Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Jak říct dítěti o úmrtí? Nedokázala jsem teď odpovědět. Je mi ouzko, bolí mě u srdce. Jsem unavená, bez energie a doma to na mě doleha. Mám pocit marnosti, zbytečnosti života. Jak může někdo řešit kraviny. A jak to mám vysvětlit svým dětem? A jak se u toho nesesypat?
Kolik ma dite roku? A kdo umrel?
@Anonymní píše:
Jak říct dítěti o úmrtí? Nedokázala jsem teď odpovědět. Je mi ouzko, bolí mě u srdce. Jsem unavená, bez energie a doma to na mě doleha. Mám pocit marnosti, zbytečnosti života. Jak může někdo řešit kraviny. A jak to mám vysvětlit svým dětem? A jak se u toho nesesypat?
A jinak evidentne vy sama mate problem s tim, jak prijmout umrti nekoho. Jak vubev brat smrt. A dokud vy sama to neumi pobrat, tak nemate sanci to podat detem.
Teď naposledy jsme prostě řekli, co se stalo, dítě 5 let položilo pár otázek (kde teď je, jestli ho dáme do hrobečku) a bylo vymalováno. Pro dospělé a je to mnohem těžší. Občas si vzpomene, mluvíme o něm, není to tabu.
@Anonymní píše:
Jak říct dítěti o úmrtí? Nedokázala jsem teď odpovědět. Je mi ouzko, bolí mě u srdce. Jsem unavená, bez energie a doma to na mě doleha. Mám pocit marnosti, zbytečnosti života. Jak může někdo řešit kraviny. A jak to mám vysvětlit svým dětem? A jak se u toho nesesypat?
mám doba cíťu, kdy několikrát do měsíce řešíme, co bude, až umře babička, já nebo ona. U toho pláče, že se bojí. Je ty vyčerpávající, vyčerpávající…
U vás záleží, jak blízká osoba to byla, jaký k ní mělo dítko vztah a kolik dítku je. Bez více detailů se velice těžko radí…
@Keyllah
Po posledním pohřbu syn prohlásil, že až umřeme, bude nám chodit dávat svíčky a kytičky na hrobeček. Takže já to mám v cajku.
@Russet píše:
@Keyllah
Po posledním pohřbu syn prohlásil, že až umřeme, bude nám chodit dávat svíčky a kytičky na hrobeček. Takže já to mám v cajku.
ani nevíš, jak závidím. Před chvíli jsme jely z obchodu a malá mi vzlyká v autě, že přemýšlí o tom, co bude až umřu a co bude dělat. A jestli umírání bolí a kdy umřou babičky…jako trhá to srdce ![]()
@Anonymní píše:
Jak říct dítěti o úmrtí? Nedokázala jsem teď odpovědět. Je mi ouzko, bolí mě u srdce. Jsem unavená, bez energie a doma to na mě doleha. Mám pocit marnosti, zbytečnosti života. Jak může někdo řešit kraviny. A jak to mám vysvětlit svým dětem? A jak se u toho nesesypat?
záleží kolik je dětem roků.
Malé dítě se smrti nebojí, nechápe, co je smrt, ale už o ní přemýšlí, kolem 5-6 roku už jde vysvětlit, jen nepoužívejte slovo: spí. Dítě pak může mít problém s usínáním ![]()
@Anonymní píše:
Jak říct dítěti o úmrtí? Nedokázala jsem teď odpovědět. Je mi ouzko, bolí mě u srdce. Jsem unavená, bez energie a doma to na mě doleha. Mám pocit marnosti, zbytečnosti života. Jak může někdo řešit kraviny. A jak to mám vysvětlit svým dětem? A jak se u toho nesesypat?
My se doma normálně bavíme o smrti, ať lidské, tak zvířecí. Malý byl na pohrbech svých prarodičů. Chodí pravidelně na hřbitov. A teď když jsme pochovalí psa, tak hned hlásil, že už je pejsek s babickou a dědečkem v nebicku. Bude mu 6 let. Děti to snášejí mnohem líp, než dospělí.
Příspěvek upraven 14.02.20 v 19:05
Nedávno jsme řešili s tříleťákem. A opravdu záleží jak je dítě velké a kdo to byl. Našemu jsme řekli, že z té osoby se stala hvězdička, kterou vždycky uvidí až vyjde večer ven. Dva dny to opakoval a po týdnu nic neví…takže příště nás vysvětlování čeká znovu a přizpůsobeno dle věku.
@Keyllah píše:
ani nevíš, jak závidím. Před chvíli jsme jely z obchodu a malá mi vzlyká v autě, že přemýšlí o tom, co bude až umřu a co bude dělat. A jestli umírání bolí a kdy umřou babičky…jako trhá to srdce
cože má dcerka takovou chmurou náladu? Je to život, je to smutné, bolí to.
@Anonymní píše:
Jak říct dítěti o úmrtí? Nedokázala jsem teď odpovědět. Je mi ouzko, bolí mě u srdce. Jsem unavená, bez energie a doma to na mě doleha. Mám pocit marnosti, zbytečnosti života. Jak může někdo řešit kraviny. A jak to mám vysvětlit svým dětem? A jak se u toho nesesypat?
tady je pár informací
@Keyllah píše:
ani nevíš, jak závidím. Před chvíli jsme jely z obchodu a malá mi vzlyká v autě, že přemýšlí o tom, co bude až umřu a co bude dělat. A jestli umírání bolí a kdy umřou babičky…jako trhá to srdce
Já se směju, ale taky mi při těch otázkách mrazilo. Pár týdnů to fakt řešil a třeba nedávno chtěl dát pozvánku na oslavu svých 5. narozenin i k urně. Aby věděl, že slaví narozeniny. Ale bere to prostě jinak než dospělý. My víme, že je to fakt napořád.
Jak říct dítěti o úmrtí? Nedokázala jsem teď odpovědět. Je mi ouzko, bolí mě u srdce. Jsem unavená, bez energie a doma to na mě doleha. Mám pocit marnosti, zbytečnosti života. Jak může někdo řešit kraviny. A jak to mám vysvětlit svým dětem? A jak se u toho nesesypat?