Jak nastavit hranice - nevýchova

Napsat příspěvek
Velikost písma:
2129
8.1.16 11:18
@Leňur píše:
Ahoj maminky, potřebuji nutně radu. Mám 16m starou holčičku a mám problém. Spíše teda problém se sebou než s ní. Mou vizí je vůči ní uplatňovat partnerský výchovný přístup bez plácání a bez křiku. Všechny knížky založené na „nevýchově“ ale spíše dávají návody na to, jak vysvětlovat staršímu dítěti, které už rozumí a určité věci si uvědomuje. Ale jak vysvětlit takhle malému prckovi, že tohle se nedělá (nemůže seškrabávat omítku z domu, nemůže tahat psa za chlupy, nemůže kopat do mamky, nemůže vodu lít na zem apod.). Já ji to řeknu stokrát klidným hlasem, někdy to pomůže, ale někdy ne.. Byla jsem vychovávaná ručně stručně a když nejsem ve své kůži a malá se mi směje do obličeje a zkouší hranice, někdy nevydržím a přes veškeré mé ideály dostane plácanec. A pak mě to mrzí, protože vím, že tohle není cesta, kterou bych chtěla jít. Ale jak tedy říct, že tohle ne, jak to udělat, aby to pobrala a já se nezbláznila? předem děkuji za reakce..

a ty sama jsi pak někoho někde mlátila? pleskala? jakože si to brala, že je to normální? jen reaguju na to, žes psala, žes byla vychovávána ručně stručně a u svého dítěte nechceš, aby to brala jako normální, že když neposlouchá, přijde trest. Nevím no, přijdeš si špatně vychovaná, psychicky narušená? Prosím, NEBER TO V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ jako rýpání. Zajímá mě to. Já totiž už moc dlouho nedokážu pochopit, proč někdo potřebuje na výchovu knížky a jakési nové metody a tak, když ve finále roste čím dál víc spratků drzých. většina se snaží dělat s dítěte rovnoceného parťáka, přitom si myslím, že by rodič měl zůstat rodičem a dítě dítětem. Jen pro upřesnění- vychovávam celkem v klidu, když bylo potřeba dostala po prdeli, už potřeba není (má 3 roky a je v pohodě-zatím:-)).Netvrdím ani, že má výchova je ta nejlepší, to vůbec. Snažím se. Každý se snaží vychovat dítě co nejlíp. Ale přijde mi, že se tyto moderní metody nějak míjí účinkem… :nevim: :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
485
8.1.16 11:24
To je taky dobrá možnost. Tihle prckové se dají docela snadno rozptýlit, protože rychle zapomenou, co před chvílí dělali. Stejně rychle teda i zapomenou, cos jim před chvílí říkala :mrgreen:

tak pod tohle se podepíšu :-D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
30
8.1.16 11:26

Moc všem děkuji za reakce :)
@brko přesně něco takového jsem potřebovala slyšet :) kde bych prosím tu skupinu našla? Potřebovala bych ještě tipy na to, jak se zklidnit, zachovat chladnou hlavu a to i v situaci, kdy musím zasáhnout hned - prostě abych intuitivně neplácla.. musím spíš vychovat sebe než malou a moc se mi to nedaří :?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5950
8.1.16 11:33
@luca241 píše:
a ty sama jsi pak někoho někde mlátila? pleskala? jakože si to brala, že je to normální? jen reaguju na to, žes psala, žes byla vychovávána ručně stručně a u svého dítěte nechceš, aby to brala jako normální, že když neposlouchá, přijde trest. Nevím no, přijdeš si špatně vychovaná, psychicky narušená? Prosím, NEBER TO V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ jako rýpání. Zajímá mě to. Já totiž už moc dlouho nedokážu pochopit, proč někdo potřebuje na výchovu knížky a jakési nové metody a tak, když ve finále roste čím dál víc spratků drzých. většina se snaží dělat s dítěte rovnoceného parťáka, přitom si myslím, že by rodič měl zůstat rodičem a dítě dítětem. Jen pro upřesnění- vychovávam celkem v klidu, když bylo potřeba dostala po prdeli, už potřeba není (má 3 roky a je v pohodě-zatím:-)).Netvrdím ani, že má výchova je ta nejlepší, to vůbec. Snažím se. Každý se snaží vychovat dítě co nejlíp. Ale přijde mi, že se tyto moderní metody nějak míjí účinkem… :nevim: :kytka:

Není to sice dotaz na mě, ale já jsem se třeba jako dítě hodně trápila tím, že mi rodič něco takového dělá, když je to člověk, který mě má mít ze všech nejradši a kterému můžu bezmezně důvěřovat. Fakt si tu úzkost pamatuju. A to jsem nebyla nijak řezaný dítě, prostě občasné plácnutí (žádné facky nebo tak něco), protože „je to lepší než tisíce slov“. Jinak jsem měla hezké dětství a i teď jsem přesvědčená o tom, že to rodiče dělali s nejlepšími úmysly. Ale pro mě to bylo prostě strašný a nechtěla bych, aby moje děti někdy musely mít stejné pocity.
Jinak manžel měl rodiče velmi pokrokové, nikdy nebyl nijak fyzicky trestán a žádný spratek z něj není :nevim: K těm novým výchovným metodám, myslím si, že nejlepší je vychovávat pomocí nějaké přirozené rodičovské intuice, ale to většina lidí nedělá ani nedělala - dokud nebylo tolik knížek, lidi si do toho stejně nechali mluvit od okolí nebo převzali model, který znali z domova.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
30
8.1.16 11:35

@Papia Tak to jsme ve stejné situaci, taky se pak omlouvám, abych aspoň trochu ulehčila svému svědomí, malá kouká, ale stejně si myslím, že celou situaci nepobírá - nejdřív násilí a pak omluvy, to je na ni moc - a nedivím se..
@luca241 No mlátily jsme se jako malé se sestrou v jednom kuse a teď mám tendenci bít své díté - to je snad to nejhorší. V hlavě se to v podvědomí prostě usadí jako normální výchovný postup, ale normální to podle mě není, nehledě na to, že to dítě ten plácanec stejně nechápe. Když ji plácnu, podívá se na mě nechápavě, řekne: „Bum“ a čeká vysvětlení - podle mě si to prostě nespojí s tím, co dělala (nedostává pravidelně, tak neví, že je to za přestupek). Nebo se právě začne smát, že máma přišla s novou hrou a začne plácat zpátky. Prostě to u nás nefunguje, ani kdybych chtěla (což teda rozhodně nechci). Navíc v respektujícím přístupu jde o to, že dítě něco nedělá z vlastní motivace - ví, že to má své negativní důsledky, a není to o tom, že dítě se chová správně proto, že se bojí trestu..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2129
8.1.16 11:35
@blobfish píše:
Není to sice dotaz na mě, ale já jsem se třeba jako dítě hodně trápila tím, že mi rodič něco takového dělá, když je to člověk, který mě má mít ze všech nejradši a kterému můžu bezmezně důvěřovat. Fakt si tu úzkost pamatuju. A to jsem nebyla nijak řezaný dítě, prostě občasné plácnutí (žádné facky nebo tak něco), protože „je to lepší než tisíce slov“. Jinak jsem měla hezké dětství a i teď jsem přesvědčená o tom, že to rodiče dělali s nejlepšími úmysly. Ale pro mě to bylo prostě strašný a nechtěla bych, aby moje děti někdy musely mít stejné pocity.
Jinak manžel měl rodiče velmi pokrokové, nikdy nebyl nijak fyzicky trestán a žádný spratek z něj není :nevim: K těm novým výchovným metodám, myslím si, že nejlepší je vychovávat pomocí nějaké přirozené rodičovské intuice, ale to většina lidí nedělá ani nedělala - dokud nebylo tolik knížek, lidi si do toho stejně nechali mluvit od okolí nebo převzali model, který znali z domova.

S tím naprosto souhlasím. S tou intuicí. JInak děkuji za názor :kytka:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
20777
8.1.16 11:44

@Leňur Pokud chceš začít s nevýchovou, tak budeš muset začít uvažovat obráceně, takže ne, jak dítě donutit něco nedělat, ale jak ho donutit dělat to jinak. Už myšlenka Nelij vodu na zem, je špatně, musíš místo toho použít formulaci, kam že se dá voda lít :nevim: Stejně tak místo Nelez do louže, říct, co vlastně má dělat (takže třeba mu poradit, že může louži i obejít) :nevim: A prostě obecně spíš dítěti vymezit, co dělat může a jak ukojit přirozenou zvědavost, aniž bys při tom utrpěla ty, dítě, domácnost či cokoliv jiného.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13955
8.1.16 11:48

Sice vysvetlovani nepomaha, ale dnes jsem se u sve 12 mesicni presvedcila, ze opravdu rozumi. Kramarila suplik s pribory a ja ji volala k obedu. Rekla jsem " vstan a zavri ten suplik, jdem papat" hodne jsem artikulovala, ale ona se zvedla vratila se k supliku, zavrela ho a sla za mnou k zidlicce. Mozna nahoda, ptz samozrejme moc poslouchat jeste nechce.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3088
8.1.16 11:49

Já byla jako dítě potvora. Pořád jsem něco vyváděla a kolikrát na mě měla mamka i vařečku. Pamatuju si, jak jsem dělala, že mě to nebolí. Rozhodně si nepřipadám poznamenaná, naopak. Když to nešlo po dobrým…

A jak píše @luca241, dneska je volná parťácká výchova a nestačím se divit, co je dcerou ve školce. Nebo děcka u sousedů, děs :zed:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
jezzz
8.1.16 11:49

@Leňur Ahoj, poslala jsem ti pozvanku do skupiny (jak ti o ni psala @brko).

@brko Bezmozecek na nozickach mne pobavil :mrgreen:

  • Citovat
  • Upravit
jezzz
8.1.16 11:50

@Leňur A jeste link na skupinu :)

https://www.emimino.cz/…ici-vychova/

  • Citovat
  • Upravit
16186
8.1.16 11:54
@Amys píše:
@Leňur Pokud chceš začít s nevýchovou, tak budeš muset začít uvažovat obráceně, takže ne, jak dítě donutit něco nedělat, ale jak ho donutit dělat to jinak. Už myšlenka Nelij vodu na zem, je špatně, musíš místo toho použít formulaci, kam že se dá voda lít :nevim: Stejně tak místo Nelez do louže, říct, co vlastně má dělat (takže třeba mu poradit, že může louži i obejít) :nevim: A prostě obecně spíš dítěti vymezit, co dělat může a jak ukojit přirozenou zvědavost, aniž bys při tom utrpěla ty, dítě, domácnost či cokoliv jiného.

tohle se jmenuje „nevýchova“? 8o No já teda nevím, ale tohle je přeci normální výchova a dodnes jsem netušila, že má název a že snad je potřeba nastudovat si jí v knížce 8o Koukám, že jsem zcela nevědomky pokroková :mrgreen: Akorát, že se to nevylučuje s tím, že občas prostě zařvu nebo plácnu. Zvlášť u dítěte kolem dvou let, které někdy dělá „zlé“ věci zcela záměrně, protože ho to naučil třeba nějaký dobrák ve školce… ;) Navzdory své „pokrokovosti“ se přikláním k názoru @luca241.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
20777
8.1.16 11:58

@neila Já netvrdím, že je to nevýchova, já tvrdím, že je potřeba trošku přehodnotit postoj. Většina lidí pořád přemýšlí nad tím, co všechno dětem zakáže, místo, aby přemýšlela, co teda dítěti poradit, místo toho. Děti mají jiné myšlení, když řeknu nelítej tady, je to jako bych mluvila do větru. Když řeknu zpomal, klouže to, tak hned ví, co dělat :nevim: A načteno z knížek. Haha, se třema malýma dětma fakt nemám čas číst.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5950
8.1.16 11:58
@Leňur píše:
Moc všem děkuji za reakce :)
@brko přesně něco takového jsem potřebovala slyšet :) kde bych prosím tu skupinu našla? Potřebovala bych ještě tipy na to, jak se zklidnit, zachovat chladnou hlavu a to i v situaci, kdy musím zasáhnout hned - prostě abych intuitivně neplácla.. musím spíš vychovat sebe než malou a moc se mi to nedaří :?

To je podle mě fakt dané tím, že tady jsou tělesné tresty dětí stále vnímané jako něco normálního. Když tě naštve kolega v práci nebo manžel, napadlo by tě intuitivně ho plácnout? Asi ne, že jo. Tak proč by to mělo být intuitivní a ospravedlnitelné u těch, kteří jsou slabší a na kterých nám nejvíc záleží?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4624
8.1.16 12:01

@Leňur Nijak.Resp.v tomto věku nijak. Buď trpělivá, tvé ne musí cítit vždy, nikoli plácancem. Ten začne vnímat až od 2,5 až 3 let. Pokud se ale plácanec stane běžným výchovným prostředkem, nebude od tohoto věku příliš účinný. Pak můžeš jen zvyšovat sílu, čímž dítě jen otupí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin