Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jestli je ten byt v zeleni pod 70m tak tam bych nešla taky. ALE my bydlíme blízko centra a jakmile se narodilo druhé dítě hned jsme koupili byt na kraji města, přes silnici les, do obchodu budu muset autem i když muž to má do práce vlastně stejně jako teď. Ale hlavně co s dětma, do kavárny si nesedneš ještě pár let, v dnešní době vše dovezou až domů a že budou mít výběh je pro nás priorita.
@pohledzdruhestrany píše:
a já bych zase nemohl žít s člověkem, který je nestálý, nečitelný, nepředvídatelný a neplatí po něj žádné dohody…k čemu by potom byla KOMUNIKACE a společné dohody, když jde jen o páru nad hrncem, která se v okamžiku rozplyne?s takovým člověkem nemá cenu nic plánovat a společně budovat, protože vše se může z okamžiku na okamžik změnit
Ty z toho, že zakladatelka v JEDNOM navíc velmi zásadním případě přehodnotila rozhodnutí, protože se otevřela možnost, která předtím nebyla, usuzuješ, že je nestálá, nečitelná a nepředvídatelná? Tak tvou křišťálovou kouli bych chtěla mít.
Komunikace přece neznamená, že když jednou něco domluvíme, tak se to nikdy v životě nesmí změnit. Komunikace je právě o tom, že když je jeden s něčím nespokojený, to téma se otevře a hledá se řešení, které bude opravdu vyhovovat.
Bydlení není maličkost, aby se to dalo odbýt tím, že „jí něco přeletělo přes nos“. Teď ještě mají čas (oba) přehodnocovat a vybírat, měnit rozhodnutí třeba pětkrát. Až to koupí, už to tak jednoduché nebude. Proto je snad v zájmu obou dát si navzájem prostor i na tu změnu názoru a prodiskutovat to opravdu důkladně. Nebo je lepší, aby žili někde, kde pak jeden z nich nebude spokojený, protože „se tak přece dohodli“?
Máte už rezervaci? A v jakém stavu je ten byt a jak dlouho budou stavet ten druhy?
@Anonymní píše: Školka a škola je tam blíž, než v tom prvním bytě. Dítěti je rok, další neplánujeme. Tenhle byt byl vlastně můj ústupek, protože manžel řeší jen svoje pohodlí. Mít MHD pod okny a do večerky pár metrů a je mu jedno, že se naše dítě nebude mít kam do zeleně „rozběhnout“. Jak píšu, domluvili jsme se, já souhlasila. Ale jsem prostě máma a když může být něco lepšího pro moje dítě, na svým pohodlí ustoupím. Což není otázka druhého bytu. V dosahu tam je všechno jen trošku dál než v centru. Ale rozhodně to není zapadákov, kde by nic nejezdilo a nebylo..Založila jsem tuhle diskuzi, abych nasbírala nějaké kloudné nápady/argumenty, ne kvůli odsudkům a hádkám a řečem typu „jsi špatná, neplníš dohody“. Žádnou dohodu jsem neporušila. Když manžel nebude souhlasit, berem první..
Jediná možnost jsou racionální argumenty.
10 minut MHD je docela daleko, obzvlášť jestli to chodíš denně. Za hezkého počasí dobrá procházka. Ale v dešti, v mrazu ve sněhu…
My jsme bydleli v domě že kterého jsme lezli rovnou do silnice, na hřiště, parky 10 minut chůze. A nepřišlo mi to špatné.
Teď mám sice všechno u baráku, ale stejně jezdím s dětmi na jiná hřiště. Tady okolo už je to nebaví.
@Venetia píše:
drsnaku
špatně napsáno, mělo být
D R S Ň Á K U
![]()
@Anonymní píše:
@pohledzdruhestrany
Tohle je dost autistický přemýšlení. Tak by každej zůstal na místě a nikdy se nikam neposunul, kdyby jedna dohoda platila navždy a nebyla možnost dělat ve vztahu další debaty, dohody, diskuze..Napsala jsem, že když manžel nebude souhlasit, zůstávám u „starého“ dohodnutého.
Já manžela jak píšeš „nevysírám“. Pouze nabízím alternativy a vedu diskuzi. Nezatvrzuji se s tím, že dohodnuté určitě už neplatí.
zkusila bych to s ním ještě jednou probrat a jít si oba znovu prohlídnout, i jejich okolí. Jak daleko jste s tím prvním? je už něco závazně podepsáno?
@Anonymní píše: Školka a škola je tam blíž, než v tom prvním bytě. Dítěti je rok, další neplánujeme. Tenhle byt byl vlastně můj ústupek, protože manžel řeší jen svoje pohodlí. Mít MHD pod okny a do večerky pár metrů a je mu jedno, že se naše dítě nebude mít kam do zeleně „rozběhnout“. Jak píšu, domluvili jsme se, já souhlasila. Ale jsem prostě máma a když může být něco lepšího pro moje dítě, na svým pohodlí ustoupím. Což není otázka druhého bytu. V dosahu tam je všechno jen trošku dál než v centru. Ale rozhodně to není zapadákov, kde by nic nejezdilo a nebylo..Založila jsem tuhle diskuzi, abych nasbírala nějaké kloudné nápady/argumenty, ne kvůli odsudkům a hádkám a řečem typu „jsi špatná, neplníš dohody“. Žádnou dohodu jsem neporušila. Když manžel nebude souhlasit, berem první..
a jak dalekoo od toho prvního je ta úžasná zelen?
@Anonymní píše:
@pohledzdruhestrany
Tohle je dost autistický přemýšlení. Tak by každej zůstal na místě a nikdy se nikam neposunul, kdyby jedna dohoda platila navždy a nebyla možnost dělat ve vztahu další debaty, dohody, diskuze..Napsala jsem, že když manžel nebude souhlasit, zůstávám u „starého“ dohodnutého.
Já manžela jak píšeš „nevysírám“. Pouze nabízím alternativy a vedu diskuzi. Nezatvrzuji se s tím, že dohodnuté určitě už neplatí.
vedu diskuzi, uzavírám dohody a když mi ty dohody přestávají vyhovovat, tak je ruším…to je zase Machiavelistický pohled ![]()
@pohledzdruhestrany píše:
a nevidíš maličkej rozdíl v pětiletym vývoji názoru a jeho změně pár dnů/tejdnů po uzavření dohody?
Ale on očividně rovnou chtěl do baráku. Není to vývoj. Na chvíli ustoupil, aby to pak dostal.
A zakladatelka našla pro její podmínky lepší nemovitost.
@Kassy píše:
Ty z toho, že zakladatelka v JEDNOM navíc velmi zásadním případě přehodnotila rozhodnutí, protože se otevřela možnost, která předtím nebyla, usuzuješ, že je nestálá, nečitelná a nepředvídatelná? Tak tvou křišťálovou kouli bych chtěla mít.
Komunikace přece neznamená, že když jednou něco domluvíme, tak se to nikdy v životě nesmí změnit. Komunikace je právě o tom, že když je jeden s něčím nespokojený, to téma se otevře a hledá se řešení, které bude opravdu vyhovovat.Bydlení není maličkost, aby se to dalo odbýt tím, že „jí něco přeletělo přes nos“. Teď ještě mají čas (oba) přehodnocovat a vybírat, měnit rozhodnutí třeba pětkrát. Až to koupí, už to tak jednoduché nebude. Proto je snad v zájmu obou dát si navzájem prostor i na tu změnu názoru a prodiskutovat to opravdu důkladně. Nebo je lepší, aby žili někde, kde pak jeden z nich nebude spokojený, protože „se tak přece dohodli“?
přeložím to do zakladatelčiny aktuální praxe…hledám řešení, i přes uzavřené dohody, které bude vyhovovat hlavně mě…
Podobný jako u nás. My zatim jen debatujeme, zjišťujeme preference s ohledem na nás a dítě, jestli nám vadí dojíždět, jestli zvládneme větší nemovitost, jestli bude dítěti chybět zahrada. Zatím jsme se nikam nepohli a jen koukáme, jak ceny raketově rostou. Ale zase nechci se stěhovat a za dva roky znovu.
Musite hledat dál. Ty už podle mě do toho původně vybraného bytu v centru půjdeš s nechutí. Hledala bych třetí variantu. Manželovi bych se asi omluvila s tím, žes myslela, že to bude přijatelný ustupek pro tebe, ale že to nedáš.
@Anonymní píše:
@pohledzdruhestrany
Tohle je dost autistický přemýšlení. Tak by každej zůstal na místě a nikdy se nikam neposunul, kdyby jedna dohoda platila navždy a nebyla možnost dělat ve vztahu další debaty, dohody, diskuze..Napsala jsem, že když manžel nebude souhlasit, zůstávám u „starého“ dohodnutého.
Já manžela jak píšeš „nevysírám“. Pouze nabízím alternativy a vedu diskuzi. Nezatvrzuji se s tím, že dohodnuté určitě už neplatí.
Pokud má tvůj chlap alespoň trochu vyvinutý pud sebezáchovy, tak ti ustoupí a půjdete bydlet do tvého vysněného. Jinak život s tebou bude stát za houby, každý den bude poslouchat, jak jsi nespokojená, bude moct za všechny hlučné sousedy, protože v tom tvém by takoví nebyli, bude moct i za špatné počasí, protože tam by i pršelo méně ![]()
Pokud má jen kousku rozumu, tak ti ustoupí. Stačí do něj pořád rýt a být dostatečně protivná a vyjde ti to ![]()
@Altavista píše:
Ale on očividně rovnou chtěl do baráku. Není to vývoj. Na chvíli ustoupil, aby to pak dostal.A zakladatelka našla pro její podmínky lepší nemovitost.
takže ustoupil, držel uzavřenou dohodu a po pěti letech se začíná vyjednávat o změně
zakladatelka uzavřela dohodu a těsně po jejím uzavření se jí snaží zrušit…nevidíš v tom rozdíl?
@pohledzdruhestrany
Tohle je dost autistický přemýšlení. Tak by každej zůstal na místě a nikdy se nikam neposunul, kdyby jedna dohoda platila navždy a nebyla možnost dělat ve vztahu další debaty, dohody, diskuze..
Napsala jsem, že když manžel nebude souhlasit, zůstávám u „starého“ dohodnutého.
Já manžela jak píšeš „nevysírám“. Pouze nabízím alternativy a vedu diskuzi. Nezatvrzuji se s tím, že dohodnuté určitě už neplatí.