Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj všichni. nevím jestli je to vánocemi nebo ne ale strašně se potřebuju vypovídat a slyšet někoho jiného cizího názor. začnu od začátku. S přítelem jsme už přes 13let a máme dvě malé holčičky. Má dvě sestry. S oběma jsme vycházeli v pohodě až do té doby než ta mladší si našla přítele. bohužel ten přítel předtím chodil dlouho s mojí sestrou takže první podpásovka první. na ní byl taky zlej jen ji přikazoval a ponižoval. a když jsme se kvůli tomu s přítelem hádali a já říkala jakej je tak on se suprově přetvařoval a všichni mu lezli do zadku. i přítel byl z něj hotovej. kdyby mu řekl aby skočil z okna tak by snad skočil. ale pak poznal jakej je. chtěli jsme založit rodinu tak jsme se s nimi domlouvali. měli už jen maminku a velkej dům. jeho sestra řekla že zůstanou nahoře že mámu neopustí. a přítel odejít taky nechtěl tak že si vedle na zahradě postavíme. nakonec jsme začali předělávat stodolu.no pak to pomalu začalo. měli taky dva kluky a do toho si pořídily spoustu zvířat takže toho mladšího vychovávala její máma jinak by z něj nic nebylo.ale stejně je opožděnej. na chalupě nic nedělali ani nájem mámě neplatili a spíš jí ještě psychicky deptali. když něco chtěla tak to schválně neudělal nebo udělal jinak. nahoře si topily přímotopem a dole máma mrzla protože netopily a ani uhlí koupit nechtěli. kuchyni měli společnou a když máma vařila tak on je nejedl.pak začala hodně ta ségra chodit mezi lidi a začala se tahat se všim možnym. i se ženáčem. on taky svatej nebyl ale každej si jel na svém písečku a když už těch naschválů bylo moc přítel už to nevydržel ozval se. a oni ublížený že se odstěhujou. tak se odstěhovali až teda po dvou letech do baráku po jeho babičče. žijou tam v šílenejch podmínkách. děti jsou zvířátka. no a tam už ty jejich zálety nikdo nevidí a můžou si tam dělat co chtějí. přítel naštvanej že se musí starat o dva baráky a když jsme se snažily se s ní domluvit a otevřít oči že se vykašlala na mámu a ostatní tak mi řekla že jí ho závidím. a to byla poslední tečka. já s ní memluvím ani jí už nepodkávám a vždycky když přijede tak na přítel vletí a pohádají se. a ještě byly tak šikovný že si odstěhovali co potřebovali. odřeli schody a omlátily zdi že to přijedou opravit. už je to měsíc a nic se neděje. a ještě zničili střešní okno a to že platit nebudou. takže vztahy super. a ze švagrový se stala fakt…no ale hold dokud bude stát za nim tak je ztracená. ale nevěřim že se to změní. myslim že už nikdy se s přítelem neudobří a se mnou taky ne. honí jen chlapy a jinak se přetvařuje jaká je to škvělá mámá. on je pořád mlátí a jsou spokojený hodně jsem to zkrátila je to tak na povídku ![]()
Dotaz jsem neobjevila, omezte kontakt, ale to už jste udělali, asi sis chtěla jen ulevit ![]()
@Elishka1 píše:
Dotaz jsem neobjevila, omezte kontakt, ale to už jste udělali, asi sis chtěla jen ulevit
Ono to občas pomůže, jen to vypsat a dostat ze sebe.
@neladel
Uz na zacatku jsem se ztratila v tom, kdo je kdo.
Na brzke usmireni to nevypada. Bude to chtit cas.
Odstěhovali se, problém vyřešen
Nešlo by uvolněný byt pronajmout, aby byl aspoň příspěvek na údržbu domu? Případně, pokud to situace na pozemku umožňuje, oddělit váš dům, mamčin prodat a sehnat jí menší bydlení? To už by k vám ani nemohli jezdit a budeš mít vůbec pokoj.
Zajímalo by mě, jestli je tu někdo dočetl do konce a byl z toho aspoň trochu moudrej
Chápu, že vypsat se ze všeho na pár řádcích je někdy hodně složitý, ale měla bys to psát takovým stylem, aby i člověk, který o tvé situaci neví ani ťuk, si dokázal udělat o celé situaci obrázek. Skáčeš ve vyprávění sem tam. Tobě to přijde jasný, protože to prožíváš, ale čtenáři z toho budou mít pěkný gulage
Upřímně jsem to chtěla v půlce vzdát, páč se to nedalo
Interpunkce by taky hodně pomohla ![]()
Každopádně k problému - pokud jim to takto vyhovuje, ať si tak žijí. Vy máte svůj barák, do toho vám nijak nezasahují, tak v čem je problém? Pokud se někdo chová jako osel, tak pro mě neexistuje, nevídám se s ním, netelefonuju mu, hotovo dvacet.
Nechápu o co ti jde. Źijí jak žijí a zřejmě to nebude pár roku. Ano, i tací bohužel vychovávají děti.
Bydlet kde máte a to že přítel by měl měl pomáhat mamince s domem mi přijde normální. Má ještě jednu sestru, tak jí může zkusit zapojit.
Já vím chvátala jsem a věřím že je to guláš. no víte co v tom baráku s mámou jsme měli zůstat oni nebo my. a kdyby už tehdy řekli že tam nebudou tak jsme tam mohli zůstat my. nemuseli si brát hypotéku a v klidu to předělat bez dluhů. je to tak je jedno jak si žijou. spíš člověka mrzí nebo žasne že jeden chlap jí dokáže úplně vymydlit mozek a ona jde proti vlastní rodině a my co jsme s ní byli v pohodě jsme ty zlý.
@neladel Jasně, že se člověk někdy nestačí divit, ale vem to tak, že jste si udělali bydlení podle svých představ a máte klid.
Do konce dočíst nedokázala, takže mě napadlo jen úsloví ‚jakej šel, takovou potkal…‘ - a víc se k tomu asi napsat nedá.
Jen možná to, že by mě v tomto případě docela zajímala verze druhé strany.
Jo verze je taková že ona nemohla tady volně dýchat a strašně omezená. přítel -její brácha že jí omezoval a nemohla si dělat co chce. a těmi hádkami jsme kazily její děti..to nám řekla. já neřikám že my jsme svatý ale tohle co předváděli. ono muselo být podle něj všechno a jakmile nebylo tak byl problém. příklad. půjdeš s někým něco dělat třeba natřít plot. zbytek plotu je zelenej a ty chceš natřít taky zelenou. a ten člověk jen aby nebylo po tvém tak ho bude chtít nahnědo. a to fakt tak bylo. jedině si musela říct opak aby to pak udělal podle toho jak chceš. a když chodil s tou mojí ségrou ona se kněmu taky nastěhovala hned a domu jezdila minimálně a taky se s náma nebavila. dokonce chtěla skákat z okna když jí máma nechtěla za nim pustit. historie se opakuje. prostě to s nima umí s holkama
No mne stacilo si precist, ze jeden zustava v dome a druhy predelava stodolu, oboje je pro me nepochopitelne, ta nechut postavit se na sve nohy dal od rodicu.