Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, zajímalo by mě, jestli jste někdy některá řešila, jak se (A dítě) naučit žít bez televize? Myslím to tak, že na TV bylo zvyklé koukat dítě, já ji pro sebe přes den prakticky nezapínám.
Já se dostala do situace, kdy jsme u 2,5letého tak na 2-3 hodinách denně
připadám si hrozně. Byl zvyklý koukat asi od roka, ale to vždycky po pár minutách denně. Dlouho to bylo, až na výjimky, takhle v pohodě - na konci loňského roku jsem si zlomila nohu… A už to jelo. Kombinace sádry, hnusného počasí a dítěte v období vzdoru, které navíc v té době pomalu přestávalo přes den spát, si vybírala daň a já se chytila toho, co přineslo nějakou úlevu nám oběma, pouštění pohádek. Fakt jsem se těšila, až mi sádru sundají, že se všechno zlepší, budeme chodit na procházky atd - což vydrželo asi 3 týdny, než přišla ta věc s covidem. Od té doby je to podobné jako celý leden, jen bez té sádry, ale jsme doma - jako všichni teď.
Já byla zvyklá trávit venku spoustu času, téměř v jakémkoli počasí. Minimálně jsme zašli nakoupit, většinou se stavili na hřišti, když nelilo, tak jsme šli i na 2 delší procházky za den se zastávkou na hřišti. Domů jsme chodili hlavně uvařit a najíst se, vlastně byl doma i větší pořádek, jak jsme tu nebývali. Teď je to krize, věřím, že to má podobně spousta maminek.
Malý mi nepřipadá závislý, když mu tv odmítnu zapnout, udělá scénu tak na 2 minuty a jde si po svých, což je pohoda. Těžší je to pro mě, ta tv mi teď nahrazuje ten čas, kdy dřív spával, a já mohla v klidu poklidit, uvařit, upéct, pomýt, ještě jsem kolikrát stihla sprchu a kafe nebo díl seriálu, když zrovna bylo naklizeno od předchozího dne. Teď to prostě není kdy udělat - párkrát jsem prcka zkusila do úklidu zapojit, no, spíš mi to přidělili hromadu práce a stejně pak začal zlobit, ani u toho nevydržel.
Nemáte tipy na nějaké aktivity, co děti v tomhle věku zabaví? Nějaké malování ho moc nebaví, máme i nějaké lego, to ho baví jen rozebrat a nechat ležet
prostě průměrné dítě řekla bych. Ráda bych ten čas u tv omezila tak na 3 patnáctiminutovky za den, ráno, po obědě a večer, ale potrebuji taky občas poklidit, něco udělat nebo vydechnout. Hlídání jsme neměli ani před karanténou a manžel doma teď nezůstal, naopak je v práci déle než dřív. Takže fakt potřebují to dítě zpracovat sama ![]()
Jinak klobouk dolů před těmi, co mají děti víc, řeší teď i úkoly že školy se staršími a spoustu dalších věcí a starostí. Vím, že oproti jiným, jsou moje starosti pořád nic. Snad to všichni zvládneme a bude brzy po všem!
Tak karanténa a vše s spojené s koronavirem se brzy přežene (doufejme), pak už bude hezky, tak budete moct být venku a telka půjde na druhou kolej. Prostě ji nezapneš.
A ci se stane, když teda vaříš, uklízíš nebo tak a dítěte si nevšímáš, prostě řekneš „Vařím, jdi si hrát?“ A tu zábavu mu prostě netvořís ty? Vzteká se? Působí škody?
Já totiž často říkám „Nemůžu, uklizim… vařím… Prebaluju segru… Jdi si hrát, nebo mi můžeš pomoct s timhle“ No a oni prostě jdou a zabaví se něčím svým.
Já myslím, že nejses povinna mu vyplnit každou minutu dne něčím - procházkou, legem, uklízením s tebou, televizí… Ať se chvíli nudí, on si nakonec něco najde. Pokud vyloženě nepropada do amoku, nebo nepůsobí velké škody.
Proste ji nezapni a dite zapoj do toho co zrovna děláš. Jdes varit, tak at dite asistuje, jdes uklízet, dej mu do ruky druhy hadrik at uklizi taky, udelej z tech domacich praci zabavu. Na takovy meziprechod u odnaucovani muzes pustit treba jenom audiopohadku bez obrazu. Ja takhle zabavuju 5 leteho snad odjakziva a ted uz zacinam zapojovat 10 mesicniho at si zvyka ![]()
Takže abychom to shrnuli - není potřeba odvykat dítě od televize (protože tomu ji stačí prostě nezapnout, samo si ji pouštět nebude), ale naučit Tebe, jak fungovat v domácnosti s dítětem ![]()
Dvouapůlleté dítě už není žádné miminko a 99% věcí v domácnosti se dá dělat s ním - jen to holt bude trvat o něco déle. Může pomáhat prakticky při všem - při vaření něco míchat (třeba ve své vlastní misce), prádlo může dávat do pračky, nádobí pomáhat tahat z myčky… Bude Ti to trvat déle a bude to pro Tebe víc práce, ale to se nedá nic dělat - současná situace je složitá pro rodiče dětí všech věkových kategorií. Tobě přinesla tuto komplikaci, jiným zase učení s dětmi apod.
Nejjednodušší je televizi přes den vůbec nepouštět. Mě syn kolem těch 2 let taky nechtěl přes oběd spát, ale já potřebuji time-out od dětí, takže po obědě šel do postele ať chtěl nebo ne. Že začátku jsem si k němu sedla s knížkou aby nedělal blbosti a většinou do 20 minut usnul. Teď mu koncem léta bude 5 a pořád držíme polední klid, aspoň 2 hodiny, teď tedy už nespí, ale má potichu puštěné audiopohádky (nejradši má Hurvínka), leží s plyšáky v posteli a potichu si hraje, už to zvládá i tak že při tom nebudí mladší sestřičku (21m), která spí. Jinak většinu domácích prací se snažím udělat když jsou děti vzhůru, aby viděly že se nádobí samo neumyje, prádlo se samo nesloží do skříně (starší si poskládané oblečení dává do skříně sám) a hlavně se tím děti docela dobře zabaví, sice všechno trvá 3× déle než by musela a výsledek není 100%, ale lepší se to. V tuhle chvíli je pro mě důležitější než perfektně umytá podlaha vychovat děti, že kterých nebudou netáhla (pár takových případů máme v rodině a je to síla, třeba můj 35 letý prabratranec, co pořád straší u rodičů a ani jim nepřispívá na jídlo nebo nájem, protože nepracuje, ale jde na brigádu, když mu náhodou rodiče nekoupí hru, kterou zrovna chce). Jinak samostatné hře musíte dítě naučit, takže já u synka taky seděla a do zblbnutí stavěla z kostek nebo z Duplo, asi po půl roce se začal chytat a teď staví jako drak a moc hezké věci. S dcerkou je to jednodušší, ta se hraní učí od bráchy takže já už nemusím. Teď zrovna si děti kreslí a já mám čas se mrknout na net a pak půjdu cvičit se psy.
Tak to proste nepoustej, kdyz neni treba.
Moje deti maji i zadane filmy DU (do prirodovedy, do vlastivedy, ted do slohu ma udelat popis filmu). V televizi je youtube, tak jim to poustim tam, kdyz maji zadany ukol.
Dopoledne jim ted behem ukolu pustim uciTelka, ale nesedi u toho. Maji to kulisu. Kdyz je neco zaujme, tak prestanou psat nebo pocitat a poslouchaji. Jinak je cely den televize vypnuta nebo je prepnuta na radio bez obrazu. Az na zpravy a film vecer ji pustime.
Vy ukoly v podobe filmu nemate, tak to nepoustej.
Aha to me prekvapuje ze to nekdo tolik resi, u nas bezi tv furt…
Díky za tipy, mně prostě není jasné, jak ho do domácích prací zapojit tak, aby se dostavil výsledek. Vaření je pohoda, to ho buď baví a vaří se mnou (míchá, něco do něčeho nalívá atd) nebo si hraje sám. Podobně věšení prádla. Sám si umí hrát krásně, dokud nevytáhnu vysavač, mop nebo počítač (mám privydelek a cca dvakrát do týdne musím pracovat chvíli i přes den, jinak to jde naštěstí až po večerce). Já se snažila ho nechat, ať mi pomáhá s úklidem - to, že ten úklid trvá třikrát tolik, mě (už) tak nenervuje, ale nikdy se mi to nepovedlo udělat tak, aby ten pořádek fakt byl. Nejsem na pořádek nijak ujetá, už se vůbec nestresuju rozházenýma hračkama, ale jednak se k nám donese dost bince z venku (máme blbě řešený vstup, rovnou do chodby, která navíc spojuje obývák a děcák, tak se přes ni prochází xkrat za den), k tomu máme psa. Když tak dvakrát do týdne nezametu a nevytřu, je tu prostě špinavo a chlupato, a to mi vadí. Zvláště s prckem, co si dost hraje ba zemi a spoustu věcí cpe do pusy
Asi tomu dám ještě znovu šanci, snad to zas neskončí vylitým kýblem, zlomenou lopatkou nebo podobnou nehodou, zatím to fakt pokaždé byla katastrofa ![]()
@Heivka díky za tenhle komentář! Asi to zkusím. Když není hlídání, manžel jezdí pozdě a ještě sem tam pracuje i o víkendu, je to na palici. Ten denní spánek mi hrozně chybí, bývalá to pohoda. Zavést odpolední klid mi zní celkem jako fajn řešení, ať si prostě zvykne.
@Bebeluska8 Já to držím polední klid i kvůli školce, protože když dítě bude zvyklé z domova, tak potom nebude mít ve školce problém. Je pravda, že já na to jsem zvyklá i z domova, že když jsme byli doma, tak po obědě byl klidový režim, kdy jsme se ségrou neměly hlučet a lítat po celém bytě. Většinou jsme si buď kreslily, četly nebo koukaly na pohádku v televizi (to už jsme obě chodily do školy).
Tak já nejsem matka roku. Syn skoro 2 roky vstává v 5:30 a já to odmítám. Nejsem schopna fungovat, takže ho posadim do obýváku k televizi s pohadkami a odcházím spát. Přes den se snažím televizi moc nezapinat, ale taky se stane. Ven chodíme denně i teď, proste se snažím udržovat nějaký normální balanc mezi hraním si, koukanim na pohádky, chozenim ven atd. Nějak to neprozivam ![]()
@Bebeluska8 hlavne kvuli synovi jsme poridili maly rucni vysavac na drobky. Takze taky vysava. Dale ma mini sadu mop, koste, smetak a lopatka. Ma svuj hadrik, tim smrdla balkonove dvere, rozstrikovac s vodou (ano, vzdy to vypada hur, nez predtim, ale to nadseni).
Stejne sem tam tv poustim (YouTube), nebo dostane tablet s puzzle a logickymi hrami/interaktivnimi knihami.
Az budeme moci jit ven (nezijeme v cr, tady se nesmi ani do prirody), vim, ze si na to nevzpomene a pojedeme uplne bez jako driv. Tak proc si ted delat vycitky, kdyz je vyjimecna situace?
Ta audiopohádka je výborný nápad, navíc to při poslechu rozvíjí fantazii, takže bonus k tomu. Jinak bych tu televizi asi nijak moc nehrotila, jak skončí koronoaféra a udělá se venku hezky, tak se k TV už tak často nedostanete a navíc moc dobře si vzpomínám (i když už je to dávno) jak když mi bylo šest, naši spali, já šla do obýváku, zapla TV a koukala na Kačerov a rychlou rotu a další pořady, takže hodinu a půl u TV než naši vstali a žiju normálním životem, žádný závislák nejsem.
@Bebeluska8 píše:
Díky za tipy, mně prostě není jasné, jak ho do domácích prací zapojit tak, aby se dostavil výsledek. Vaření je pohoda, to ho buď baví a vaří se mnou (míchá, něco do něčeho nalívá atd) nebo si hraje sám. Podobně věšení prádla. Sám si umí hrát krásně, dokud nevytáhnu vysavač, mop nebo počítač (mám privydelek a cca dvakrát do týdne musím pracovat chvíli i přes den, jinak to jde naštěstí až po večerce). Já se snažila ho nechat, ať mi pomáhá s úklidem - to, že ten úklid trvá třikrát tolik, mě (už) tak nenervuje, ale nikdy se mi to nepovedlo udělat tak, aby ten pořádek fakt byl. Nejsem na pořádek nijak ujetá, už se vůbec nestresuju rozházenýma hračkama, ale jednak se k nám donese dost bince z venku (máme blbě řešený vstup, rovnou do chodby, která navíc spojuje obývák a děcák, tak se přes ni prochází xkrat za den), k tomu máme psa. Když tak dvakrát do týdne nezametu a nevytřu, je tu prostě špinavo a chlupato, a to mi vadí. Zvláště s prckem, co si dost hraje ba zemi a spoustu věcí cpe do pusyAsi tomu dám ještě znovu šanci, snad to zas neskončí vylitým kýblem, zlomenou lopatkou nebo podobnou nehodou, zatím to fakt pokaždé byla katastrofa
Hele chápu, že barák je asi něco jiného, ale stejně… Mám tyčový vysavac za 2500 a mop, který má na sobě nádobku a pomocí rukojeti stříkas před sebe vodu. Mají to v Kiku. Když srovnám vyndání velkého vysavače, tahání SE šňůrou a ždímání hadru, tahání kýble s vodou, tak jsem na třetině času a polovině námahy. Stírací mop má výměnou hadru, koupila jsem tři a házím to tak často do pračky. Já jako pár diskuzi četla a nejsem podle všeho uklízecí typ, ale tohle rčení, že to s dětmi není pořádně moc nechápu. Pokud máš správné pomocníky, jde to snadno a rychle.