Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Averze k tchýni
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
1.8.13 15:06
@Bábrdl píše:
A jak by se tobě líbilo, kdyby ti nějaké holka/kluk odvlekla dítě na druhý konec světa, protože „ti nerozumí a je tvůj opak“?Tak se s ní nevídej, ale nebraň v tom jejímu synovi a vnoučeti.
uprimne neviem si predstavit moji tchyni samotnu s mojimi detmi, stacilo by aby si manzel odskocil na zachod a ona by deti nacpala tym najhorsim co doma najde len aby mi dokazala ze na to neumru, no mozno neumru ale rumove bonbony pre rocne dite.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.13 15:57
Ať se snažím sebevíc, tak pro mě je zatím ideální řešení odstěhování a vidění se 2× za rok.
Presne tak. Klidne se s ni nemusis videt vubec, dle meho. Ale branit vnouceti, to neni fer. Fer je, aby se tvoje dite samo rozhodlo, zdali chce babicku vidat, az to bude vnimat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.13 16:28
@Adelinne no pokial tchyne nedodrzuje matkou dane pravidla ohladom dietata tak si predsa za stretavanie 2× za rok moze sama nie?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
novo123
1.8.13 17:00
@Bábrdl já už jsem to jedou psala, že nečekám, že se budu realizovat v životě své snachy a syna jako nějaká nezvaná návštěva, která je dovychovává, když je jim přes 30, mám tři kluky, takže ani moc neplánuju, že bych si nějak extra poňuchňala vnoučata - snacha bude cizí ženská, která na mě asi moc zvědavá nebude, takže neplánuju celodenní návštěvy čtyři dny v týdnu, navíc já budu v té době ještě 100% v práci takže na takový číčoviny ani nebudu mít čas 
Podle mě se má ženská realizovat na vlastních dětech a to do doby, kdy je to vhodné tj. ve dvaceti jim nehty stříhat nebudu a denně jim volat taky nebudu, protože to není normální 
ale myslet si o tom můžeš, co chceš. Jinak mě teda napadlo, že podle tvojí teorie vlastně úplně stačí, když se jeden z mých synů ožení, tím se stanu tchýní, což je dokonalá osoba a cokoli udělám bude vlastně v pořádku, protože snacha má hledat chybu sama v sobě, už se těším
- Citovat
- Upravit
novo123
1.8.13 17:05
@Bábrdl můžu se tě jako naprosto nestranné osoby zeptat, jestli ti přijde normální ptát se své snachy do šestého měsíce, jestli náhodou nepotratila, protože by to bylo pro ni vlastně lepší, měla by míň práce? Jistě to myslela dobře, ale já jsem z toho moc dobré pocity neměla 
- Citovat
- Upravit
novo123
1.8.13 17:08
@Jančik já jsem měla taky super vztah, tykáme si, jezdili jsme na víkendy, na dovolené, ale to jsem ji viděla o víkendu na návštěvu a zbytek času jsem strávila normálním životem (práce, koníčky, kontakty s kamarádkama), jakmile jsem porodila bylo mi vlastně vysvětleno, že nic z toho není žádoucí a dávala mi to najevo prostě furt, např. tím, že se mi naparkovala do bytu, když jsem tam měla kamrádky (věděla, že přijdou, řekla jsem jí to já i manžel) a v klidu před nima řekla, že to nevadí, že stejně brzo odejdou. Plus výroky typu: Já to chci tak, tak to tak udělej. nebo Když jsem tady já, budu to dělat po svým apod. Sorry, ale tohle vážně není normální a každej sebe kvalitnější a pohodovej vztah vezme za své
- Citovat
- Upravit
novo123
1.8.13 17:17
@Anonymní píše:
Nebyl vyloženě nádherný, ale dokázala jsem si s ní dobrovolně vypít kafe a popovídat. Ona často používá rozkaz. To mi vadilo vždycky. Jenže pokud šlo jen o mě, nějak jsem to přehlížela. A hlavně jsem čekala, že zvolní, protože se ke mně chovala jak kdybych byla nesvéprávná. „Vem si bundu!“ „Napí se!“ Po porodu to ale zacházelo do nesnesitelných mezí. „Přebal jí!“ Teď jí nekoj!" Dej jí deku!" Ze začátku jsem neodpověděla, ale zároveň i neudělala, co po mně chce. Ona to sice pořád a pořád opakovala, ale dělala jsem, jak když jí neslyším, nebo jsem se to snažila zamluvit. Ono to ale gradovalo a gradovalo. Později jsem jí řekla „NE!“ Ona ale zase spustila. „To ne, tu deku jí dej!“ Jak s deb.lem.Dále mi strašně vadilo, že nerespektovala soukromí. Myslela si, že když tam bydlíme, má nárok tam chodit kdy se jí zachce. Takže přicházela už v osm ráno a její návštěvy, které ani nehlásila klepáním
končily třeba až v jedenáct.
Hele, my máme vážně stejnou tchýni, normálně to přiznej, to není možný, je to jak kdybych to psala já. Nejdřív slušné vysvětlování, pak ignorace, nakonec jsem řekla rázné NE a ona na mě začala řvát v mé vlastní domácnosti 
Vloni v létě mi třikrát řekla, že si mám vzít ven jiné boty a svetr, v klidu jsem řekla třikrát, ne, je tam vedro a ona na mě začala řvát 
Ráda bych se zeptala těch, kteří tchýně hájí, jestli tohle mají doma taky a je to normální?
- Citovat
- Upravit
1.8.13 19:38
@novo123 píše:
@Bábrdl já už jsem to jedou psala, že nečekám, že se budu realizovat v životě své snachy a syna jako nějaká nezvaná návštěva, která je dovychovává, když je jim přes 30, mám tři kluky, takže ani moc neplánuju, že bych si nějak extra poňuchňala vnoučata - snacha bude cizí ženská, která na mě asi moc zvědavá nebude, takže neplánuju celodenní návštěvy čtyři dny v týdnu, navíc já budu v té době ještě 100% v práci takže na takový číčoviny ani nebudu mít čas
Přesně tak, mi v tu dobu budem v plném pracovním nasazení, jestli ovšem nepůjdem jak se říká z práce do rakve
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.8.13 19:44
@novo123 To ti teda nezávidím, jestli je ta tvá i kdyby jen z 1/4 stejná. Kolik jsem kvůli ní nespala nocí. A ty jí taky nemáš ráda? Vyloženě tak, že k ní máš blok a kdyby se jí někdo i jen trochu podobal, už je ti ten cizí dotyčný nesympatický? Tak, že tě bolí žaludek, když jí máš vidět? Tak, že když víš, že jí uvidíš třeba celý den, tak už den předem máš průjem a zvracíš?? Mě tyto pocity strašně svazují, ale ani psycholog mi s nimi nedokáže pomoc. Nevím jak na to a tak bych byla ráda, kdyby mi někdo napsal, jak se mu podařilo to zvládnouut a potkávat někoho, koho nemusí bez zdravotních problémů.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.8.13 19:45
@Lady Bee A co ty, jak ty jsi dokázala odpustit a začít to brát s nadhledem? Jsem z toho všeho strašně nešťastná.
- Citovat
- Upravit
1.8.13 19:54
@Anonymní píše:
@Lady Bee A co ty, jak ty jsi dokázala odpustit a začít to brát s nadhledem? Jsem z toho všeho strašně nešťastná.
Nebuď prosím nešťastná, upřímně rve mi to srdce, já bych tyhle pocity nepřála nikomu, ani největšímu nepříteli. Odpustit? Neodpustila jsem, zatím 
a nevím jestli odpustím, tolik hnusu a neúcty k mé osobě jsem nezažila za celý svůj život. Prošla jsem různými fázemi, sebeobviňování, že opravdu je vše moje chyba, tak jsem se snažila se zalíbit, potom neštěstí, smutek, nervy, zlost a skončilo to u nenávisti. Nějak to zahojil čas, pak jsem se dostala do stádia zoufalství, kdy už jsem nevěděla jestli se smát nebo brečet a ta paní mě naprosto iritovala a čim víc nám dělala peklíčko, tim víc jsem se přesvědčovala o tom, že opravdu chyba nebyla ani na mojí ani na přítelově straně, protože to začlo zacházet do extrému. Hodně mi pomohlo, že jsme se odstěhovali a přítel, stál při mě Nějak to zahojil čas, ale odpustit se zatím nedá, nad tou osobou jsem rezignovala, ono to ani jinak nešlo, jinak bych se sesypala a tělo řeklo už dost, protože po pychické stránce jsem na tom opravdu nebyla dobře a jak si na tom teď ty??? Konkrétně stav? Směj se, soustřeď se jen na svojí rodinu, jenže ono se to lehce říká, bude líp a pokud za to manža stojí, tak bojuj, mě držel taky přítel, že za to stojí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
novo123
1.8.13 20:28
@Anonymní píše:
@novo123 To ti teda nezávidím, jestli je ta tvá i kdyby jen z 1/4 stejná. Kolik jsem kvůli ní nespala nocí.
My s nima nebydleli, to je jedna věc, takže mě strašně pomohlo, když jsem jí řekla, že ji tady nechci a ať nejezdí. Nervy jsem z ní měla hlavně ke konci, šestý měsíc těhotná s dvojčaty, roční syn, který celý noci nespal a čtyři dny v týdnu přijde tchýně v sedm ráno a buzeruje mě do pěti - otevři okno, přebal ho, vyžehli si, už jsi pověsila to prádlo atd. V konečný fázi jsem byla z nervama úplně hotová a k doktorovi jsem nešla jenom proto, že mi bylo jasný, že jako těhotné mi nikdo prášky na uklidnění nedá. nespala jsem a byla neskutečně nervozní, protivná a už jsem vlastně ani na nic jinýho nemyslela (jak taky, když jsem s ní byla furt!). Vyvrcholilo to tím, že jsem jednu neděli dopoledne probrečela ve vaně Pak už i manžel pochopil, že to není ok a zarazil jí návštěvy. Mamka mi říkala, že jestli se rychle neuklidním, tak fakt potratím, protože nervovat takhle těhotnou je na palici. Ničilo mě poslouchat jaká je to tragédie, že jsem těhotná a jak by bylo super, kdybych aspoň jedno mimino potratila, mlela to furt a pořád čekala, že jí budu přitakávat, prostě hnus. Upřímně ji prostě nenávidím dál, ale normálně jezdí na návštěvu dvakrát měsíčně o víkendu a tráví tu i dost času, ale zjistili jsme s manželem, že si na mě nedovolí, když s náma v místnosti někdo je a tak jsem si dala podmínku, že manžel z místnosti neodchází ani na záchod 
Už jsem fakt v pohodě, teda nenávidím ji, ale spím normálně, nervy z ní nemám, prostě ji ignoruju, ona stráví čas s dětma (teda se synem, dvojčata ignoruje, nesouhlasila s jejich narozením, tak neexistujou) a s manželem. Já už jí ani neodpovídám a vyhovuje mi to Potřebuješ se hlavně odstěhovat, tohle se asi nezlepší, ale tobě bude výrazně líp
- Citovat
- Upravit
novo123
1.8.13 20:32
@Lady Bee upřímně jsem pochopila, že něco musím udělat, když mi přišla super lákavá představa rozvodu - ta představa úlevy, že by mě téměř každý den neiritovala svojí přítomností, mi přišla prostě boží. V té fázi to asi už i z venku vypadalo hustě, protože mi tehdy i volal taťka a říkal, že pokud budu chtít odejít, tak mám kam a že si mě vezmou zpátky k nim i s těma třema dětma, že se nemám nechat ničit 
Ale určitě si za to celé můžu sama (ironie), zpětně si říkám, že jsem jí měla vykopat ze dveří už v šestinedělí, ale já nechtěla být za tu fúrii snachu a tohle všechno mám za to
- Citovat
- Upravit
1.8.13 20:40
@novo123 píše:
@Lady Bee upřímně jsem pochopila, že něco musím udělat, když mi přišla super lákavá představa rozvodu - ta představa úlevy, že by mě téměř každý den neiritovala svojí přítomností, mi přišla prostě boží. V té fázi to asi už i z venku vypadalo hustě, protože mi tehdy i volal taťka a říkal, že pokud budu chtít odejít, tak mám kam a že si mě vezmou zpátky k nim i s těma třema dětma, že se nemám nechat ničit
Hih normálně jsme na to byli asi stejně, tedy spíš podobně, já se v jednu chvíli dostala do fáze, že jsem si fakt říkala, že když odejdu, čili rozejdu se s přítelem, tak bude všechno OK. Ona bude mít syna pro sebe a žádná už jí ho nevezme, dle její představy 
přítel bude v klidu, protože z ní už měl taky neskutečný nervy a z tý situace a já??? No na tom přeci nezáleží, takhle jsem uvažovala. Bylo to strašný, s tou myšlenkou jsem se jednou svěřila příteli, kdy totálně psychicky na dně jsem mu dala tento návrh i přesto, že ho hrozně miluju. Kdy mě zastavil a okamžitě to zamítl a začlo se řešit natvrdo, že takhle by to nešlo. On věděl proč jsem tuto myšlenku měla, protože už jsem to a jí nezvládala… Je to zvláštní kam až vás někteří lidé donutí zajít… A teď by se tu mohla objevit zas nějaká zastánkyně aby to bylo pestřejší Jinak tvoje tchýně to je teda taky oříšek, nechápu, to už nemá s lidskostí nic společného, to je sprostý humus!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
novo123
2.8.13 11:27
@Lady Bee paradoxně jsem to tak dlouho snášela právě s tou představou, že jednou budu taky tchýně a že ta pozice je opravdu obtížná, ale zase když se na to podívám objektivně, vždycky mi bylo divný, že nehlídá vnoučata, který už má, myslela jsem si, že prostě není hlídací babička, až pak jsem pochopila, že ona hlídá ráda, ale u toho očekává, že se jí podřídí celá domácnost Ta cena za hlídání mi přijde příliš vysoká. Já taky furt čekám, kdy se mi zastánkyně vyjádří k tomu, že někdo 30letou ženskou seřve, že si nechce vzít svetr 
O tom s tím čekáním na to, až potratím ani nemůuvím, to se prostě omluvit ani odpustit nedá. I když já jsem deb*l, co se snaží furt, i když už to pro mě není tak důležitý. Např. vánoce tráví u nás a vím, že kdybbych řekla ne, tak mě můj muž podpoří, ale jejich dcery je doma nechtějí a mě je jíto, že by byli sami - to víš to jsme my příšerný snachy 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
