Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak se správně zachovat - svědek na svatbě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
31.5.11 08:48
lulje: jo, s tím těhotenstvím mě dostala - já se to například dozvěděla z nedělní přílohy novin, kde jsou vždy fotky čerstvých mamin - a najednou valím oči!! no jasně že sem jí okamžitě volala, ale už se smíchem v hlase, aniž bych pozdravila říkám jen: „týýýý potvoro!“ a ona se začla smát páč jí došlo co myslím…a že je na cestě z porodky 
a normálně sme si to vysvětlily…
a já si pořád říkala, když sme jí sem tam zvali s partou do hospody, proč se „vymlouvá“ na starosti…
ale je to jak píšeš,lidi můžou být nejlepší kamarádi a zároveň se můžou potkávat dvakrát do roka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.11 08:48
kate02 píše:
Angua - mně se z toho jejího popisu zdá, že jí jednak vadí, že jí o tom neřekly, ale i to, že ta druhá kamarádka to „svědkování“ přijala… Protože „ona by odmítla“… Není to napsaný přímo, ale na mě to tak mezi řádky působí…
Tak na mě to působí, že ji to sice překvapilo a nepočítala s tím, ale nejvíc ji štve to tajení - to tam píše několikrát přímo v řádcích, ani není třeba studovat mezi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.11 08:52
já spíš nechápu proč se prostě nezeptá a ta nevěsta jí prostě neodpoví - zřejmě je v tom „vztahu“ něco špatně od základu…
mě když to ta kamarádka oznámila, tak samo mezi prvními otázkami byla, jestli mají vybrané svědky a ona mi jednoduše odpověděla, že se rozhoduje mezi mnou a ještě jednou. Já byla „hrdá“ už jen z toho užšího výběru, ale fakt by mi žíly nepotrhalo, kdyby si vybrala tu druhou…
dokonce mě ani neurazilo , když mi řekla, že i když svědek nebudu, tak mě s partnerem pozve každopádně i na hostinu, protože můj partner je nejlepší bavič na okrese
prostě mezi dobrými přáteli není na urážení se místo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.11 09:04
Mar__tanka1983 píše:
já spíš nechápu proč se prostě nezeptá a ta nevěsta jí prostě neodpoví - zřejmě je v tom „vztahu“ něco špatně od základu…
mě když to ta kamarádka oznámila, tak samo mezi prvními otázkami byla, jestli mají vybrané svědky a ona mi jednoduše odpověděla, že se rozhoduje mezi mnou a ještě jednou. Já byla „hrdá“ už jen z toho užšího výběru, ale fakt by mi žíly nepotrhalo, kdyby si vybrala tu druhou…dokonce mě ani neurazilo
prostě mezi dobrými přáteli není na urážení se místo…
To máš pravdu, moje první reakce by byla „a prosím tě, proč jsi mi to jako neřekla?“.
Ještě by mě zajímalo, když jí to nesměl nikdo říct, jak se to zakl. vlastně dozvěděla? Jestli jí to náhodou neřekla škodolibá kamarádka č. 1 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.11 09:06
angu: no psala že jí to vyslepičil nějaký chytrák, který se chtěl pobavit její reakcí…tak mi tak nějak přijde, že to asi nebude moc kvalitní partička… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.11 09:12
Mar__tanka1983 píše:
angu: no psala že jí to vyslepičil nějaký chytrák, který se chtěl pobavit její reakcí…tak mi tak nějak přijde, že to asi nebude moc kvalitní partička…
Přesně tak mi to připadá - holky budou z jednoho těsta a asi vědí, co jedna od druhé může čekat. Já osobně bych teda za kamarádku nechtěla ani jednu z nich. 
ALe proti gustu… Vrána k vráně sedá Naštěstí jsme každý jiný a já mám jiné kamarády. Naštěstí. A s těmi pak nemusím řešit takové prkotiny. Šmarjá - je to moje svatba, moje rozhodnutí…čekala bych trochu pochopení a tolerance… a navíc zakladatelka píše, že se poslední dobou odcizily…tak proč by mla nevěsta objasňovat, proč si vybrala za svědka zrovna tu a ne jinou? Mně by z toho hráblo. Starosti se svatbou a do toho řešit uražené kamarádky… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.11 09:17
Svědčení je těžké.. Já jsem se vdávala, když synovi byl rok a půl. Ze svatby nic nemám, malý furt pobíhal, sice hlídala babička, ale stejně. Byly to starosti a neužila jsem si to tak, jako kdybych byla ještě bezdětná. I to může být „pro“ pro kamarádku č.1. Přece jen oběd v klidu bez dítěte - rušivého elementu (což tedy rušivý element je). Znám spoustu lidí, co nemají pochopení pro malé děti. Budou mít na obědě nějaké malé dítě???
V každém případě souhlasím s Angu a ostatními, že neříct Ti, že bude svědek druhá kamarádka, je sprosťárna.. Ale neurážela bych se, na svatbu šla. Zpětně by Ti to bylo líto a jí taky. Nemůžete svědčit obě, je to těžké. U nás má svědek i povinnost to trošku uvádět, starat se o hosty.
Můj muž neřešil dorty ani nic, na všechno řekl, že je mu to jedno, ať to zařídím, že nemá čas Staral se pouze o hudbu
A s příchodem syna jsem taky přišla o spoustu kamarádů - jsme prostě „out“ 
Ale zase máme nové kamarády, nebo se k nám připojují Ti, co už taky mají děti Hold bezdětní a Ti s dětmi nejdou moc dohromady
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.11 09:19
Lulje, třeba proto, že je to slušnost Nemusí objasňvoat proč, ale říct, že to tak je. A ne dělat vola.. Nemám ráda takový ten přístup „Ty mi řekni všechno, ale do mého života Ti nic není - moje dítě, moje svatba..“. Mám pár takových známých, to nejsou kamarádky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.11 09:33
Jste obě dospělé ale chováte se jak malé děti 
Šuškanda za zády a urážení…
V tomto případě je jediné řešení - normálně si o tom promluvit. A jestli vám záleží na vašem přátelství tak si vše vysvětlíte.
Taky jsme 3 kamarádky a svědčit vždy mohla jít jenom jedna , žádný šrám v přátelství nám to neudělalo, vždy jsme se totiž domluvily.
Příspěvek upraven 31.05.11 v 10:10
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.11 09:33
Amber píše:
Lulje, třeba proto, že je to slušnost
Naprosto souhlasím. Mám kolem sebe jen lidi, kterým se nemusím bát říct (či NEříct)cokoli. Jen nechápu tu část věty „ty mi řeknni všechno“. Nečekám od svých kamarád, že mi budou všechno říkat. A doufám, že ani oni tohle ode mne neočekávají. Každý jsme jiný a každý nemáme tu potřebu vytrubovat do světa vše o svém soukromí, takže nechápu, proč bych musela všem hlásit, že jsem těhotá. Třeba. Stejně tak nemusím všem hlásit, že se rozvádím. Je to moje trápení, moje věc, moje soukromí. A nepotřebuju, aby se v tom kdokoli šťoural. Jo, kdybych byla typ, který to potřebuje s někým řešit, tak s tím budu všechny pořád dokola otravovat. Chtělo by to trochu repektu a pochopení, že všichni nejsme stejní a prožíváme různé situace jinak. A přesně tohle očekávám od svých kamarádů. ne abych k tomu všemu ještě musela řešit, jeslti se náhodou někdo neurazí
Příklad z mého života:
Za svědka jsem si vzala svého bráchu. Druhý by mohl být uražený, že jsem to s oběma neprobrala a nevysvětlila důvody, proč toho a ne toho. neurazil se a pochopil to. Pak abych si ještě pozvala všechny své kamarádky a sáhodlouze jim vysvětlovala, proč jsem jim o svatbě ani neřekla Prostě bych je tam ráda měla všechny, ale okolnosti to nedovolily a mě to bolelo. Kdo chtěl, pochopil. Kdo ne, urazil se, a tehdy jsem pozanla, že asi není tím pravým kamarádem. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.11 09:47
Lulje - z mého života. Přijde kamarádka (známá) na kafe, vyptává se na můj život, neumím lhát, řeknu jí vše. Pak se zeptám já a odpověď? „To je na dlouho“ a nic. Tak takto si nepředstavuju kamarádství.. Samozřejmě rozvodem se nechlubí nikdo, ani já se nechlubila, ale svatbou? Proč ne? Ale stačí říct - budu se vdávat, svatba bude v kruhu rodinném. Je to tak, je to fakt a nikoho to neurazí. Ale pak rozeslat bez ničeho, že jsem se vdala, aby si pak někdo domýšlel, kdo tam byl a nebyl.. U nej kamarádky by mě to mrzelo, bez vysvětlení nebo bez faktu, u známých bych to vzala v pohodě. Prostě u těch „nej“ kamarádů je jiný očekávání než u známých.. Nemusím vysvětlovat 20 lidem co a jak, ale jednomu až dvěma, těm nej, je to podle mě přinejmenším slušnost.. Těch opravdových kamarádů nikdo podle mě moc nemá.. Dají se spočítat na prstech jedné ruky..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.11 09:48
Já měla svědkyni kámošku, se kterou jsme si svědectví slíbily už v pubertě a jsem za to ráda. Nicméně zbytek svých „kamarádek“ jsem tím nehorázně vytočila, hlavně kvůli tomu, že se svědkyní jsme byli nedlouho před svatbou pohádané (hádáme se pravidelně jednou do roka - a to tak, že spolu třeba měsíc nepromluvíme a pak je vše ok )
Na vysvětlování zbytku kámošek, proč nemohly jít ony, jsem se vyprdla - neměla jsem na to nervy
Být tebou naštvaná bych asi trochu byla, ale hlavně z toho důvodu, že mi to zatajily - ne že jsem nebyla pozvaná jako svědek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.11 09:50
Lulje, ale kdybys věděla, že se brácha urazí, tak bys mu to snad vysvětlila nebo mu něco k tomu řekla, o to jde, ne? Teda pokud ti na něm záleží. Samozřejmě, že lidem, na kterých mi nezáleží, nic vysvětlovat nebudu a je mi putna, jestli se urazí až za hrob, ale pokud mi na někom záleží, tak mu to řeknu. Třeba pozvání na svatbu - když o té svatbě mluvím (což předpokládám s blízkými kamarády dělám), řeknu chceme malou svatbu, rodiče, prarodiče, sourozenci, svědci. Tečka. Není potřeba víc dodávat, protože každý ví, že do té skupiny nepatří Ale na obřad se podívat přišel každý, kdo měl zájem…
Trochu mi přijde, že třeba s tím porodem si to moc bereš - taky kolikrát řeknu „jéžiš, jsem ani nevěděla, že jsi těhotná!“, ale rozhodně tím nemyslím „ty krůto, jak sis dovolila, mi to neoznámit“, spíš je to údiv - „ke mně se to ještě ani nedoneslo a ty už máš mimino / velké břicho…“ Ne každý myslí všecko furt zle
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.11 09:53
Za svědka jsem si vzala svého bráchu. Druhý by mohl být uražený, že jsem to s oběma neprobrala a nevysvětlila důvody, proč toho a ne toho. neurazil se a pochopil to. Pak abych si ještě pozvala všechny své kamarádky a sáhodlouze jim vysvětlovala, proč jsem jim o svatbě ani neřekla
Mně by právě přišlo, že ty nejseš pravá kamarádky, kdyžs mi neřekla o tom, že se budeš vdávat nebo že jseš těhotná… My jsme měli malou svatbu, jen nejbližší rodina (rodiče, prarodiče, sourozenci) a svědci… Manželovi se ten samej rok vdávala ségra, řekla to první, tak jsme my řekli, že naše svatba bude malá, nízkorozpočtová… Mrzelo mě to, ale všem, na kterých mi záleželo (takže myslím ty opravdový kamarády), jsem to vysvětlila… Všichni do jednoho to pochopili a nebyl s tím problém… Prostě to bylo tak, jak to bylo… Ale nevím, jak by se postavili k tomu, když bych jim ani neřekla, že svatbu plánujem…
S těhotenstvím to samý, neobepisovala jsem všechny známý nebo kamarády se střední, se kterejma jsem si jinak normálně nepsala, abych jim oznámila, že jsem těhotná. Ale těm, se kterýma jsem bývala tou dobou ve styku (i když třeba jen přes internet, protože jsou dalekou), jsem to řekla a věděli o tom…
Chápu, že každej je jinej, ale pokud je pro mě někdo opravdu kamarád, tak se nebudu před ním přetvařovat a dělat, že se vůbec nic neděje, když se něco děje… O tom podle mě to opravdový kamarádství není…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
