Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak poznám, že přítele miluji?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
20.12.14 11:24
Jak poznám, že přítele miluji
Ahoj, mám takový problém. Nyní čerstvě bydlím s přítelem a jsem v 5. měsíci těhotenství a nevím jestli něco cítím ke svému příteli nebo už je to jen zvyk. Jsme s přítelem 5 let takže žádnou zamilovanost už necítím. Co bydlíme spolu vadí mi takové maličkosti jako, že si po sobě neuklidí skleničku atd. Nevím jestli to je těmi těhotenskými hormony, ale já prostě nevím jestli k němu něco cítím. Jsem z toho strašně zmatená. Nudím se s ním. Sex je tak 2× za týden, kdyby bylo na mě tak spolu nespíme vůbec. Přijde mi, že jsem strašně znechucená ze všeho nic mě nebaví, netěším se na společné chvíle spolu, když jsme se déle neviděli tak se mi po něm ani nestýskalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Meha
20.12.14 11:30
Teď tě hlavně ovlivňují těhotenské hormony. Nedělej žádné ukvapené závěry 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 11:31
Napíšu jak já poznám, že ho stále miluji: Když se mnou není, tak mě občas přepadne takový nával lásky, že mi až vyhrknout slzy.
A věř, že když je doma, tak mám zase někdy sto chutí mu nakopat zadek. 
A se mnou hormony v těhotenství a dlouho i po něm hormony švihaly teda dost. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 11:32
@Nb To je těžký, v těhotenství se stává často, že žena vnímá na partnerovi spíše ta negativa a je celkově podrážděnější.
Jsem taky v pátém měsíci, s přítelem bydlíme taky zatím jen krátce. Ale vím, že bych ho nevyměnila…jo, jsou věci, které mi vadí, ale jsou to pro mě maličkosti, když si představím, že bych ho kvůli něčemu ztratila, tak mě píchne u srdce, vím, že ho miluji.
Zkus si to promyslet, jaké máš pocity při představě, že byste spolu nebyli, a zkusit to odlišit od strachu ze samoty. Jinak nevím, co bych poradila. Jen je třeba pamatovat, že v těhotenství jsou ty nálady a pocity trochu jiné…tak abys potom nelitovala nějakého unáhleného rozhodnutí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 11:33
Jen si nedokážu vybavit jestli to je až teď a nebo to trvá již déle a já jsem si to akorát neuvědomovala. Nejhorší je, že máme hypo na strašně dlouho a já si nedokážu představit být spolu takto dlouho, když už teď po 5 letech nemám jasno
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 11:36
@Nb píše:
Jen si nedokážu vybavit jestli to je až teď a nebo to trvá již déle a já jsem si to akorát neuvědomovala. Nejhorší je, že máme hypo na strašně dlouho a já si nedokážu představit být spolu takto dlouho, když už teď po 5 letech nemám jasno
Počkej, až se miminko narodí, zatím bych nic neřešila. Někdy je to docela šok, když opadne ta prvotní zamilovanost, pak ale začne člověk vnímat i jiné vlastnosti…v tvém případě uvidíš, třeba bude úžasný táta a to ho ve tvých očích zase pozvedne na piedestal. Jestli chceš udržet vztah, pak je taky třeba o něj pečovat. Jsou přeci způsoby, jak si zkrášlit obyčejný den.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 11:39
Poslední dobou nevím kudy kam, všechno se ve mě mele. A já si nedokážu představit jak bude vše dál. S přítelem si nemáme pomalu ani co říct. Jenže než se miminko narodí tak máme ještě půl těhotenství před sebou a já nevím jestli zvládnu být v takovém stavu tak dlouho dobu jestli to dokážu vydržet se pořád takto cítit. U nás doma mě nic netěší. Máme krásný nový domeček, ale najednou to pro mě nic neznamená.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 11:39
@Nb Jinak tys nedávno psala o tom, že se ti stýská po rodině, protože jste se před chvílí přestěhovali do domečku…to ti taky na pozitivitě nepřidá, třeba je toho teď na tebe prostě hodně, plus jak jsem psala ta přecitlivělost kvůli těhotenství…hoď to zatím za hlavu, třeba se příští týden probudíš a bude se ti zase zdát všechno fajn 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 11:42
Myslím, že to nebude přítelem, ale že problém bude v tobě. S nějvětší pravděpodobností by ti vadil i jakýkoli jiný muž.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 11:44
@Nb píše:
Poslední dobou nevím kudy kam, všechno se ve mě mele. A já si nedokážu představit jak bude vše dál. S přítelem si nemáme pomalu ani co říct. Jenže než se miminko narodí tak máme ještě půl těhotenství před sebou a já nevím jestli zvládnu být v takovém stavu tak dlouho dobu jestli to dokážu vydržet se pořád takto cítit. U nás doma mě nic netěší. Máme krásný nový domeček, ale najednou to pro mě nic neznamená.
Tak se k tomu musíš postavit čelem Jsi teď máma, tvé pocity ovlivňují tvé miminko v bříšku.
Napíšu ti, jak to mám já. Já brala hodně léků na spaní a taky na depresi a úzkostnou poruchu. Rozhodla jsem se je vysadit, nechtěla jsem riskovat, že mi poškodí miminko, které je pro mě doslova zázrak.
Bojuju s depresí a výkyvy nálad od začátku těhotenství, taky mám teď hrozný ekzém a nespím, no prostě nic moc pro pozitivní náladu. Ale co mi pomáhá je si uvědomit, že jsem teď máma a je spousta věcí, které můžu ovlivnit. Stačí vzít pejska ven na procházku, vyrobit si nějaké endorfiny. Nebo udělat něco pěkného pro přítele, když on má radost, já taky.
Prostě když ta dobrá nálada nepřichází sama od sebe, tak se snažím jít jí naproti, věřím, že mojí berušce je líp, když se směju, než když se trápím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 11:46
@kve-tinka píše:
Napíšu jak já poznám, že ho stále miluji: Když se mnou není, tak mě občas přepadne takový nával lásky, že mi až vyhrknout slzy.
A věř, že když je doma, tak mám zase někdy sto chutí mu nakopat zadek.
Mám to stejně!!! a píšeme si i po deseti letech sms s vyznáním, třeba do práce…A dokážeme si to stále říct, že se milujeme..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 11:48
Jsem sama sobě protivná svým přístupem, ale mam pocit že bych potřebovala být nějakou chvíli sama, abych si uspořádala myšlenky. Jenže to nejde, kdybych se třeba vrátila na pár dní domů a s mým steskem tak si myslím, že bych se přiklonila k tomu, že mi je u rodičů lip. Ale jinak sama být taky jinde nemůžu. Je mi vážně hrozně a nejradši bych od těch všech problémů utekla, ale to samozřejmě nejde. Nevím jak se k tomu všemu mám postavit. Ale v poslední době se jen trápím a nevím co dál. Samozřejmě mám velkou oporu v mámě, ale obě víme, že miminko nemůže být bez táty a mě nezbývá nic jiného než vydržet, ale já nevím jestli tohle zvládnu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
