Jak odejít?

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2

Napsat příspěvek

Velikost písma:

Anonymní

31.3.20 14:25

načítám...

Moc vám všem děkuju.

Citovat
Upravit

arinecka

33529

34490

31.3.20 16:06

načítám...

@Anonymní píše:
Když on byl chvílemi funkční, proto vím, že je to možné za určitých okolností, patříme mezi ty, kteří to mají obtížné, jenže to se musí snažit oba a já do toho vkládám takového úsilí, abych mu rozuměla a on žádné poslední čas. Trpím i strachem z lidí a o tom pomalu ani nemůžu mluvit, aby nezačal s tím, že si to pomalu vymýšlím…

Ale zůstávat s chlapem, který je chvílemi funkční nemá cenu. A už vůbec to nemá cenu, když vidíš, že ho nezajímají tvoje pocity. Proč bys o nich nemohla mluvit?

načítám...
Citovat
Zmínit

nika1988

576

31.3.20 23:27

načítám...

@Anonymní píše:
Dobrý den. Vím, že asi máte většina z vás mnohem důležitější věci, ale pokud by se našel někdo, kdo by mi sdělil svůj názor, budu moc vděčná.
Tak asi k věci.
Je mi víc jak 20 a bydlím s přítelem, který je o několik let starší. Měli jsme ten vztah už od začátku velmi obtížný, náročný, prostě mi to přišlo, jako kdyby nám někdo záměrně posílal jakési „zkoušky“, co všechno ještě spolu vydržíme, přežijeme a ustojíme, nehledě na to, že 3× jsme spolu prožili rozchod, dvakrát z jeho strany a jednou a to naposledy z mé a stejně se pokaždé vrátil on, to mi asi dodávalo sílu v tom, že o mě stále stojí i přes to všechno, co se stalo. Takže jsme stále spolu od té doby, je to asi už půl roku, co jsme se dali zas dokupy (jsme spolu rok a půl). Ale začal se potom všem, co jsme už vyřešili, chovat divně a náladově i přes to, že jsem nic neprovedla, ale dává mi cítit, jako kdybych za to mohla já, takže si raději hledím svého a on pak až má náladu přijde sám. Jsem student, takže finančně si dokážete představit, jak asi mohu pomoci, každopádně než začala pandemie, rozjela se mi zakázka s nejmenovanou firmou jako fotograf, ale to se pozastavilo (studovala jsem fotku a video). Ale do toho všeho on šel. Tak proč mám na talíři, že musí tohle a tohle, že tohle musí zaplatit… Já tomu přeci rozumím, přes tři roky jsem měla svou domácnost a partnera, kdy jsem kolem baráku musela dělat vše, platit jisté věci, dělání prací včetně hospodářství a zvířat. Proč se teda cítím méněcenná, když se o tenhle baráček starám taky? A to s dost velkou láskou, kterou nedostávám zpět, ale přitom vim, že to může být i krásné, a někdy i je a to moc, ale člověk nějak ztrácí chuť a to je právě to, co mě nutí se už rozhodnout. Odejít nebo neodejít. Spíše odejít, ale teď je otázka jak? Všechno je většinou moje vina a proto nemá podle mě smysl se jakkoliv obhajovat u případného odchodu a rozchodu, nebo to jakkoliv do hloubky probírat, jenže to mi nepřijde slušné, jen tak se zvednout, říct ahoj, rozhodla jsem se, že už tady nechci s tebou bydlet, odcházím domů a myslím, že bude lepší, když ten vztah ukončíme… No, to je asi zatím vše, co bych k tomu řekla, psaní tohodle všeho mi trhá srdce, takže budu doufat, že tu neschystám moc bídu… Přeji hezký den…

vsechno moc resis-proste mu rekni, hele negunguje to, mame caste neshody, proste si jako partneri nesedime a je to..Ted trosku odbocim, mam kamaradku, je se svym pritelem od 16 let, neshody maji od zacatku, maji rozdilny pohledy na veci a ted bohuzel 2 deti v jeho dome a ona z toho nemuze ven. Brala to dlouho jako ty:post spasitelky, ktera musi vsem dokazat co vsechno jejich vztah vydrzel.Ted je na antidepresivech a nevi co ze zivotem.To te nechci strasit, jen by si podle meho meli lidi sednout

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

3.4.20 10:57

načítám...

Tak jsem to udělala...

Ten den, co jsem se přidala tento příspěvek, tak jsem to udělala asi o 3-4 hodiny později.
Akorát mám neustálou potřebu přemítat si v tý mojí palici, jak jsem to udělala špatně, protože vím, že jsem řešila s vámi tady, že nevím, jakým způsobem to mám udělat, každopádně to, co se dělo, mě pak opravdu nějaké dlouhosáhlejší pitvání rozchodu přešlo.
Začala jsem si v tichosti, aby o tom nevěděl, balit věci ve vedlejší místnosti, protože jsem chtěla mít věci sbalené, aby věděl, že jsem se opravdu rozhodla a hlavně JÁ (měl hodněkrát potřebu mi říkat, že on byl ten, co to dvakrát ukončil ze začátku…)
Takže jsem si sbalila a jelikož jsem věděla, že budu mít další dny spousty stěhování, tak jsem si ještě rychle skočila do obchodu (cca 5min pryč) a když jsem přišla, zeptal se mě:,,Co to tam vyvádíš s těma věcma?" A podíval se na mě takovým vystrašeným a zároveň zvědavým pohledem, který mě teda dostal do kolen… Řekla jsem mu:,,No, rozhodla jsem se, že odsud odejdu…" (víte, asi takhle, říkala jsem si, že kdyby se mě alespoň zeptal, jestli jako z jejich baráku jen, ale že spolu třeba můžeme dál být, nebo jestli definitivně…ale…) on řekl jen:,,Oh, okej…„, chvíli seděl a pak se zeptal:,,A budeš chtít nějak pomoct?“ No a to mě těžce dostalo. Vážně? Takhle jednoduše? A to byl kámen úrazu, v tom jsem akorát zase utvrdila svojí palici v tom, jak v sebe strašně (povrchově) věří, že se mi snažil dát najevo, že je v pohodě, ale potom začal kopat nohama jak dítě. Před týdnem zaplatil Netflix pro nás oba, kdy cena byla třeba 300Kč za oba na měsíc, říkala jsem, že mu potom klidně peníze dám, protože měl tendence říkat, že se u nich doma mám jak prase v žitě… A on si ještě dělal srandu:,,Jo hned jdi pro peníze!" Tak jsem si říkala Jeee, on je teda po mě nechce? A byla jsem příjemně překvapená. No ale právě že v tomto okamžiku mi řekl, že se mám z toho Netflixu odhlásit, že to dá ségře… Promiňte, ale v duchu jsem se opravdu smála, a ne jen v duchu, pousmála jsem se ironicky i když to dořekl s mým dovětkem:,,Pff…haha…Okay." a on se podíval jako čemu se směju a jak kdyby se ho to trochu dotklo
Každopádně pak smazal můj narozeninový dárek v podobě videa, abych to viděla, některé fotky… No jako dítě a po tomto všem jsem prostě ztratila chuť se s ním o rozchodu bavit a říkám, že nás rozchod nepotřebuje komentář, takže tu jen počkám, až mi přijede rodinný příslušník, aby mi pomohl s věcmi. Samozřejmě vypadal tak, abych už jako vypadla co nejdřív, protože to evidentně moc nedával. No každopádně takto jsme se rozloučili a já mám pořád v hlavě pocit, že není konec, protože on je člověk, který nemá rád nedořešené věci, tím jsem si jistá, a vlastně ani neví důvod, proč jsem odešla a jakmile mu tyhle věci šrotují, tak se vrací… Co si o tom myslíte? Groteska :DD

Citovat
Upravit

Afrikana

5236

6485

3.4.20 12:59

načítám...

Gratuluju k prvnimu kroku :kytka: Hlavne si to v hlave uzavri ty a nenechej si tam zpetne zase delat binec a nevracej se k nemu (uz jste to zkusili nekolikrat a evidentne to neni dobry napad). On at si resi, co uzna za vhodne, ale at te z toho uz vynecha.