Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nemáte někde v okolí hospic? To by bylo v jeho situaci ideální. Ale jestli ho tam dostanete těžko říct.
U nás se to řešilo tak, že se rodiče u prarodičů střídali, ke konci i s přespáváním. Také odmítali jít kamkoliv jinam, toto bylo jediné možné řešení.
Nemohla by tam dočasně bydlet dcera nebo nějaké vnouče a pomáhat dědovi?
Starý strom těžko přesadíte.
Příspěvek upraven 30.04.22 v 21:01
U nas to resime tak nejak kousek po kousku.. babi (89) rano vozi sestricka prasky, pak ji prijde obed (akorat musi nachystat zpatky jidlonosic) a tim ji alespon kazdy den nekdo zkontroluje.
Ja ji tam jezdim co 4 tydny uklidit, nakoupit, poprat a udelat co je treba. Segra ji zas dela ucty a vyrizuje podobny zalezitosti. Plus kdyz babi potrebuje tak ji necha po rohliku poslat nakup.
Je to narocny, ale zatim to nejak jde, jen proste uz vidim, ze babi ma pomerne dost silnou demenci a kratkodobou pamet v haji, jsem celekm vdecna, ze se ancuila pouzivat alespon mobil takze kdyz neco tak muze zavolat a pripadne proste poprosit sestricku co ji tam rano chodi o sluzbu navic kdyby nahodou.
Ale je fakt, ze mozna uz by bylo fajn ji zaradit do poradniku a kdyby nahodou neco tak..
Budete se muset spojit - několik lidí a institucí - zařídil mobilní hospic, pečovatelku z charity a pečovatelku přes obvodního lékaře - každý z nich provádí jiné úkony, a střídat se příbuzní - jeden člověk to nedá
Pokud seniora vytrhnete z jeho prostředí, je pravděpodobné, že jeho odchod tím jen urychlíte. Naše rodina si mohla dovolit nechat své blízké nechat zemřít v klidu domova. Při zpětném ohlédnutí jsem za to rád a s vědomím, že více už jsme udělat nemohli. Náročnost je ovšem obrovská a je nutné zapojit co nejvíce členů rodiny. Ale chápu, že jsou různé situace, kdy tato varianta není možná. Pak nastupují různé varianty domů s pečovatelskou službou, až po ten hospic. Bohužel kapacit je pořád nedostatek.
Vžij se do jeho situace. Velmi stary člověk a umírající….. Teď je potřeba splnit jeho přání a zajistit mu co nejpříjemnější způsob dožití. Domluvte se mezi příbuznými, kdo kdy s ním bude trávit čas, zajistěte pečovatelku a mobilní hospic. Nestrkejte ho do ldn a domovů důchodců, to v této situaci považuju za hyenismus a alibismus. Pro vás je to pár měsíců, pro něj celý zbytek života. Teď vás potřebuje víc než kdy jindy. Dosloužit blízkýmu do hrobu je náročný, ale zároveň je to jedna z nejlepších věcí, co můžete pro člověka udělat. Ovšem taky jedna z nejnáročnějších. Držím palce vám všem.
Díky všem za odpovědi. Je to náročné pro všechny. Budeme se u něj muset střídat, ale problém je, že on nechce být sám, a my, co pracujeme, se u něj můžeme stavit třeba na hodinu denně (máme malé děti, rodinu, závazky atd.). Ale zbytek dne je sám a to nezvládá, všechny pořád obvolává. Zároveň nechce bydlet u nikoho z nás. Aby byla třeba jeho dcera u něj na stálo - má malou garsonku… a bydlí v úplně jiném městě. A ona je to otázka, jiný doktor zase říkal, že ta nemoc, kterou má, postupuje u starých lidí daleko pomaleji, a nedá se odhadnout, jak dlouho to potrvá… pravděpodobně měsíce, ale můžou to být i roky. Takže ono, aby se jeho dcera k němu beze zbytku rodiny přestěhovala do garsonky na dobu neurčitou, je dost náročné ![]()
Každopádně děkuji všem za rady a tipy, určitě něco z toho zvážíme, např. ten mobilní hospic.
@Anonymní píše:
Díky všem za odpovědi. Je to náročné pro všechny. Budeme se u něj muset střídat, ale problém je, že on nechce být sám, a my, co pracujeme, se u něj můžeme stavit třeba na hodinu denně (máme malé děti, rodinu, závazky atd.). Ale zbytek dne je sám a to nezvládá, všechny pořád obvolává. Zároveň nechce bydlet u nikoho z nás. Aby byla třeba jeho dcera u něj na stálo - má malou garsonku… a bydlí v úplně jiném městě. A ona je to otázka, jiný doktor zase říkal, že ta nemoc, kterou má, postupuje u starých lidí daleko pomaleji, a nedá se odhadnout, jak dlouho to potrvá… pravděpodobně měsíce, ale můžou to být i roky. Takže ono, aby se jeho dcera k němu beze zbytku rodiny přestěhovala do garsonky na dobu neurčitou, je dost náročné
Každopádně děkuji všem za rady a tipy, určitě něco z toho zvážíme, např. ten mobilní hospic.
V 90 prognóza na měsíce až roky? Co je to za nemoc, prosím? Díky!
@Takco píše:
V 90 prognóza na měsíce až roky? Co je to za nemoc, prosím? Díky!
To sdělovat s dovolením nebudu. Bylo nám řečeno, že takto staří lidé mají hodně zpomalený metabolismus a celkové fungování těla, takže ten postup nemoci je daleko pomalejší než u mladšího člověka ![]()
Mám podobnou zkušenost s babičkou. U nás bohužel nepřipadá v úvahu ani pečovatelka, ani to, že by u babi někdo bydlel - byla skoro nepochyblivá, padala a kvůli její nadváze s ní nebyla možná manipulace v jednom člověku. Do domova důchodců jsme ji museli víceméně taky donutit, ale po wdi měsíci dvou babi prisla na to, že ji to velmi prospělo. Mentálně ovládla tak o 10 let, tím že měla adekvátní péči se zlepšil i její zdravotní stav, my jsme měli mnohem víc možností, jak si s ní užít volný čas (u ní doma jsme ji fyzicky nemohli dostat z bytu, v DD jsme si ji díky zvedáku dali sami na vozík a díky bezbariérovému přístupu jsme s ní jezdili na zahradu nebo na procházky, což si babi velmi užívala). Takže ono ani když něco senior nechce (což je pochopitelné), nemusí nutně znamenat, že z toho nakonec bude nešťastný.
Ve vašem případě ale nemá vás senior dlouhodobou prognózu, takže bych ho netrápí přesunem na pár měsíců, ale tu pečovatelku bych tam proste posílala ať chce nebo ne. Pokud tedy nemáte možnost se u něj střídat vy z rodiny. Oni lidi v tomhle věku už nemají jasný úsudek a nedokážou objektivně posoudit situaci, takže stejně jako u malých dětí je sice na místě je respektovat, ale někdy rozhodnout i proti jejich vůli, pokud by byla situace neúnosná.
Tak hospic se angažuje fakt až před koncem, určitě to není na měsíce natož na roky… většina lidí v tomto věku mívá i psychiatrickou diagnózu…nepomohla by psychiatrická léčba?
Tohle citové vydírání je hrozné, ale bývá to volání o pomoc… Starší lidé přestávají být soudní a dost často jsou sobečtí…
Máme v rodině seniora, je mu přes 90 let. Nedávno mu zjistili vážnou neléčitelnou nemoc, bohužel mu prý zbývají měsíce života. Bydlí sám v bytě, ale už není schopný se o sebe sám starat. Jeho dcera (už je v důchodu) mu několikrát nabízela, ať se nastěhuje k nim domů, že se o něj budou starat. Vždy tam ale senior vydržel jen pár dní a vrátil se zpět k sobě. Ale když je doma sám, všechny příbuzné obvolává, že už ho to nebaví a že se zabije. Jeho dcera mu objednala i pečovatelku, která k němu měla chodit, nosit mu nákup, oběd, uklidit. Tu taky nechce. Sám to ale doma zvládat nebude.
Jak se taková situace dá řešit? Domovy důchodců nepřicházejí v úvahu, prý se na ně čeká x měsíců. Jsme celá rodina zoufalá, nevíme, co s ním. Nedá si říct, ale pece ho nenecháme doma umřít? Máte někdo podobnou zkušenost?