Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak poznám, že přítele miluji?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
20.12.14 11:51
@Nb
tak si zkus někam zajet pročistit si hlavu, najdi si těhotenské cvičení ať se odreaguješ,
jak bude doma miminko tak už ti zas vše bude připadat jiné, budeš mít zas jiný pohled na život, bude veseleji, teď tě asi přestaly těšit i maličkosti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 11:52
Já veděla, že svého, nyní již manžela, miluji už v době, než jsme se znali osobně. Půl roku jsme si psali a volali - seznámili jsme se na internetu. Už v té době jsem byla duchem totálně mimo. A když jsme se dali dohromady? Nejdřív za mnou jen dojížděl a já chtě nechtě slzela, že nechci, aby odjel. Musel, chodil do práce. Pak jsme spolu začali bydlet a bylo to nádherný. Jsme spolu přes 4 roky, samozřejmě už to je částečně zvyk a klasika, ale pořád mi chybí, když ho třeba několik dní nevidím, protože děláme oba 12-ky a někdy prostě vyjde, že má jeden ranní a druhý noční, tak se třeba 2 dny vůbec nevidíme.
Taky mám kolikrát chuť ho nakopat do zadku a jsem ráda, když se nevidíme, ale pořád bych ho nevyměnila. Taky mi vadí některé věci, stejně jako já dělám něco jinak, než to vidí on, ale pořád jsme lidi a vzíjemnou komunikací docílíme vzájemné spokojenosti.
Pokud se u vás nedá nic dělat a pokud si nejsi jistá, zda s ním chceš být, počkej minimálně, až nebudeš mít tolik rozbouřené hormony a budeš to vidět v pravém světle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 11:53
Prostě musíš vydržet, se vším. U rodičů nejde zůstat na pořád, je třeba se i citově odpoutat, i když budeš cítit absťák. Začni si budovat svůj život, ale hlavně zkus myslet pozitivně, když to budeš brát všechno takhle tragicky, tak si moc nepomůžeš. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 11:54
Ahoj,
nečetla jsem diskuzi, ale myslím, že ti jen hrabe z hormonů. Já v těhotenství nenáviděla celé lidstvo, muž mi nemohl dát ani pusu 
..někdy ke konci těhu se to spravilo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 11:56
@majki.r Já, ale ani nemám chuť dělat něco co by přítele potěšilo. Vůbec nevím co cítím, ale vím, že teď bych si přála zalést někam do kouta a jen plakat. Zavřít oči a být někde úplně jinde, v jiné situaci. Samozřejmě, že miminko je pro mě to nejdůležitější. Ale prostě mám pocit, že bych se sama měla lépe. Nehlídám hodiny abych zjistila za jak dlouho se vrátí z práce. Když jsme spolu třeba koukáme na tv tak každý máme na klíně svého notebook tak on hledá nějaké hry a já řešení na své problémy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 11:59
@Nb To je pak smutný…a nemáš nějakou vrbu, co by tě vyslechla a pomohla? No jestli je to až tak vyhrocené, tak bych se možná obrátila i na psychologa. 
Mě by bylo líto i přítele, asi to taky neprožívá úplně v pohodě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 12:00
V prvním těhotenství jsem to měla stejné, po prvním dítěti to bylo na rozchod. Nakonec jsme šli do svatby, druhého dítěte…a nelituji. Hormony se mnou mlatily pekne a to i dloooouho po porodu. Chlap byl tenkrát taky mimo asi ještě 6m po porodu. Bylo to náročné, psychicky. Ale já věřila, že bude zase líp. Teď čekáme třetí dítě, taky jsem v 5m ale s prckama už není čas nechat sebou cloumat hormony a řešit neodneseny talíř. Jak píšou holky, když ho nevidím, chybí mi, ale jak je doma, šupem bych ho občas poslala na druhou stranu zeměkoule 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 12:02
Kdybychom se neviděli delší dobu, tak mi ani nechybí… No, to nezní moc zamilovaně. Mně chybí už v momentě, kdy zavírá dveře a odchází do práce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 12:14
@majki.r píše:
Mě by bylo líto i přítele, asi to taky neprožívá úplně v pohodě…
Nebo mu to tak vyhovuje a vůbec neví, že zakladatelku něco trápí. 
Když jsem se rozcházela s bývalým, už to nebyl žádnej vztah, bylo mi hnusný mu dát jen pusu, natož aby chtěl sex 
Prostě o ničem a já jsem se ho při rozchodu ptala, ze už přeci musel vědět, že to neklape. A on, ze ne že je přece všechno v pohodě a že tohle nečekal 
Tak jestli to nemá zakladatelka podobně
Jinak, @Nb opravdu nedělej žádné velké rozhodnutí v těhotenství, mohla by jsi toho později litovat Třeba to jsou opravdu jen hormony a ty si dva měsíce po porodu uvědomíš, že přítele miluješ, ale už bude třeba pozdě, může už mít jinou holku nebo tě prostě nebude chtít zpátky. Nemáš s ním třeba něco nevyřešené? Já tě chápu, taky jsem měla ve druhém těhotenství občas pocitm že je mi manžel ukradenej, že už ho ani nemiluju. Ale měli jsme už 2 letou dcerku, takže nebylo co řešit. Teď má mladší už 4,5 měsíce a jsem to už zase já, milující matka i manželka. Kdyby mi tenkrát hráblo a ukončila to, teď bych se těžce mlátila do hlavy. 
I když mě občas se*e 
Přeji ti, ať to brzy přejde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 12:16
@majki.r píše:
Tak se k tomu musíš postavit čelem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 12:18
@celipipka54 píše:
Nebo mu to tak vyhovuje a vůbec neví, že zakladatelku něco trápí.
Pravda pravda, někdy jsou chlapi vůči tomuhle docela slepí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 12:18
@celipipka54 píše:**on, ze ne že je přece všechno v pohodě a že tohle nečekal **
tak timhle jsi presne vysihla mentalitu chlapu, spokojeni sami se sebou, slepi, hlusi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 12:23
@majki.r Přítel vůbec nic netuší, snažím se dělat jako, že nic a když potřebuju plakat tak jdu do koupelny. Kamarádku mám, ale ta má přítele a ten je kamarád mého přítele a bojím se aby se to nikam nedoneslo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 12:24
@Nb píše:
@majki.r Přítel vůbec nic netuší, snažím se dělat jako, že nic a když potřebuju plakat tak jdu do koupelny. Kamarádku mám, ale ta má přítele a ten je kamarád mého přítele a bojím se aby se to nikam nedoneslo
A co psycholog? Máš možnost si za někým takovým zajít? A můžu se zeptat, kolik je ti let?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.12.14 12:24
@Nb A jak dlouho máš tenhle stav ohledně citů k příteli? Bylo to i před těhu nebo až jak jsi byla těhu? Já to měla podobně, po asi čtyřech letech jsme se rozhodli spolu bydlet s tím, že si založíme rodinu. A taky to tak bylo. Po dvou měsících společného bydlení jsem otěhotněla a začlo peklo. Hlavně pro chlapa. Divím se, že neutekl. Nejen, že se mě nesměl ani dotknout, ale já až cítila šílený odpor. A dokonce jsem si říkala, že až porodím a ono se to nespraví, tak jdu od něj. Strašně se mi hnusil, vlastně vším. Vůbec jsem se netěšila až bude víkend a budem celý den spolu. No a světe div se po šestinedělí, tak jak to přišlo, tak to i odešlo a tet je vše, tak jak má být. Takže má rada je, at se pokusíš to nějak přežít a snad se to spraví a bude to dobré, tak jako u nás. Tet se tomu s chlapem smějeme a děláme si srandu, ale tenkrát nám oběma do smíchu nebylo.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
