Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Averze k tchýni
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
1.8.13 12:45
@Lady Bee Já jsem špatný příklad. Moje snacha je exsnacha a syn je nebývalý exot. oba se brali v době, kdy byli vlastně „děti“.
se snachou se vídám, o vnuka se starám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.13 12:48
@Lady Bee píše:
A co s tím má co společného? Teď nějak nechápu, kluk/holka pokud jsou dospělý tak se můžou rozhodovat sami kam půjdou a pokud chtějí následovat partnera, tak proč ne? S tímhle se rodiče vždycky musí smířit. A ten důvod protože ti nerozumí a je tvůj opak??? Kvůli tomu se určitě nikdo na konec světa nestěhuje a pokud ano a chce to tak i kluk/holka, tak se nedá nic dělat, ale pokud se nechá jen vodit od partnera a poslouchá na slovo kam půjde, tak se stala chyba ve výchově
Huš, to jsou silná slova.
A za třicet let přijde pláč do zástěry 
Tak, obecně se lidé i se svými dospělými dětmi chtějí stýkat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.13 12:49
Ono ani upozornit na něco v začátcích někdy nepomůže. Zakladatelka píše " že opakovali a opakovali". Já taky opakuju a vysvětluju a je to prd platné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.13 12:51
@Jančik píše:
No, ono mne zarazil hodně ten začátek, že s tchýni měla nádherný vztah a pak se to po porodu změnilo?Co se teda změnilo? Řekla si snad zakladatelka - fajn, mám dítě a tchýni už nepotřebuju a své dítě si vychovám sama - a začala na tchýni koukat zpatra? Nebo si řekla tchýně - ha, má dítě, tak ji ho uzmu, protože je mladá a stejně prd ví, jak se dítě vychovává? Nádherný vztah se změnil jen proto, že si chtěla tchýně, jakožto babička malou pochovat, byla z ní unesená a mamince se to nelíbilo? Nevím, nerozumím tomu, buď si s někým rozumím a apřijímám ho takového, jaký je a pracuju na tom, aby ten nádherný vztah překonal všechny zkoušky, nebo si s někým nerozumím a tím pádem ani o žádný vztah do budoucna neusiluju. Nebo už jsme na tom tak špatně, že nám ani tak nejde o vztahy, které si vytvoříme a pokud se na mne někdo škaredě podívá, tak je po vztahu? Jak jsem psala, moje tchýně taky není žádný poklad, ale to jsem věděla už před narozením našich dětí. Neměly jsme spolu nikdy nádherný vztah a patrně ani mít nebudeme, ale jedna druhou respektujeme a snažíme se spolu vycházet hezky. Ne vždy se to daří, ale pro mne je lepší pocit, když vím, že jsem udělala všechno pro to, aby to bylo ok, než žít s pocitem, že jsem někoho odepsala, na základě pár jeho omylů. Nicméně, zakladatelko, je to tvůj život, dělej, jak umíš, třeba budeš za pár let v roli nenáviděnihodné tchýně a taky to nebudeš chápat.
Ale samozřejmě ti přeji, aby to tak nebylo
Sice to nebylo na mě ale odepíšu taky já se svou tchýní měla taky super vztah, ale „jen“ 3 roky 
dokud mě můj nepožádal o ruku tak to bylo všechno v pohodě - opravdu - a to jsme s ní bydleli 
pak ale asi, mi to přišlo že z jejího pohledu, začlo jít do tuhýho a šlo to bohužel pěkně do kopru, nejhorší to bylo když jsme se odstěhovali 
no každopádně jsem jí i přesto co dělala ještě další rok omlouvala s tím, že to určitě nemyslí zle, že to s náma myslí dobře atd. kecy… jednou jsem dokonce mýmu zabránila v tom na ní vlítnout a seřvat jí, přece jenom je to máma že… 
ale on jednou ten pomyslný pohár trpělivosti prostě přeteče a už to prostě nejde vrátit a tím u mě vznikla averze na tchýni 
no a nedávno mi můj říká: tak co? seš ráda že jsme se odstěhovali do jiné vesnice co? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.13 13:07
@Bábrdl píše:
Huš, to jsou silná slova.
A za třicet let přijde pláč do zástěry
Pláč do zástěry??? Že moje děti odejdou za hranice? Víte milá paníííííí, já jsem vychovávaná jinak trošku Já odešla z domova v podstatě ze dne na den, mamča to musela zkousnout, byla jsem už déle dospělá a nyní odchází brácha za hranice, tím nemyslím Slovensko a podobné státy Měla na výběr, buď se s tím smířit, pomoct mu, podporovat ho a těšit se, že přijde jiná etapa života, i přestože první půl rok přijede minimálně do čr, takže ho zřejmě neuvidíme, nebo mohla sedět tady na emiminu a brečet jak ho chce vidět častěji i přestože je dospělý a svou cestu a budoucnost si dělá sám… Takže co se týče mě, jsem trošku z jiného těsta, samozřejmě dneska se mi to lehce říká, ale je jiná doba a naše generace je jinak vychovávaná co se týče tohoto Takže uvidíme jak to bude, ale jedním se řídím, stejně tak jako nemám ráda když někdo dusí mě a má svobodna rozhodnutí, pokud jsou v souladu se zákonem,, nebavím se o fetování atd 
stejně tak to nedělám druhým 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.13 13:07
@Bábrdl píše:
@Lady Bee Já jsem špatný příklad. Moje snacha je exsnacha a syn je nebývalý exot. oba se brali v době, kdy byli vlastně „děti“.se snachou se vídám, o vnuka se starám.
Proč nebývalý exot?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.13 13:11
@Lady Bee píše:
Pláč do zástěry??? Že moje děti odejdou za hranice? Víte milá paníííííí, já jsem vychovávaná jinak trošku
Obvykle ano ale to se podle toho taky musí chovat, ono když vás někdo delší dobu trápí ( shrnu to do jednoho slova, ptž mě to trápilo ) tak on ten zájem ze strany dětí není pochopitelně tak valný
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.13 13:16
@Lady Bee píše:
A co po matce?
Po matce má inteligenci, charisma a skromnost.
Tím je to ještě horší 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.8.13 13:21
@Jančik píše:
No, ono mne zarazil hodně ten začátek, že s tchýni měla nádherný vztah a pak se to po porodu změnilo?
Nebyl vyloženě nádherný, ale dokázala jsem si s ní dobrovolně vypít kafe a popovídat. Ona často používá rozkaz. To mi vadilo vždycky. Jenže pokud šlo jen o mě, nějak jsem to přehlížela. A hlavně jsem čekala, že zvolní, protože se ke mně chovala jak kdybych byla nesvéprávná. „Vem si bundu!“ „Napí se!“ Po porodu to ale zacházelo do nesnesitelných mezí. „Přebal jí!“ Teď jí nekoj!" Dej jí deku!" Ze začátku jsem neodpověděla, ale zároveň i neudělala, co po mně chce. Ona to sice pořád a pořád opakovala, ale dělala jsem, jak když jí neslyším, nebo jsem se to snažila zamluvit. Ono to ale gradovalo a gradovalo. Později jsem jí řekla „NE!“ Ona ale zase spustila. „To ne, tu deku jí dej!“ Jak s deb.lem. 
Dále mi strašně vadilo, že nerespektovala soukromí. Myslela si, že když tam bydlíme, má nárok tam chodit kdy se jí zachce. Takže přicházela už v osm ráno a její návštěvy, které ani nehlásila klepáním 
končily třeba až v jedenáct. V průběhu dne chodila pořád, vytahovala malou z postýlky, dělala si s ní, co chtěla. Nikdy se nezeptala, jestli si jí může pochovat. Vždy jen použila ten svůj rozkaz „Dej mi jí!“ Když jsem odpověděla, že teď ne, tak se zeptala za minutu znova… Ke mně se chovala arogantně. Neslyšela, když jsme jí o něco žádali. Stejně to dělala stále a dokola. Například to posazování. Řekli jsme jí to a za minutu jí posadila. Řekli a za dvě minuty znovu. Opravdu jak s deb.ilem. Chovala se, jak kdyby ona sama byla matkou. Jen ona chtěla rozhodovat, kdy bude kojená, jak oblečená a jen ona si jí musela každou sekundu chovat. Pokud já měla jiný názor na její rozkaz, hned mi dávala najevo, jak jsem neschopná a jak zcestný ten můj názor je. Za tohle vše a mnohem víc jí opravdu nemohu ani cítit. Stačí, že jí vidím a mám chuť zvracet.
- Citovat
- Upravit
1.8.13 14:01
@Bábrdl píše:
Po matce má inteligenci, charisma a skromnost.
Tím je to ještě horší
tak to potom jo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.13 14:04
@Anonymní píše:
Nebyl vyloženě nádherný, ale dokázala jsem si s ní dobrovolně vypít kafe a popovídat. Ona často používá rozkaz. To mi vadilo vždycky. Jenže pokud šlo jen o mě, nějak jsem to přehlížela. A hlavně jsem čekala, že zvolní, protože se ke mně chovala jak kdybych byla nesvéprávná. „Vem si bundu!“ „Napí se!“ Po porodu to ale zacházelo do nesnesitelných mezí. „Přebal jí!“ Teď jí nekoj!" Dej jí deku!" Ze začátku jsem neodpověděla, ale zároveň i neudělala, co po mně chce. Ona to sice pořád a pořád opakovala, ale dělala jsem, jak když jí neslyším, nebo jsem se to snažila zamluvit. Ono to ale gradovalo a gradovalo. Později jsem jí řekla „NE!“ Ona ale zase spustila. „To ne, tu deku jí dej!“ Jak s deb.lem.
Jak tohle její štěkání snáší její manžel?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.8.13 14:09
@Lady Bee píše:
Jak tohle její štěkání snáší její manžel?
On jí skoro vůbec nevnímá. A když něco řekne a tch. to znovu a znovu udělá, tak jen v klidu opakuje a opakuje. Jenže tím, jak já jí nesnáším, tak mám už někdy na ní chuť zakřičet. To nemůže respektovat naše požadavky?? Ona vlastně ne. Ona je totiž ta nejchytřejší na světě a nebude poslouchat někoho tak podřadného, jako je snacha.
- Citovat
- Upravit
1.8.13 14:18
@Lady Bee píše:
tak to potom jo
škoda, že nevyužívá dobré vlastnosti po mně pro světlou stranu síly
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
