Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zdravím. Ráda bych věděla, jestli umíte říct svůj názor, který se ale nemusí druhým líbit nebo dokonce ve chvíli, kdy se s vámi druhy hada, a vy víte, že se mu rozhodne nebude líbit. A to vše hezky, „nehadave“, v klidu… Mně se stává buď že zvýšíme hlas (při hádce s manželem) a tento druh agresivity vyvolává také jen útočnost a hádavost, nebo držím pusu v případě třeba výměny názorů s pribuznymi, a pak mě to štve, že jsem něco neřekla, nebo jen část a nechala si kakat na hlavu. Nerada se totiž hádám, ale neumím říct i nepříjemné věci hezky, v klidu. Umíte to někdo? Dá se to nějak naučit?
Nemam s tim problem. Pokud mi na nekom zalezi viz treba ten manzel, tak volim slova tak, aby neublizily, ale vyjadrila jsem co potrebuji. Sveho partnera znas a vis co ho nastve. Tak vol cestu tim, ze najdes co nejlepsi synonymum. Misto se.res me s tim co delas " lasko nezlob se, ale nemuzu souhlasit, protoze jsem na tohle hakliva" atd atd jen priklad
Když se mi něco nelíbí, tak to prostě řeknu. Ze svojí zkušenosti se nikdy nevyplatilo na druhou polovičku řvát a rozkazovat, co má dělat.
Stačí to říct v klidu, v době, kdy mi věnuje plnou pozornost bez emocí v době, kdy mě nejvíc vnímá.
Jinak taky se neumím hádat. V hádkách jsem vyrůstala a klepu se, když se někde schyluje k hádce a nechci to mít doma…
Schopnost komunikace, schopnost srozumitelně těm druhým předat co chceme a potřebujeme je něco, co se musíme učit.
Ne vždy se našim rodičům nás povedlo vychovat tak, abychom si byli schopní uvědomovat svoje potřeby (to co chceme a to co potřebujeme jsou často dost odlišné věci) a když už si to uvědomujeme, tak jak to těm druhým sdělit bez toho, abychom byli zaplaveni panikou z odmítnutí a nebo naopak abychom tím ty druhé neprudili.
Ovšem to že jsme se to nenaučili v dětství, neznamená že se to nedá naučit teď. Dá. A má to tu výhodu, že když se to začneme učit a začneme to praktikovat, tak se to zároveň začnou přirozeně učit naše děti a tím pádem se v dospělosti nedostanou do situace, ve které jste teď vy. Což stojí za tu námaho a překonání ostychu…
1. neříkejte druhým jací jsou a nebo co mají dělat. A už vůbec jim nevstlujte co ve skutečnosti cítí.
2. nepoužívejte „hry“ a strategie - v dlouhodobém vztahu (libovolném) to zastírá skutečnou komunikaci a otravuje to. Je potřeba mít odvahu být autentický a u těch, kteří jsou vám blízcí je potřeba mít odvahu být i zranitelný, nebýt pořád jen za hradbami svých obran.
3. mluvte o tom co se děje ve vás, co byste potřebovala co byste chtěla.
4. To že si někdo myslí něco jiného a nebo chce něco jiného než ty není útok na vás, v drtivé většině případů to není osobní. To je prostě realita, že tedy odlišná individua chtějí odlišné věci. To vážně nevylučuje vzájmený respekt.
5. počítejte s tím, že ten druhý má jiné potřeby a chce jiné věci a že úspěšná domluva nespočívá v tom, že vy prosadíte svoji verzi, ale že se dohodnete, že se chcete dohodnout a najdete nějaké řešení, kde potřeby všech zapojených stran budou uspokojené.
myslím že by vám mohl sedět tento přístup - když mrknete na web, tak najdete i přímo praktické semináře v téhle metodě, což se u komunikačních dovedností vždycky hodí, protože jen si o tom něco přečíst je dobré, ale skutečně to trénovat je mnohem efektivnější.
@Ella9 píše:
Zdravím. Ráda bych věděla, jestli umíte říct svůj názor, který se ale nemusí druhým líbit nebo dokonce ve chvíli, kdy se s vámi druhy hada, a vy víte, že se mu rozhodne nebude líbit. A to vše hezky, „nehadave“, v klidu… Mně se stává buď že zvýšíme hlas (při hádce s manželem) a tento druh agresivity vyvolává také jen útočnost a hádavost, nebo držím pusu v případě třeba výměny názorů s pribuznymi, a pak mě to štve, že jsem něco neřekla, nebo jen část a nechala si kakat na hlavu. Nerada se totiž hádám, ale neumím říct i nepříjemné věci hezky, v klidu. Umíte to někdo? Dá se to nějak naučit?
tak základ j mluvit o sobě o tom jak se cítíš ty a co ty chceš vyhnout se tomu spojení ale ty seš takovej a makovej.. př - seš nevšímavej když ani ty odpadky nevyneseš se dá v pohodě říct ve smyslu - hele já bych byla ráda kdybychom se ve vynášení odpadků střídali - taky mě ta práce otravuje tak se o to prosím podělme.. já sudý dny ty lichý…