Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nenaplnila jsem otcovy ambice
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.4.22 14:49
Tak buď se budeš nadále topit v pocitu méněcennosti vůči otci, nebo si uvědomíš, že je to slušně řečeno slaboch a hulvát, možná i s nějakou diagnózou, a drasticky mu omezíš vměšování se a případně přístup do svého života.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.22 14:58
Ahoj,
usilovně se v podstatě od dětství snažím přijít na to, co má v životě opravdu smysl. A co je smyslem života. Nevím, jestli jsem to našel správně, ale to co má doopravdy smysl je jedno - abys byla se svým životem spokojená. Abys dělala to, co ti dá radost, co tě baví, v čem spočívá nějaký smysl. Myslím, že se to vylučuje s tím, aby člověk naplňoval ambice kohokoliv jiného, než ty svoje vlastní.
Už jen z toho, co píšeš, je patrné, že jsi v životě dokázala řadu věcí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.22 14:58
Tvuj otec se nezmeni a jediny, kdo muze neco delat s tvymi pocity jsi pouze TY. Takze s tim neco delej, protoze ti to narusuje cely tvuj zivot. Tohle je proste na odbornou pomoc, nejakou terapii, aby jsi si to zpracovala a uvedomila sis, ze uz jsi dospela a ze uz se nemusis stavet do role obeti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ludmilaadamkova
28.4.22 15:02
Tak nechat si hledat práci od otce byla velká chyba. Měla sis ji hledat rovnou sama. Poslouchat ho nemusíš jsi dospělá. Pokud by mi neprokazoval respekt a nehcoval se ke mně slušně prostě bych se s ním nebavila. Pokud by mě utazil urazila bych ho taky.
Jsi dospělá a za svůj život zodpovídáš sama. Nemá ti co kecat do života ale ty sama si toto musíš zařídit. 
Ty mu dáváš možnost tě urážet. To potřebuejš jeho poníze? Pokud ano nezbývá ti než se nechat urážet pokud ne tak se s ním prostě nebav, nejezdi za ním a tvá mamka at třeba jezdí za tebou.
Příspěvek upraven 28.04.22 v 18:53
- Citovat
- Upravit
28.4.22 15:08
S otcem bych ukončila kontakt, nejsi povinná snášet jeho teror a ani nejsi povinná se s ním kvůli dítěti kontaktovat. On má dítě jako prostředek manipulace a týrání tvé osoby. Na tvém místě bych se odstěhovala neznámo kam a ukončila kontakt. Přetni pupeční šňůru, finančně nezemřete. V ČR je xy organizací a možností dávek v případě nouze. A že synovi dává peníze? Syn potřebuje harmonii a lásku, ne vidět, jak otec opovrhuje maminkou za cenu peněz. Jak se k tobě asi jednou syn bude chovat s tímto příkladem? Jako k onuci. Nenech si to líbit a přestaň být hodná a poslušná holčička. Od takového člověka se ocenění nedočkáš nikdy, ani kdyby sis dodělala deset vysokých škol.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.4.22 15:08
Tady zakladatelka.
On se ke mně jakože slušně chová, kromě tech ironickych poznámek (které má ale na většinu lidí) je to teď už lepší, když už mám svůj život. Už asi pochopil, že mi nemůže organizovat život. Jo a taky s manželem milujeme psy, máme dva doma plus pomáháme utulkovym. A on miluje doma sterilní čistotu a nedejboze zvířecí chlup. Takže se pokaždé manžela zeptá, jestli mu nevadí, že máme doma a ještě k tomu i v posteli psy.
Jakože teď, když je syn, tak se chová normálně slušně, jen prostě vidím a cítím, že on má jen svůj pohled jakože studium, vysoká škola a vysoký plat, jinak ho to nezajímá a vyklada nám, kolik zaplatil za opravu toho a toho doma a za kolik si nechal natřít plot a chlubí se tím…já už jsem na takovém bodě, že vím, že to není dobré a ze já jsem nic špatného neudělala, jen me mrzí, že nikdy jsem neměla a nebudu mít takový vztah, že bych mela v otci oporu, nerespektoval mě takovou, jaka jsem
- Citovat
- Upravit
28.4.22 15:36
@Anonymní píše:
Tady zakladatelka.
On se ke mně jakože slušně chová, kromě tech ironickych poznámek (které má ale na většinu lidí) je to teď už lepší, když už mám svůj život. Už asi pochopil, že mi nemůže organizovat život. Jo a taky s manželem milujeme psy, máme dva doma plus pomáháme utulkovym. A on miluje doma sterilní čistotu a nedejboze zvířecí chlup. Takže se pokaždé manžela zeptá, jestli mu nevadí, že máme doma a ještě k tomu i v posteli psy.
Jakože teď, když je syn, tak se chová normálně slušně, jen prostě vidím a cítím, že on má jen svůj pohled jakože studium, vysoká škola a vysoký plat, jinak ho to nezajímá a vyklada nám, kolik zaplatil za opravu toho a toho doma a za kolik si nechal natřít plot a chlubí se tím…já už jsem na takovém bodě, že vím, že to není dobré a ze já jsem nic špatného neudělala, jen me mrzí, že nikdy jsem neměla a nebudu mít takový vztah, že bych mela v otci oporu, nerespektoval mě takovou, jaka jsem
Přestaň se užírat. Jeho těžko změníš. Myslím, že jsi úspěšná už proto, že nejsi jako on a že si uvědomuješ, že není zrovna otec roku. Mámu taky nezměníš. Oni žijí svůj život a ty si žij svůj. Podporu máš jistě od muže a máma ti musí taky třeba i jen tajně fandit, že nejsi na otci závislá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.22 15:39
Jak moc vas financne podporuje? A co ti teda dava k tem narozeninam?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.22 15:44
Tak asi otec je tupoun, ale je chyba ho obviňovat z tvých vlastních chyb (neschopnost sama si najít práci, partnera), to k ničemu dobrému nevede - jsi dospělá, můžeš si žít, jak chceš. VŠ si můžeš kdykoli dodělat - jestli o to stojíš, „jen“ kvůli druhým ji nedělej. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.22 15:46
Nekteri lide maji proste tak moc omezene videni sveta, ze si stale mysli, ze mit vysokoskolsky titul je „neco“. No… ani s vysokoskolskym titulem bys nemela zadnou praci stoprocentne jistou a uz vubec to neznamena, ze by byla nejaka „luxusni“. Pokud bys tedy nesla studovat medicinu, ale i tak to nemusi byt zadne terno. Vim, ze je to tezke se nad tim povznest, protoze takove poznamky dokazi zabolet. Ale je to tvuj zivot a ty mas pravo ho zit tak, jak chces ty. Mozna by bylo reseni s nim nebyt v kontaktu, jen kdyz je to nutne (oslavy, atd.) Hlavne to neber tak, ze ty jsi spatna. Jsi takova jaka jsi a presne takova mas byt. Jsou lide, kterym nevyhovis i kdybys vsechno delala tak jak ti reknou. A dokonalost neexistuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Svetluska55
28.4.22 15:47
Nebud malá holčička, která čeká, až ji tatínek pochválí. Nepochválí. Můžeš se litovat a stěžovat si..nebo to přijmout jako fakt a jít dál.
A zkusit se zamyslet, proč tak řešíš tu VŠ, ne tvůj otec, ale ty..Máš pocit, že jsi selhala, když ji nemáš? Máš pocit selhání z toho, že jsi nenaplnila představy tvého otce?
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Krásný den, prosím o anonymitu, je to pro mě dost citlivé téma a nechci, aby mě někdo poznal.
Jak začít…můj otec je extrémně egoistický člověk a dělá mu dobře, když se ho někdo o něco prosí a on pak může pomoct (myslím z finančního hlediska). Ano, v době před 20-30 lety asi vydělával více než většina jeho vrstevníků na vesnici a myslel si a mysli, ze bez vysoké školy je člověk úplný hlupák. Já se snažila vždycky být poslušná holčička, nikdy jsem nemluvila ani sprostě, nepil, nekouřila a vzorně se učila (taky jsem od něj za každou dvojku dostala vyčiněno). V pubertě zacly poznámky o tom, že jsem tlustá, jak od něj, tak od spolužáků a já se plácala v anorexii hodně let. S tom souvisí, že jsem nedokončila VŠ, protože jsem prostě psychicky nezvládla ten tlak a měla jsem dělat co sama se sebou. Otec mi slíbil, že mi najde práci v kanceláři. Anglicky umím slušně, maturita na výborné, byla jsem schopna a v jeho případě stačilo jen zvednout telefon a zavolat jednomu ze svých známých. Jenže on mi schválně našel práci ve výrobě, kde byly otřesné podmínky, takze jsem skončila a musela se starat o práci sama. Od té doby, co jsem ukončila studium na VŠ js poslouchala nepřetržitě, jak jsem hloupá a jak to nechápe a ze nebudu nic. Tak jsem to nevydržela a odstěhovala se k ex. Ze kterého se vyklubal poradny hajzl, co mi hodně ublížil a otec? Věděl, co je zač a co udělal, ale on se zajímal jen o to, jestli dokončí VYSOKOU ŠKOLU, kterou tehdy studoval…
Teď už mám manžela a syna. Otec se v něm vidí. Pořád jen slyším, že to je celý deda a ten je chytrý po dědovi atd. Něco o mamince neřekl nikdy. Já jsem jak vzduch, úplně na vedlejší koleji. Nedávno jsem si dělala kurz a našla si lepší práci a on jen ironicky, jestli jsem do životopisu napsala, že jsem byla prodavačka…asi se ptáte na mamku…ta je sice hodná, ale 30 let je doma, finančně závislá na otci, takže mu dělá služku a prosí se o peníze a to jemu (a bohužel i jí) vyhovuje.
Slavila jsem narozeniny a mamka se otce ptala, co mi dá za dárek (byly kulaté) a on že to stejne co každý rok, že přece a ted cituji to, že se někdo narodil (čtěte JEHO DCERA) není důvod, aby dával nějaké velké dary…takže ano, pomáhá finančně synovi, to ano, ale jinak si připadám, že je to cizí člověk. Neumím se s ním ani bavit, my oba s manželem, i když se tváří, že ne, tak mu připadáme jako nuly bez vysokých škol a on má přece ve všem pravdu. Je mi u toho hrozně smutno a nikdy nedopustim, aby moje děti měly že svých rodičů takový pocit. Bohužel na něj se hodí hláška Bohuše z Dědictví…: A teď si vás kúpím všechny.
Deluji za přečtení, potřebovala jsem to vyventilovat ven po další otcově návštěvě, kdy zmizel se synem ven a na mě utrousil další ironickou poznámku ohledně mé práce.