Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj všem, čtu tady velmi často, ale nepřispívám, nebo výjmečně jako anonym. Potřebovala bych poradit s takovým problémem v rodině, možná to tak velký problém není ale docela mě to tíží, prarodičů se to týká okrajově, tak jsem zařadila sem. Tak abych začala od počátku jsem vdaná, mám dvě děti a spokojené manželství ( jakože všude je něco, ale nic co by stálo za řeč ). bydlíme s manželem v rodinném domku, který jsme ( s pomocí obou prarodičů ) postavili. Naproti nám přes ulici bydlí manželovi rodiče, vycházíme s nimi normálně dobře, stanovili jsme si určitá pravidla soužití a myslím, že nám oběma vyhovují už pár let. Např. vzhledem k tomu, že máme auto a oni ne, tak pokud je cokoli třeba tak zavezeme, odvezeme apod. Pokud děláme velký nákup, tak se vždycky ptáme ( většinou já ) jestli něco nechtějí koupit atd. Zdělili chatu, která je hůře dostupná autobusem, tak je tam manžel pravidelně vozí, většinou i vyzvedává, aby nemuseli s věcmi přestupovat a pak jít nějaký km pěšky. A dělá to přestože když se nás ptali jestli do toho mají jít ( chatu si nechat ) tak jsme byli spíše proti právě kvůli dopravě a snížené dostupnosti. Ale tak je tam hezky, tak jsme si tam udělali výlet abylo. Jinak pravidelně, když peču ( což je často ) tak jsem přes ulici posílala ( nevyplatí se jim péct pro dva lidi ). A tak podobně, chtěla jsem jen popsat, že jsme se vždycky snažili. Oni se samo zřejmě k nám taky chovají hezky, nikdy jsme je nezatěžovali s hlídáním ( dcerce jsou 3,5 amimo domov spala asi 5krát az toho tak napůl s nimi na chatě a u mé mamky a to až za poslední půl rok ). Nijak nehlídali, ale když jsme se třeba stavili, tak si s ní pohráli a bylo vidět, že jsou rádi, vídají ji tak asi jednou za týden, někdy i míň. Oba chodili do práce, tak bývali unavení. Zkrátka neměli jsme problém. Potíže začaly před půl rokem, manžel má sestru, která má 4 děti ( ve věku 16, 12, 10 a 4 roky ), ta se před 12 lety vdala ( s nesouhlasem celé rodiny ) do vesnice asi 30 km od bydliště. V té době měla již nejstarší 5ti letou dceru ( měla ji za svobodna ) a těch 5 let žila u mých tchánů i s dítětem ( manžel byl nucen se kvůli nedostatku místa odstěhovat právě naproti k babičce- ten dům jsme pak přestavěli- ato mu bylo 16 let, babička zemřela do roka a on tam zůstal sám ). Všichni jí pomáhali malou vypiplata když jí byli 4 roky tak si našla současného manžela, za 3 měsíce byla opět těhotná, svatba a pak se odstěhovala za ním. Manžel je trochu podivín ( vychován starými prarodiči ) asi o 10 let starší. No tak tchánovci to těžce nesli, ale nedalo se nic dělat. Měla s ním rychle po sobě 2 děti a jezdila sem velmi málo a její manžel vůbec. Tchánovci opět nešťastní, že nevídají vnoučata, nemohli se s nimi nijak dohodnout. Pořád se to řešilo, o ničem jiném se mnoho let nemluvilo. Pak za dalších asi 6 let měla s ním další dítě. Zas tchýně na prášky, že už tak nemají peníze, podmínky k bydlení nic moc ( málo místa atd ). Nakonec se stím nějak smířila, že sdětmi se nevídá, začali si s tchánem žít svůj život ( chata atd.) a byli spokojení. Pak po mateřské začala švagrova dělat nějaké pojišťovnictví, věčně nebyla doma, o děti se starala hlavně nejstarší neteř ( ta si taky babičce stěžovala ), pořád byla na nějakých školeních, přednáškách a výjezdech. No apřed tím půl rokem najednou přijela a řekla, že už s manželem být nechce, že se nemůžou dohodnout, že on nechce abydělala tuhle práci, že už toho má dost aže se nastěhuje zpátky k nim is dětma. Tak zas šrumec, tchýně mi tu brečela, že ji tu nechce, že ona se nebude starat o děti, že bude pořád pryč a ona že to nezvládne. S manželem jsm eji podporovali v jejím názoru, ale tchán se postavil proti že on je tady chce. Chvíli se nic nedělo, pak najednou začala jezdit každý víkend, vždycky dojela, odložila děti, že jede na nějaké školení a vrátila se po víkendu. Tchýně opět plakal, že neví co má dělat, že je z děcek unavená, ale bojí se, že když něco řekne, takona jí děti už neukáže nebo ještě hůř nechá je manželovi a uteče od nich. Tak furt dokola, nakonec se ukázalo, že má asi půl roku přítele, který má tayk 4 děti, ale 3 už dospělé a jedno 1,5 . No a teď se sem teda ze dne na den nastěhovala a přítel sem za ní dochází. No a teď proč to píšu, nevím, jak se ktomu máme postavit, manžel je naštvaný ( na sestru ), bojí se ( o tchýni, která není zdravá ) a to se samo odráží i u nás doma. Já sama jsem z toho špatná taky, protože žijeme hrozně blízko a pokud oni tu byli tak děcka byly dost u nás, prostě přišly zazvonily a já je neumím poslat pryč. dalo se to vydržet, když jsem věděla, že odjedou, ale teď… No ataky je mi celkem líto, že naše dcera má smůlu, chtěla by třeba spát u babičky, ale není tam už místo, dnes mi tchýně zavolala a říkal, že nejmenší neteř je nemocná, že by si malou vzali na hoďku, ale že to nejde. Mrzí mě, že třeba nepříjde si za malou pohrát ( jsem sdětma teď sama přes týden ). Bojím se, že prostě už nebudou mít kapacitu na svoji další vnučku, ale malá o nich mluví, chce k nim. Zas nechci být ta zlá, která by nepřála švagrové lepší život… Tak se to ve mě pere a nevím si stím rady. Najednou se nám ten zaběhlý život nějak rychle převrátil a taky mám strach, že se kvůli tomu začneme hádat doma. Tak se omlouvám za délku, jen tak mě zajímají vaše názory, co byste dělali v téhle situaci. Manžel řekne, nebudeme se s nimi teda vídat, když je tam plno ( asi žárlí taky nevím ) ale já to tak jednoduše nevidím. Zas ale nechci suplovat někoho,kdo nemá čas se starat o děti a vím, že pokud budem chctít mít babičku sdědou dál, tak musíme nějak soužít i s neteřema.
Ahoj,
uplne si to umim predstavit, taky jsme se o babicku „delili“ se synovcem, ktery u ni byl porad. Taky jsem na nej byla nastvana, ac on za to vubec nemohl. To je zivot.
Asi vam nezbyde nez mit babicku pouze s neterema. Vim ze byste ji chteli mit nekdy jen „pro sebe“ ale takhle to proste nejde. Treba se neco stane a zase se odstehuje … Treba obcas babicku (samotnou) pozvat k vam, urcite i ona si od nich rada odpocine.
Drzim palce.
Jirina
Ahoj, no mě by teda jako první věc (být manželem) napadlo, si se sestrou promluvit. Já bych si teda se svým bráchou určitě promluvila. Ne jakože teď nemá babi s dědou čas na moje dítě, ale že je babi nemocná a nemůže jí švagrová házet děti na krk… Ale hlavní je, aby něco řekli prarodiče, ty to asi nevyřešíš… Děcka jsou dost velké, aby přišly babičku navštívit, když budou chtít, na švagrové to zas tak nezáleží (že by jako jim už děti nikdy nedala nebo co…)
No a švagrová teda u těch prarodičů bydlí nebo ne? Omlouvám se, ale je to trošku zmatené… Pokud tam nebydlí, tak bych jí klidně řekla, že jako sory, ale tenhle víkend hlídat nemůžem, jedem na chalupu. Pokud tam bydlí, tak nevidím jediný důvod, proč by měla babička hlídat takto velké děti (s výjimkou té nejmladší, ale zase má tři velké sourozence, kteří se o ni klíďo můžou postarat). Kromě toho mají děti tatínka, švagrová má přítele, tak si to určitě může zařídit jinak. Ale je třeba se ozvat, že tudy ne, přátelé…
A snažit se třeba vymyslet nějaké řešení, které bude vyhovovat všem.
Dokud někdo něco neřekne, tak švagrová třeba ani nebude vědět, že je problém… Nepomůže, když bude tchýně uplákat doma tobě, musí si přece umět udělat pořádky s vlastní dcerou…
Jo, ještě mě zaujalo - a proč si babička nepřijde s malou pohrát? I kdyby měla na krku děti švagrové, tak starší jsou ve škole určitě dýl nebo jistě budou rádi, že je babi na chvíli z domu a mají klid (to teď nemyslím špatně, ale vím, jak jsem byla vždycky ráda, když nikdo nebyl doma). Přinejhorším s sebou přece může vzít malou neteř (i když to už by se vaše malá o babičku „dělila“, i když moc nechápu, co je v tom za problém, vždyť holky jsou sestřenice, k tomu stejně staré a můžou se spolu skvěle kamarádit…).
Myslím, že kdyby tchýně chtěla, tak si pohrát přijde, nemusíte chodit přece jen vy k nim, vždyť je to přes cestu, ne přes půl světa…
A ještě ![]()
Přijde mi divné, že nemůže malá u babičky přespat. Když je místo pro 4 děti, to už se fakt nenajde místečko pro malé páté dítě? My jsme teda u babičky běžně 4 bývali i na dýl, než na jednu noc… Nevím, jestli 5 je takový rozdíl… Neřeknu, kdyby tam měla 5 čtyřletých, ale ti velcí pochybuju, že od babičky vyžadují nějakou zvláštní péči - max. najíst a i to se dá řešit (např. jim jejich matka navaří a oni si to ohřejí). Jinak nevím, co by od babičky mohli tak nutně potřebovat, aby kvůli tomu neměla NIKDY čas na další vnučku ![]()
No zmatené to je, protože se to špatně píše, bylo by to na dlouho. Takže ano švagrová tam bydlí s dětma. Co se týká manžela, tak on by si se sestrou promluvil, ale moc se mu do toho nechce. Říká, že každá rozmluva s ní pokud nesdílí její názor skončí vulgárně. Za druhé ví, že rodiče se zastanou jí a on zůstane proti všem. Nevím proč to tak je, nerozumím tomu. Prostě tchán je tam chce bez ohledu na cokoli, lituje ji, že má tolik dětí, jakého má menžela a že by si měla ještě něco užít. Tchýně sice byla proti, ale proti manželovi nemá šanci, navíc se bojí jítn s ní do konfliktu. A taky je to její dcera achtěla by pro ni jen to nejlepší. Co se týkáhlídání, tak oni ji neumějí říct, že jedou pryč ať nehjezdí, je jim zas líto dětí, že byly v prostředí plném hádek. Co se týká toho aby hlídala nejstarší tu nejmladší, tak to tchýně nechce, protože ta ji hlídala už aspoň 3 roky, chodial sní na cvičení, večer ji uspávala a spala sní a tak.
Asi jsem to špatně popsala, samo mi vadí, že babička s dědou nebudou mít čas na moje dítko, ale není to to hlavní, protože ani dřív ji moc nehlídali. Spíš mi vadí že se manžel trápí, bojí se o svoji matku. Několikrát jí prosil, aby to nedělala, že se o ni bojí, ona mu plakal aříkala, že ví, že pokud se sem švagrova nastěhuje, tak ona má po životě a už se bude jen start o děti. Ono se lehce řekne ať se nestarají, ale bydlí v jednom domě, děcka na babičce visí akdyž švagrová není doma tak co jim má říct, aby se zavřeli ve svém pokoji? to těžko, to neudělá asi žádná babička. Manžel je pak nervozní, neví co má dělat, tak je pro něj nejjednodušší se s nima nevídat, protože to nemusí vidět. No anavíc je tu další možný problém, švagr ( otec dětí ) nesouhlasí s tím, aby ona si děti vzala aříká, že je bude taky chtít, že bude hrát na to, že ona opustila jeho kvůli jinému, že se dost nestarala o děti poslední dobou atd. Chtěl by celou rodinu zachránit a tak nikdo neví, jak zareaguje. Pokud bude ale dělat potíže tak logicky příjdou za námi ať jim pomůžeme, manžel je právník a já letitá sociální pracovnice, tak vím, jak tyhle spory bývají nepříjemné a vyčerpávající. a nikde není psané, že on ty děti nemůže získat.
Angua dík za odpovědi, máš samo pravdu, mě fakt nejde vůbec o to, že by si malá nehrála se sestřenicí, ani o dělení. Já bych naopak byla ráda, kdyby si hráli spolu, byl by klid
Ale zatím mám zkušenost, že když přišla babi s malou ( když tu bývali o víkendu ) tak vzala všechny ( nenutila je chtěli ) ty mladší nechtěli být samy ( oni nejsou zas tááák velké, 10ti leté dítě zmatené ze situace doma nemá asi takovou potřebu sedět samo u televize nebo tak ) a ta starší zas chodí k nám na počítač, na skype, icq atd. Dopadalo to tak, že se tu ta malá třeba i koupala, všechny dostaly večeři ( včetně babi, která si chtěla povykládat o svých potížích ). A chození k nám jen tak ? Těžko, i když tu nebyli, tak chodila třeba jednou za týden maximálně. Chodí do práce a i tak byla unavenáí, natož teď když má plný dům lidí. A stím spaním, já vím, že by se asi vlezly všechny , ale nenabízejí to a mně je hloupé, když vidím, že toho má dost se ještě dožadovat hlídání dalšího dítěte. Fakt to není tak, že bych holky neměla ráda, když jsme ještě neměli malou ( jen syna ) brávali jsm eje sebou po různu i na dovču.
A děti ke švagrovi (jakože k jejich taťkovi) vůbec nechodí? Nebo tam je nějaký problém? Z toho, co píšeš mi přijde, že by je i dost chtěl, tak proč by nemohly trávit víc času s tatínkem, když na ně mamka nemá čas… A ne aby to odnášela všecko babi…
Jo, tak pokud by manžel byl proti všem, tak to nemá cenu se s ní bavit, já to myslela v případě, že by se „staroušci“ báli třeba něco říct a vadilo jim to (teda hlavně babi, děda je tam evidentně chce - třeba by se mohl víc zapojit, když po nich tak touží?), takto si to musí vyřešit sami…
Já jsem to s tím trávením času s babičkou brala podle sebe - my jsme teda rozhodně neměli potřebu sedět v pokoji a hledět na babi s dědou, spíš jsme lítali po venku nebo něco vymýšleli společně (jako děcka) a tak…
Je to asi drsné, ale tchýně by měla říct, že jí to takto nevyhovuje a proč. Nejde přece o to, aby je vyhodila na ulici nebo dětem řekla, aby se zavřely do pokoje… Spíš jde o to najít nějaké společné schůdné řešení. Je jasné, že jí jde o blaho dcery a vnoučat, ale nemá smysl kvůli tomu obětovat svůj život a třeba i zdraví. Její dcera by na ni měla brát stejné ohledy, jako ona na ni - ne-li větší… Neznám švagrovou, ale třeba není nutné jít přímo do konfliktu, ale v klidu si sednout a hezky si to říct. Na to je ale asi taky třeba, aby si tchýně promluvila s tchánem a došli k nějaké společné řeči, když budou „rozpolcení“ ještě oni, tak je to o ničem… Možná by si teda mohl manžel zkusit v klidu promluvit s tchánem?
Ahoj, možná jsem někde něco přehlídla
ale pokud není babička zdravotně úplně o.k., co si promluvit o měsíčním pobytu v lázních
Babičce by udělal jen dobře, doktorka by jí je jistě napsala, vy babičku přemluvíte
a pak chci vidět švagrovou i dědečka jak kmitají
To by myslím mohlo dost projasnit situaci a třeba děda změní názor
Každopádně nezávidím a držím palce…
JVP - no to je aspoň nápad, to bych se přimlouvala všema dvaceti
![]()
Díky
Myslím, že pokud se babička necítí (a nedivila bych se ) na téměř non-stop hlídání tolika dětí, všichni by si za její nepřítomnosti aspoň všimli - teda zvlášť povedená maminka - že to není samozřejmé ani od vlastních rodičů, takové nadstandardní služby. Myslím, že by se pak všem pravidla soužití stanovila lépe ![]()
Dík všem, no ono je to nějak tak jak píšete, taky jsem měla zato, že by měla švagrová mít ohled na svoje rodiče, ale ona je prostě momentálně zamilovaná a má pocit, že jí život utíká tak jak nechce a honem honem urvat něco co se dá. Tchán s tchýní jsou pouze přiměření staroušci, je jim 55 a 62 let, ale i tak si myslím, že je situace dost unavuje, hlavně podle mě moc nepřemýšlí ( hlavně děda) o následcích. on to vidí jasně švagr je …( nechci mluvit vulgárně ) ona je matka a tak děti patří jí a hotovo. Na nic jiného co jsme se mu smužem snažili říct reagoval výbušně, mluvit v klidu sním o tom nejde vůbec. Tchýně u nás poplakává, ale dceři jen přikyvuje. My jsme právě měli strach, že nastane točo ohledně dětí ( majetek žádný nemají ) a snažili jsme se je na to připravit. Jo a taky je to tu. Já jsem to asi nenapsala, ale ona je tu asi 10 dní s těma dětma, předtím tu trávilli každý víkend, vánoční svátky atd ( samo skoro furt bez maminky ). Švagrovi asi teprve teď došlo, která bije ( byly jarní prázdniny, tak myslel, že tu jsou děcka na prázdninách ). No adnes dorazil ( asi se někde radil ), přišel až k nim, udělal ostudu, nabídl návrat v klidu, nebyl vyslyšen a tak teda řekl, že do zítřka do večera ať jsou děti zpátky doma. No byl to zřejmě mazec, páč krom švagrové atchána ( který se vzmohl jen nato, že je to jejich věc, tam byl i současný přítel.
. No aoni mi teda hned volali, ať příjdu aco má teda dělat. To je právě to, čeho jsem se bála, že z toho budou velké problémy a oni si to vůbec neumějí představit. A čekají, že jim dáme smanželem nějaký zázračný návod. Manžel ten že se na ně máme vykašlat, jenže to pokud řeknem, tak se asi dost rozhádáme a to zas s ohledem na malou tak úplně nechci. Tak jsem zvědavá, jak to bude pokračovat.
Joa ty lázně by se šikly. Jednou jsm e s manželem tchýni týden zaplatili jako dárek a byla nadšená 5 let. Joa děda by se fakt aspoń postaral, on si to představuje jak Hurvínek válku. Děti pěkně k nim, on lehne k tv ababi obstará 4 děti.
![]()
Ahoj km1, tak jestli jsem to pochopila, tak tchýně vlastně neví, co chce. Nechce si to rozházet s mužem, s dcerou, vlastně s nikým. Mám takový pocit, že jediný, kdo si dělá vrásky - jsi Ty. Takže jestli z toho není cesta ven, zachovala bych se trochu dle rady Tvého manžela a vykašlala bych se na řešení problému, který se vlastně ani vyřešit nechce. Ano, lázně nebo nějaký relax pro babi - to je super nápad!!!!! Vážně bych si o tom s tchýní promluvila a navrhla jí, ať zmizí. Ať si odpočine a nechala bych hezky tu Tvou povedenou švagruli, ať se stará. Nasekat děti a nestarat se - to umí kdekdo. Já nevím, ale moc bych už se do toho teda nepletla, protože si to akorát rozházíš nakonec na všechny strany a budeš nejhorší. A přitom jsi vlastně jediná, kdo hledá řešení a trápí se. VYKAŠLI SE NA TO!!!!!!!!!!!!!
Politovat je můžeš, můžeš tchánovcům nabídnout pomoc, ale pokud ji vlastně ani nechtějí, prď na to.