se, že mi cyklus i povysazení HA funguje jak má, žádné zpoždění nic..... Na to mi jedna těhule před kterou jsem to taky utrousila řekla : Nic jo?
No tak to se příště musíte víc snažit
Vytočila mě takovým způsobem, že jí za to musím poděkovat. Protože mi tehdy plnou vahou docvaklo, že tomu neporučím, že všechno má svůj čas a i když se budu stavět třeba na hlavu, tak to neovlivním, můžu tomu pomoct ale prostě to nezávisí jen na mně a manželovi. Přijde to až to přijde a já nechci aby se můj život změnil tak brzy za honbou těhotenství, ano až to nepůjde rok, prosím můžem to začít řešit, do té doby bych si ale chtěla užívat manžela, volnosti a všeho co se s příchodem dětátka změní. Hlavně to že na to nebudete myslet vám taky nezaručí, že otěhotníte, to prostě bude až to bude. Tenhle přístup to ani mně nezaručí, zaručí mi akorát to, že „čekání“ na miminko, pro mě nebude jako dlouhá noční můra, vím, že po každé další MS to bude těžší a těžší znovu si navodit pozitivní náladu, chuť do života, nepropadnout depresím a beznaději, ale určitě se o to nepřestanu snažit. Nakonec nic netrvá věčně
Držím všem moc moc palce
no, já bych tyhle úvahy o početí a myšlení na to nesměřovala k tomu nemyslet na to, že se snažíme o miminko, ale spíš se připravit na skutečnost, že to opravdu hned nepůjde, že se můžou přihodit i nehody a nechat všemu volný průběh. absolutně „úchylné“ (omlouvám se, jestli se někoho dotknu) mi připadá měření bazální teploty, sledování ovulace a milování se pouze v těcho termínech atd. to je pak opravdu honba za těhotestvím, která udělá ze života peklo. pravda, já jsem ten případ, kdy to šlo okamžitě po vysazení HA. já jsem teda ale počítala, že to ještě tak půl roku nepůjde, protože jsme kupovali byt a ten měl být k předání v květnu (těhu jsem nakonec byla už od začátku ledna), takže jsem plánovala, že se v klidu přestěhujeme, u:,–(íme a přijde miminko. nakonec jsme se stěhovali, když jsem byla na konci 7. měsíce a na rizikovce… ale zvládlo se všechno.
takže já opravdu radím počítat spíš s tou horší variantou
pak už člověk může být jedině příjemně překvapen ![]()
Milá Nozu,
víš, tobě se to řekne, když jsi otěhotněla hned, ono něco jiného je počítat s horší variantou a něco jiného je když se ti po 12 měsících snažení dostaví MS. Nezlob se, ale tady platí přesně pořekadlo, že po bitvě je každý generál. O měření bazální teploty jsem se nikdy nezajímala, ale když jsem vy:,–(ila HA a vzpomněla si jak nepravidelný cyklus jsem mívala a představila si, jak každý měsíc čekám 5. 8 ale i 12 dní na MS, tak se mi to vůbec nelíbilo. Zjistila jsem, že při měření BT budu vědět jak dlouhá je druhá fáze mého cyklu a tudíž dojde li k ovulaci budu vědět že třeba za 12 dní by měla MS přijít, takže žádné zbytečné trápení. Nehledě na to, že po delším braní HA vůbec k ovulaci nemusí dojít a to až po dobu 6 měsíců, takhle dotyčná může přijít na to, že vlastně ještě tělo není úplně O.K. a nebude se stresovat že se nedaří. Spousta žen si ji měří z obdobných důvodů. S manželem si ale milování neplánujeme, když se nám chce tak se nám chce, ale třeba přítel mé sestry jezdí kamionem a celý týden je pryč, takže mi věř, že pro ni bylo důležité vědět kdy má plodné dny, jinak by se taky mohli snažit tři roky a třeba tahle bazální teplota ti je zjistí daleko spolehlivěji než nějaké počty, protože tělo se počty moc neřídí.
Přeji ti krásný den
Hlavně si prosím Nozu nemyslete,že to myslím špatně nebo na Vás nějak útočím, to ne. Sama se snažím teprve chviličku, řekla bych že se mi daří být celkem v pohodě, od začátku počítám s tím, že to bude nějakou dobu trvat, takže to tolik neřeším. Ale byla jsem svědkem toho jak se snažily 2 roky, 1,5 a to už s psychikou dokáže zamávat, když každý měsíc slyšíte otázku tak co už? Přesto že to ví jen pár lidí. U každé ženy je to jinak, jendé pomůže nevědomost jiné zase že pochopí pochody svého těla, myslím že každý by si to měl zařídit tak aby byl v psychické pohodě, že by ženy neměly zapomínat, že existuje ještě něco jiného než snaha otěhotnět a měly by žít normálně a snažit se i o něco jiného (třeba se něco nového naučit, změnit účes cokoliv je lepší než nicnedělání)
Má sestra se snažila něco málo přes rok, už z toho byla smutná, do té doby nekoumala plodné dny nic, pak si to ale vypozorovala, naplánovala podle toho dovolenou a ted za měsíc bude rodit. Samozřejmě, že hlavní slovo měla příroda, ale občas je potřeba jí napomoct. ![]()
Ahoj Havlice, říkala jsem si, jak tady všichni Nožu rozcupujou a byl tu klídek. Napsala jsi to dobře.
Milá Havlice, stejně tvůj klid a trpělivost obdivuju, já se nervuju jako blázen a to se nesnažíme dlouho (terpv dva měsíce). Vždycky jsem si myslela, jak všechno zvládám, stres v práci, práci po večerech, domácnost, manžela… Vždycky se mi všechno povedlo. Měla jsem v životě štěstí. A najednou narážím na situaci, kdy mi všechno, vlastně vůbec nic, nejde, a přitom k tomu není důvod. Omezila jsem práci, snažím se jíst zdravě, cpu se těhotenskými vitamíny. Víme přesně, kdy mám ovlulaci a že ji skutečně mám, a nic.
A ten sex stojí fakt za prd, když to člověk dělá, protože musí. Mám čtyři dny před MS a jsem nervní, dokážu myslet jen na to jediné. Samozřejmě, že dnešní test byl negativní, je brzo. Hledám na sobě každou známku těhotenství. Fakt blázním.
Straší mě právě to „co když se budeme snažit dva roky?“. Kamarádka, které se narodilo miminko v lednu, se snažila s přítelem 5 let, než se to povedlo. To mi bude skoro 36, to je hrozně pozdě…
Udělala bych úplně cokoliv, aby se to povedlo. Nemyslet na to prostě nedokážu.
Milá Petro rozumím ti, ani nevíš jak. Já vy:,–(ila HA teprve v prosinci, byla jsem v pohodě do doby než mi kolegyně začala říkat, no ty seš jasná, určitě jsi těhotnákdyž sjem řekla, že bych chtěla shodit ty čtyři kila co jsem nabrala za tukala si na čelo, ted jo když chceš otěhtonět, třeba už jsi těhotná a tak jsem čekala.......... No MS přišla přesně na den a mně tekly slzy, manžel mně objal a řekl mi, že to přeci nic neznamená, je to jen první měsíc.. Kolegyně v práci suše konstatovala, že se příště musíme víc snažit, to mně fakt dopálilo a odtud pramení můj aspoň trochu klid. O tom, že chceme miminko, ví jen málo lidí přesto někteří předpokládali, že sem mladí, zdraví, mně pan doktor dokocne pochválil, že vše je víc než lépe na mimi přiraveno u mě v bříšku, takže všichni předpokládali, že to MUSÍ být hned. Víš, můžeš si naplánovat a zvládnout cokoliv, kariéru, nákupy, zařízení bytu, záleží to na nás ale otěhotnění? Tady jsme malými pány, tady to nezáleží jen na nás a i když se budeme stavět na hlavu tak tím ničemu nepomůžeme. Řekla jsem si, že rok netrvá věčně a pak přijdou na řadu vyšetření, je tu ještě pokrokové umělé oplodnění atd. Budto ten rok prožiju a nebo ho budu přežívat jako nervák a až nakonec 11 měsíc třeba otěhotním, tak si poklepu na hlavu a budu si vyčítat co věcí jsem ještě mohla stihnout, místo abych seděla doma a klepala se co když.....
Ted si někdo může myslet, tak ta je vpohodě tý se to určitě povede
ale kdepak ani to mi nezaručuje, že brzy budu těhu, zaručuje mi to jen to, že se mi na to bude lépe čekat.
A myslet na to? Proč né, patří to k tomu, ale nechci tím žít, nechci si nedát víno protože bych MOHLA být těhotná, nechci nezkoušet cvičit protože bych mohla být těhotná, nechci si nekupovat těsné oblečení, protože co když brzo budu těhotná...........Žiju a plánuji si život tak jako bych prostě zatím těhotná být neměla, ale myslím si na to třeba 1000× denně, samzřejmě se snažím neužívat zbytečně prášky, beru listovku se železem a B12, protože HA tohle celou dobu snižovala. Jeden doktor mi jendou řekl, že první 3 týdny těhu platí bud všechno nebo nic,takže žít jako těhotná ač těhotná nejsi je trošku zbytečné, pokud se tak ale cítíš líp tak proč ne.
Já si začla minulý cyklus měřit BT, když už uplynul asi 20 den cyklu, usoudila jsem že ještě po vysazení HA neovuluji, tak jsem nad tím mávla rukou, měřila jsem dál abych viděla jestli před MS teplota klesne nebo bude stejná a světe div se 22 den cyklu teplota výlétla (byla ovulace) legrační bylo, že tu noc jsme se s manželem tulili
zcela nečekaně, neplánovaně. Tím chci říct, že si vážně příroda prostě poradí
Když pak přišla MS, posmutněla jsem tak na 5 minut, pak jsem ale měla radost, protože už druhý cyklus jsem měla pravidelný. Proč se to nepovedlo,no asi se nespojili ty správné bunky nebo se spojili špatně. Člověk by měl být rád aspoň že je zdravý a vše funguje jak má, jsou i takové které to po vysazení HA vůbec nedostanou, musí chodit na injekce atd. TO musí být těžké když to 3 týdny nedostaenš ale těhu to není.
Omlouvám se za tak dlouhý vzkaz, ráda bych ti nějak pomohla. Věřím, ež to bude dobré. ![]()
Ahoj, právě jsem se s partnerem začali snažit o miminko. Všichni pořád dokola straší, že když se na to bude myslet mimčo nepříjde. Ale jde na to nemyslet? Nemůžu si pomoct, ale během milování si na to prostě vždycky vzpomenu. Nemyslím si, že bych na to byla nějak zvlášť upnutá, počítám s tím, že se to podaří až bůhvíkdy. Zaplatila jsem zimní dovolenou, mám vybrané svatební šaty do kterých bych se ve sv. termínu určitě nevešla apod. Jen bych si to prostě přála a navíc se snažit teprve začínáme, takže je to pro mě nové i způsob milovaní je vlastně jiný, tak jak na to nemám myslet.....Nakonec jsem ve stresu z toho, že se neustále peskuju, že už zase jsem na to myslela a pořád si to zakazuju.